Inhibice kinázy JAK1 jako možnost utlumení smrtící cytokinové bouře spjaté s onemocněním COVID-19?
Přehnaná reakce imunitního systému na setkání s některými virovými infekcemi může vést ke stavu tzv. cytokinové bouře, tedy nadměrnému a nekontrolovanému uvolněni prozánětlivých signálních molekul. U pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 se intenzita cytokinové bouře pojí se zvýšeným rizikem syndromu akutní dechové tísně (ARDS), poškození myokardu a úmrtí. Léčebný přínos utlumení cytokinové bouře u tohoto onemocnění dosud není znám, presto je mu v posledních týdnech věnována nebývalá pozornost. Skupina amerických vědců na neobvyklém myším modelu ukázala, že inhibice signální dráhy Janusovy kinázy 1 (JAK1) by mohla vést právě k utlumení bouřlivé imunitní reakce.
Cytokinová bouře, myší Downův syndrom a COVID-19
Zdá se, že mortalita při infekci virem SARS-CoV-2 je způsobena přehnanou imunitní odpovědí na setkání s virem, která vede ke spuštění prvotní vlny prozánětlivých cytokinů, což poté vyvolá uvolnění dalších působků. U pacientů s letálním průběhem COVID-19 byly pozorovány významně zvýšené hladiny interleukinu 6 (IL-6) a dalších cytokinů. Pro imunitní odpověď na virovou infekci jsou klíčové interferony, jejichž indukce, vymkne-li se kontrole, se zdá být tím, co roztáčí spirálu cytokinové bouře. Je známo, že jak interferony, tak i další cytokiny a chemokiny účastnící se cytokinové bouře využívají pro přenos signálů proteiny z rodiny Janusových kináz (JAK).
Autoři prezentované studie se dlouhodobě zabývají výzkumem Downova syndromu (DS) a již dříve zjistili, že DS se pojí s chronickým zánětlivým stavem. Ten je způsoben zvýšenou expresí genů pro interferonové receptory, jež se nacházejí na lidském chromosomu 21, který je u lidí s DS přítomen ve 3 kopiích namísto obvyklých 2; jedná se tedy o trisomii. To vede k dysregulaci cytokinů indukovaných interferony (IFN) a k vysoké citlivosti organismu na stimulaci IFN. Tento stav, který je možné spojit s mnoha vnějšími projevy DS, nazývá vedoucí výzkumného tymu a ředitel Institutu pro výzkum Downova syndromu Lindy Crnicove profesor Joaquin Espinosa interferonopatií.
U myšího trisomického kmene Dp16, což je model běžně používaný pro výzkum DS, dochází ke zvýšené expresi IFN ve všech testovaných imunitních buňkách, To následně vede k hypersenzitivitě na stimulaci IFN, nadprodukci klíčových cytokinů a také k zánětlivým procesům v játrech. Tyto myši vykazují letální odpověď na stimulaci mimetiky virové infekce.
Inhibice JAK1 blokuje přehnanou imunitní odpověď
Je známo, že všechny 3 typy interferonových signálních drah využívají k přenosu signálu kinázu JAK1. Výzkumníci tedy otestovali, zda je inhibice JAK1 schopna zablokovat přehnanou odpověď na stimulaci IFN drah vyvolanou podáním kyseliny polyinosinové:polycytidylové [P(I:C)]. P(I:C) je syntetická molekula dvojřetězcové RNA, která se používá pro simulaci virové infekce. Podání této látky u myší způsobuje akutní odpověď zprostředkovanou IFN typu 1 během prvních 3 dnů po podání a poté robustní cytokinovou odpověď během chronické fáze (den 5−30).
Ukázalo se, že myši Dp16, kterým byl 2× denně podáván selektivní inhibitor JAK1, látka INCB54707, byly schopné přežít podání P(I:C), zatímco neléčená zvířata musela být ve špatném stavu utracena pro signifikantní pokles hmotnosti. Inhibice JAK1 silně potlačovala tvorbu cytokinů a snižovala poškození a zánětlivé procesy v játrech.
Ze studie dále vyplývá, že lidé s DS, kteří mají navíc jednu kopii sady genů pro interferonové receptory, by měli být během pandemie COVID-19 považováni za rizikovou populaci.
Závěr
Inhibice JAK1 představuje potenciální strategii pro utlumení cytokinové bouře a následného selhání orgánů, jež doprovází přehnanou imunitní odpověď. Inhibitory JAK se v současné době používají pro léčbu jiných imunitně zprostředkovaných onemocnění, jako jsou psoriatická či revmatoidní artritida. Není proto nijak překvapivé, že lékaři po celém světě sahají právě k těmto látkám, aby je klinicky zkoušeli v terapii COVID-19. Profesor Espinosa založil konsorcium, které by mělo sloužit k soustředění všech dat průběžné získávaných v klinických zkouškách, aby otázky ohledně účinnosti mohly být zodpovězeny co nejdříve.
(este)
Zdroj: Tuttle K. D., Minter R., Waugh K. A. et al. JAK1 inhibition blocks lethal sterile immune responses: implications for COVID-19 therapy. bioRxiv 15 Apr 2020, doi: 10.1101/2020.04.07.024455 [Preprint].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak jedí lékaři? Stravují se stejně jako většina populace
- 10 tipů pro praxi, jak podpořit zdraví dětí nastupujících do mateřské školy
- Věda hovoří jasně: Láska dokáže tlumit bolest i uzdravovat
- Bakterie proti bolesti, prasečí játra, tajemný hrách a osmá barva duhy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/17
- Jak všímavé bytí pomáhá zdravotníkům předcházet syndromu vyhoření