Historie celiakie


History of celiac disease

Intestinal disease with prominent malabsorption resembling celiac disease was already described in India in the 15th century B.C. This review provides a brief history of celiac disease from Aretaeus of Cappadocia (1st century A.D.) to Willem Karel Dicke (mid 20th century).

Key words:

celiac disease – Dicke – Gee – Herter – history – sprue


Autoři: Jan Bureš
Působiště autorů: II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2018; 64(6): 600-601
Kategorie: Přehledné referáty

Souhrn

Střevní onemocnění se závažnou malabsoprcí připomínající celiakii bylo popsáno již v 15. století před naším letopočtem v Indii. Tento přehledný referát nabízí stručnou historii celiakie od Aretaea z Kapadocie (1. století našeho letopočtu) až po Willema Karla Dickeho (polovina 20. století našeho letopočtu).

Klíčová slova: celiakie – Dicke – Gee – Herter – historie – sprue

Střevní onemocnění s malabsorpcí bylo popsáno již v 15. století před naším letopočtem v Indii [3]. Název celiakie pochází z řeckých slov koiliakós (κοιλιακός – břišní) nebo koilia (κοιλια – břicho). Onemocnění bylo známo také v antice, popsal ho Aretaeus z Kapadocie (asi 85–138 n.l.). Aretaeus byl řecký lékař, který studoval v Alexandrii a v Římě a poté působil v římské provincii Kapadocie (dnešní střední Turecko). Popsal chronické střevní onemocnění s poruchou „pepsis“ (trávení) a „anadosis“ (vstřebávání). Příčinu viděl v ochlazení „přirozeného horka“ žaludku, nezbytného pro správné trávení a vstřebávání, a následně v odchodu nestrávené potravy stolicí. Pacienti byli velmi zesláblí, protože „jejich těla byla hladová“ [6]. Aretaeus kromě celiakie popsal řadu dalších onemocnění (bronchiální astma, plicní tuberkulóza, difterická angina, lepra, epilepsie, tetanus, hysterie, manio-melanchonie aj). Sepsal 4 svazky o příčinách a klinických příznacích (De Causis et Signis Morborum Acutorum et Diuturnorum) a 4 svazky o léčbě akutních a chronických chorob (De Curatione Morborum Acutorum et Diuturnorum). V ionské řečtině sepsané dílo bylo až do 16. století zapomenuto. V roce 1552 bylo celé dílo přeloženo do latiny (v Benátkách) a v roce 1554 bylo znovu uveřejněno v řečtině (v Paříži) [6].

Aragonský lékař Gerónimo Soriano v roce 1690 v knize o dětských chorobách popsal onemocnění odpovídající celiakii a její odlišení od jiných chronických průjmových nemocí. Skotský lékař Matthew Baillie, který zřejmě neznal Aretaeovo dílo, popsal v roce 1793 chronické průjmové onemocnění dospělých, charakterizované malnutricí a vzedmutým břichem s plynem distendovanými střevními kličkami. Na základě svých pozorování navrhnul léčebnou dietu s rýží (some patients have appeared to derive considerable advantage from living almost entirely upon rice) [6].

Slovo „sprue“ je poangličtěný výraz holandského „sprouw“ (afta), od roku 1669 používaný pro průjmovité onemocnění s aftózními vředy v ústech (aphthae orientales) u dělníků ve Východní Indii, tedy pro onemocnění dnes označované jako tropická sprue [3]. Termín „tropická sprue“ však zavedl až v době svého působení v Číně (v roce 1880) Sir Patrick Manson, skotský lékař, zakladatel tropické medicíny [6].

Prvním autorem novodobého moderního popisu celiakie byl anglický pediatr Samuel Gee. Profesor Gee se zajímal o dějiny medicíny, byl schopen číst řecké texty a Aretaeovo dílo dobře znal. V roce 1888 podal přesný popis celiakie (celiac affection) jako chronické průjmovité onemocnění s indigescí a steatoreou. Chorobu dětí a onemocnění dospělých (často se vracejících z Indie; zřejmě s tropickou sprue) považoval za jednu nemoc. Byl přesvědčen, že léčba musí být dietou [7]. V roce 1908 popsal americký lékař Christian Herter chronické průjmovité onemocnění, které označil jako tzv. intestinální infantilizmus [10]. Domníval se, že příčina onemocnění je infekční (abnormální perzistence bifidobakterií). Celiakie byla po těchto dvou vědcích označována také jako syndrom Gee-Herter [6].

Průkopníky speciálních diet byli americký lékař Sidney Haas (banánová dieta; 1924) [8,9] a švýcarský pediatr Guido Fanconi (ovocné džusy a syrová zelenina; 1928) [5]. Autorem koncepce bezlepkové diety je holandský lékař Willem Dicke. V roce 1936 ho matka dítěte s celiakií upozornila, že kožní projevy (Duhringovy choroby) se výrazně zlepšily po vyřazení chleba z jídelníčku. Propracovaný koncept bezlepkové diety Dicke uveřejnil v roce 1941 [4]. V době tzv. zimního hladomoru v severozápadních provinciích Nizozemska (listopad roku 1944 až květen roku 1945) při totálním nedostatku mouky došlo ke zlepšení projevů celiakie, po leteckých spojeneckých dodávkách mouky do postižených oblastí se pacienti s celiakií rychle zhoršili. Ani tento praktický důkaz zpočátku nestačil. V roce 1947 Dicke přednesl svůj koncept bezlepkové diety na mezinárodním pediatrickém kongresu v New Yorku, nebyl však brán vážně, koncept bezlepkové diety byl odmítnut. Teprve v 2. polovině 50. let minulého století se bezlepková dieta stala základem terapie celiakie. V roce 1962 byl prof. Dicke navržen na Nobelovu cenu, zemřel však, aniž se jí dočkal (Nobelova cena se in memoriam neuděluje) [11].

V poslední dekádě došlo k velkému nárůstu poznatků, medicína dnes lépe rozumí patogenezi, objevila se řada nových léčebných možností. Stručného průvodce historií celiakie je možno zakončit konstatováním, že v současné době je zřejmé, že celiakie není jedna choroba, ale skupina nejméně 3 příbuzných onemocnění [2].

Práce vznikla v rámci projektu PROGRES Q40–15 (Univerzita Karlova), dále podpořeno MZ ČR – RVO (FNHK, 00179906).

prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., FCMA

bures@lfhk.cuni.cz

II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

www.lfhk.cuni.cz

Doručeno do redakce: 6. 11. 2017


Zdroje
  1. Bai JC, Ciacci C, Corazza GR et al. World Gastroenterology Organisation Global Guidelines: Celiac disease. Milwaukee: World Gastroenterology Organisation. 2016. Dostupné z WWW: <http://www.worldgastroenterology.org/guidelines/global-guidelines/celiac-disease/celiac-disease-english>.
  2. Bureš J. Celiakie a další s glutenem asociované choroby. In: Rokyta R, Höschl C (eds). Moderní medicína – prevence nebo léčba? Axonite CZ: Praha 2017: 12–39. ISBN 978–80–88046–14–1.
  3. Cluysenaer OJ, van Tongeren JH. Malabsorption in Coeliac Sprue. Springer Science & Business Media: Dordrecht 2012.
  4. Dicke WK. Eenvoudig dieet bij het syndroom van Gee-Herter [Jednoduchá dietní léčba syndromu Gee-Herter]. Ned Tijdschr Geneeskd 1941; 85: 1715–1721.
  5. Fanconi G, Uehlinger E, Knauer C. Das coeliakie-syndrom bei angeborener zystscher pankreasfbromatose und bronchiektasien. Wien Med Wchnschr 1936; 86: 753–756.
  6. García Nieto VM. A History of Celiac Disease. In: Rodrigo L, Peńa AS (eds) Celiac Disease and Non-Celiac Gluten Sensitivity. Omnia Science: Barcelona 2014: 45–59. ISBN 978–84–942118–2-9. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3926/oms.223>.
  7. Gee S. On the coeliac affection. St. Bartholomew’s Hospital Reports 1888; 24: 17–20.
  8. Haas SV. Celiac disease. Its specific treatment and cure without nutritional relapse. JAMA 1932; 99(6): 448–452. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/jama.1932.02740580016004>.
  9. Haas SV. The value of banane treatment in celiac disease. Am J Dis Child 1924; 28(4): 421–437. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/archpedi.1924.04120220017004>.
  10. Herter CA. On infantilism from chronic intestinal infection, characterized by the over growth and persistence of flora of the nursling period. A study of the clinical course, bacteriology, chemistry and therapeutics of arrested development in infancy. The Macmillan Company: New York 1908.
  11. van Berge-Henegouwen GP, Mulder CJ. Pioneer in the gluten free diet: Willem-Karel Dicke 1905–1962, over 50 years of gluten free diet. Gut 1993; 34(11): 1473–1475.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se