Domácí násilí na seniorech


Domestic violence against seniors

Considering the increasing numbers of ageing population, the numbers of criminal cases against persons of older age are also increasing. Seniors are most often the victims of possession or property criminal activity, especially in cases of inter-generation violence and various kinds of dupery or trickery. These kinds of criminal activity are quite often unreported, since older people are mostly ashamed for being the victims of various imposters of the closest relatives.

Keywords:

senior – criminal activity – violence – old age – domestic violence – victim – aggressor – abuse and bullying


Autoři: J. Šroubová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů, České Budějovice
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 22, 2019, č. 1-2, s. 3-6
Kategorie: Původní práce, souhrnná sdělení, kazuistiky

Souhrn

Vzhledem k tomu, že dochází ke stále většímu počtu stárnoucí populace, dochází taktéž ke zvyšování počtu trestné činnosti páchané na osobách vyššího věku. Senioři se nejčastěji stávající oběťmi majetkové a násilné trestné činnosti, kdy jde zejména o případy mezigeneračního násilí a nejrůznějších podvodů. Tato trestná činnost zůstává velice často neohlášena, neboť staří lidé se za násilí na jejich osobě ze strany nejbližších, a za to, že se staly obětí různých podvodníků, většinou stydí.

Klíčová slova:

senior – trestná činnost – násilí – stáří – domácí násilí – oběť – agresor – zneužívání a týraní

ÚVOD

... říká, že jsem už stará. …že si nic nepamatuji... Nazývá mě senilní babou a říká, že se už nemůže dočkat, až umřu a bude mít pokoj. Nechápu to. “ Božena, 78 let. Za zavřenými dveřmi – II., s. 10

Stáří je v naší společnosti vytlačované na okraj a není mu věnována dostatečná pozornost. Osoby staršího věku jsou snadnou obětí špatného zacházení či trestných činů. Každý z nás se více či méně blíží do etapy života, která se charakterizuje poklesem psychické i fyzické síly a úbytkem sociálních kontaktů. Ze všech těchto důvodů dospíváme do stavu, že naděje na životní jistoty, a to materiální i vztahové, vkládáme do osob z nejbližšího sociálního okolí. Tato skutečnost nás může činit více zranitelnými, neboť dochází k prohloubení závislosti na okruhu blízkých osob. Je nepochybné, že velké množství trestných činů či obdobné ubližování seniorům zůstávají skryté a dochází k nim v nejrůznějších kruzích, například sociálních zařízení a rodiny.

Domácí násilí považujeme za negativní sociálně patologický jev, který velkou měrou porušuje základní práva a morální hodnoty stanovené danou společností. V několika posledních desetiletích dochází k výraznému zlepšení, co se týká odtabuizování tohoto tématu, i přesto, že v popředí zájmu v očích společnosti figurují zatím spíše ženy nebo děti, ačkoliv lze s jistotou tvrdit, že skupina seniorů je ohrožena stejnou či vyšší mírou, a to právě s ohledem na křehkost období, ve kterém se nachází. Násilí v rodině je velice často definováno jako model donucovacího dohledu, který jedna osoba vykonává nad druhou osobou [1].

METODIKA A CHARAKTERISTIKA SOUBORU

Na základě klíčových slov: senior, trestná činnost, násilí, stáří, domácí násilí, oběť, agresor, zneužívání a týrání byly vybrány dokumenty, které souvisí s touto problematikou. Prostřednictvím zdrojů Web of Science, Scopus a volný internet byly vyhledávány ty publikace, které pojednávaly o majetkové a násilné trestné činnosti vůči seniorům. Snahou bylo na základě textové analýzy dohledaných výzkumných studií analyzovat problematiku trestné činnosti vůči seniorům. Literární rešerše byla vypracovávána v průběhu ledna až března 2019. Při vyhledávání jednotlivých publikací bylo zjištěno, že mimo anglického jazyka existují i práce v jiných jazycích. Jednalo se zejména o výzkumné studie publikované v odborných periodikách a závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce, pro které se stala problematika násilí na seniorech inspirací. Analýze byly podrobeny pouze publikace, které byly v anglickém jazyce a vztahovaly se k danému tématu. Tyto jednotlivé příspěvky byly následně důkladně prostudovány a z nich vybrány ty, které se přímo vztahují k dané problematice.

VÝSLEDKY

Vymezení pojmů

Abychom se mohli podrobně zabývat podstatou problému seniorů jako obětí domácího násilí, je nejprve potřeba podrobně rozebrat základní pojmy, které s tímto sociálně patologickým jevem souvisejí.

Domácí násilí se může odehrávat prakticky všude, není zaměřeno na konkrétní společenskou oblast, ale vyskytuje se bohužel i tam, kde se to dá očekávat nejméně, v rodině. Často se proto setkáváme s používáním pojmu „násilí v rodině“ [2]. V anglicky mluvících zemích se používá domácí násilí jako synonymum pro násilí mezi partnery, ale německy mluvící země preferují násilí v rodině a domácnosti, pod které spadá široký pás rodinných vztahů, jejichž aktéry mohou být předkové, sourozenci, současní nebo bývalí manželé apod. [3]. Domácí násilí postihuje a zasahuje všechny sociální vrstvy, nehledě nejen na jejich pohlaví, ale také na věk, společenské postavení či míru inteligence [4]. Aby se mohlo jednat o domácí násilí, je třeba podle expertní skupiny Aliance proti domácímu násilí naplnit následující čtyři základní znaky, a to opakování a dlouhodobost, eskalace, rozdělení rolí na osoby ohrožené a osoby násilné a neveřejnost [5]. Domácí násilí se ve většině případů neodehrává prostřednictvím jedné formy. Mezi základní formy domácího násilí řadíme fyzické násilí, psychické násilí, emocionální násilí, sociální násilí, ekonomické násilí a sexuální násilí [6].

Senior nemá legální či obecně uznávanou definici. Odborná literatura charakterizuje seniora jako „člověka završujícího životní fázi se specifickým postavením ve společnosti“ [7] nebo „člověka, který dosáhl vyššího (přesně nespecifikovaného) věku, přičemž s rostoucím věkem se obecně předpokládá také celkově zhoršující se zdravotní stav“ [8] či jako pojem „emocionálně neutrální označující člověka v celém věkovém období senia (stáří)“ [2]. Dnešní doba chápe stáří jako období života, které již nepřináší nic pozitivního, nebo je to starším lidem přímo vštěpováno. Moderní společnost upřednostňuje mladé, ekonomicky nezávislé jedince, a proto zde není prostor pro stáří, které je vnímáno jako období celkového úpadku. Místo mezigenerační solidarity tak dochází k prohlubování propasti mezi těmito „dvěma světy“, a to v rovině ekonomické, společenské, ale i citové [9].

Domácí násilí na seniorech

Domácí násilí se odehrává především v domácnosti člověka, respektive v partnerských či rodinných vztazích, nicméně se objevuje i v ústavní péči, například v domovech pro seniory. Stále častěji se tak můžeme setkat s pojmem syndrom týraného seniora. Tento syndrom v podstatě skrývá zneužití důvěrného vztahu k seniorovi s cílem vlastního obohacení jeho majetkem či penězi, k získání vlivu a moci nad ním [10]. Násilí na seniorech je vážným zdravotně sociálním problémem [11], neboť především křehcí a závislí senioři s ohroženou či ztracenou soběstačností v základních aktivitách každodenního života mohou být silně ohroženi nerespektováním důstojnosti, týráním, zneužíváním a zanedbáváním ze strany svých dětí, vnuků nebo jiných osob [10].

Domácí násilí na seniorech bylo dlouhou dobu v pozadí zájmu odborníků i širší veřejnosti. V současnosti dochází k posunu k lepšímu, veřejnost je více informována, nejen o domácím násilí na seniorech, ale obecně jsou senioři více upozorňováni na to, že se mohou stát obětí násilné činnosti. Je nepochybné, že riziko špatného zacházení je markantnější u seniorů se zdravotními a funkčními omezeními, která vedou ke ztrátě samostatnosti a rozvoji závislého postavení, nicméně nevylučuje výskyt i u aktivních a stále soběstačných seniorů, jejichž ohroženost je dána obecnou křehkostí tohoto období [12]. Zachytit signály poukazující na týraného seniora je velice obtížné především kvůli stahování se z veřejného života do důvěrného kruhu rodiny, nebo cílené sociální izolaci ze strany agresora. Za okolnosti vyžadující zvýšenou pozornost lze považovat, kromě zjevných fyzických stop (opakovaná poranění, úbytek hmotnosti, zanedbanost), nápadnou uzavřenost seniora, odmítání komunikace, znatelné změny chování s depresivními a úzkostnými náznaky, či zjevnou a neopodstatněnou blokaci přístupu a komunikace se seniorem ze strany násilné osoby [13].

Násilí na seniorech v ústavní péči

Urážlivé či zanedbávající vztahy mezi staršími lidmi a jejich pečovateli doma nemusí nutně končit, když starší osoba vstoupí do institucionální péče, neboť zneužívání může někdy pokračovat v novém prostředí. Mnoho různých lidí může být odpovědno za jejich zneužívání. Mohou to být například placení členové personálu, další spolubydlící, dobrovolní návštěvníci nebo příbuzní a kamarádi [14].

Můžeme říci, že existují dva typy zařízení, která se charakterem své klientely velice podobají, a to léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) a domovy důchodců (DD). LDN je zdravotnické zařízení a péče je zde hrazena zdravotní pojišťovnou. Je zřízeno pro poskytování intenzivní doléčovací a rehabilitační péče, která by neměla přesáhnout tři měsíce. Podobně je tomu i v sociálně ošetřovatelských zařízeních s velkým podílem rehabilitační péče a s předpokladem propuštění do tří až šesti měsíců. Péče není hrazena pojišťovnou, ale obcí a uživateli samými; i tam se po skončení předepsané lhůty řeší problém propuštění a následné péče. Z různých důvodů (mj. i proto, že za zdravotnickou péči se neplatí, celý důchod zůstává k dispozici jeho rodině) bývá pobyt pacientů v LDN prodlužován, a proto se postupem času stává z pobytu dočasného pobyt trvalý a péče se mění z dlouhodobé na terminální [15].

Velice častými jevy, se kterými se staří lidé v ústavech setkávají, jsou přehlížení, hrubé a nešetrné zacházení, necitelnost a lhostejnost. Vzhledem k tomu, že zvlášť ohroženi jsou senioři se sníženou soběstačností, je součástí forem domácího násilí u seniorů také tzv. zanedbávání, které může probíhat aktivní či pasivní formou [16]. Příbuzní seniora se při svých návštěvách obávají říkat nahlas výhrady vůči péči, neboť pokud by se přece jen někdo ohradil, důsledky této naprosto oprávněné kritiky se mohou promítnout v péči, respektive nepéči o seniora. V domově důchodců nelze říci, že by se jednalo o týrání seniorů ve smyslu definice týrání, ale spíše se jedná o zanedbávání, nedostatky a hrubé chyby v péči [17].

Důsledky domácího násilí

Důsledky závažných trestných činů páchaných v rámci rodiny je možno doložit poměrně přesvědčivě zejména na jejich následcích. Narušení pocitu bezpečí v rodině může způsobit velmi vážná a dlouhodobá psychická poškození vedoucí až k neurotickým a psychosomatickým poruchám, fobiím, suicidálním tendencím, k neschopnosti někomu důvěřovat či rozvíjet úzký vztah [15]. Oběť domácího násilí bývá vystavena psychickému traumatu, přičemž reakce na tuto traumatickou událost se může projevovat i později, mluvíme pak o opožděné či protrahované reakci [18].

Oběť domácího násilí je ohrožena také posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Projevy PTSD mohou být tzv. flashbacky, tedy znovuprožívání oněch situací, dále poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, nervozita, popírání svých pocitů, vyhýbání se konfliktům, strach, stres a deprese [10]. Senior má neustálý strach, straní se svému okolí, a tyto projevy pak mohou mít vliv i na jeho zdravotní stav, mohou vznikat různá onemocnění.

Preventivní opatření

Aby byl boj proti domácímu násilí na seniorech účinný, není možné zaměřovat pozornost pouze na podporu osob, které domácím násilím již byly zasaženy, nýbrž také na samotné předcházení jeho vzniku.

Hlavním úkolem prevence je vyvolat na danou problematiku celospolečenskou diskusi, poskytnout společnosti dostatek informací o daném jevu, např. pomocí informačních kampaní (letáky, semináře pro zdravotníky, školy a samotné seniory, medializace), a tím výskyt domácího násilí co nejvíce eliminovat. Cílem prevence je jak práce na dlouhodobém odstranění traumat ohrožené osoby, tak na pachateli, kterému se snaží pomoci se zvládáním agresivního chování [19].

Stát má při preventivních opatřeních nezastupitelné místo nejen ve výše uvedených skutečnostech, ale také ve tvorbě strategických materiálů prostřednictvím své výkonné moci. Na vládní úrovni funguje v rámci Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, který je tvořen odborníky na domácí násilí pocházejícími z řad veřejné správy, nestátních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, akademické obce, policie a také justice. Zásadním strategickým materiálem je potom Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018, na jehož tvorbě se Výbor podílel. Samotní senioři pak tvoří jednu ze skupin, jejichž postavení má být při realizaci jednotlivých opatření zohledňováno [20].

ZÁVĚR

Cílem práce je přiblížit problematiku domácího násilí na seniorech. Špatné zacházení, týrání, zanedbávání či zneužívání seniorů nepatří mezi nová společenská témata. Důležité změny v jeho řešení nepřicházejí, a bohužel ani sami senioři nepřispívají k jeho odstranění. Je velice důležité, aby se zvýšilo postavení seniorů ve společnosti a pomoc, která jim je určena, byla pro ně dostupná a účinná, a to i z toho důvodu, že v současné době se lidé dožívají vyššího věku a tím dochází k nárůstu počtu seniorů v populaci. Velice častým jevem dnešní společnosti jsou různé generační neshody a propasti. Všichni však máme svá práva, například právo na důstojný život, ochranu před ponižujícím a nelidským zacházením. Přesto existují skupiny lidí, kteří jsou ohroženi špatným zacházením, a zde jde právě o seniory. Domácí násilí na seniorech je v poslední době rozšiřujícím se jevem, ačkoliv se o něm ve společnosti příliš nehovoří. Tato přehledová studie poukazuje na tento fenomén.

Konflikt zájmů

Autorka prohlašuje, že si není vědoma žádného konfliktu zájmu týkajícího se uvedeného příspěvku.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jitka Šroubová

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů

Branišovská 1645/31A

370 05 České Budějovice 2

e-mail: jitkasroubova@seznam.cz


Zdroje

1. Tošnerová, T. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině – průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, listopad 2000. ISBN 80- 238-5875-0.

2. Špatenková, N., Smékalová, L. Edukace seniorů: geragogika a gerontodidaktika. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). 232 s. ISBN 978-80-247-5446-8.

3. Voňková, J., Huňková, M. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: ProFem, 2004., 194 s. ISBN 8023921061.

4. Durdík, T. Domácí násilí a jiné formy týrání páchaného na starších osobách v soudobé české společnosti z pohledu trestního práva. Analýza současného právního stavu, 2013 [cit. 1. 4. 2016] Dostupné z www: http://docplayer.cz/1901931-Domaci-nasili-a-jine-formy-tyrani-pachaneho-nastarsich-osobach-v-soudobe-ceske-spolecnosti-z-pohledu-trestniho-prava.html.

5. Usnesení Vlády ČR č. 262/2011 Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011–2014, [cit. 1. 4. 2016] Dostupné z www: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Narodni-akcni-planprevence-domaciho-nasili-na-leta-2011-2014.pdf.

6. Čech, O. Domácí násilí z pohledu pracovníků v oblasti sociálních služeb. Vyd. 1. České Budějovice: Theia, 2011, 137 s. ISBN 978-80-904854-0-2.

7. Sak, P., Kolesárová, K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada, 2012. Sociologie (Grada). 232 s. ISBN 978-80-247-3850-5.

8. Macháčková, R. Práva starších osob v České republice pohledem právníka. In: Tošnerová, T. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině: průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 2. vyd. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. 60 s. ISBN 80-238-9505-2.

9. Haškovcová, H. Sociální gerontologie, aneb Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012., 200 s. ISBN 978-80-7262-900-8.

10. Ševčík, D., Špatenková, N. Domácí násilí: kontext, dynamika a intervence. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 186 s. ISBN 978-80-7367-690-2.

11. Mlýnková, J. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7.

12. Tošnerová, T. Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002., 45 s. ISBN 80-238-9506-0.

13. Špatenková, N. Krizová intervence pro praxi. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 195 s. ISBN 9788024726243.

14. Krug, E. G. World report on violence and health. Geneva: World Health Organization: 2002, ISBN 9241545615.

15. Matoušek, O., Kodymová, P., Koláčková, J. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi! vyd. Praha: Portál, 2005, ISBN 80-7367-002-X.

16. Kolektiv autorů. Domácí násilí – násilí na mužích a seniorech. Praha/Kroměříž: Triton, 2006. ISBN 80-7254-914-6.

17. Habart, P., Háva, P. Problém týrání a zanedbávání seniorů v zařízeních ústavní sociální péče v České republice. Zdravotnictví v České republice, 2007, 10, 1. s. 22–27. ISSN: 1213-6050.

18. Vodáčková, D. a kol. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portil, 2000. ISBN 80-7178-696-9.

19. Kosařová, J. Přehled problémů v oblasti prevence a poskytování pomoci v oblasti domácího násilí a syndromu týrání a zanedbávání páchaného na seniorech s dopadem na sociální a zdravotní oblast. Praha, 2013. [cit. 11. 1. 2017]. Dostupné z www: http://www.domaci-nasili.cz/wpcontent/uploads/prehled_problemu.pdf.

20. Úřad vlády. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018, 2015. [cit. 30. 9. 2016]. Dostupné z www: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiridienstbier/aktualne/vlada-schvalila-akcni-plan-prevence-domaciho-a-genderovepodmineneho-nasili-na-leta-2015-_-2018-126943/.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 1-2

2019 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se