Slovenská reforma zdravotnictví – léková politika po pěti letech

Slovenská reforma zdravotnictví, která proběhla v letech 2002–2006 pod taktovkou ministra Zajace, je stále horkým tématem. Dne 21. listopadu bylo v Národohospodářském ústavu ČSAV uspořádáno setkání s některými protagonisty této reformy, z nichž se dostavili následující:

MUDr. Viliam Novotný, poslanec NR SR, předseda zdravotního výboru NR SR (SDKÚ-DS)

Juraj Karpiš, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz INESS

Ing. Peter Pažitný, MSc., konzultant, Health Policy Institute

Ing. Igor Dorčák, prezident, Združenie zdravotních poisťovní Slovenskej republiky

Z vystoupení ing. Pažitného vyjímám tyto informace:

Slovenská republika je zemí s tradičně vysokým podílem výdajů zdravotních pojišťoven na léky. Zatímco v ČR vydávají zdravotní pojišťovny na léky na předpis kolem 22,5 % nákladů, pojišťovny v SR na léky vydávají celou jednu třetinu. Meziroční nárůst nákladů v SR je vyjádřen v tabulce 1.

Při interpretaci čísel uvedených v tabulce č. 1 je třeba mít na paměti, že 5 % nárůst nákladů na léky je ve vyspělých zemích považován za příznivé  číslo (neboť tyto všude rostou), kdežto nárůst nad 10 % je považován za důvod k přijímání i značně restriktivních opatření.

Z tabulky je patrné, že reformní kroky vlády ministra Zajace vedly k přechodnému snížení nárůstu nákladů na léky, avšak s příchodem levicové vlády vliv těchto regulací pominul.

Jaká regulační opatření vláda ministra Zajace přijala:

• Regulační doplatky ve výši 20, -⁠ Sk za jeden recept.
• Referenční systém úhrad, kdy léčivé přípravky obsahující tutéž léčivou látkou jsou hrazeny ve stejné výši (v ČR je toto již delší dobu považováno za samozřejmé).
• Možnost urychleného zařazení do seznamu hrazených přípravků pro takový léčivý přípravek, kde výrobce nabídne zřetelně nižší cenu v porovnání s přípravky, které jsou již na trhu.
• Opatření, kdy při snížení ceny přípravku výrobcem automaticky o stejné procento klesá i úhrada. Toto opatření vysvětlím na následujícím příkladu. Na trh vstoupí nový přípravek, například Gamin. Na žádost výrobce je mu stanovena cena ve výši 1000, -⁠ Sk, a úhrada 800, -⁠ Sk (na Slovensku má velká většina léku určitý doplatek). Výrobce se doplatku chce zbavit, a tak sníží cenu léku o 200, -⁠ Sk na výši úhrady, tedy o 20 %. V ČR by to znamenalo, že doplatek vymizí, ale na Slovensku to znamená, že i úhrada přípravku se sníží o 20 %; po snížení ceny z 1000, -⁠ Sk na 800, -⁠ Sk klesne úhrada z původních 800, -⁠ Sk na 640, -⁠ Sk a pacient bude na lék dále doplácet (i když poněkud méně než před snížením ceny).
• Regulační doplatky byly zrušeny, náklady na léky opět rostou.

Jaká opatření by bylo podle ing. Pažitného vhodné zavést (kromě obnovení poplatku za recept)?

• Přísně porovnávat ceny léku na Slovensku s ostatními zeměmi a zavést zásadu, že úhrada léku v SR se bude odvíjet od nejnižší ceny téhož léku ve srovnatelných zemích. V HP institutu spočítali, že pokud by byly porovnávány ceny pouze mezi ČR a SR, zmíněné opatření by pro SR přineslo 2,5 miliardy Sk a pro ČR 1,5 miliardy Kč.
• Důsledné vyhodnocování nákladů a přínosů pro všechny nové léky. Bylo by ovšem třeba veřejně stanovit, jaká hodnota QALY (rok kvalitního života) je považována pro SR za přijatelnou, aby nový lék získal úhradu.
• Pro lékaře v praxi by bylo třeba zavést závazné protokoly (ve smyslu guidelines) na léčení běžných onemocnění, která na jedné straně spotřebují mnoho peněz a na druhé straně, jsou-li nesprávně léčena, ještě více peněz mohou odčerpat. Jednalo by se o 15 nejzávažnějších onemocnění, typickým příkladem takového je diabetes mellitus.

Dále ing. Pažitný považuje za nezbytné plošně zavést finanční limity pro předepisující lékaře (některé pojišťovny je uplatňují již nyní).

V době reformy rozpoutaly opoziční strany v SR masivní kampaň.

Jaké chyby byly při zavádění reformních opatření učiněny (podle poslance MUDr. Novotného):

• Špatná komunikace s veřejností.
• Nedostatečná reakce na masivní protikampaň levice.
• Neschopnost vysvětlit zdravotníkům, že změny jsou nutné a že reforma je v jejich prospěch.
• Reforma se během provádění dostala do skluzu. Reformní zákony nebyly schvalované v prvém, ale až v druhém roce vládnutí.
• Reforma fakticky nebyla dokončená, neboť některá opatření bylo třeba dopracovat a pak zákony novelizovat, což však již překročilo časový mandát vlády.
• Pozitivní efekty reformy se v praxi nestačily projevit.

Byly východiska a cíle reformy správné?

Poslanec Novotný je přesvědčen, že ano. Extrémní zadlužení v rezortu se podařilo odstranit, platy lékařů, sester i ostatních zdravotníků začaly růst rychlejším tempem než v ostatních oborech.

MUDr. Michal Prokeš