VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chroni
Novinky Chirurgická léčba chronické tromboembolické plicní hypertenze
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je onemocnění charakterizované vzestupem středního tlaku v plicním řečišti ≥ 25 mm Hg na podkladě intraluminálně organizovaných trombů, stenóz a uzávěrů jednotlivých větví plicnice a periferní cévní remodelace. Jedná se o chronickou komplikaci akutní plicní embolie. Důsledkem obstrukce plicnice je vzestup plicní cévní rezistence (Pulmonary Vascular Resistance – PVR) vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Metodou volby v léčbě pacientů s CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice (PEA), výkon prováděný v hluboké hypotermii, v cirkulační zástavě. Jediným centrem specializujícím se na chirurgickou léčbu pacientů s CTEPH v ČR je Kardiocentrum VFN a 1. LF UK v Praze, na němž bylo v letech 2004–2017 operováno 314 pacientů (včetně 50 pacientů ze Slovenské republiky, kde tato léčba dostupná není). Pacienti s periferním typem postižení, u nichž nález není operabilní, a zároveň pacienti po PEA s reziduální plicní hypertenzí, jsou indikováni ke specifické vazodilatační terapii. V indikovaných případech se v léčbě pacientů uplatňuje také balonková angioplastika a transplantace plic.
Novinky Paretické projevy a komplikace u aseptických zánětů CNS
Aseptické záněty centrální nervové soustavy (CNS) mají ve většině případů příznivý klinický průběh, mohou však být komplikovány parézami. V České republice se nejčastěji objevují při neuroborrelióze, klíšťové encefalitidě a herpetických neuroinfekcích. Zásadní je v těchto případech včasná diagnostika, aby mohla být zahájena kauzální léčba, je-li možná. U každého dětského pacienta s paretickými projevy je nutné vyšetření likvoru, i když nemá jiné známky neuroinfekce. U dospělých pacientů by měla být lumbální punkce provedena poté, co je zobrazovacím vyšetřením vyloučena neinfekční příčina parézy (cévní mozková příhoda, nitrolební expanze).
Novinky Cílená léčba těžkého astmatu během pandemie COVID-19 – otázky a odpovědi
Léčba pacientů s těžkým astmatem je během pandemie COVID-19 velkou výzvou. Stále nemáme k dispozici dostatek dat o tom, jak infekce SARS-CoV-2 působí u jedinců s přidruženými chorobami, astmatiky nevyjímaje. Rozhodnutí o přerušení cílené léčby nebo jejím pokračování i v průběhu onemocnění COVID-19 je třeba činit individuálně pro každého pacienta. Přinášíme v této souvislosti stručný přehled, který odpovídá na nejčastější otázky z klinické praxe.
Novinky Primární hyperoxalurie – aktuální možnosti diagnostiky a léčby
Primární hyperoxalurie (PH) je vzácná autosomálně recesivně dědičná porucha glyoxylátového metabolismu vedoucí k nadprodukci oxalátu a jeho ukládání jako šťavelanu vápenatého do tkání, predispozičně do ledvin (1, 2). Následující článek shrnuje poznatky k etiopatogenezi a klinickému obrazu choroby i k aktuálním diagnostickým a terapeutickým postupům a možnostem, jež se změnily zejména po nástupu lumasiranu – inovativního léčiva na bázi malé dvouvláknové interferující RNA (siRNA).