SOUČASNÁ METODIKA POSUDKOVÉ ČINNOSTI VE SLOVENSKÉ REPUBLICE


Current methodology of assessment activities in the Slovac Republic

The paper describes particular fields of medical review services in Slovakia, mentions also the collaboration between the Czech and Slovak Republic in this field which is covered by the contract on social security. It presents differences in assessing activities, the biggest ones are found in an injury insurance, whereas the methodology does not differ much in a health and pension insurance system.

Key words:
medical review service – social insurance – social assistance – health insurance – pension insurance – Social Insurance Company – injury insurance – injury additional charge – injury allowance


Autoři: D. Komárková
Působiště autorů: ČSSZ, referát LPS Bruntál
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 10, 2007, č. 1, s. 13-19

Souhrn

Článek popisuje jednotlivé oblasti lékařské posudkové služby na Slovensku, zmiňuje i spolupráci mezi Českou a Slovenskou republikou v této oblasti, upravenou smlouvou o sociálním zabezpečení. Uvádí i rozdíly v posuzování, největší jsou v úrazovém pojištění, avšak v nemocenském a důchodovém se metodika příliš neliší.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba – sociální pojištění – sociální pomoc – nemocenské pojištění – důchodové pojištění – Sociální pojišťovna – úrazové pojištění – úrazový příplatek – úrazová renta

Úvod

Hlavním úkolem lékařské posudkové služby je posuzování zdravotního stavu a některých důsledků zdravotních postižení, která mají právní význam v oblasti sociálního zabezpečení.

Obecně posudkovou činnost jako součást léčebně preventivní péče definuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění. Ve společné České a Slovenské federativní republice základním zákonem upravujícím činnost lékařské posudkové služby v oblasti sociálního zabezpečení byl zákon č. 100/1988 Sb., v platném znění. Po rozdělení Československa na dva samostatné státy dochází i k rozdělení legislativy v oblasti sociálního zabezpečení.

Lékařská posudková služba je ve Slovenské republice rozdělena na:

  • lékařskou posudkovou činnost při výkonu sociálního pojištění, která je prováděna posudkovými lékaři Sociální pojišťovny SR;
  • lékařskou posudkovou činnost v oblasti sociální pomoci, kterou vykonávají lékaři úřadů práce, sociálních věcí a rodiny.

Lékařská posudková činnost v oblasti sociálního zabezpečení se ve Slovenské republice až do 31. 12. 2003 řídila zákonem č. 100/1988 Z. z. Od 1. 1. 2004 byl tento zákon nahrazen zákonem č. 461/2003 Z. z. o sociálním pojištění.

V oblasti sociální pomoci se posudková služba řídí zákonem č. 195/1988 Z. z. o sociální pomoci ve znění pozdějších předpisů.

Pocházím ze Slovenska a dlouhodobě jsem tam působila, chtěla bych obeznámit své kolegy – české posudkové lékaře s problematikou posudkové služby na Slovensku, případně poukázat na některé nejzávažnější rozdíly mezi oběma zeměmi. Podrobnější popis činnosti lékařské posudkové služby v jednotlivých oblastech působení je předmětem dalších kapitol této práce.

Posudková činnost pro účely sociálního pojištění

Lékařská posudková činnost při výkonu sociálního pojištění se podle paragrafu 153 zákona č. 461/2003 Z. z., o sociálním pojištění, člení na lékařskou posudkovou činnost:

  • a) nemocenského pojištění,
  • b) důchodového pojištění,
  • c) úrazového pojištění.

ad a) Lékařská posudková činnost nemocenského pojištění se zřetelem na účelné vynakládání prostředků na nemocenské pojištění zahrnuje kontrolu:

  • posuzování způsobilosti k práci ošetřujícím lékařem,
  • dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce.

ad b) Lékařská posudková činnost důchodového pojištění zahrnuje posuzování:

  • dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost,
  • dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neza-opatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které vyžadují mimořádnou péči.

ad c) Lékařská posudková činnost úrazového pojištění zahrnuje:

  • posuzování poklesu pracovní schopnosti,
  • posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci anebo rekvalifikaci na účely opětovného zařazení do pracovního procesu,
  • kontrolu bodového ohodnocení pracovního úrazu a nemoci z povolání pro účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech,
  • posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením.

Lékařskou posudkovou činnost při výkonu sociálního pojištění vykonává posudkový lékař sociálního pojištění příslušné pobočky Sociální pojišťovny a v odvolacím řízení posudkový lékař sociálního pojištění Ústředí Sociální pojišťovny. Kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce vykonává i určený zaměstnanec Sociální pojišťovny. Vykonává se za osobní účasti pojištěnce nebo poškozeného.

Posudkový lékař při výkonu lékařské posudkové činnosti spolupracuje s praktickým lékařem, ošetřujícím lékařem a revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Kontroluje zdravotní výkony pro účely sociálního pojištění vykazované pobočce zdravotnickými zařízeními, se zřetelem na účelné vynakládání prostředků sociálního pojištění.

Lékařská posudková činnost nemocenského pojištění

Lékařská posudková činnost nemocenského pojištění se zřetelem na účelné vynakládání prostředků na nemocenské pojištění zahrnuje:

  • A) kontrolu posuzování způsobilosti k práci ošetřujícím lékařem,
  • B) kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce.

ad A) Kontrola posuzování způsobilosti k práci

Kontrola posuzování způsobilosti k práci zahrnuje kontrolu:

  • odborné úrovně posuzování způsobilosti k práci ošetřujícím lékařem,
  • diagnostického a léčebného procesu ve vztahu k délce trvání dočasné pracovní neschopnosti,
  • potřeby ošetřování nebo péče – za účelem poskytování ošetřovného ve sporných případech,
  • potřeby přeřazení na jinou práci – za účelem poskytování vyrovnávací dávky ve sporných případech.

Posuzovanými fyzickými osobami jsou:

  • pojištěnec uznaný za dočasně práceneschopného;
  • pojištěnec, kterému bylo nařízeno karanténní opatření;
  • fyzická osoba, která vyžaduje ošetřování nebo péči pojištěnce;
  • zaměstnankyně přeřazená na jinou práci – za účelem vyrovnávací dávky.

Kontrolu posuzování způsobilosti k práci vykonává posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny, příslušné podle místa výkonu práce ošetřujícího lékaře. Kontrola se koná na pracovišti ošetřujícího lékaře, v odůvodněných případech ji lze uskutečnit na jiném místě určeném dohodou mezi posudkovým lékařem a ošetřujícím lékařem. Kontrola posuzování způsobilosti k práci se provádí ve lhůtách určených posudkovým lékařem. Jedná-li se o dočasnou pracovní neschopnost posuzované fyzické osoby, vykonává se kontrola nejméně jedenkrát za čtyři týdny trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Ke kontrole posuzování způsobilosti k práci je ošetřující lékař povinen:

  • předložit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti;
  • předložit zdravotní dokumentaci posuzovaného;
  • umožnit provedení kontroly v termínu určeném posudkovým lékařem;
  • předvolat posuzovanou fyzickou osobu na kontrolu;
  • doplnit vyšetření a zabezpečit ústavní léčení posuzované fyzické osoby, jestliže o to písemně požádá posudkový lékař;
  • projednat trvání dočasné pracovní neschopnosti posuzované fyzické osoby, trvá-li déle než 21 dní;
  • projednat vývoj obnovy pracovní schopnosti každého pojištěnce, jehož dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 26 týdnů;
  • projednat vývoj obnovy pracovní schopnosti pojištěnce, jehož dočasná pracovní neschopnost má trvat déle než 52 týdnů.

ad B) Kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce

Dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce organizuje posudkový lékař a kontroluje určený zaměstnanec Sociální pojišťovny. Kontrola se může provést na podnět:

  • posudkového lékaře,
  • ošetřujícího lékaře,
  • zaměstnavatele,
  • jiné fyzické nebo právnické osoby.

Prvních 10 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance platí náhradu příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel, takže Sociální pojišťovna nevynakládá prostředky na nemocenské pojištění, a proto ani nekontroluje dodržování léčebného režimu od prvního do desátého dne. V tomto období je kontrolu dodržování léčebného režimu oprávněn vykonávat zaměstnavatel. To neplatí v případech povinně nemocensky pojištěné samostatně výdělečně činné osoby, dobrovolně nemocensky pojištěné osoby a zaměstnance v ochranné době, kterým se nemocenské dávky poskytují od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti. V těchto případech Sociální pojišťovna provádí kontrolu dodržování léčebného režimu od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Lékařská posudková činnost důchodového pojištění

Lékařská posudková činnost důchodového pojištění zahrnuje posuzování:

  • A) dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost (posuzování invalidity),
  • B) dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které vyžadují mimořádnou péči.

ad A) Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost (posuzování invalidity)

Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v rámci lékařské posudkové činnosti důchodového pojištění vykonává lékař sociálního pojištění pobočky Sociální pojišťovny, v případě odvolání proti rozhodnutí Sociální pojišťovny posudkový lékař Ústředí Sociální pojišťovny, za osobní účasti pojištěnce. Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v rámci řízení o důchodové dávce se provádí na základě žádosti pojištěnce, pro kterého uplatnění nároku na dávku je výlučným právem.

Posudkový lékař sociálního pojištění při zjišťování invalidity posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost podle zákona o sociálním pojištění. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový zdravotní stav, který způsobuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost a který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok. Podle § 71 odst. 1 zákona o sociálním pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou.

Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje porovnáním tělesné, duševní a smyslové schopnosti pojištěnce s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s tělesnou, duševní a smyslovou schopností zdravé fyzické osoby. Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje na základě:

  • lékařských zpráv a údajů ze zdravotnické dokumentace, zhodnocení léčby s určením diagnostického závěru, stabilizace onemocnění, jeho dalšího vývoje, další léčby;
  • komplexních funkčních vyšetření a jejich závěrů, přičemž se přihlíží na zbývající schopnost vykonávat výdělečnou činnost, zbývající schopnost přípravy na povolání, možnosti poskytnutí pracovní rehabilitace nebo rekvalifikace.

Míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je uvedena v příloze č. 4 zákona o sociálním pojištění. Určuje se podle druhu zdravotního postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, s ohledem na závažnost ostatních zdravotních postižení. Jednotlivé procentuální míry poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se nesčítají. Míru poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost lze zvýšit nad horní hranici podle druhu zdravotního postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nejvíce o 10 %, pokud závažnost ostatních zdravotních postižení ovlivňuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Při určení zvýšení hodnoty se vychází z předchozího výkonu výdělečné činnosti, dosaženého vzdělání, zkušeností a schopnosti rekvalifikace. Obdobně to platí, je-li pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost důsledkem několika zdravotních postižení způsobujících dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Není-li v příloze č. 4 k zákonu o sociálním pojištění uvedeno zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, určí se míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v procentech podle takového postižení uvedeného v této příloze, které je s jeho funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

Trvání invalidity za účelem posouzení trvání nároku na důchodovou dávku se přezkoumává při kontrolních lékařských prohlídkách:

  • ve lhůtě určené při předchozím posuzování anebo i dříve, pokud se zjistí posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky;
  • na podnět jiné fyzické či právnické osoby.

ad B) Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které vyžadují mimořádnou péči

Nezaopatřeným dítětem podle § 9 zákona o sociálním pojištění je dítě:

  • a) do ukončení povinné školní docházky,
  • b) po skončení povinné školní docházky, nejdéle do dovršení 26 let věku, pokud:
  1. se soustavně připravuje na povolání;
  2. pro nemoc a stav, které vyžadují mimořádnou péči podle přílohy č. 2, se nemůže soustavně připravovat na povolání nebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost;
  3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopné se soustavně připravovat na povolání nebo je neschopné vykonávat výdělečnou činnost.

Nezaopatřeným dítětem není dítě:

  • a) které se soustavně připravuje na povolání studiem, získalo-li již vysokoškolské vzdělání druhého stupně a byl mu přiznán akademický titul anebo
  • b) které je poživatelem invalidního důchodu přiznaného z důvodu poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 70 %.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nezaopatřeného dítěte je nemoc nebo stav, které podle poznatků lékařské vědy mají trvat anebo trvají déle než jeden rok, vyžadují mimořádnou péči a jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o sociálním pojištění.

Posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nezaopatřeného dítěte a nemoc a stav nezaopatřeného dítěte, které vyžaduje mimořádnou péči pro účely zákona o sociálním pojištění, např. pro účely sirotčího důchodu.

Lékařská posudková činnost úrazového pojištění

Lékařská posudková činnost úrazového pojištění podle zákona o sociálním pojištění zahrnuje:

  • A) posuzování poklesu pracovní schopnosti poškozeného při pracovním úrazu a nemoci z povolání,
  • B) posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu,
  • C) kontrolu bodového ohodnocení pracovního úrazu a nemoci z povolání pro účely náhrady za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech,
  • D) posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením.

ad A) Posuzování poklesu pracovní schopnosti

Pokles pracovní schopnosti u poškozeného při pracovním úraze a nemoci z povolání se posuzuje jako procentuální pokles schopnosti vykonávat dosavadní činnost zaměstnance nebo osoby uvedené v § 17 odst. 2 zákona o sociálním pojištění. Posuzuje se v souvislosti s plněním pracovních úkolů uvedených v § 8 odst. 4 zákona o sociálním pojištění nebo s činnostmi uvedenými v § 17 odst. 2 zákona o sociálním pojištění. Pokles pracovní schopnosti se opětovně posoudí, pokud se předpokládá změna ve vývoji pracovní schopnosti.

Zaměstnanec, který v důsledku pracovního úrazu anebo nemoci z povolání byl uznán dočasně práceneschopným, má nárok na úrazový příplatek od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Poškozený má nárok na úrazovou rentu, pokud má v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání více než 40% pokles schopnosti vykonávat dosavadní činnost zaměstnance anebo osoby uvedené v § 17 odst. 2 zákona o sociálním pojištění.

Poškozený má nárok na jednorázové vyrovnání, pokud v důsledku pracovního úrazu anebo nemoci z povolání pokles jeho pracovní schopnosti nepřesahuje 40 %, ale činí nejméně 10 %. Poškozený má nárok na jednorázové vyrovnání i tehdy, pokud zanikl nárok na úrazovou rentu a pokles pracovní schopnosti činí nejméně 10 %.

ad B) Posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu

Při posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci posudkový lékař sociálního zabezpečení posuzuje možnost opětovného zařazení poškozeného do pracovního procesu.

Pracovní rehabilitace může být poskytnuta poškozenému, kterému v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poklesla pracovní schopnost, dá--li se podle posudku posudkového lékaře předpokládat opětovné zařazení poškozeného do pracovního procesu. Pracovní rehabilitace je výcvik potřebný na získání pracovní schopnosti k výkonu dosavadní činnosti nebo jiné vhodné činnosti poškozeného, která odpovídá jeho zdravotní způsobilosti k práci s přihlédnutím k věku, pracovní schopnosti a kvalifikaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje Sociální pojišťovna u zaměstnavatele, ve zdravotnickém zařízení anebo jiném zařízení na poskytování pracovní rehabilitace. Z důvodu stejného pracovního úrazu nebo stejné nemoci z povolání se pracovní rehabilitace může poskytovat v rozsahu nejvíce šesti měsíců. V odůvodněných případech, kdy lze předpokládat, že poškozený nabude pracovní schopnost k výkonu své dosavadní činnosti nebo jiné vhodné činnosti po uplynutí šesti měsíců, se může pracovní rehabilitace poskytnout i po uplynutí této doby, nejvíce však v rozsahu dalších šesti měsíců. Poškozený, kterému se poskytuje pracovní rehabilitace, má nárok na „rehabilitačné“.

Rekvalifikace je změna dosavadní kvalifikace poškozeného, kterou je potřeba zajistit získání nových znalostí a zručností teoretickou a praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní uplatnění v jiné vhodné činnosti. Rekvalifikace může být poskytnuta poškozenému, kterému v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání poklesla pracovní schopnost, jestliže podle posudku posudkového lékaře lze předpokládat opětovné zařazení poškozeného do pracovního procesu. Rekvalifikaci zabezpečuje Sociální pojišťovna ve vzdělávacím zařízení určeném pro rekvalifikace. Poškozený, kterému se poskytuje rekvalifikace, má nárok na „rekvalifikačné“.

ad C) Kontrola bodového ohodnocení pracovního úrazu a nemoci z povolání pro účely náhrady za bolest a náhrady ztíženého společenského uplatnění ve sporných případech

Poškozený má nárok na náhradu za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Posudkový lékař sociálního pojištění v rámci kontroly bodového ohodnocení ve sporných případech kontroluje správnost vyplnění tiskopisu bodového ohodnocení ošetřujícím lékařem a jeho shodu s právními předpisy (zákon č. 437/2004 Z. z. o náhradě za bolest a o náhradě za ztížení společenského uplatnění).

ad D) Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením

Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného v souvislosti s léčením, provádí posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny příslušné podle místa trvalého pobytu poškozeného. Posuzování se provádí na základě žádosti poškozeného o náhradu nákladů spojených s léčením. Poškozený má nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na svoje léčení v důsledku pracovního úrazu anebo nemoci z povolání na základě doporučení odborného lékaře a které se nehradí z povinného zdravotního pojištění. Posudkový lékař pobočky při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vychází ze zdravotní dokumentace poškozeného, odborných lékařských nálezů a spolupracuje s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny poškozeného.

Posudková činnost pro účely sociální pomoci

Sociální pomoc představuje systém náhradních zdrojů, jejichž cílem je zmírnit nebo překonat s aktivní účastí občana sociální nouzi, zabraňovat příčinám vzniku, prohlubování nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývinu občana a zabezpečit integraci občana do společnosti. Posudkovou činnost v této oblasti provádějí oddělení posudkových činností úřadů práce, sociálních věcí a rodiny, ve druhém stupni pak Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. Posuzování se provádí pro účely:

  • peněžních příspěvků na kompenzaci;
  • rozhodování o tom, zda jde o občana s těžkým zdravotním postižením s nárokem na průkaz občana ZTP;
  • státních sociálních dávek;
  • trhu práce.

I. Posuzování pro účely peněžních příspěvků na kompenzaci

Zařazujeme sem:

  • lékařskou posudkovou činnost,
  • nelékařskou posudkovou činnost.

Lékařská posudková činnost spočívá v posouzení míry funkční poruchy v procentech podle přílohy č. 4 k zákonu č. 195/1998 Z. z. o sociální pomoci ve znění pozdějších předpisů.

Nelékařská posudková činnost obsahuje zjišťování sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení občana, které má v době posuzování, a návrh konkrétních forem kompenzace.

Za občana s těžkým zdravotním postižením se považuje občan, jehož míra funkční poruchy dosáhla nejméně 50 %. Funkční poruchou rozumíme nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností občana, který z hlediska předpokládaného vývoje zdravotního postižení trvá déle než jeden rok. Pokud má občan více funkčních poruch, míra jeho funkční poruchy se určí podle zdravotního postižení s nejvyšším procentuálním ohodnocením.

Sociální důsledek těžkého zdravotního postižení je znevýhodnění, které má občan s těžkým zdravotním postižením v porovnání se zdravým občanem stejného věku, pohlaví a za stejných podmínek. Na překonání nebo zmírnění sociálních důsledku těžkého zdravotního postižení je určena kompenzace.

Sociální důsledky těžkého zdravotního postižení se kompenzují ve 4 oblastech:

  • oblast mobility (pohybu a orientace),
  • oblast komunikace,
  • oblast zabezpečení nezbytných životních úkonů,
  • oblast zvýšených výdajů.

Oblast mobility

Občanovi, který má v důsledku těžkého zdravotního postižení sníženou pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytuje kompenzace na zmírnění a překonání znevýhodnění v přístupu k věcem osobní potřeby a ke stavbám občanského vybavení a na ulehčení orientace ve fyzickém prostředí.

Formy kompenzace snížené pohybové a orientační schopnosti:

Sociální služby

  • a) pečovatelská služba,
  • b) péče v zařízení sociálních služeb.

Peněžní příspěvky na obstarání pomůcky, opravu pomůcky, zakoupení motorového vozidla, přepravu, osobního asistenta, úpravu bytu, rodinného domu nebo garáže.

Oblast komunikace

Občanovi, který má v důsledku těžkého zdravotního postižení narušenou schopnost komunikace, se poskytuje kompenzace na umožnění styku se společenským prostředím a na zpřístupnění informací nejrůznějšího druhu.

Formy kompenzace narušené schopnosti komunikace:

Sociální služby

  • a) pečovatelská služba,
  • b) péče v zařízení sociálních služeb.

Peněžní příspěvky na obstarání pomůcky, opravu pomůcky, osobního asistenta, příspěvek na péči.

Oblast zabezpečení nezbytných životních úkonů a prací v domácnosti:

Občanovi, který v důsledku těžkého zdravotního postižení má omezenou schopnost nebo ztratil schopnost vykonávat nezbytné životní úkony nebo nezbytné práce v domácnosti, se poskytuje pomoc při zabezpečování osobní a bytové hygieny, při přípravě a konzumaci jídla, při aktivitách spojených s pracovně profesionální realizací, vzděláváním, trávením volného času apod.

Formy kompenzace omezené schopnosti nebo ztráty vykonávat nezbytné životní úkony:

Sociální služby

  • a) pečovatelská služba,
  • b) péče v zařízení sociálních služeb.

Peněžní příspěvky na obstarání pomůcky, opravu pomůcky, osobního asistenta, příspěvek na péči.

II. Rozhodování o nároku na průkazku ZTP

Při podání žádosti občana o vydání průkazu stanoví posudkový lékař míru funkční poruchy. Pokud tato dosahuje podle přílohy č. 4 k zákonu č. 195/1998 Z. z. o sociální pomoci 50 % a více, občan se považuje za těžce zdravotně postiženého pro účely vydání průkazu ZTP. Úřady práce, sociálních věcí a rodiny vydávají dva druhy průkazů – bez průvodce nebo s průvodcem. Průkaz ZTP s průvodcem je označen červenou čárou a vydává se v případech, kdy je těžce zdravotně postižený občan na průvodce zcela odkázán. Za průvodce se považuje občan nebo pes se speciálním výcvikem.

III. Posuzování pro účely státních sociálních dávek

Při řízení s rodiči dítěte o nároku na příspěvek na dítě v určitých případech a také při řízení o nároku na rodičovský příspěvek do 6 let věku dítěte se vydává posudek, ve kterém se konstatuje, že dítě má nebo nemá dlouhodobě nepříznivý stav vyžadující mimořádnou péči. Za dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se považuje dítě, jehož nemoc nebo stav podle poznatků lékařské vědy trvají více než 12 po sobě následujících měsíců nebo je předpoklad, že budou trvat více jak 12 po sobě následujících měsíců a současně vyžaduje mimořádnou péči.

IV. Posuzování pro účely trhu práce

Provádí se podle zákona č. 5/2004 Z. z. o službách zaměstnanosti.

Občanem se zdravotním postižením pro účely tohoto zákona je:

  • a) občan uznaný za invalidního podle zvláštního předpisu,
  • b) občan, který má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o 20 %, ale nejvíce o 40 % podle zvláštního předpisu.

Lékařská posudková činnost pro účely tohoto zákona zahrnuje posuzování zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání, a to jeho:

  • a) možnosti zařazení do vhodného zaměstnání vzhledem ke zdravotnímu stavu,
  • b) možnosti účasti v programu aktivních opatření na trhu práce vzhledem ke zdravotnímu stavu,
  • c) opodstatněnosti zdravotních důvodů na ukončení provozování nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti ze zdravotních důvodů, na kterou byl poskytnutý příspěvek podle § 49 nebo § 57 tohoto zákona.

Lékařská posudková činnost se provádí v případě, že evidovaný uchazeč o zaměstnání:

  • odmítl přijmout vhodné zaměstnání z důvodu, že nezohledňuje jeho zdravotní stav;
  • odmítl se účastnit na programu aktivních opatření na trhu práce nebo na aktivační činnosti z důvodu zdravotního stavu;
  • ukončil ze zdravotních důvodů provozování nebo výkon samostatné výdělečné činnosti, na kterou mu byl poskytnut příspěvek.

Posuzování opodstatněnosti zdravotních důvodů vykonává posudkový lékař na základě posudku Sociální pojišťovny nebo posudku útvaru sociálního zabezpečení podle zvláštního předpisu, zhodnocení výpisu ze zdravotní dokumentace od ošetřujícího lékaře nebo písemného vyjádření poskytovatele zdravotní péče o stavu; tyto doklady předkládá uchazeč o zaměstnání a samostatně výdělečně činná osoba.

Lékařskou posudkovou činnost vykonává lékař, který získal diplom o specializaci v oboru posudkové lékařství, nebo lékař, který získal diplom o specializaci v oboru všeobecné lékařství a certifikát ze závodní zdravotní služby a vykonává odbornou zdravotnickou praxi nejméně tři roky. Posudkový lékař vypracuje posudek, který je podkladem pro rozhodování o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání nebo pro rozhodování o opodstatněnosti zdravotních důvodů na ukončení provozování nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, na kterou byl poskytnutý příspěvek. Přezkoumání posudku na žádost občana vykonává ve 2. stupni odborné konzilium posudkových lékařů.

Od 1. 4. 2005 byla zákonem č. 82/2005 Z. z., o nelegální práci a nelegálním zaměstnávání, rozšířena působnost oddělení posudkových činností o kontrolu dodržování léčebného režimu evidovaných uchazečů o zaměstnání, kteří jsou dočasně práce neschopni. Nedodržení léčebného režimu je důvodem k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Spolupráce mezi SR a ČR v oblasti sociálního zabezpečení

S přihlédnutím k dosavadnímu společnému vývoji a v duchu dobrých sousedských vztahů uzavřela Slovenská a Česká republika smlouvu č. 318/1994 Z. z., o sociálním zabezpečení. Tato smlouva se vztahuje na:

  • a) důchodové zabezpečení,
  • b) nemocenské pojištění,
  • c) státní sociální dávky,
  • d) dávky a služby sociální pomoci.

Tato smlouva se vztahuje na občany obou smluvních států i na jejich rodinné příslušníky; občané jednoho smluvního státu jsou rovni občanům druhého smluvního státu. Je-li pobyt na území jednoho smluvního státu podmínkou nároku na dávku z důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění, nepovažuje se pobyt na území druhého smluvního státu za pobyt v cizině.

Účast na důchodovém zabezpečení a nemocenském pojištění výdělečně činné osoby se řídí právními předpisy smluvního státu, na jehož území se výdělečná činnost vykonává. Dávky nemocenského pojištění přiznávají a vyplácejí příslušní nositelé zabezpečení smluvního státu, ve kterém je osoba nemocensky pojištěná. Je-li k nároku na dávku potřebná určitá doba pojištění, započítávají se do ní i doby pojištění získané v druhém smluvním státě, přičemž doby pojištění, které se překrývají, se započítají pouze jednou.

Nositelé pojištění si vzájemně uznávají doklady vydávané příslušnými orgány druhého smluvního státu. Posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro účely poskytování dávek podmíněných nepříznivým zdravotním stavem patří do působnosti příslušného orgánu smluvního státu, jehož nositel pojištění má dávky poskytovat. Lékařská vyšetření pro účely sociálního zabezpečení osob zdržujících se na území druhého smluvního státu se na žádost nositele zabezpečení prvního smluvního státu vykonávají za stejných podmínek jako pro nositele zabezpečení druhého smluvního státu.

Slovenská republika a Evropská unie

Slovenská republika se 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie. Toto členství přineslo mnoho změn i v oblasti sociálního zabezpečení. Po vstupu Slovenské republiky (SR) do EU se na občany SR začala vztahovat práva a povinnosti vyplývající z právních norem EU. Jedním ze základních práv, které zaručují právní předpisy EU, je právo na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU a ESVO stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v jednotlivých členských zemích. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci.

Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech, kterými jsou:

  1. Princip rovného zacházení – zaručuje, že osoba s pobytem na území členského státu EU musí mít stejná práva i povinnosti jako občané tohoto členského státu, bez jakýchkoli projevů diskriminace.
  2. Princip sčítání dob pojištění – umožňuje pro získání nároku na dávku přihlédnout k dobám pojištění získaným v jiných členských státech.
  3. Princip zachování nabytých práv – zajišťuje, že dávky získané podle právních předpisů jednoho členského státu se vyplácejí do kteréhokoli jiného členského státu.
  4. Princip aplikace právního řádu jediného státu – znamená ochranu před placením příspěvků na sociální pojištění ve více členských státech a určení členského státu, jehož právní předpisy se uplatní. V zásadě lze uplatnit právní předpisy pouze jednoho členského státu tak, aby osoba nepodléhala právním předpisům dvou či více členských států současně. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, ve která zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná pracuje bez ohledu na místo jejího bydliště.

Komunikace mezi jednotlivými příslušnými institucemi členských států se uskutečňuje prostřednictvím standardních Evropských formulářů (E-formuláře), které jsou potřebné k určení nároku na dávky, uvedení počtu a typu pojistných období, oznámení pracovní neschopnosti, ohlášení výšky vyplácených dávek apod. Všechny formuláře jsou schvalovány Evropskou komisí a jsou seřazeny do sedmi sérií podle druhu dávek.

Závěr

Cílem této práce bylo poskytnout stručný přehled o činnosti lékařské posudkové služby u jednoho z našich nejbližších sousedů. Z uvedeného vyplývá, že činnost lékařské posudkové služby Slovenské a České republiky je v mnoha ohledech velmi podobná, i když jsou zde některé markantní rozdíly.

V oblasti nemocenského a důchodového pojištění jsou rozdíly mezi SR a ČR minimální. Zásadním rozdílem oproti ČR je posudková činnost úrazového pojištění, kterou v SR vykonávají posudkoví lékaři Sociální pojišťovny. V ČR se přechod posuzování v oblasti úrazového pojištění do kompetence ČSSZ teprve připravuje. Posudkoví lékaři Sociální pojišťovny SR poskytují v oblasti úrazového pojištění prakticky kompletní „servis“ – od posuzování poklesu pracovní schopnosti v souvislosti s úrazem, přes posuzování způsobilosti absolvovat pracovní rehabilitaci či rekvalifikaci, kontrolu bodového ohodnocení pracovního úrazu (jen ve sporných případech) až po posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením úrazu.

Progresivnější jsou na Slovensku i v oblasti posuzování pro účely sociální pomoci. Zatímco v ČR došlo k vyčlenění této části posudkové služby od ČSSZ a převedení do kompetence Úřadu práce od 1. 7. 2006, v SR mají v této oblasti již několikaleté zkušenosti. Přesunem posudkové činnosti v oblasti sociální pomoci pod Úřady práce, sociálních věcí a rodiny se snížilo pracovní přetížení posudkových lékařů Sociální pojišťovny a zároveň se zjednodušilo celé řízení o příslušné dávce, protože posudky vypracovávají posudkoví lékaři stejné instituce, která vydává ve věci rozhodnutí a současně je i plátcem dávky. Počátečný problém s nedostatkem posudkových lékařů pro Úřady práce vyřešili na Slovensku tím, že tuto posudkovou činnost můžou vykonávat i lékaři bez získání specializace v oboru posudkového lékařství, pokud mají atestaci v oboru všeobecného lékařství, odbornou praxi nejméně 3 roky a získali certifikát ze závodní zdravotní služby.

Dalo by se zjednodušeně říci, že SR je v oblasti posudkové služby o malý krůček před Českou republikou, která v mnohém čerpá z jejich zkušeností. Po vstupu SR a ČR do Evropské unie se na oba státy vztahují předpisy EU. V duchu dobré sousedské spolupráce uzavřely obě republiky bilaterální smlouvu v oblasti sociálního zabezpečení, která garantuje příslušníkům obou států stejná práva i povinnosti. Cílem bilaterálních smluv i koordinačních nařízení EU je zabezpečit, aby uplatňování různých vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení negativně nepostihlo osoby, které uplatňují své právo na volný pohyb.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Daniela Komárková

Referát LPS Bruntál

Jesenická 5

792 01 Bruntál


Zdroje

1. Zákon č. 461/2003 Z. z., o sociálním zabezpečení.

2. Zákon č. 195/1998 Z. z., o sociální pomoci.

3. Zákon č. 5/2004 Z. z., o službách zaměstnanosti.

4. Zákon č. 437/2004 Z. z., o náhradě za bolest a náhradě za ztížení společenského uplatnění.

5. Zákon č. 453/2003 Z. z., o orgánech státní správy v oblasti sociálních věcí, rodiny a službách zaměstnanosti.

6. Zákon č. 462/2003 Z. z., o náhradě příjmu při dočasné pracovní neschopnosti.

7. Zákon č. 82/2005 Z. z., o nelegální práci a nelegálním zaměstnávání.

8. Smlouva č. 318/1994 Z. z. mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o sociálním zabezpečení.

9. Internetové stránky: www.socpoist.sk.

10. Internetové stránky: www.employment.gov.sk.

11. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci společenství.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 1

2007 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se