VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
vitamín d
Novinky Afatinib – inhibitor tyrosinkinázy EGFR
Jednou z častých molekulárních patologií nádorů epitelového původu je změněná signalizace zprostředkovaná receptory pro epidermální růstový faktor (EGFR) a jejich ligandy. Vývoj léčiv, která zasahují tuto signální kaskádu, inhibitorů tyrosinkinázy (TKI), zásadně zlepšil léčbu nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).
Novinky Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
Dnešní porce jednohubek vám prozradí, jak stará je nejstarší rostlina na světě, proč je lepší nestát v blízkosti mokrého psa (ani myši), co se děje v mozku kočičích babiček a proč vlastně potřebujeme spát. Dobrou noc! Pardon, vlastně… dobrou chuť!
Novinky Paliativní péče (nejen) v závěru života – „jednohubky“ z výzkumu 2025/22
Jaký je přínos specializované paliativní péče? A jak lépe pečovat o lidskou důstojnost nemocných? Dozvíte se v dnešní porci telegrafických přehledů z klinického výzkumu.
Novinky Ženy v medicíně, medicína pro ženy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/9
S blížícím se Mezinárodním dnem žen se zamýšlíme nad rovným přístupem k lidem bez ohledu na pohlaví. Kde stále existují mezery a kde naopak dochází k posunům? V dnešní porci telegrafických shrnutí vědeckých studií se dozvíte, jak se to má s léčbou bolesti, administrativní zátěží i sebedůvěrou lékařů a lékařek či preferencemi pacientů.
Novinky Mozky! Stárnoucí, zahleněné a odolné... – „jednohubky“ z výzkumu 2025/13
Dnes vám přinášíme čerstvou porci mozků na všechny způsoby. Dozvíte se, který protein přispívá k jejich stárnutí a co je chrání před kognitivním úpadkem. A protože skoro všichni na svém mozku pozorujeme drobné změny v souvislosti s přechodem na letní čas, nakonec se podíváme, jaké důsledky může mít o hodinu kratší noc na úrovni celé populace.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.