Zamyšlení nad připravovanou specializací chirurgických pracovišť České republiky


Autoři: M. Ryska
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2012, roč. 91, č. 6, s. 299-300.
Kategorie: Editorial

Současná struktura chirurgických pracovišť v České republice je do budoucna neudržitelná, a to bez ohledu na to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) zřejmě na zásadní koncepci sítě zdravotnických zařízení rezignovalo a doufá, že tento nelehký úkol svalí na bedra zdravotních pojišťoven.

ČCHS se zabývala poprvé problémem optimalizace struktury chirurgických pracovišť v roce 2006, kdy byl ministrem zdravotnictví T. Julínek, plný odhodlání uskutečnit velkou reformu zdravotnictví. Po delší diskuzi výbor ČCHS navrhl, aby na 1 milion obyvatel připadlo jedno chirurgické pracoviště fakultního typu a 10 chirurgických pracovišť „okresního typu“. Vyjádřeno starou klasifikací: pro ČR je nutné zachovat 10 chirurgických pracovišť III. typu a 100 chirurgických pracovišť I.–II. typu. Z tehdejších 157 chirurgických pracovišť výbor navrhoval zachovat v garanci státu či krajů k zabezpečení kvalitní a dostupné chirurgické péče 110 pracovišť, která budou mít odpovídající smlouvy s plátci zdravotní péče. Ostatní pracoviště doporučil zachovat v podobě zařízení různého typu a různé specializace (například varixové či kýlní centrum atd.) bez garance smluvních vztahů se ZP.

Proč výbor navrhoval tuto strukturu, i když to jistě pro mnohé jeho členy nebylo jednoduché? Už tehdy bylo zřejmé, nehledě na ekonomické aspekty, že nelze takové množství chirurgických pracovišť zabezpečit z hlediska personálního, ani z hlediska komplexnosti, kvality a racionality poskytované péče.

Protože koncem letošního roku vyprší smlouvy se ZP, byli jsme opět postaveni před nutnost vyjádřit se k problému sítě chirurgických pracovišť v souvislosti s uzavíráním smluv s plátci péče na příští období. Navrhujeme rozdělit chirurgická pracoviště z pohledu jejich reálného a realizovatelného zaměření s ohledem na úhrady zdravotních pojišťoven (ZP) a zohlednit problém současného personálního zabezpečení, které se zhorší končícím „opt outem“ koncem příštího roku. Řada z nás má povědomí, co to znamenalo pro zabezpečení 24hodinového provozu chirurgických pracovišť v sousedním Německu. Chirurgická komunita zastoupená výborem ČCHS se proto musela k tomuto problému postavit.

MZ v červnu 2011 přistoupilo na návrh výboru ČCHS na rozdělení zaměření péče na 4 typy chirurgických pracovišť:

  • 1 – ambulantní chirurgická péče,
  • 2 – jednodenní chirurgická péče (s pobytem na lůžku do 24 hodin),
  • 3 – hospitalizační chirurgická péče,
  • 4 – specializovaná chirurgická péče.

Takto pojaté rozdělení bylo především motivováno proveditelností, zachováním kvality péče, bezpečností pro pacienta a možností reálného personálního a finančního zabezpečení pracovišť.

Náplň ambulantní chirurgické péče byla definována již před lety, personální a věcné zabezpečení provozu je stanoveno od roku 2011 (a nedá se z něho ustupovat) a „nekonečný boj“ s plátci zdravotní péče se odehrával v posledním roce spíše v rovině výše úhrad.

Jedním ze zásadních pilířů změn plánovaných k 1. 1. 2013 je nepochybně jednodenní chirurgická péče. Současné operační přístupy a perioperační péče umožňují celou řadu chirurgických výkonů u pacientů s klasifikací ASA I a ASA II převést do této kapitoly bez nutnosti hospitalizace. Není předmětem tohoto úvodníku se problematikou detailně zabývat, dovolím si poukázat na příslušnou odbornou literaturu a www.chirurgie.cz, kde je uveden seznam výkonů.

O třech aspektech jednodenní chirurgické péče bych se ale rád zmínil:

Smluvní zajištění ze strany ZP umožní řadě pracovišť provádět v rámci jednodenní péče kvalitní chirurgii s menšími personálními a finančními nároky.

Z hlediska bezpečnosti je podmínkou, aby tato pracoviště měla funkční smlouvu s lůžkovým chirurgickým pracovištěm pro případ komplikací či nutnosti převodu z JP do hospitalizační třeba i z jiného důvodu. (Tato podmínka je uvedena v návrhu smlouvy s VZP a Svazem zdravotních pojišťoven - SZP - a předpokládá dodržení systému „peníze za pacientem“.)

Poměrně široký seznam výkonů je uveden z následujících důvodů: a – odpovídá současnému stavu chirurgické péče ve světě, b – výbor ČCHS nechtěl výhledově zamezit chirurgickým pracovištím JP v případě potřeby prodloužit hospitalizaci o 1–2 dny v rámci dohody s pacientem za úhradu mimo ZP, c – lze očekávat v blízké budoucnosti, tak jako je tomu v jiných státech, návaznost JP na zdravotní péči hotelového typu v těsné blízkosti se zdravotnickým zařízením.

U hospitalizačních chirurgických pracovišť je vypracován seznam výkonů hrazených ZP s určením počtu konkrétních výkonů za rok. Toto opatření považuje výbor za extrémně důležité z hlediska dodržení požadované kvality poskytované péče. Jsou k dispozici údaje Národního referenčního centra, které ukazují na zvyšující se mortalitu při nízkém počtu výkonů, tedy z důvodu menší zkušeností nejen operatéra, ale celého chirurgického týmu. Opět si dovolím odkázat na webovou stránku naší společnosti www.chirurgie.cz. Nedílnou součástí provozu těchto pracovišť je pravidelný audit výsledků léčby a u onkologických výkonů existence funkčních multioborových týmů s přítomností patologa.

Specializovaná pracoviště se dělí na onkochirurgická a transplantační. Onkochirurgická pracoviště musejí být součástí komplexních onkologických center. Transplantační chirurgická pracoviště podléhají statutu transplantačních center. Podobně jako u hospitalizační péče je podmínkou audit výsledků léčby a přítomnost multioborových týmů.

Nehledě na intenzivní jednání s představiteli MZ a především VZP a SZP nejsou ještě určité dílčí otázky specializace dořešeny. Týkají se především některých výkonů zařazených do seznamu pro JP, možnosti zahrnout úhradu JP do systému DRG a také úhrad v rámci onkochirurgie. Nicméně odborná argumentace je na straně naší odborné společnosti.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

předseda výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 6

2012 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se