Co nás čeká v letošním roce?


What can we expect this year?

The paper presents selected information from legal directives which were updated by the law No. 261/2007 of the Digest on stabilization of the state budget. Changes valid from January 1, 2008 are related especially to sickness insurance, health care, social services, social care, state social support and taxes.

Key words:
sickness insurance – social services – health care –– medical examination (general assessment) – dispensary care – preventive care – taxes – state social support


Autoři: A. Arnoldová
Působiště autorů: Společnost posudkového lékařství ČLS JEP
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 11, 2008, č. 2, s. 39-49

Souhrn

Obsahem sdělení jsou vybrané informace z právních předpisů, které jsou novelizovány zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci státního rozpočtu. Změny platné od 1. 1. 2008 se týkají zejména nemocenského pojištění, zdravotní péče, sociálních služeb, sociální péče, státní sociální podpory a daňové oblasti.

Klíčová slova:
nemocenské pojištění – sociální služby – příspěvek na péči – zdravotní péče – poplatky ve zdravotnickém zařízení – klinické vyšetření – dispenzární péče – preventivní péče – slevy na daních – státní sociální podpora

Máme za sebou první nové zkušenosti týkající se zejména zdravotní péče a s ní souvisejících povinných regulačních poplatků a doplatků. Některé novinky poznáme a zažijeme až tehdy, když nás potká určitá sociální událost, např. nemoc nebo úraz. Nejenže zaplatíme v ambulanci lékaře 30 Kč poplatek, ale čeká nás oproti loňskému roku i nižší nemocenské. Potěšit nás může i změna v daňové oblasti (asi jak koho), a nepotěší některé občany změny v sociální péči či v sociálních službách.

Tak co nás tedy čeká v letošním roce?

Nemocenské pojištění

Opět byla odložena platnost nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, až do 1. 1. 2009. Do této doby tedy platí všechny právní předpisy z oblasti nemocenského pojištění platné od roku 1956. K některým změnám však dochází, a to díky zákonu č. 261/2007 od 1. 1. 2008.

Pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá pojištění (§ 7 zákona č. 54/1956). Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Nově se při vyplácení nemocenské (při karanténě) a při ošetřování člena rodiny zavádí tzv. karenční doba, tj. doba, kdy se dávky nevyplácejí. Jedná se o první 3 dny, teprve od 4. dne se dávky vyplácejí.

Tab. 1. Nemocenské
Nemocenské

Denní vyměřovací základ (DVZ)

Částka DVZ se upraví pro výpočet:

  • a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %,a to po celou dobu, oproti stavu do 31. prosince 2007, kdy se zahrnovaly jen první dva týdny, pak se vyplácely plně. Z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží;
  • b) vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 69 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Takže např. když v roce 2007 činil maximální DVZ 694 Kč (475 Kč), v letošním roce činí maximálně 639 Kč (461 Kč; § 18 zákon č. 54/1956). Maximální nemocenské činilo v roce 2007 13 000 Kč; v roce 2008 10 880 Kč.

V tabulce 1 je přehled redukovaného denního vyměřovacího základu za dny nemoci.

Další změnou je jiná podpůrčí doba u pracujícího starobního důchodce a plně invalidního důchodce, která činí 81 dnů. Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se u těchto pojištěnců vyplácí od 4. dne a jen do doby, kdy končí jejich zaměstnání, tedy ne déle než 81 dnů.

Porušení léčebného režimu

Zaměstnanci jsou povinni dodržovat stanovený léčebný režim, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání pracovní neschopnosti (PN) předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.

Nemocenské může být dočasně sníženo nebo odňato, jestliže zaměstnanec porušil výše uvedené povinnosti. Má-li takový zaměstnanec rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu. Nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností; pokud již nemocenské bylo vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit (§ 47, zákon č. 54/1956).

Ochranná lhůta v nemocenském pojištění (NP)činí jen 7 dnů (oproti 42 dnům) od skončení zaměstnání; u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, zůstává 6 měsíců. Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) podle vyhlášky č. 88/1968 činí 69 % DVZ. Nově se zavádí omezení u svobodných matek. PPM se poskytuje z důvodu porodu dítěte po dobu 28 týdnů i u pojištěnky, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, zůstává současná podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Nevyplácí se u uchazečů o zaměstnání, rovnou si mohou požádat o rodičovský příspěvek.

Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další PPM z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za DVZ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než DVZ zjištěný pro výpočet další PPM; přitom se porovnávají DVZ před jejich redukcí [před úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění].

Při ošetřování člena rodiny činí DVZ od 1. ledna 2008 jen 60 %, oproti 69 % v roce 2007.

Zdravotní péče – zákon č. 48/1997 Sb.

Zákon č. 261/2007 Sb. mění některá ustanovení zákona č. 48/1997. Nejdůležitější změny se týkají regulačních poplatků a doplatků za poskytování zdravotní péče a v lékárně. Placení poplatků má motivovat k tomu, aby pacienti nechodili zbytečně k lékaři a nepodceňovali prevenci.

V případě ambulantní péče se rozlišuje, zda je klinické vyšetření částečně nebo zcela hrazeno ze zdravotního pojištění, pokud ano, zaplatí se 30 Kč, pokud není hrazeno nebo zdravotnické zařízení (ZZ) nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou (ZP), neplatí se žádný poplatek, ale hradí se celé vyšetření. Stejně se postupuje, pokud za pacienta hradí někdo jiný, ale ne ZP, např. výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie ČR.

„Aby nedocházelo k nejasnostem, MZ poskytlo lékařům výklad, k jakým úkonům či kontaktům může v ordinaci dojít, ale není je přitom možné považovat za klinické vyšetření, a tudíž v takové situaci vybírat poplatek“ [1]. Pro pacienty je důležité alespoň orientačně vědět, co je klinické vyšetření, kontrolní vyšetření apod.

Výkony klinických vyšetření podle vyhlášky č. 134/1998

Výkony klinických vyšetření jsou základní výkony, kterými ZZ vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Dělí se na komplexní vyšetření, opakované komplexní vyšetření, cílené vyšetření, kontrolní vyšetření a konziliární vyšetření. Při jedné návštěvě lze vykázat pouze jeden z výkonů klinických vyšetření.

S výkony klinických vyšetření nelze kombinovat administrativní výkony a telefonickou informaci, s výjimkou administrativního výkonu vystavení nebo ukončení legitimace práce neschopného, respektive vystavení žádosti o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny. Výkony klinických vyšetření lze kombinovat s výkony návštěvní služby.

A. Komplexní vyšetření podle kapitoly 3 vyhlášky č. 134/1998

Výkonem komplexní vyšetření se vykazuje:

  1. vyšetření pacienta při převzetí do péče praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa-porodníka a praktického zubního lékaře;
  2. vyšetření pacienta při převzetí do pravidelné dlouhodobé péče ambulantního specializovaného lékaře;
  3. vyšetření pacienta při příjmu k hospitalizaci, pokud hospitalizaci nepředcházela hospitalizace na stejném pracovišti v posledních třech měsících.

Obsahem komplexního vyšetření je především:

  1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální;
  2. zhodnocení subjektivních obtíží;
  3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích;
  4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře, interních a chirurgických oborů včetně vyšetření per rectum;
  5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem;
  6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření;
  7. diagnostická rozvaha a závěr;
  8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření;
  9. rozhodnutí o terapeutickém postupu včetně předpisu léků či zdravotnického prostředku;
  10. provedení drobného terapeutického výkonu;
  11. rozhodnutí o termínu další kontroly;
  12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci;
  13. psychoterapeutický pohovor;
  14. individuální zdravotní výchova;
  15. edukace pacienta;
  16. sepsání lékařské zprávy-nálezu;
  17. administrativní činnost spojená s výkonem, poskytnutí informace praktickému lékaři včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko-terapeutickými postupy;
  18. zápis o celém postupu do zdravotnické dokumentace.

B. Opakované komplexní vyšetření

Opakované komplexní vyšetření může vykazovat pouze praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost a praktický zubní lékař-stomatolog.

Výkonem opakované komplexní vyšetření se vykazuje preventivní prohlídka provedená praktickým lékařem pro dospělé nebo praktickým lékařem pro děti a dorost nebo praktickým zubním lékařem-stomatologem.

Obsah opakovaného komplexního vyšetření je v podstatě shodný s komplexním vyšetřením, kromě bodů 1, 4 a 17, které zní:

  • 1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální s důrazem na změny od minulého komplexního nebo opakovaného komplexního vyšetření;
  • 4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře včetně vyšetření per rectum, u praktického lékaře pro děti a dorost orientační vyšetření smyslů a psychomotorického vývoje;
  • 17. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport apod.), poskytnutí informace praktickému lékaři včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko-terapeutickými postupy.

C. Cílené vyšetření

Výkonem cílené vyšetření se vykazuje:

  1. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem zaměřené na subjektivní obtíže;
  2. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v pravidelné péči při významné změně průběhu choroby;
  3. dispenzární vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem;
  4. přijetí pacienta k hospitalizaci, pokud od poslední hospitalizace na stejném oddělení neuplynuly více než tři měsíce;
  5. propuštění pacienta z hospitalizace;
  6. vyšetření pacienta spojené s vystavením návrhu na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči nebo na pobyt v ozdravovně;
  7. předoperační vyšetření pacienta;
  8. preventivní gynekologická prohlídka.

Obsah cíleného vyšetření je v podstatě shodný s komplexním vyšetřením, kromě bodů 1, 4, 5, 8 a 17, které zní:

  • 1. anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře;
  • 4. objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře;
  • 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulzu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peak- flowmetrem, pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře;
  • 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření;
  • 17. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko-terapeutickými postupy.

D. Kontrolní vyšetření

Výkonem kontrolní vyšetření se vykazuje:

  1. vyšetření pacienta, kdy ošetřující lékař kontroluje průběh nebo výsledek léčby;
  2. vyšetření pacienta při ukončení léčby ošetřujícím lékařem;
  3. vyšetření pacienta při ukončení pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem;
  4. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v průběhu stabilizované choroby;
  5. vyšetření pacienta před poskytnutím terapeutického úkonu.

Obsahem kontrolního vyšetření je především např.:

  • anamnéza cíleně zaměřená k průběhu nebo výsledku léčby;
  • zhodnocení subjektivních obtíží a jejich změn;
  • zhodnocení předcházejících klinických, laboratorních a zobrazovacích vyšetření;
  • objektivní vyšetření zaměřené k průběhu nebo výsledku léčby;
  • měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulzu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem, pokud je ve vztahu k průběhu choroby nebo výsledku léčby, diagnostická rozvaha a závěr, rozhodnutí o termínu další kontroly, poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci;
  • psychoterapeutický pohovor, individuální zdravotní výchova, edukace pacienta, sepsání lékařské zprávy-nálezu, administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport apod.), zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace.

E. Konziliární vyšetření

Konziliární vyšetření se vykazuje stejným výkonem jako cílené vyšetření příslušné odbornosti a nemůže ho vykázat ošetřující lékař. Jde o vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem v rozsahu potřebném pro získání diagnostického závěru – odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem.

Pokud je potřebné provést konziliární vyšetření, tak žádající ZZ vyplní doklad 06 Poukaz na vyšetření/ošetření a jako žádající je uvedeno pracoviště s písmenkovou odborností, z čehož jednoznačně pro zdravotní pojišťovnu vyplývá, že o konzilium žádá pracoviště, které je lůžkové, a proto se jedná o pacienta, který je hospitalizovaný. V tomto případě ZP nevyžaduje ke klinickému vyšetření výkon 09543, tedy uhrazení poplatku 30 Kč.

Obsah konziliárního vyšetření je v podstatě shodný s komplexním vyšetřením.

Zaplatit by se mělo až po vyšetření, na mnoha místech však požadují placení předem. Lze to pochopit jen v nemocnicích, kde si pacienti v automatech kupují tikety. Obecně by se nemělo platit jen za papírování! Vždy se platí u lékaře, ne u nelékařských povolání (např. fyzioterapeut, porodní asistentka).

„Vztah mezi lékařem (ZZ) a pacientem je běžně považován za soukromoprávní vztah. Je to vztah obdobný vztahu mezi zákazníkem, který si nechá opravit boty a ševcem, i když vztah mezi lékařem a pacientem má svá specifika. Svojí právní podstatou se však jedná o vztah dvou právně rovných subjektů – příjemce a poskytovatele služby. Tyto vztahy reguluje občanský zákoník. To, že pacient přijde do ordinace a žádá zdravotní péči a lékař (mj. vzhledem k závazkům vůči ZP) akceptuje to, že mu ji poskytne, je uzavřením smlouvy. Má-li být za tuto péči kromě platby od ZP uhrazen také regulační poplatek, je možné, aby byl uhrazen předem, a pak se na tuto platbu hledí jako na zálohu. Nenastane-li situace, se kterou zákon spojuje povinnost platby regulačního poplatku, nedojde-li při návštěvě lékaře ke klinickému vyšetření, ať proto, že pacient nevydržel dlouhé čekání, nebo protože lékař pouze napsal recept, má pacient právo na vrácení zálohy, neboť se v takovém případě jedná o tzv. bezdůvodné obohacení na straně lékaře. Záloha je věcí dohody. ZZ instalací platebních automatů vybírajících platbu předem žádají pacienty, aby jim pomohli zvládnout novou zákonnou povinnost. Pokud pacienti tuto jejich žádost nevyslyší, nic se neděje, zdravotní péče jim bude poskytnuta. Pacienti však budou mít dluh, který jsou povinni uhradit“ [2].

Regulační poplatek se neplatí:

  • a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy;
  • b) při ochranném léčení nařízeném soudem;
  • c) při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve ZZ nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (lidé s ochrannou léčbou, např. alkoholici, dále např. lidé s TBC, cholerou, tyfem, úplavicí), při léčení infekčního onemocnění: akutní virové záněty jater, antrax, dengue-arbovirózy, krvácivé horečky, cholera, infekce CNS mezilidsky přenosné, mor, paratyfus, syfilis v I. a II. stadiu, přenosná dětská obrna, černý kašel, ricketsiózy, SARS s pozitivní cestovní anamnézou, spalničky, trachom, tuberkulóza, břišní tyfus, úplavice amébová, úplavice bacilární, záškrt, další infekce s povinným hlášením Světové zdravotnické organizaci;
  • d) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce (obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo v Praze 22 městských částí), která je mu poskytována, ne starším 30 dnů. Tímto potvrzením se jen prokáží, neodevzdává se ZZ. Kód 09547.

Regulační poplatek se neplatí, jde-li o:

a) preventivní prohlídku

  Vyhláška č. 56/1997 stanoví např. preventivní prohlídky u dospělých 1krát za 2 roky, od 40 let ve 4letých intervalech EKG, zjištění cholesterolu a tuků v krvi, od 45 let vyšetření na diabetes mellitus po 2 letech, od 50 let vyšetření krve ve stolici po 2 letech; v rámci mamografie je prevence 1krát za 2 roky od 45. roku věku. Pokud však lékař v průběhu preventivní prohlídky najde „nález“ a objedná další vyšetření, pak se platí poplatek 30 Kč.

Preventivní prohlídky ve stomatologii – pokud má lékař smlouvy se zdravotními pojišťovnami, pak veškerá zdravotní péče včetně poplatků podléhá povinnosti hradit poplatky, tj. 30 Kč a 90 za pohotovost. Pokud lékař smlouvu nemá, pak se nehradí regulační poplatky, ale celé vyšetření. Prevence se provádějí 1krát za rok u dospělého pojištěnce (Pozor: za preventivní se považuje teprve druhá prohlídka v kalendářním roce! Za první se zaplatí a jedná se vlastně o tzv. vstupní prohlídku.), 2krát za rok u dětí do 18 let, 2krát během těhotenství. Preventivní vyšetření se týká vyšetření chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání, odstranění zubního kamene. Pokud lékař při preventivní prohlídce objeví více kazů a bude muset pacienta ještě několikrát objednat, také by se nemělo platit 30 Kč;

b) dispenzární péči 

  V rámci dispenzární péče platí nová vyhláška č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče. Poskytuje se:

  • vybraným dětem od 1 roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí;
  • těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství.

Dispenzární prohlídky provádějí lékaři v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pojištěnce, nejméně však jedenkrát ročně.

Zde nastává problém, neboť chronicky nemocným dětem do jednoho roku věku nastává povinnost poplatek uhradit, ačkoli děti a mladiství od 1 do 18 let jsou od něho osvobozeni. Osvobození od poplatků se týká nejen návštěvy u lékaře, u kterého je pacient dispenzarizován, ale také prohlídky, pokud jde o onemocnění a časové rozmezí stanovené právě vyhláškou č. 386/2007. Za odběr krve, za očkování vakcínou se nehradí, pokud lékař neprovede klinické vyšetření. Jinak se platí za každé vyšetření, které provede lékař.

V rámci dispenzární péče pro děti a dorost podle vyhlášky č. 386/2007 se jedná např. o tyto diagnózy: DM; závažné imunodeficientní stavy vyžadující léčbu déle než 1 rok; dětský autismus; mentální anorexie; mentální retardace; defekty koagulace; hydrocefalus; epilepsie; poruchy sluchu; postižení oka; závažné alergie s kožními, očními, nosními a bronchiálními klinickými příznaky; stavy po transplantaci; děti ohrožené sociálním prostředím (týrané, zneužívané); CHOPN; progredující neurologická a svalová postižení.

V rámci dispenzární péče pro dospělé podle vyhlášky č. 386/2007 se jedná např. o tyto diagnózy: DM; anémie; poruchy štítné žlázy; závažné imunodeficientní stavy vyžadující léčbu déle než 1 rok; demyenilizační onemocnění; degenerativní onemocnění CNS; glaukom; získané chlopenní vady; plicní hypertenze; asthma bronchiale; závažné alergie; Crohnova nemoc; hypertenze; ICHS; TBC; Lymeská borrelióza; hepatitidy; HIV/AIDS.

V rámci gynekologie: antikoncepce, těhotenství, hormonální substituční léčba.

V rámci dermatovenerologie: syfilis, gonorrhea, chlamydiová onemocnění.

V rámci stomatologie a ortodontie: vrozené postižení tvrdých zubních tkání, obličejové rozštěpy.

V rámci psychiatrie: autismus, demence a organické poruchy, závislosti, schizofrenie, těžké poruchy osobnosti, středně těžké a těžké mentální retardace, stavy po suicidálním pokusu.

Všechny nemoci z povolání a onkologická onemocnění.

c) hemodialýzu

Týká se pouze samotné hemodialýzy, nikoliv hemodialyzovaných pacientů;

d) laboratorní nebo diagnostické vyšetření

vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření (sonografie, RTG apod.);

e) vyšetření lékařem transfuzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně.

Dále sem patří např. pobyt na sociálním lůžku ve ZZ, odvoz záchrannou službou první pomoci, vypsání receptu, vystavení potvrzení ošetřování člena rodiny, předání výpisu ze zdravotnické dokumentace (bez klinického vyšetření), telefonická konzultace s lékařem, nebo pokud se pacientovi bude věnovat pouze sestra, a to i doma (injekce, EKG, převazy apod.).

Regulační poplatky a doplatky

„Všechny poplatky se týkají pouze těch zdravotních výkonů, léků a pobytů, které jsou částečně nebo zcela hrazeny z veřejného zdravotního pojištění“ [3].

Pojištěnec je povinen hradit ZZ regulační poplatky podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., tj. pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit ZZ, které zdravotní péči poskytlo, regulační poplatek ve výši:

A. 30 Kč za:

  1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost (a to za každé dítě), ženského lékaře. Za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře (i při každé kontrole rovnátek v rámci ortodontie). U stomatologa se však musí zaplatit 90 Kč za každé ošetření u lékaře, u kterého nejsme registrováni. Na pohotovosti se hradí vždy 90 Kč. Takže pokud přijdeme s bolavým zubem a lékař bude muset najít příčinu, tak už se jedná o vyšetření a je nutné zaplatit 30 Kč. Buď zub opraví, nebo přeobjedná pacienta na jiný termín, pak by se platit nemělo. Pokud však najde jiný problém, nebo ho pošle ke specialistovi vytrhnout osmičku, platí se znovu. Následné úkony se již nehradí, např. když pacient potřebuje ošetřit kořenové kanálky zubu nebo potřebuje zubní protézu, tj. úvodní vyšetření (otisky) pacient zaplatí, ale další zkoušky protézy již ne;
  2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči. Při odeslání k ambulantnímu specialistovi (např. očnímu, chirurgovi, ortopedovi) se platí v ordinaci lékaře i v ordinaci ambulantního specialisty;
  3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (v podstatě se jedná o domácnost pacienta). Pokud půjde o návštěvní službu, např. v sociálních zařízeních pobytového typu pro seniory, pak se hradí 30 Kč nebo 90 Kč, půjde-li o pohotovost. Lékař za nimi dojíždí, proto se jedná o návštěvní službu. Uhrazení poplatku kód 09543;

B. 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa

 – pokud se jedná o klinického psychologa, který má smlouvu se ZP, tak se platí jen za první vyšetření. U další návštěvy se již nejedná o klinické vyšetření, ale o léčbu, a ta se již neplatí. Pokud nemá smlouvu se ZP, hradí se celé vyšetření, ale ne poplatek 30 Kč;

C. 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda

– pokud se provede klinické vyšetření, platí se, tj. platí se zpravidla při první návštěvě a pak zase za rok; Provádí-li se terapie, procvičuje se výslovnost, pak se poplatek již nehradí;

D. 30 Kč za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny

pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení. V lékárně se hradí 30 Kč za druh léku, čili za každou položku na receptu. Lze předepsat pouze 2 druhy léků na 1 recept (tj. 60 Kč) + eventuální doplatek za lék. Na jednom receptu lze předepsat pouze 3 balení, nebo dávku maximálně na 3 měsíce. U léku, který plně hradí pojištěnec, se neplatí 30 Kč (např. u antikoncepce), ale plná cena léku.

O ceně léku bude informovat lékárník, zavádí se totiž praxe tzv. generické substituce, kdy bude moci farmaceut vyměnit (nabídnout k výměně) lék se stejnou účinnou látkou, ale s menším doplatkem. Náhradní lék musí obsahovat stejnou účinnou látku, stejnou cestu podání, stejnou lékovou formu (tablety, čípky).

Lékař nemůže předepsat 1 recept pro 2 děti. Každé dítě musí mít svůj recept, protože každé dítě má své rodné číslo a svůj limit 5 000 Kč.

Pokud lékař bude trvat na dražším léku (alergie pacienta), musí na recept napsat „Nezaměňovat“ a pak i celý doplatek spadá do limitu 5 000 Kč (např. u antidepresiv nebo léků na epilepsii).

Do limitu 5 000 Kč se počítá výše doplatku na nejlevnější, na trhu dostupný lék. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit; v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. V lékárně lze i ušetřit, pokud se budeme ptát, např. zda má náš přípravek levnější variantu nebo výhodnější balení; které léky je lepší si hradit z vlastních prostředků; zda neužíváme zbytečně několik léků se stejnou účinnou látkou.

Opakovaný recept vystavuje lékař např. chronicky nemocnému pacientovi, aby nemusel pro nové léky opakovaně navštěvovat lékaře. Na receptu musí lékař uvést údaje o počtu opakovaných výdejů a lékárna to potvrdí svým razítkem. Za výdej takového léku pak se musí zaplatit poplatek 30 Kč při každém jeho vyzvednutí v lékárně. Tento postup není možné použít u léků, které obsahují omamné nebo psychotropní látky. Ušetří se sice čas, ale ne 30 Kč v lékárně.

Někdy se vyplatí hradit si léky sám. Existuje asi 1 000 druhů, které stojí méně než povinný poplatek za recept. Jedná se např. o léky na horečku, bolesti, kašel, zažívací potíže, onemocnění cév apod. (např. Paralen 9 Kč). Kde najdeme ceny léků? Jsou dostupné na: www.mz.cz (sekce léky), nebo v lékárně.

Platnost receptů činí:

  • jeden den po dnu vystavení platí i nadále recept, který předepíše lékař sloužící službu v lékařské stanici první pomoci;
  • 5 kalendářních dnů (dosud 3), počínaje dnem vystavení, recept na antibiotika a antimikrobiální chemoterapeutika;
  • 14 kalendářních dní (dosud 7), počínaje dnem vystavení, platí recepty na ostatní léčivé přípravky, ale lékař může platnost receptu určit i jinak;
  • maximálně 1 rok platí opakovaný (trvalý) recept (dosud 6 měsíců);

E. 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou ZZ poskytujícím:

  1. lékařskou službu první pomoci (LSPP) včetně LSPP poskytované zubními lékaři; poplatek se vybírá na pohotovosti jednoho ZZ jen jednou;
  2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče.

Pohotovostní služby (i v ambulanci nemocnice) se poskytují až tehdy, kdy končí ordinační hodiny praktických lékařů. Od ledna roku 2008 funguje v Praze nový systém lékařských pohotovostí. LSPP zajišťuje 5 fakultních nemocnic a poliklinika v Palackého ulici, zaměřená na stomatologickou péči; dětská stomatologie ordinuje ve FN Motol. Ostatní LSPP zřizované městskými částmi postupně zanikají. Ordinační hodiny začátku a konce pohotovosti nejsou jednotně stanovené a každé ZZ si je může určit samo. Někde může začít např. v 17. 00 hod. ve všedních dnech, jinde např. až v 18. 00 hod.

Oficiální ordinační doba pro LSPP i stomatologickou pohotovost od 1. 1. 2008 je pondělí až pátek od 19. 00 hod. do 6. 00 hod., sobota, neděle a svátek nepřetržitě.

Pokud ovšem dojde k hospitalizaci, platit se nebude 90 Kč, ale vznikne povinnosti platit za pobyt v nemocnici 60 Kč za den. Pro děti platí stejná pravidla jako pro dospělé, a to i když je dítě v inkubátoru (ten je považován za lůžko).

Každý, komu byla poskytnuta pohotovostní služba na ambulanci LSPP, zaplatí regulační poplatek 90 Kč a není rozhodující, zda šlo o aplikaci injekce, klinické vyšetření nebo pouze o převaz rány. Z uvedeného vyplývá, že 90 Kč se platí za pohotovostní službu a je lhostejné, kolik klinických nebo jiných vyšetření je v rámci daného zdravotnického zařízení provedeno. Na LSPP, pokud ji provozuje jiný provozovatel, zaplatí vždy 90 Kč.

F. 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách,

přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li hrazen ze zdravotního pojištění. Z toho vyplývá, že rodič je povinen hradit poplatek již v porodnici za dítě, tj. matka a dítě = 2 x 60 Kč za jeden den. Za dítě je povinen platit rodič nebo zákonný zástupce.

Hradí se ve všech léčebných zařízeních v případě, že pobyt v nich plně hradí zdravotní pojišťovna. Je jedno, zda jde o rehabilitační centrum, psychiatrickou léčebnu nebo léčebnu dlouhodobě nemocných.

„I když pobyt v nemocnici trvá několik desítek minut a končí např. i smrtí, musí se počítat jako jeden den. Podstatné pro platbu je, zda byl pacient řádně přijat. Pokud pacient zemře před přijetím, neplatí se. Aby mohla nemocnice účtovat poplatek, musí být pacient řádně přijat, musí absolvovat celý přijímací protokol“ [4].

Hospitalizace klientů pobytových zařízení sociálních služeb (domovů pro seniory)

Poplatek se hradí i tehdy, pokud dojde k hospitalizaci klienta pobytových zařízení sociálních služeb. Toto zařízení mu však vrátí peníze za dny, které v nemocnici strávil (tj. 180 Kč a 150 Kč/den), nebude tedy hradit dvakrát (v nemocnici a domově seniorů).

Lázeňská péče

Při komplexní lázeňské péči se hradí poplatek 60 Kč denně, protože je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Při příspěvkové lázeňské péči se nehradí nic, neboť stravu a ubytování si hradí klient. Při bezpříspěvkové lázeňské péči se také nehradí 60 Kč, neboť pojištěnec si hradí celý poukaz sám.

Jsou však situace, kdy se poplatek nehradí, např.:

  • je-li pacient na propustce přes víkend doma;
  • při poskytování jednodenní péče na lůžku nebo při pobytu pacienta ve stacionáři;
  • při ambulantní operaci, po které se pacient propouští domů;
  • při vyšetření hospitalizovaného pacienta, o které žádá lůžkové ZZ.

Studenti ani děti žádné úlevy nemají. To se týká i obětí násilí, znásilnění, dopravních nehod (viz Poznámka na s. 47).

Jednodenní péče na lůžku je odlišná od jednoho dne hospitalizace. Používá se při plánovaných výkonech (v chirurgii, ortopedii, gynekologii apod.) a jedná se o výkony, kdy pacient ráno přijde do ZZ, je mu proveden plánovaný výkon a po dospání odchází domů. Neplatí se 60 Kč, protože se nejedná o hospitalizaci, ale pokud je před samotným výkonem provedeno klinické vyšetření (např. před kyretáží gynekologem a anesteziologem), tak pacientka zaplatí 2 x 30 Kč za klinická vyšetření. Na rozdíl od jednoho dne hospitalizace, kdy se platí regulační poplatek ve výši 60 Kč. To je případ, kdy pacient přijde s bolestí na hrudi v 8 hodin v sobotu, je vyšetřen, a protože jsou nutná další vyšetření, dojde k hospitalizaci. Během dne jsou provedena další vyšetření, která vyloučí vážnost zdravotního stavu, a pacient je týž den večer propuštěn. Jde tedy o jeden den hospitalizace, kdy nezaplatil 90 Kč, ale jen 60 Kč.

Výběr peněz

Regulační poplatek se platí zdravotnickému zařízení hned při propuštění nebo nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve ZZ po dobu delší než 30 dní. V takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Odklad plateb lze připustit jen výjimečně, proto je stanoven termín do 8 dnů. Při dlouhodobé hospitalizaci a nepřístupu ke kontu se vystavuje dlužní úpis, opět se splatností do 8 dnů.

Pokud je hospitalizován příjemce důchodu, pak se důchod vyplácí v nemocnici a z něj se může hradit i regulační poplatek 60 Kč (nutný písemný souhlas s platbou). U pacienta v bezvědomí mohou platit příbuzní, nebo se částka strhává z důchodu či jiných sociálních dávek.

V případě, že pacient nemá peníze, lékař ho ošetří, zejména pokud se týká život ohrožujících stavů, tj. při neodkladné péči. V tomto případě je vhodné se domluvit na urovnání dluhu, např. při příští návštěvě, při které také lékař nebo ZZ zapíše patřičný kód pro pojišťovnu.

Může se stát, že pacient řekne: „Nezaplatím!“

„Nezaplacení regulačního poplatku, ať předem, či poté, nemá vliv na to, zda pacient obdrží potřebnou zdravotní péči. Vyžadování platby regulačního poplatku předem nijak nemůže a nesmí ovlivnit to, zda se pacientovi dostane řádné zdravotní péče. Neposkytnout adekvátní zdravotní péči pojištěnci, existují-li zdravotní důvody pro její poskytnutí, by bylo ze strany ZZ porušením jak právních předpisů, tak smluv mezi ZZ a zdravotními pojišťovnami, v extrémní variantě i trestným činem. To vše však bez ohledu na to, zda pacient zaplatí regulační poplatek, či nikoli“ [5].

Pokud nebudou chtít lidé zaplatit, dostanou dlužní úpis nebo fakturu, které by měly vyrovnat do 8 dnů. Pokud se tak nestane, může se to řešit i soudní cestou (vše podléhá úrokové sazbě). Pozor! Nejedná se jen o dluh 30 Kč nebo 60 Kč (podle počtu dnů hospitalizace). Bohužel se k těmto částkám musí přičíst i další, které s dluhem a vymáháním souvisí.

„Úrok z prodlení činí 10,5 % ročně. Tedy se zaplacením 30korunového dluhu se zpožděním jeden rok je spojen úrok z prodlení pouze ve výši 3,15 Kč. Jsou zde ale jiné částky, o které se dlužná částka navyšuje. Podá-li ZZ žalobu, činí soudní poplatek 600 Kč a náklady na zastoupení advokátem několik tisíc korun (podle počtu úkonů). Jestliže pacient zaplatí svůj dluh až po podání žaloby, byť by to bylo před nařízením soudního jednání, je přesto žalobce oprávněn požadovat, aby mu byly uhrazeny jeho shora uvedené náklady. Pokud dlužník neuhradí své dluhy a žalobce předá věc k výkonu rozhodnutí soudnímu exekutorovi, navýší se pacientovy dluhy ještě o náklady exekutora ve výši dalších několika tisíc korun. Ze 30 Kč na počátku se tak pacientův dluh může vyšplhat na částku přesahující deset tisíc korun“ [6].

Potvrzení o zaplacení

ZZ je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci jen na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, dnem jeho zaplacení, otiskem razítka ZZ a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala. Jde-li o zařízení lékárenské péče, musí být též uveden název léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu. Účtenka není nutná, protože čerpání 5 000 Kč limitu hlídají ZP. Lékař musí při každé návštěvě v ordinaci zadat signální kód, který ZP upozorní, že se platil poplatek (totéž i v lékárně). V lékárně dostaneme automaticky doklad o zaplacení (musí obsahovat cenu léku a výši doplatku za lék včetně poplatku).

Regulační poplatek je příjmem ZZ, které regulační poplatek vybralo.

ZZ je povinno:

  • Sdělovat ZP v rámci vyúčtování poskytnuté zdravotní péče za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o vybraných regulačních poplatcích s uvedením čísla pojištěnce, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.
  • Regulační poplatek od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku.

Zařízení lékárenské péče je také povinno sdělovat ZP současně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích s uvedením čísla pojištěnce, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu.

Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je ZP oprávněna tomuto ZZ uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně. Při ukládání pokuty ZP přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy ZP zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem ZP, která ji uložila.

Limit regulačních poplatků a doplatků činí 5 000 Kč a započítávají se do něj:

  • doplatky za nejlevnější léky,
  • vyšetření u lékaře (30 Kč),
  • poplatek za recept v lékárně (30 Kč).

Pokud celková částka, uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky a za doplatky předepsané ze zdravotního pojištění, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, je ZP povinna uhradit pojištěnci částku, o kterou je tento limit překročen.

Do limitu se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. Aby se splnil limit, je nutné utratit v průměru 417 Kč měsíčně.

Do limitu 5 000 Kč se nezapočítává např.:

  • doplatky na některé léky (podpůrná léčba),
  • poplatek za den v nemocnici 60 Kč (lázních, léčebnách),
  • návštěva na pohotovosti 90 Kč,
  • doplatky za zdravotnické prostředky vydané na poukázky (inkontinence, vozíky).

ZP je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou součet regulačních poplatků a doplatků oznámených ZZ zdravotní pojišťovně překračuje limit, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen (§ 16b, zákon č. 48/1997).

Při změně zdravotní pojišťovny pojištěnec nemusí nic dělat, nemá žádné povinnosti, neboť ZP si vše vyřídí mezi sebou, případně si přeúčtují peníze.

Kam půjdou peníze?

Zůstávají tam, kde se vyberou, podléhají zdanění (jedná se o příjem). Lékaři i nemocnice je mohou použít ke zlepšení svých služeb.

Další změnou ve zdravotním pojištění je situace, kdy stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Rozšiřuje se tedy o osoby pečující o děti do 10 let ve stupni závislosti I. 

Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů ČR a vedou osobní účty pojištěnců jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků a doplatků, které se započítávají do limitu 5 000 Kč.

Tab. 2. Ceník výkonů
Ceník výkonů

Na vyžádání pojištěnce je ZP povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků a doplatků, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn (§ 43, zákon č. 48/1997).

x)Poznámka

Obětí se rozumí fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví. Pomoc se poskytne na žádost oběti v paušální částce 25 000 Kč, nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 150 000 Kč.

Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem a poskytne se tehdy, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti způsobená trestným činem nebyla plně uhrazena. Pomoc se poskytne na žádost oběti v paušální částce 150 000 Kč; pomoc nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 450 000 Kč, a je-li počet obětí více než tři osoby, poskytovaná částka se u každé oběti přiměřeně krátí (zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů). Pokud nedojde k odškodnění ze strany pachatele, může postižený podat žádost na ministerstvo spravedlnosti (MS), které v těchto případech zastupuje stát. Žádost o pomoc v této situaci si poškozený podává nejpozději do 1 roku od vzniku škody. MS poškozenému vyplatí buď paušální částku 25 000 Kč, nebo tolik, kolik dělá její prokázaná ztráta na výdělku, a náklady, které si vyžádalo léčení. Pokud od viníka časem peníze vymůže, musí je vrátit státu skrze MS.

Oběť, které byla poskytnuta pomoc, je povinna do pěti let ode dne, kdy jí byla poskytnuta pomoc, odvést na účet MS částky, které obdržela jako náhradu škody až do výše poskytnuté pomoci.

Neuplatní-li stát do dvou let po uplynutí lhůty, právo na vrácení poskytnuté pomoci, jeho právo zaniká.

Na základě žádosti oběti se MS může jménem státu po uplynutí lhůty vzdát práva na vrácení poskytnuté pomoci, jestliže takový postup odůvodňuje sociální situace oběti, celková výše škody, která jí byla způsobena, a výše náhrady, kterou oběť obdržela.

Další formou je jednorázové odškodnění podle občanského zákoníku. Za škodu usmrcením člověka, např. při dopravní nehodě, který nebyl v pracovním poměru nebo jiném obdobném vztahu, náleží pozůstalým podle § 444 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku jednorázové odškodnění, a sice:

  • a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
  • b) každému dítěti 240 000 Kč,
  • c) každému rodiči 240 000 Kč,
  • d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,
  • e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
  • f) každé blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem smrti, 240 000 Kč.

Tato odškodnění vyplácí pozůstalým pojišťovna, u které měl viník dopravní nehody sjednáno povinné ručení, na rozdíl od pracovněprávních vztahů, kde tuto částku hradí zaměstnavatel.

Státní sociální podpora – zákon č. 117/1995

Přídavky na dítě – velkou změnou pro všechny rodiče je nová výše přídavků na děti. Ty jsou od 1. 1. 2008 vypláceny v pevné výši, která je diferencována podle věku dítěte (tab. 3).

Tab. 3. Přídavky na dítě
Přídavky na dítě

Nárok však nevznikne, pokud rodina má příjem vyšší než 2,4násobek životního minima (ŽM). Pro upřesnění, ŽM pro jednotlivce činí 3 126 Kč, pro společně posuzované osoby:

  1. osoba 2 880 Kč (např. otec),
  2. osoba 2 600 Kč (např. matka),
  • nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku 2 250 Kč,
  • nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku 1 960 Kč,
  • nezaopatřené dítě do 6 let věku 1 600 Kč.

Sečtou-li se jednotlivé částky podle počtu společně posuzovaných osob, zjistí se ŽM rodiny, např. pro rodiče s jedním dítětem do 15 let činí 7 440 Kč.

Porodné se od 1. 1. 2008 stanovuje v pevné výši, a to pro každé dítě 13 000 Kč.

Rodičovský příspěvek – do 31. 12. 2007 se vyplácel rodičovský příspěvek ve výši 40 % průměrné mzdy v NH, tj. 7 582 Kč. Od 1. 1. 2008 se poskytuje za zcela jiných podmínek. Vždy se však vyplácí jen jeden příspěvek, i když dětí je více, a to vždy tomu nejmladšímu.

Všichni příjemci si musí nově požádat o dávku do konce ledna 2008, a to do 21. měsíce věku dítěte. Pokud nepožádají zůstává klasické čerpání do 4 let věku dítěte.

Pokud bude vyplácen:

  • Do 2 let věku dítěte činí celková výše dávky 216 600 Kč.
  • Do 3 let věku dítěte činí celková výše dávky 235 600 Kč.
  • Do 4 let věku dítěte činí celková výše dávky 224 200 Kč.

Je koncipován ve třech výměrách v pevných částkách (po ukončení peněžité pomoci v mateřství, tj. 28 týdnů):

  1. Zvýšená výměra – 11 400 Kč měsíčně. Čerpá se do 24 měsíců věku dítěte (rychlejší čerpání). Nárok má rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den (DVZ) a splňuje podmínky celodenní péče o dítě (což by mělo činit cca 16 500 Kč).
  2. Základní výměra – 7 600 Kč měsíčně. Jedná se o klasické čerpání po PPM v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte. Nutné požádat v 21 měsících věku dítěte.
  3. Snížená výměra – 3 800 Kč měsíčně. Pomalejší čerpání po PPM nebo od narození dítěte v základní výměře do 21 měsíců věku (7 600 Kč), a dále ve snížení výměře do 48 měsíců věku (3 800 Kč).

U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte, a to v základní výměře 7 600 Kč měsíčně.

První rozhodovací moment: Rodič musí požádat o rychlejší čerpání rodičovského příspěvku v měsíci, kdy mu končí vyplácení PPM.

Druhý rozhodovací moment: Rodič musí o klasické čerpání požádat v 21 měsících věku dítěte.

Vybraná možnost čerpání je již nezměnitelná a nelze uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.

Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci roku věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání.

Přechodná ustanovení

Rodič, pečující o dítě, který bude mít v době účinnosti zákona nárok na PPM, může rozhodnout i o možnosti rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku.

Pokud bude dítě mladší 21 měsíců a zároveň již nemá nárok na PPM, bude moci rozhodnout mezi klasickým nebo pomalejším čerpáním rodičovského příspěvku.

Rodič, pečující o dítě, které bude 1. 1. 2008 starší 21 měsíců a mladší 3 let věku (a tudíž si rodič nemůže ze zákona zvolit možnost čerpání rodičovského příspěvku), bude automaticky pobírat rodičovský příspěvek v základní výměře do 3 let věku dítěte a následně rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.

Rodič, pečující o dítě, které bude 1. 1. 2008 starší 3 let, bude automaticky pobírat rodičovský příspěvek ve snížené výměře až do 4 let věku dítěte.

Sociální příplatek

Původní stav – sociální příplatek byl poskytován rodiči pečujícímu o nezaopatřené dítě, jestliže příjem rodiny v předcházejícím kalendářním čtvrtletí nepřevyšoval 2,2násobek částky ŽM rodiny. Nově se jedná o 2,0násobek částky ŽM rodiny.

Výši dávky vedle příjmu, počtu osob v rodině a stáří nezaopatřených dětí ovlivňuje i zdravotní stav dětí, zdravotní stav rodičů, osamělost rodiče, studium dítěte na střední nebo vysoké škole, narození vícerčat (do tří let věku).

Pěstounská péče

Nárok na jednorázový příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku:

  • a) do 6 let 8 000 Kč,
  • b) od 6 let do 15 let 9 000 Kč,
  • c) od 15 let do 18 let 10 000 Kč.

Příspěvek na školní pomůcky

Byl poskytován jednorázově dítěti, majícímu nárok na přídavek na dítě za měsíc květen roku, ve kterém bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, pokud nedošlo do června k odkladu této docházky. Výše příspěvku činila 1 000 Kč. Pří-spěvek na školní pomůcky (tzv. pastelkovné) od 1. 1. 2008 je bez náhrady zrušen.

Pohřebné

Pohřebné náleží jednorázově osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou ve výši 5 000 Kč.

Sociální péče – § 42, vyhláška č. 182/1991

Příspěvek na zvýšené životní náklady činil 200,-Kč, od 1. 1. 2008 je zrušen. Byl vyplácen např. tomu, kdo používal berle, a vyplácel ho pověřený obecní úřad.

Hmotná nouze – zákon č. 111/2006

Zpřísňují se podmínky pro osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jejich aktivita k získání příjmu vlastní prací je nízká nebo žádná. U těchto osob, nepracují-li 12 měsíců a déle, se při stanovení výše dávky vychází pouze z částky existenčního minima, tj. na úrovni umožňující přežití (2 020 Kč).

Zároveň je zohledněno ztížené postavení některých osob na trhu práce, a proto se úprava nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let.

Bez náhrady se ruší ustanovení, podle kterého se po 12 měsících nezaměstnanosti dávka pomoci v hmotné nouzi zvyšuje o 600 Kč.

Sociální služby – zákon č. 108/2006

Příspěvek na péči

Novelizací zákona č. 108/2006 je odstraněno zdvojení výplaty dávek. Po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby, který trvá celý kalendářní měsíc, je výplata příspěvku na péči zastavena. Tedy v takových případech, kdy je objektivně dáno, že příspěvek na péči nemůže plnit svůj účel.

V případě neuvedení způsobu využití této dávky je její výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, než oprávněná osoba uvede odpovídající způsob jejího využití. Jsou tak řešeny situace, kdy je objektivní pochybnost o správném využití příspěvku na péči (v případě, že oprávněná osoba ani po opakované výzvě neuvede, jakým způsobem příspěvek využívá).

Podpora v nezaměstnanosti – zákon č. 435/2004

Uchazečům o zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Slevy na dani (od roku 2008)

Velkou změnou je možnost uplatnit si slevu na poplatníka i pro pracující důchodce, tj. 24 840 Kč za rok.

Pro přehled jsou v tabulce 4 uvedeny změny, které jsou platné v letošním i příštím roce.

Tab. 4. Změny slev na dani
Změny slev na dani

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Anna Arnoldová

Katedra posudkového lékařství IPVZ

Ruská 85

100 05 Praha 10

e mail: arnoldova@ipvz.cz


Zdroje

1. Kolektiv autorů. Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008 – publikace pro širokou veřejnost. Praha: POLYGOS, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2007, s. 12.

2. Policar, R. Lze vybírat regulační poplatky předem? Zdravotnické noviny, 57, 14. 1. 2008, 1–2, s. 20.

3. Kolektiv autorů, cit. 1, s. 12.

4. Dostupné na:

http://www.zdn.cz/scripts/detail.php?id=345025.

5. Policar, cit. 2, s. 20.

6. Policar, R. Pacienti, regulační poplatky a Ústavní soud. Zdravotnické noviny, 57, 5, 4. 2. 2008, s. 20.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se