Využití trigonometrie v analýze krevních stop


Autoři: Peter Makovický 1;  Petra Horáková 1;  Petr Slavík 1;  František Mošna 2;  Olga Pokorná 2
Působiště autorů: Czech University of Life Sciences ;  Department of Veterinary Sciences 1;  Department of Mathematics Kamýcka 129, 165 21 Prague 6 – Suchdol. Czech Republic. 2
Vyšlo v časopise: Soud Lék., 58, 2013, No. 2, p. 20-25
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Metoda krevních skvrn (BPA) je validní forenzní metodou, spadající do metodik biologických stop, využívajících i trigonomické modely. Přes její historický vývoj byla vícekrát propracovaná až do současné formulace v celosvětově uznávané podobě standardního metodického listu. Jde o metodu, která umožňuje analyzovat dynamické a charakterové vlastnosti kapek krve po dopadu na pevnou plochu, kterou může být podlaha, stěny, strop, různé předměty, ale i šaty a eventuálně i tělo. Dle přítomností takovýchto krevních stop je jí možné využít v rekonstrukci trestních činů. Podmínkou jej jejich dobrá čitelnost. V naší práci jsme odzkoušeli validitu uvedené metody na experimentálním modelu s použitím střelné zbraně. Jsou srovnávané hodnoty výpočtu trajektorií délky dopadu, výšky výstřiku a vzdálenosti letu kapek krve ze vzdálenosti 1, 3, 5 a 10 metrů. Vycházelo se přitom ze dvou různých vstupních předpokladů. Prvním je známá hodnota vzdálenosti dopadu a uhel dopadu kapky krve a druhým známá hodnota výšky výstřiku a uhel dopadu kapky krve. Podle trigonomických vzorců byla pak vypočítaná buď vzdálenost dopadu vybrané kapky krve, nebo výška výstřiku vybrané kapky krve a bez možnosti ověření i vzdálenost trajektorie letu kapky krve. Výsledky dokumentují, že uvedená metoda je pro tyto potřeby jen orientační a vypočítané hodnoty se od reálních odchylují se zvětšující se vzdáleností výstřelu. Až na ojedinělé hodnoty jsou vypočítané výsledky vzdálenosti dopadu kapky krve pravidelně nižší než skutečné hodnoty a vypočítané hodnoty výšky výstřiku kapky krve pravidelně vyšší než skutečné hodnoty. Navzdory uvedeným nepřesnostem mají námi získané výsledky jistou výpovědní hodnotu. Jeví se užitečné využívat tuhle metodu při vyšetřování a ověřovaní průběhu jednotlivých činů v kriminalistické a forenzní praxi, jako doplňkový zdroj informací.

Klíčová slova:
balistika – analýza krevních stop – střelní zbraně – sebevražda – trigonometrie.


Zdroje

1. Avim.

2. Baird JB. “The individuality of blood and bloodstains”. Can Soc Forensic J 1978; 11: 83.

3. Balthazard V, Piedelievre R, Desoille H, DeRobert L. Study of projected drops of blood. Ann Med Leg Criminol Police Sci Toxicol 1939; 19:265–323.

4. Behrooz N, Hulse-Smith L, Chandra S. An evaluation of the underlying mechanisms of bllodstain pattern analysis error. J Forensic Sci 2011; 56: 1136–1142.

5. Benecke M, Barksdale L. Distinction of bloodstain patterns from fly artefacts. Forensic Sci Inter 2003; 137: 152–159.

6. Brinkmann B. Expert opinion on biologic stains. Determination of status, future trends. Z Rechtsmed 1988; 100: 39–54.

7. Carter AL. The directional analysis of bloodstain patterns, theory and experimental validation. J Can Soc Forensic Sci 2001; 34: 173–89.

8. Hulse-Smith L, Illes M. A blind trial evaluation of a crime scene methodology for deducing impact velocity and droplet size from circular bloodstains. J Forensic Sci 2007; 52: 65–9.

9. Knock C, Davison M. Predicting the position of the source of bloodstain for angled impact. J Forensic Sci 2007; 52: 1044–1049.

10. Liesegang J. Bloodstain pattern analysis – blood source location J Can Soc Forensic Sci 2004; 37: 215–222.

11. Molina DK, DiMaio VJ. Trends in firearm usage in homicides and suicides in Bexar country Texas from 1982 to 2004. Am J Forensic Med Pathol 2008; 29:281–284.

12. Parkinson GA. Stringing a crime scene to determine trajectories. J Forensic Indent 2003; 53: 435–443.

13. Rizer C. Blood drop patterns. Police 1960; 4: 18–19.

14. Rose D, Ekleberry T, Wilgus G. Introduction to the trigometric shooting reconstruction method. J Forensic Ident 2004; 54: 637–644.

15. Rowe WF. Errors in the determination of the point of origin of bloodstains. Forensic Sci Inter 2006; 161: 47–51.

16. Wells KJ. Investigation of factors affecting the region of origin estimate in bloodstain pattern analysis. Thesis: University of Canterbury; 2006: 185.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Soudní lékařství

Číslo 2

2013 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se