Nejdůležitější změny právních předpisů v sociálním zabezpečení v roce 2017 a 2018


The most important changes in social security legislation in 2017 and 2018

The author describes the substantial changes in the legislation in force at the end of 2017 and in 2018 and their repercussion on the social security, both in insurance systems (pension, health insurance, sickness insurance) and non-life insurance systems.

Keywords:
pension insurance – sickness insurance – health insurance – employment – mobility allowance – tax system


Autoři: A. Arnoldová
Působiště autorů: Česká správa sociálního zabezpečení, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 20, 2017, č. 3-4, s. 117-128
Kategorie: Původní práce, souhrnná sdělení, kazuistiky

Souhrn

Autorka popisuje podstatné změny právních předpisů platné koncem roku 2017 a v roce 2018 a jejich dopad v sociálním zabezpečení, a to jak v pojistných systémech (důchodovém pojištění, zdravotním pojištění, nemocenském pojištění), tak i nepojistných systémech.

Klíčová slova:
důchodové pojištění – nemocenské pojištění – zdravotní pojištění – zaměstnanost – příspěvek na mobilitu – daňový systém

ÚVOD

Nic není neměnné, ani právní předpisy platné v sociálním zabezpečení. V období před volbami do Poslanecké sněmovny byli zákonodárci natolik aktivní, že změny zasáhly téměř všechny právní předpisy z oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění, zdravotního pojištění, sociálních služeb, státní sociální podpory, zaměstnanosti, dávek pro osoby zdravotně postižené, daňového systému apod. Většina změn má účinnost od 1. 1. 2018, datum jiné účinnosti je v textu přímo uvedeno.

MINIMÁLNÍ PŘÍJEM

Minimální mzdou (MM) se rozumí nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody MM, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Životní minimum (ŽM) se nemění.

Od 1. ledna 2018 se zvýší minimální měsíční mzda ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč a minimální hodinová mzda z 66 Kč na 73,20 Kč.

V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří dostávají plat. Jsou diferencovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ PODLE ZÁKONA č. 155/1995 Sb., O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 155/95)

Povinná doba důchodového pojištění (DP) pro nárok na starobní důchod (SD) bude v roce 2018 34 let. Okruh pojištěných osob v rámci DP od 1. 1. 2018 se bude týkat i těch, kteří čerpají otcovskou dovolenou, a od 1. 6. 2018 se bude týkat i osob, které poskytují dlouhodobé ošetřovné.

Jednotlivé důchody se skládají a budou skládat ze základní a procentní výměry důchodu. Základní výměra činí 9 % z průměrné mzdy v daném roce a je pro všechny důchody vždy stejná, u všech přiznaných důchodů v roce 2018 bude činit 2 700 Kč, procentní výměra se zvyšuje o 4 %, tj. cca o 475 Kč.

Od roku 2018 budou platit vyšší redukční hranice. V první redukční hranici do 13 191 Kč se započítává 100 %, v druhé redukční hranici 26 % od 13 191 Kč do 191 916 Kč a k částce osobního vyměřovacího základu nad 119 961 Kč se nepřihlíží. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy.

ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ

Valorizace důchodů bude od 1. 1. 2018 výrazně vyšší, než tomu bývalo v minulých letech. Do zvýšení se totiž poprvé promítne polovina růstu reálných mezd v roce 2016, zatímco doposud byl růst mezd zohledněn pouze jednou třetinou. Důchody se tak zvýší v průměru o 475 Kč.

Celkové zvýšení důchodu je stanoveno ze dvou indexů. Plně se zohledňuje meziroční růst cen mezi červnem 2016 a červnem 2017, který činil 2,3 %. Druhým indexem je růst reálných mezd v loňském roce. Ten činil 3,3 % a pro zvýšení důchodů je použita polovina tohoto růstu, což po zaokrouhlení představuje 1,7 %.

Česká republika dosud nemá stanovenou pevnou věkovou hranici odchodu do důchodu. To se změní od 1. 1. 2018, a to tak, že podle § 32 z. 155/95 u všech pojištěnců narozených po roce 1971 bude důchodový věk činit 65 let a každým rokem, který bude končit číslicí 4 a 9 se tento věk bude přehodnocovat. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie (EU). Odborná komise pro důchodovou reformu navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu (SD) byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života.

SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA DÍTĚTE NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ PRO INSTITUT NEZAOPATŘENÉHO DÍTĚTE

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle § 21 z. 155/95 považuje studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PODLE ZÁKONA č. 187/2006 Sb., O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 187/06)

Příjem v nemoci nebo úrazu pro výši dávek nemocenského pojištění (NP) je vždy nějakým způsobem „krácen“, a to díky redukčním hranicím, nikdy nedosáhne výši příjmu z výdělečné činnosti. Od průměrné mzdy jsou odvozovány také redukční hranice pro tyto dávky: nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství.

Nemocenské dávky se počítají z denního vyměřovacího základu (DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období (365). Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet:

  • a) nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží;
  • b) peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce se provede tak, že se započte:

  • do 1. redukční hranice (v r. 2017 to je 942 Kč, v r. 2018 to bude 1000 Kč) 90 % DVZ, ovšem v případě peněžité pomoci v mateřství (PPM) a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství celých 100 % DVZ;
  • z části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (v r. 2017 to je 1412 Kč, v r. 2018 to bude 1 499 Kč) se započte 60 %;
  • z části DVZ mezi 2. a 3. redukční hranicí (v r. 2017 to je 2824 Kč, v r. 2018 to bude 2 998 Kč) se započte 30 %;
  • k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Mění se znění § 15 z. 187/06

Nemocenské a PPM náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu (ZMR) nebo dohody o provedení práce (DPP) vznikne DPN nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na PPM v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu ZMR, zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.

Nemocenské a PPM bude náležet rovněž v případech, kdy ZMR nebo DPP zaměstnanec není v daném kalendářním měsíci účasten pojištění, avšak byl účasten ve 3 bezprostředně předcházejících kalendářních měsících před vznikem sociální události.

V ustanovení § 56 odst. 1 z. 187/06 je upraven režim DPN pojištěnce tak, že se tento nevztahuje na pojištěnce, který byl přijat jako průvodce nezletilého dítěte ve zdravotnickém zařízení (ZZ) a pojištěnku, která nemá nárok na PPM.

Nově končí DPN 30. dnem ode dne následujícího po dni uznání invalidity ve vyšším stupni, nebo ode dne, v němž byl pojištěnec posudkem ČSSZ uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách.

Pojištěnec má povinnost sdělit ošetřujícímu lékaři všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

  • a) nemocenské,
  • b) peněžitá pomoc v mateřství,
  • c) dávka otcovské poporodní péče (dále jen "otcovská", a to od 1. 2. 2018),
  • d) ošetřovné,
  • e) dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018)
  • f) vyrovnávací příspěvek v těhotenství.

Výše nemocenského za kalendářní den činí podle § 29 z. 187/06

  • a) 60 % DVZ do 30. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény,
  • b) 66 % DVZ od 31. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne
  • c) 72 % DVZ od 61. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 100 % DVZ v případech, kdy byl pojištěnec uznán DPN nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.

Otcovská poporodní péče, tzv. otcovské – účinnost od 1. února 2018

Podmínkou u zaměstnanců je účast na NP. Dávka je koncipována jako krátkodobá, proto není třeba vyžadovat obecnou podmínku čekací doby platnou pro nárok na PPM (270 dnů účasti na NP v posledních dvou letech před porodem). Ovšem u osob, u kterých je účast na NP dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci), bude povinná doba 3 měsíců dobrovolné účasti na NP bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou obdobně jako u ostatních dávek NP.

Základní informace podle § 38 a dále z. 187/06:

  • o dávku si mohou nejdříve dne 1. 2. 2018 požádat otcové dětí narozených nebo převzatých do péče nejdříve dne 21. 12. 2017, ovšem podmínkou je účast na NP;
  • nárok tedy vznikne, pokud se dítě narodilo v období 6 týdnů před účinností novely zákona, tj. 21. prosince 2017 a později;
  • nárok na dávku bude mít otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů;
  • nárok nemají pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce;
  • nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku;
  • výše dávky činí 70 % DVZ, výplata náleží za dobu 7 kalendářních dnů bez přerušení;
  • zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci na tuto dobu rodičovskou dovolenou;
  • zaměstnanec nesmí po dobu pobírání otcovské vykonávat práci v tom zaměstnání, z něhož je dávka přiznána;
  • otci nárok vznikne i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve ZZ lůžkové péče;
  • otcovská bude náležet jen jednou, i za situace, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně;
  • nárok na výplatu otcovské má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného;
  • v případě čerpání otcovské se samozřejmě nestanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

Dlouhodobé ošetřovné od 1. 6. 2018 – § 41a a další z. 187/06

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatně výdělečnou činnost (SVČ), jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného každodenním ošetřováním, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osobě. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou (dále jen ošetřovaná osoba) rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí.

Nezjistí-li ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče po vyšetření důvody k vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, avšak ošetřovaná osoba požaduje vydání tohoto rozhodnutí, vydá tento ošetřující lékař rozhodnutí, že potřeba dlouhodobé péče nevznikla.

Ošetřovanou osobou se rozumí fyzická osoba, u které:

  • a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně;
  • b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Další základní informace:

  • u ošetřující osoby bude vyžadována čekací doba. NP muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ nebo zahraniční zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn v posledních 3 měsících. Je-li uplatňován nárok z více zaměstnání, musí být tyto podmínky splněny v každém z těchto pojištění;
  • dávka bude náležet ve výši 60 % redukovaného DVZ, maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice; nenáleží však za dobu, kdy dlouhodobá péče není poskytována (např. z důvodu další hospitalizace);
  • ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě; u nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje;
  • ošetřující osobou mohou být rodinní příslušníci vyjmenovaní v zákoně, aniž by žili s ošetřovaným v domácnosti; žití v domácnosti bude však vyžadováno u jiné fyzické osoby (např. druha, družky);
  • ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost;
  • v průběhu 90 dnů se mohou ošetřující osoby libovolně střídat v ošetřování;
  • nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče;
  • podle § 191a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, není zaměstnavatel povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče, svůj nesouhlas může udělit pouze v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody;
  • tato dávka bude poskytována nezávisle na poskytování příspěvku na péči náležející osobě závislé na pomoci jiné osoby;
  • poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dávka náleží pouze jednou.

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je:

  • a) manželem/manželkou nebo registrovaným partnerem/partnerkou ošetřované osoby;
  • b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou, nebo je její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc;
  • c) manželem/manželkou, registrovaným partnerem/partnerkou nebo druhem/družkou fyzické osoby uvedené v písm. b) nebo
  • d) druhem/družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Proti rozhodnutí orgánu NP o ukončení DPN, potřeby ošetřování, nebo potřeby dlouhodobé péče lze podat odvolání do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo oznámeno.

Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem – § 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (z. 262/06)

  • f) v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči se souhlasem zaměstnavatele, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti, a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených z. 187/06. Tyto doby jsou také doby odpracované pro nárok na dovolenou. Účinnost od 1. 6. 2018.

§ 47 z. 262/2006

Nastoupí-li …. zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené, nebo po skončení doby poskytování dlouhodobé péče, nebo po skončení doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, do práce, nebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení DPN nebo karantény, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

Orgán NP provádí podle § 74 z. 187/06 svým lékařem kontrolu:

  • a) správnosti posuzování zdravotního stavu a DPN, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče a správnosti vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace při tomto posuzování;
  • b) plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování zdravotního stavu a DPN, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče.

Vedle z. 187/06 jsou kvůli novým dávkám NP novelizovány další právní předpisy, např. zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění (náhradní doba pojištění), zákoník práce, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon o specifických zdravotních službách.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PODLE ZÁKONA č. 48/1997 Sb., O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 48/97)

S účinností od 1. ledna 2018 se zvyšuje minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění. Jedná se o částku MM platnou od roku 2018, tj. 12 200 Kč. Minimální pojistné zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů (samoplátci) bude činit 1 647 Kč.

Současně se zvyšuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem osobám, za které je stát plátcem zdravotního pojistného, a to ve výši 7 177 Kč na kalendářní měsíc, z tohoto vyměřovacího základu činí pojistné 969 Kč měsíčně.

Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu podle § 7 z. 48/97 za tyto pojištěnce:

  • h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení;
  • r) osoby starší 26 let studující prvně v doktorandském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo OSVČ; za dobu uvedeného studia se považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium….

Při změně zdravotní pojišťovny si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby (§ 55 z. 48/97).

Regulační poplatky a limity

Pokud celková částka uhrazená pojištěncem za doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely překročí v kalendářním roce limit:

  • 500 Kč u pojištěnců starších 70 let (včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku).
  • 1 000 Kč u dětí mladších 18 let a u pojištěnců starších 65 let (vždy včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili daný rok věku).
  • 5 000 Kč u ostatních pojištěnců.

je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší, a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání.

ZÁKON č. 95/2004 Sb., O PODMÍNKÁCH ZÍSKÁVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI A SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ LÉKAŘE, ZUBNÍHO LÉKAŘE A FARMACEUTA, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 95/2004).

Od července roku 2017 začala platit rozsáhlá novela z. 95/2004. Zde uvádíme jen některé informace.

Navyšuje se počet základních studijních oborů, naopak snižuje počet specializací. Zákon snižuje počet základních specializací ze 46 na 43. Vzroste naopak počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 19. Podle vlády má především zjednodušit a zkrátit dobu pro získání lékařské specializace. Dosud v ČR existovalo včetně certifikovaných kurzů 96 různých odborností. Samostatně už nebude možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, bude součástí pediatrie. Délka vzdělávání v základním kmeni potrvá dva a půl roku místo současných dvou let a bude zakončená zkouškou.

Zákon umožní souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.

Novela také upřesňuje výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři a vymezuje požadavky na garanta oboru a školitele. Podle § 2 z. 95/04 jsou blíže specifikovány základní pojmy, například:

  • výkonem povolání lékaře pod odborným dozorem se rozumí výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí před získáním certifikátu o absolvování základního kmene,
  • výkonem povolání lékaře pod odborným dohledem se rozumí výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí po získání certifikátu o absolvování základního kmene,
  • zvláštní specializovanou způsobilostí je způsobilost pro výkon činností, které jsou podmíněny získáním znalostí a dovedností podle vzdělávacího programu nástavbového oboru,
  • školícím pracovištěm akreditované zařízení se školícím místem obsazeným zdravotnickým pracovníkem.

Každý lékař smí školit nejvýše dva kolegy před atestací.

Zákon nově definuje práci pod odborným dozorem, pro lékaře před dokončením základního vzdělávacího kmene, a dohledem po něm. V případě dozoru musí být školitel na pracovišti přítomen a dosažitelný do deseti minut. U dohledu stačí dostupnost na telefonu a dojezd do 30 minut.

Zákon upřesňuje také podmínky pro uznání aprobace cizinců ze zemí mimo EU. Nyní musí splnit test v rodném jazyce, pětiměsíční praxi a složit odbornou zkoušku v češtině.

NOVELIZACE ZÁKONA č. 372/2011 Sb., O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 372/11)

Zdravotními službami se rozumí podle § 2 z. 372/11:

  • i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (záchytná služba).

Zdravotní péčí se rozumí odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Zde nemůže pacient uplatnit svá práva.

Poskytování preventivní péče mimo ZZ podle § 11 z. 372/11

Mimo ZZ mohou být poskytovány zdravotní výkony v rámci preventivní péče zaměřené na předcházení onemocnění a jeho včasné rozpoznání, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Povolení se udělí poskytovateli, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci budou zdravotní výkony poskytovány mimo ZZ. Mimo ZZ lze poskytovat jen takové zdravotní výkony v rámci preventivní péče, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve ZZ. Povolení se uděluje na dobu nejdéle jednoho roku. Povolení lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, v jejímž správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo ZZ. Poskytovatel není povinen vést zdravotnickou dokumentaci.

Poskytovatel zdravotních služeb je dále povinen podle § 45 z. 372/11:

  • a) předat pacientovi lékařský posudek nebo potvrzení pro Úřad práce ČR – Krajskou pobočku Úřadu práce (KPÚP) v případě, že pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s KPÚP.

Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že:

  • nepředá uchazeči o zaměstnání lékařský posudek nebo potvrzení.

Fyzická osoba se dopustí přestupku podle § 114 z. 372/11 tím, že:

  • k) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci. Za přestupek lze uložit pokutu do 15 000 Kč, právnické osobě do 100 000 Kč.

Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví od 1. 7. 2018 – § 69a z. 372/11

Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví je informační systém veřejné správy, který umožňuje oprávněným osobám nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě. Správcem národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví je ministerstvo zdravotnictví.

Oprávněnými osobami jsou:

  • a) poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby;
  • b) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby;
  • c) národní kontaktní místa pro elektronické zdravotnictví zřízená ostatními členskými státy EU.

ZÁKON č. 373/2011 Sb., O SPECIFICKÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 373/11)

Jde o rozsáhlou novelu měnící z. 373/11 s účinností od 1. 11. 2017 v bezmála dvou stovkách změnových bodů. Novela zavádí řadu změn, které se dotýkají různých oblastí specifických zdravotních služeb, mj. dochází ke snížení věkové hranice pacientů pro kastrace, formulování definice lidského genomu, zavedení možnosti změny pohlaví pacientů ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody, upřesnění posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu, stanovení lhůt pro vydání a uplatnění výpisů ze zdravotnické dokumentace či upřesnění podmínek pro vydávání a odnímání povolení k uznávání nemocí z povolání, zajištění souladu s terminologií občanského zákoníku či zákona o státní službě, ale i celou řadu opatření dalších. Velmi podstatné změny přináší novela v oblasti pracovnělékařských služeb, které mají přispět ke snižování administrativní a ekonomické zátěže pro zaměstnance, osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele. Vedle z. 373/11 je novelizován rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví, zákoník práce, zákon o správních poplatcích, zákon o sociálně-právní ochraně dětí a transplantační zákon. Výčet všech těchto opatření by však překračoval možnosti tohoto sdělení.

ZAMĚSTNANOST PODLE ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O ZAMĚSTNANOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 435/04)

Nemoc nebo úraz uchazeče o zaměstnání

V novele z. 435/04 je i zpřísnění pravidel pro nemocné nezaměstnané, kteří se kvůli zdravotnímu stavu nemohou dostavit na pracovní pohovor nebo nemohou nastoupit do dohodnuté práce. Dosavadní praxe probíhala tak, že pokud uchazeč o zaměstnání onemocněl nebo měl úraz, jeho ošetřující lékař potvrdil na výměnný list, že uchazeč není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to po dané období. Nebylo tedy nijak možné kontrolovat, zda je opravdu nemocný, dodržuje léčebný režim a je doma. Zavádí se možnost, aby úředníci z KPÚP takového člověka mohli zkontrolovat.

Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Uchazeč je povinen tyto důvody oznámit KPÚP nejpozději v den, kdy bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání, nebo v den uskutečnění vyšetření nebo ošetření. Nejpozději však do 8 kalendářních dnů ode dne vydání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve ZZ.

V potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče se uvede:

  • a) místo pobytu uchazeče o zaměstnání v době dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,
  • b) rozsah a doba povolených vycházek (podle z. 187/06) a
  • c) další požadované údaje.

Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče, je povinen dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření nebo vyšetření ve ZZ, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který ošetření nebo vyšetření provedl, na jeho žádost potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve ZZ. Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání a závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve ZZ stanovilo MPSV vyhláškou č. 346/2017 Sb., o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve ZZ.

KPÚP je dále podle § 127 z. 435/04 oprávněna kontrolovat plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. V případě zjištění porušení povinnosti uchazečem o zaměstnání vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu doručí uchazeči o zaměstnání a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, který potvrzení z důvodu nemoci nebo úrazu vydal.

Uchazeč o zaměstnání je povinen KPÚP umožnit kontrolu dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče. Pokud uchazeč tyto povinnosti nesplní, může být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, čímž ztratí všechny výhody, např. nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo to, že za uchazeče platí pojistné na zdravotní pojištění stát a doba v evidenci se počítá jako náhradní doba pro potřebnou dobu pro možnost získání starobního nebo invalidního důchodu.

V souvislosti s uvedenou legislativní změnou došlo rovněž ke změně Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví ČR, jehož součástí jsou nově úhrady za vydání předmětných potvrzení, jakožto administrativní úkon. Tyto úhrady jsou vázány pouze na vydání potvrzení stanovených příslušnou vyhláškou, která budou distribuována Úřadem práce ČR. Za jiná potvrzení nelze od Úřadu práce ČR požadovat úhradu podle Cenového předpisu ministerstva zdravotnictví. Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu, psychologickým vyšetřením, vydáním potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče a vydáním potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve ZZ hradí Úřad práce ČR ve výši 85 Kč.

Novela z. 435/04 přináší změny také u agenturního zaměstnávání. Nově by tak agenturní pracovníci měli pracovat za stejných podmínek jako kmenoví. Zavádí se i kauce, kterou budou muset agentury složit, a návrh by měl zamezit řetězení smluv. Novela také ruší možnost přivydělat si v rámci nekolidujícího zaměstnávání na DPP.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání od 29. 7. 2017 nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu MM, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu MM. Netýká se tedy dohody o provedení práce (DPP)!!! Z dohody se totiž neplatí žádné odvody na pojistné (kromě 15% daně), pokud odměna činí méně než 10 000 Kč.

Chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením (OZP) z celkového počtu svých zaměstnanců, a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti KPÚP, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Fyzická osoba, které KPÚP poskytuje služby, je povinna KP sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci, a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je OZP. Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo, v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá, posudkem jiného poskytovatele.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce podle § 78a

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 12 000 Kč. Jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, činí maximální výše příspěvku 5 000 Kč. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně.

Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek, se považují:

  • a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
  • b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, doprava osob i materiálu, nákup počítačové techniky apod.

V souvislosti se zaměstnáváním OZP se od 1. října 2017 zřizuje evidence plnění povinného podílu, která poskytne odběratelům, dodavatelům a kontrolním orgánům přehled o jednotlivých dodávkách realizovaných v rámci náhradního plnění. Dále je upravena povinnost zaměstnavatelů a OSVČ vložit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti novely do evidence plnění povinného podílu zákonem o zaměstnanosti požadované údaje, a to za období příslušného kalendářního roku do dne nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti.

Chráněné pracovní místo je od 1. 1. 2018 ZRUŠENO.

Pracovním místem zřízeným pro OZP se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce ČR. Na zřízení pracovního místa poskytuje zaměstnavateli příspěvek a musí být obsazeno po dobu 3 let. Příspěvek na úhradu provozních nákladů může činit nejvýše 48 000 Kč na jednu OZP.

Nově budou zaměstnavatelé žádat Úřad práce ČR o uznání na chráněném trhu práce, odpadne jim tak složité papírování s každým pracovníkem zvlášť. Navýšení příspěvku na zdravotně postižené souvisí s nárůstem MM na 12 200 Kč od ledna příštího roku. Příspěvek proplatí zaměstnavatelům mzdu vynaloženou na zaměstnávání této ohrožené skupiny lidí. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP i s OSVČ, která je OZP.

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA PODLE ZÁKONA č. 117/1995 Sb., O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 117/95)

Rodičovský příspěvek

Pokud žádnému z rodičů dítěte nevznikl nárok na PPM, protože nesplnili požadované doby NP, délku pobírání rodičovského příspěvku (RP) si dnes volit nemůžou, příspěvek dostávají čtyři roky a celkem vyčerpají o trochu míň než ostatní. Prvních devět měsíců mají 7 600 Kč měsíčně, pak až do čtyř let věku dítěte 3 800 Kč měsíčně.

Změny v rodičovském přídavku

Celková výše RP na poslední nejmladší dítě v rodině, tj. 220 000 Kč (s výjimkou vícerčat), se nemění. Zrychluje se však možnost jeho čerpání, příjemci si mohou od 1. ledna 2018 volit čerpání až do měsíční částky:

  • a) nepřevyšující 7 600 Kč u nemocensky nepojištěných osob (například studenti, ženy v domácnosti či OSVČ, které si neplatí dobrovolné NP);
  • b) převyšující 7 600 Kč, jestliže je možné aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku DVZ v částce převyšující 7 600 Kč. DVZ, vyjde se při stanovení výše RP z toho DVZ, který je vyšší;
  • c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku DVZ měsíčně. Rodiče vícerčat tak budou mít nárok na 1,5násobek částky 220 000 Kč, tj. celkově 330 000 Kč. Zde tedy bude možné volit variantu čerpání až do maximální částky 48 960 Kč měsíčně a těm, kteří nejsou nemocensky pojištění, až 11 400 Kč měsíčně.

O jinou (rychlejší) variantu čerpání si budou muset rodiče sami požádat. Týká se to i rodičů vícerčat. A to i v situaci, kdy došlo k zániku nároku na RP z důvodu vyčerpání částky 220 000 Kč. Pokud rodič nadále pečuje alespoň o 2 děti narozené současně ve věku do 4 let, vzniká mu ode dne 1. ledna 2018 nárok na RP ve výši 110 000 Kč. Ti, kdo si v roce 2017 nemohli zvolit RP, a měli tak jen variantu na 4 roky, budou změnit/zvolit RP i na 3 roky – respektive tak, aby po celou dobu dostávali 7 600 Kč měsíčně. Možnost změny volby příspěvku se bude týkat všech rodičů, tedy i těch, kterým se dítě narodilo před účinností novely zákona, a to samozřejmě za předpokladu, že budou splňovat podmínky nároku na příspěvek (pokud např. limit na příspěvek nevyčerpají ještě před účinností novely zákona atd.).

Nová pravidla od ledna platí i pro rodiče, kteří pobírali RP už dřív. Jestli ještě nevybrali celých 220 000 Kč, mohou si čerpání dávky přenastavit podle nových pravidel. Záleží ale, kdy výši měsíčního RP naposledy měnili, jde to jen jednou za čtvrt roku. Rodičům s dvojčaty a vícerčaty se k původním 220 000 Kč RP (respektive zbývající nevybrané části) 1. ledna 2018 připočte dalších 110 000 Kč. Pokud už rodiče 220 000 Kč vyčerpali, ale nadále pečují alespoň o dvě děti narozené současně ve věku do čtyř let, vzniká jim od prvního ledna 2018 nárok na „dodatečný“ RP ve výši 110 000 Kč. Je ale třeba o něj požádat. Pěstouni na přechodnou dobu (takzvaní profesionální pěstouni) si naopak pohorší. Zatím na svěřené dítě RP dostávají, od ledna o tuto výhodu přijdou.

A poslední novinka: pokud rodič bral na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou RP i v jiné zemi, odečte se mu z celkové částky 220 000 Kč RP částka vyplacená na toto dítě jiným státem. Novinky jsou účinné od ledna 2018, už druhého ledna tedy lze přijít na KPÚP a požádat o změnu čerpání RP podle nových podmínek.

Přídavek na dítě

Od ledna 2018 se zvyšuje přídavek na dítě a uvolňují se jeho pravidla: dávku dostane víc rodin. Nový způsob posuzování příjmů platí už od října 2017. Nárok na přídavek na dítě se bude nově přiznávat rodinám s příjmem do 2,7násobku ŽM (dosud 2,4násobku). Dospělé nezaopatřené dítě, které o přídavek žádá samo a žije samostatně, na dávku ve zvýšené částce dosáhne, pokud bude mít vlastní příjem v uvedené výši.

V některých rodinách se zvýší přídavek na dítě od 1. ledna 2018 na každé dítě o 300 Kč měsíčně, a to tam, kde alespoň jeden rodič pracuje, respektive má příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši ŽM jednotlivce (v současné době 3 410 Kč měsíčně), nebo ze SVČ, případně z dávek, které svým způsobem příjem nahrazují, např. dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti nebo RP, který pracoval a nárok na přídavek na dítě získal po vyčerpání svého nároku na PPM (případně souběžně). Ostatní nezaopatřené děti, které žijí v rodinách, kde ani jedna společně posuzovaná osoba nebude splňovat výše uvedenou podmínku, budou mít nárok na přídavek na dítě v dosavadní nezměněné výši.

O změnu není třeba žádat. Na základě přechodných ustanovení k novele zákona náleží přídavek na dítě ve zvýšené výměře poprvé od splátky náležející za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabude účinnosti.

Od 1. 10. 2017 se dokladuje ekonomická situace pouze za předchozí čtvrtletí. Bude nutné doložit aktuální potvrzení o studiu a přehled o příjmech na třetí kalendářní čtvrtletí 2017 – tedy za červenec-září. Vždycky rozhodují měsíční průměry a sčítají se příjmy z výdělečné činnosti, výživné, nemocenské, podpora uchazeče a RP. Nyní však může společně hospodařící domácnost dosahovat vyššího příjmu: 2,7násobku svého ŽM, a příspěvek na děti od 1. ledna roku 2018 přesto dostane.

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

  • a) do 6 let 800 Kč,
  • b) od 6 do 15 let 910 Kč,
  • c) od 15 do 26 let 1 000 Kč.

Ale jen tehdy, pokud má ve svojí domácnosti aspoň jednoho člověka, který vykazuje měsíční příjem:

  • příjem z výdělečné činnosti nad 3 410 Kč,
  • nemocenskou,
  • důchod,
  • podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
  • příspěvek na péči u osoby mladší 18 let,
  • rodičovský příspěvek.

Nižší přídavek dostanou rodiny, které jsou odkázány jenom na sociální dávky.

Dávky pro zdravotně postižené osoby podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (z. 329/11), a vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (v. 388/11)

Úpravy zákona by měly zlepšit přístup zdravotně postižených ke zvláštním pomůckám, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a pomáhají handicapovaným lidem vrátit se do běžného života. Zatímco nyní mohou dostat bez posuzování svých příjmů příspěvek na pomůcku dražší než 24 000 Kč, nově hranice klesne na 10 000 Kč. Pod tuto cenovou mez na dotaci dosáhnou v případě, že nebudou mít příjmy vyšší než osminásobek ŽM.

Příspěvek na mobilitu vzroste ze současných 400 na 550 Kč měsíčně.

Změny se budou týkat také příspěvků na pořízení motorového vozidla. Dotaci bude moci stát nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti. Jeho výše se ale dál bude odvíjet od příjmů celé domácnosti tělesně postiženého člověka. Bude moci dosáhnout 100 000 až 200 000 Kč. Jinak se při rozhodování o příspěvcích už nemají zkoumat celkové majetkové a sociální poměry handicapovaných lidí.

KPÚP může při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku na žádost rozhodnout, že osoby se neposuzují jako osoby společně posuzované, jestliže spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí.

Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován. Souhlas vlastníka nemovitosti může být nahrazen rozhodnutím soudu.

Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí:

  • a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven 8x částka ŽM jednotlivce nebo ŽM společně posuzovaných osob, nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě;
  • b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 8x částka ŽM uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 10násobku této částky;
  • c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 9x částka ŽM uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 10násobku této částky;
  • d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 10x částka ŽM v písmenu a), avšak nižší nebo roven 11násobku této částky;
  • e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 11násobek částky ŽM v písmenu a), avšak nižší nebo roven 12násobku této částky;
  • f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 12násobek částky ŽM v písmenu a).

Od 1. 7. 2018 platí novela z. 329/11 v § 36a, která upřesňuje přestupky.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením. Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku tím, že:

  • nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo
  • neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

Oprávněná osoba podle § 12 z. 329/11 není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže:

  • a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců (původně 120 kalendářních měsíců) po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem.

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PODLE ZÁKONA č. 108/2006 Sb., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (z. 108/06)

Od 15. 8. 2017 platí novela § 4 z. 108/06.

Na příspěvek na péči má nárok podle § 4 z. 108/06 také:

  • n) cizinec, kterému bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezonního zaměstnání;
  • o) cizinec, kterému bylo vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU, a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území ČR;
  • p) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu o), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, a to, pokud má bydliště na území ČR, s výjimkou osob uvedených v písm. j), n) a o). Osobám pod písmeny n) až p) se však neposkytují sociální služby, jen příspěvek na péči.

DAŇOVÝ SYSTÉM PODLE ZÁKONA č. 586/1992 Sb., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Slevy na invaliditu a pro držitele průkazu ZTP/P

Slevu na invaliditu bude možné uplatňovat od doby, kdy byl přiznán invalidní důchod. Dosud je možné slevu uplatnit až od doby, kdy začal být příslušný ID vyplácen. Podobně slevu pro držitele průkazu ZTP/P, slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, kteří jsou držiteli průkazu ZTP/P, bude možné uplatnit již od přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na výhody plynoucí z držby průkazu ZTP/P. Nyní rozhoduje držení průkazu ZTP/P.

Zatímco ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě došlo v poslední době již několikrát, naposledy takzvaným daňovým balíčkem, zvýhodnění na první dítě zůstávalo dlouho stejné. To nyní změnila novela, která nabude účinnosti 1. ledna 2018. Konkrétně se zvýhodnění zvýší z 13 404 Kč na 15 204 Kč (o 150 Kč měsíčně).

Státní služba – § 195a z. 234/2014

Na státního zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, se v období do 31. prosince 2017 ustanovení § 74 odst. 1 písm. h) nepoužije. Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let přede dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018.

Základní právní předpisy

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 586/1991 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 329/2011 Sb., o dávkách pro zdravotně postižené, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Arnoldová Anna

ČSSZ

Křížová 25

22508 Praha 5

e-mail: anna.arnoldova@cssz.cz


Zdroje

1. http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d41768v 52739-pracovnelekarske-sluzby-z-hlediska-nove-legislativy/

2. https://www.penize.cz/davky-pestounske-pece/326223-2018-vyssi-odmeny-pro-pestouny-i-prispevek-na-sverene-dite

3. https://www.penize.cz/rodicovsky-prispevek/326065-rodicovsky-prispevek-od-roku-2018-mesicne-dostanete-vic

4. http://www.zmenyzakonu.cz/zakon.aspx?k=187/2006%20Sb.&d1=01012018&d2=01022018&cmd=compareshort

5. https://www.penize.cz/pridavky-na-dite/326129-pridavek-na-dite-od-roku-2018-vyssi-a-pro-vic-rodin

6. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-388

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 3-4

2017 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se