POROVNÁNÍ DOBY LÉČENÍ SLUŽEBNÍCH A NESLUŽEBNÍCH ÚRAZŮ U PŘÍSLUŠNÍKU PČR A HZS


Comparison of the treatment duration of professional and nonprofessional injuries in members of PČR and HZS

The author presents and analyzes findings that support the common opinion and experience of many physicians that professional injuries require longer duration of working disability in comparison with nonprofessional ones, that „their healing takes longer time“.

Key words:
contemporary professional disability due to disease – professional injury – nonprofessional injury


Autoři: P. Kuběna
Působiště autorů: LK ZdÚ PČR Severomoravského kraje
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 10, 2007, č. 1, s. 25-28

Souhrn

V tomto sdělení autor předkládá a zpracovává poznatky, které dokládají zažitý názor a zkušenost mnohých lékařů, že služební (pracovní) úrazy v porovnání s neslužebními (nepracovními) úrazy vyžadují delší dobu trvání neschopnosti, „hojí se pomaleji“.

Klíčová slova:
dočasná neschopnost ke službě pro nemoc – pracovní úraz – služební úraz

Úvod

Použitý materiál

  • Zápisy z posouzení jednotlivých případů u LK ZdÚ(v tištěné i počítačové formě).
  • Zdravotní dokumentace (zdravotní knížky a karty) projednávaných osob.
  • Rozhodnutí ÚLK OZZ MV o prodloužení podpůrčí doby.
  • Znalecké posudky (pokud se v dokumentaci vyskytovaly).
  • Rozhodnutí o náhradě škody příslušných služebních funkcionářů PČR a HZS.
  • Úrazová dokumentace u PČR a HZS.

Časová limitace podkladů

a) trváním dočasné neschopnosti (DN)

  1. Tříměsíčním trváním DN ke službě pro nemoc včetně zápočtů (NMV 66/1999 čl. 18, odst. 3., písm. h).
  2. Koncem podpůrčí doby i po jejím prodloužení (NMV66/1999 čl. 18, odst. 4., písm. c).
  3. U DN ke službě pro nemoc trvající, bráno jako stop stav 23. 6. 2005 (tzn. trvající DN ke službě pro nemoc, byly co do trvání započteny k tomuto datu).

b) časovým intervalem od poloviny roku 2002 ke stop datu (23. 6. 2005)

Zahrnuté jsou i případy dřívějších, již ukončených DN ke službě pro nemoc, které byly ve výše uvedeném časovém intervalu posuzované v rámci přezkumného řízení za účelem změny zdravotní klasifikace (NMV 66/1999 čl. 18., odst. 3. písm. i.).

Zjednodušení

Soubor údajů se skládá z diagnóz terapeuticky vedoucích pro jednotlivé úrazy (u polytraumat), přičemž z klasifikace MKN 10 byly použity vždy pouze první dvě číslice za písmenem.

Toto lze zdůvodnit:

  1. Ne zcela ideálním rozsahem souboru.
  2. V průběhu léčby běžně se měnící – upřesňovanou – diagnózou (zejména u kolenních kloubů).
  3. Především skutečností, že jak v NMV 66/1999 v odd. II, i ve VMV 324/2001 Sb., tak v její novele VMV 297/2002 Sb. jsou MKN diagnózy uvedené, až na výjimky, v této podobě.

Zpracování dat

V tabulce 1 je zachycena četnost všech úrazů, přičemž symboly (P) a (N) znamenají, pro jednoduchost „pracovní“ a „nepracovní“ úrazy. V posledním řádku jsou vyznačeny nejčetněji se vyskytující typy úrazů.

Tab. 1. Četnost všech úrazů a rozdělení na pracovní a nepracovní
Četnost všech úrazů a rozdělení na pracovní a nepracovní

Je zřetelné, že ve všech čtyřech sledovaných skupinách úrazů jsou na předním místě úrazy kolenního kloubu, přičemž ve skupině úrazů PČR (N) a HZS (N) dosahují stejné četnosti zlomeniny bérce.

V tabulkách 2, 3, 4 a 5 jsou zachyceny seznamy jednotlivých úrazů i s délkou trvání DN ke službě pro nemoc, pro jednotlivé sledované skupiny.

Poznámky k následujícím tabulkám a grafům:

  • V tabulce 2 a 4 – tedy služební úrazy – symboly A signalizují úraz vzniklý při vlastním výkonu služby a symboly T označují úraz při služební přípravě (tělocviku).
  • Písmena C, D znamenají v podstatě úspěšnost či neúspěšnost léčby, tedy nutnost přezkumu zdravotního stavu v souvislosti se stabilizací stavu.
  • V tabulkách 2, 3 a 4 jsou v posledním sloupci úrazy kolenních kloubu, u kterých došlo k poškození předního zkříženého vazu (LCA). Poslední řádek obsahuje sumu prostonaných dnů s průměrem na jeden úraz.
  • V několika případech je i slovně zachycena podstatná komplikace (osteomyelitida, Sudeckova skvrnitá algodystrofie – zkráceně).
  • V textu a v tabulkách jsou služební a neslužební úrazy označovány jako pracovní a nepracovní a jsou pro ně užívány symboly P a N.
  • Při grafickém znázornění, pokud je pro konkrétní diagnózu k dispozici více hodnot, pak tučně vytištěná hodnota představuje hodnotu průměrného trvání dočasné neschopnost, výše a níže umístěné hodnoty pak dobu nejdelší a nejkratší neschopnosti. Podobně jsou konstruovány i sloupcové grafy.

V tabulce 2 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině PČR (P).

Tab. 2. Seznam úrazů PČR (P)
Seznam úrazů PČR (P)
Celkem: 8586 dnů, průměrně 238,5 dne; <82, 730>; A : T = 27/8 = 3,38

V tabulce 3 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině PČR (N).

Tab. 3. Seznam úrazů PČR (N)
Seznam úrazů PČR (N)
Celkem: 6142 dnů, průměrně 211,8 dne, <53, 485>

Grafické srovnání některých údajů z tabulek 2 a 3 uvádí graf 1.

Srovnávací graf – údaje z tabulek 2 a 3
Graf 1. Srovnávací graf – údaje z tabulek 2 a 3

V tabulce 4 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině HZS (P).

Tab. 4. Seznam úrazů HZS (P)
Seznam úrazů HZS (P)
Celkem: 4790 dnů, průměrně 299,4 dne, <131, 730>; A:T = 7/9 = 0,78

V tabulce 5 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině HZS (N).

Tab. 5. Seznam úrazů HZS (N)
Seznam úrazů HZS (N)
Celkem: 1304 dnů, průměrně 163 dne, <85, 251>

Grafické srovnání některých údajů z tabulek 4 a 5 uvádí graf 2.

Srovnávací údaje z tabulek 4 a 5
Graf 2. Srovnávací údaje z tabulek 4 a 5

Tabulka 6 srovnává bezprostřední posudkové následky léčení služebních a neslužebních úrazů u příslušníků jak PČR, tak HZS (srovnání nutných přezkumných řízení).

Tab. 6. Bezprostřední posudkové následky
Bezprostřední posudkové následky

Grafické znázornění průměrné doby léčení zachycují grafy 3–5.

Souhrnné údaje z tabulek 2–5 – optické srovnání jednotlivých údajů
Graf 3. Souhrnné údaje z tabulek 2–5 – optické srovnání jednotlivých údajů

Porovnání součtu obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů
Graf 4. Porovnání součtu obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů

Porovnání částí obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů týkajících se poškození LCA
Graf 5. Porovnání částí obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů týkajících se poškození LCA

Závěr

Z tabulkového i grafického materiálu je zřejmé:

  • 1. Mezi policisty a hasiči byl zaznamenán rozdíl v hlavních příčinách vzniku služebních úrazů. Zatímco policistům se naprostá většina přihodila při nejrůznější činnosti (A : T = 27 : 8), u hasičů většina služebních úrazů vznikla při služební přípravě (sportovní činnosti) (A : T = 7 : 9)
  • 2. Služební úrazy průměrně vyžadují k léčbě více prostonaných dnů než neslužební.
  • 3. Nelze si nepovšimnout skutečnosti, že počet v lékařské komisi projednávaných případů služebních úrazů je zřetelně vyšší než neslužebních. Jedním z možných vysvětlení je větší četnost služebních úrazů, ale nabízí se i vysvětlení z důvodů delšího trvání neschopností u služebních úrazů.
  • 4. Totéž platí i pro podmnožiny týkající se zde srovnávaných diagnóz.
  • 5. Neslužební úrazy v dané sumě afekcí si nevyžádaly maximální možné doby trvání DN ke službě pro nemoc ani v jednom případě, na rozdíl od třech těchto případů ve skupině služebních úrazů.
  • 6. Byl zaznamenán opticky zřetelný rozdíl mezi trváním léčení úrazů u hasičů a policistů (histogramy 1,2 a tabulky 7 a 8. Příčinu toho lze spatřovat v odlišném typu činnosti obou složek. To lze vysvětlit tím, že:
  • u policistů není nutné trvat na plné restituci funkce poškozené oblasti, z důvodu možnosti aplikace úlev a omezení ve službě, při akceptovatelném zachování použitelnosti;
  • u hasičů nelze v tomto duchu postupovat, navíc nelze ani aplikovat dočasné přeřazení na jinou činnost.
  • 7. Přitom bezprostřední posudkový efekt, a tedy i výsledky léčení jsou srovnatelné.

Histogram četnosti 1. Policisté – nepracovní a pracovní úrazy
Histogram četnosti 1. Policisté – nepracovní a pracovní úrazy

Histogram četnosti 2. Hasiči – nepracovní a pracovní úrazy
Histogram četnosti 2. Hasiči – nepracovní a pracovní úrazy

Tab. 7. Počet dnů nemoci u policistů
Počet dnů nemoci u policistů

Tab. 8. Počet dnů nemoci u policistů
Počet dnů nemoci u policistů

Ve světle výše uvedeného se služební úrazy s ohledem na dobu léčení, která je vyplněna adekvátním množstvím léčebných úkonů, jeví jako ekonomicky podstatně náročnější.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Petr Kuběna

Boleslavova 3

703 00 Ostrava-Mariánské Hory

e-mail: helenakubena@iol.cz


Zdroje

NMV č. 66/1999, VMV 324/2001 Sb., v platném znění.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 1

2007 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se