VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
HIV infekce – historie, patoge
Novinky Hepatitida C může zůstat po mnoho let neodhalena
Infekcí virem hepatitidy C trpí až 3 % světové populace. Je nejčastější příčinou jaterních onemocnění ve vyspělých zemích, tedy i v České republice.
Novinky WHO spustila studii SOLIDARITY – klinické hodnocení 4 nadějných možností léčby COVID-19 u hospitalizovaných pacientů
Cílem velké mezinárodní studie SOLIDARITY je získat co nejrychleji robustní a vysoce kvalitní informace o možnostech léčby onemocnění COVID-19. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus oznámil spuštění studie v pátek 27. března 2020. Hodnoceny jsou 4 starší i novější možnosti léčby: remdesivir, chlorochin a hydroxychlorochin, lopinavir + ritonavir a interferon beta.
Články časopisu Neurologické komplikace dengue – možné nebezpečí pro střední Evropu
Podpořeno grantem MO FVZ 0000502.
Novinky Inhibice kinázy JAK1 jako možnost utlumení smrtící cytokinové bouře spjaté s onemocněním COVID-19?
Přehnaná reakce imunitního systému na setkání s některými virovými infekcemi může vést ke stavu tzv. cytokinové bouře, tedy nadměrnému a nekontrolovanému uvolněni prozánětlivých signálních molekul. U pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 se intenzita cytokinové bouře pojí se zvýšeným rizikem syndromu akutní dechové tísně (ARDS), poškození myokardu a úmrtí. Léčebný přínos utlumení cytokinové bouře u tohoto onemocnění dosud není znám, presto je mu v posledních týdnech věnována nebývalá pozornost. Skupina amerických vědců na neobvyklém myším modelu ukázala, že inhibice signální dráhy Janusovy kinázy 1 (JAK1) by mohla vést právě k utlumení bouřlivé imunitní reakce.
Novinky Vliv infekční mononukleózy a nikotinismu na rozvoj roztroušené sklerózy
Predispozice pro vznik
roztroušené sklerózy je ovlivněna
genetickými faktory a rizikovými vlivy okolního prostředí.
Mezi základní vlivy okolního prostředí se řadí infekce virem Epstein-Barrové, manifestující se
jako infekční mononukleóza (IM), a nikotinismus.
Novinky Aditivní efekt mometazonfuroátu při léčbě akutní sinusitidy
Incidence sinusitidy je v posledních letech ve vyspělých zemích odhadována na 18 %. Hlavními klinickými příznaky jsou hnisavá sekrece z nosu, ucpaný nos a kašel trvající déle než 7–10 dní. Nemoc může provázet také teplota a bolesti hlavy a obličeje. Akutní sinusitida trvá méně než 8 týdnů. Kromě klinických známek můžeme diagnózu potvrdit počítačovou tomografií dutin. Léčba spočívá v eliminaci infekce, tlumení zánětu a snaze o udržení průchodných ústí dutin s volným odtokem sekretů.
Novinky Co přineslo zavedení očkování v České republice − ohlédnutí zpět
Dnešní populace, jak lékařská, tak laická, téměř nezná klasické dětské infekční nemoci ani rizika jejich komplikací. Vzniká tak pocit, že očkování je zbytečné, nebo je dokonce zdrojem komplikací, a proto je lepší neočkovat.