Vybrané aspekty mimonemocniční zástavy oběhu v kontextu pandemie COVID-19


Selected aspects of out-of-hospital cardiac arrest in the context of the pandemic outbreak of COVID-19 disease

The article provides information on selected aspects of out-of-hospital cardiac arrest in the context of the pandemic outbreak of COVID-19 disease. The impact of the pandemic on selected demographic and health characteristics is obvious especially in increase of the number of patients with out-of-hospital cardiac arrest with a dominant place of onset at home. At the time of the pandemic, a lower number of patients with an initial defibrillate rhythm and return of spontaneous circulation were reported. Furthermore, the article presents a modified algorithm for basic life support using an automated external defibrillator during the COVID-19 pandemic.

Keywords:

out-of-cardiac arrest – COVID-19 – basic life support


Autoři: L. Čechurová 1,2;  P. Bureš 3;  M. Kubát 3;  J. Halamka 3
Působiště autorů: Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, p. o., Ředitel: MUDr. Bc. Pavel Hrdlička 1;  Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, Slovenská republika, Rektor: dr. h. c. prof. MUDr. Vladimír Krčméry, DrSc. 2;  Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o., Ředitel: MUDr. Ilja Deyl 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2020; 100(6): 306-308
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Článek přináší informace o vybraných aspektech mimonemocniční zástavy oběhu v kontextu pandemie onemocnění COVID-19. Dopad pandemie na vybrané demografické a zdravotní charakteristiky je zřetelný především v oblasti zvýšení počtu pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu s dominujícím místem postižení v domácím prostředí. V době pandemie byl zaznamenán nižší počet pacientů se vstupním defibrilovatelným rytmem a návratem spontánního oběhu. Dále je v článku uveden modifikovaný postup základní resuscitace s použitím automatizovaného externího defibrilátoru v době pandemie COVID-19.

Klíčová slova:

mimonemocniční zástava oběhu – COVID-19 – základní resuscitace

ÚVOD

Mimonemocniční zástava oběhu je situací, která bezprostředně ohrožuje postiženou osobu na životě. Nezastupitelnou úlohu v řetězci přežití mají přítomní svědci náhlé zástavy oběhu, jejichž hlavním úkolem je identifikace pacienta postiženého srdeční zástavou, aktivace zdravotnické záchranné služby cestou zdravotnického operačního střediska a zahájení základní resuscitace doplněné o použití automatizovaného externího defibrilátoru při jeho dostupnosti (1, 2). Praktičtí lékaři mohou být nejen při výkonu svého povolání konfrontováni s osobou postiženou mimonemocniční zástavou oběhu, která vyžaduje zahájení základní resuscitace. Současná pandemie onemocnění COVID-19 vedla z důvodu zajištění ochrany zdraví zachránců k nutnosti modifikace algoritmu pro poskytování základní i rozšířené resuscitace. Článek přináší informace o vybraných aspektech mimonemocniční zástavy oběhu v kontextu pandemie onemocnění COVID-19 publikovaných v zahraničí a dále čtenáře seznamuje s modifikovaným postupem základní resuscitace u pacienta s příznaky onemocnění COVID-19 nebo prokázanou pozitivitou na virus SARS-CoV-2.

EPIDEMIOLOGIE MIMONEMOCNIČNÍ ZÁSTAVY OBĚHU

Publikovaná zahraniční data z nejvíce postižených regionů v první vlně pandemie ukazují na vyšší incidenci mimonemocniční zástavy oběhu a vyšší mortalitu pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu v době pandemie COVID-19. Uy-Evanado et al. zaznamenali ve Spojených státech vyšší incidenci mimonemocniční zástavy oběhu v prvních třech měsících pandemie o 2 % (3). Marijon et al. publikovali populační observační studii mimonemocniční zástavy oběhu z Paříže. Autoři zaznamenali nárůst týdenní incidence mimonemocniční náhlé zástavy oběhu z 13,42 případů/1 milion obyvatel mimo období pandemie na 26,64 případů/1 milion obyvatel v době od poloviny března do konce dubna 2020 (4). Italští autoři Baldi et al. zaznamenali v prvních 40 dnech pandemie v regionu Lombardie nárůst incidence mimonemocniční náhlé zástavy oběhu o 6,5 % v porovnání s rokem 2019 (5). Na základě publikovaných studií je zřejmé, že v průběhu první vlny pandemie došlo k významnému zvýšení osob s mimonemocniční zástavou oběhu.

Za Českou republiku mnoho dat publikovaných nebylo. Peran et al. porovnávali počty laicky zahájených resuscitací v době vyhlášeného nouzového stavu se stejným obdobím roku 2019 a nezjistili žádné rozdíly jak v počtech, tak v procentu laicky zahájených resuscitací (6).

VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY MIMONEMOCNIČNÍ ZÁSTAVY OBĚHU

V době pandemie COVID-19 byly zaznamenány změny v demografických charakteristikách pacientů s mimonemocniční zástavou. Baldi et al. zaznamenali v prvních 2 měsících pandemie v porovnání s obdobím 2019 statisticky signifikantní nárůst mimonemocniční zástavy oběhu v domácím prostředí. Počet pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu na ulici tvořil ve sledovaném období 3,5 % vs. 7,2 % (5). Podobná data byla publikována také z Paříže (4). Počet mimonemocničních zástav oběhu se spatřeným kolapsem se v souboru pacientů z Lombardie snížil o více než 10 % (5). V Paříži došlo k poklesu spatřených mimonemocničních zástav oběhu o 6,1 % (4). V období pandemie byl dále ve světě zaznamenán signifikantní pokles zahájených resuscitací svědky kolapsu, a to o více než 10 %, což se však v České republice neprokázalo. Jedním z faktorů, které vedly k tomuto poklesu, byly obavy zachránců z přenosu nákazy. Výše uvedení autoři dále analyzovali iniciální rytmus u pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu. Italští autoři nenalezli signifikantní rozdíl v přítomnosti defibrilovatelného a nedifibrilovatelného vstupního rytmu v porovnání s rokem 2019 (5). Při bližším pohledu na publikovaná data je ale zřejmé, že v době pandemie došlo k 5 % poklesu výskytu defibrilovatelného rytmu v úvodu resuscitace a k shodnému vzestupu asystolie. Marijon et al. zaznamenali nižší přítomnost vstupního defibrilovatelného rytmu dokonce o 10 % v porovnání s obdobím předchozího roku (4). Veřejně přístupný automatizovaný externí defibrilátor byl v Paříži v inkriminovaném období použitý pouze u 0,4 % pacientů vs. 3 % pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu mimo období pandemie (7). Rozšířená resuscitace byla zdravotnickou záchrannou službou poskytnuta méně často v porovnání s rokem 2019 (p ≤ 000,1). Spontánní návrat oběhu byl v práci italských autorů dosažen u 8,6 % pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu. V porovnání s rokem 2019 se jedná o více než 11% pokles. Počet přeživších a propuštěných pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu činil v italském souboru 5,1 % vs. 9,5 % v roce 2019 (5). V pařížském souboru se jednalo o 12,9 % vs. 22,8 % přeživších pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu (4). V České republice, konkrétně v Praze, k poklesu primárního přežití mimonemocniční zástavy oběhu nedošlo (6).

RIZIKO PŘENOSU COVID-19 PŘI POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍ RESUSCITACE

Základní resuscitace je souborem činností, které jsou zastoupeny kompresemi hrudníku, umělým dýcháním a automatizovanou externí defibrilací. Poskytování umělého dýchání z úst do úst není pro vysoké riziko přenosu onemocnění doporučeno, a to ani s použitím resuscitační roušky nebo masky. Srdeční masáž je spojena s generováním aerosolu, který může být zdrojem nákazy onemocněním COVID-19 pro osobu poskytující základní resuscitaci. Nicméně evidence důkazů je velmi slabá. Systematický přehled literatury realizovaný Mezinárodním styčným výborem pro resuscitaci (ILCOR) neprokázal vznik aerosolu při provádění defibrilace (8).

MODIFIKACE ZÁKLADNÍ RESUSCITACE V DOBĚ PANDEMIE ONEMOCNĚNÍ COVID-19

Modifikované postupy základní resuscitace v době pandemie onemocnění COVID-19 dočasně upravují algoritmus základní resuscitace s cílem minimalizovat ohrožení zdraví zachránců.

  • Hodnocení normálního dýchání je v rámci základní resuscitace prováděno u neznámých osob pouze pohledem z větší vzdálenosti.
  • Není doporučeno přibližovat obličej zachránce k ústům a nosu postiženého.
  • Při volání na tísňovou linku 155 volající oznámí případné příznaky akutního respiračního onemocnění, horečky, případně pozitivní testování na COVID-19, pokud jsou takové informace známé.
  • Pokud je to možné, měl by si zachránce před zahájením resuscitace nasadit roušku nebo jinak zakrýt svoje ústa a nos. Pokud měl roušku v době kolapsu postižený, je ponechána na obličeji.
  • Srdeční masáž a použití AED je prováděno standardním způsobem.
  • S výjimkou resuscitace dětí není však v době pandemie prováděno umělé dýchání z úst do úst, dýchání s resuscitační rouškou nebo resuscitační maskou ani v případě vyškolených zachránců.
  • V místě probíhající resuscitace by se neměly shromažďovat další osoby, které neposkytují pomoc.
  • Po předání postiženého zdravotnické záchranné službě si zachránci umyjí ruce vodou a mýdlem nebo provedou dezinfekci rukou alkoholovými prostředky, které poskytne např. zdravotnická záchranná služba.
  • Zachránce sdělí příslušným institucím, že byl v kontaktu s osobou s možným nebo potvrzeným onemocněním COVID-19 (9).

ZÁVĚR

Negativní vliv pandemie onemocnění COVID-19 je ve světě zřetelný především v nárůstu počtu pacientů postižených mimonemocniční zástavou oběhu a snížení počtu pacientů se vstupním defibrilovatelným rytmem. Konečným následkem výše uvedeného dopadu pandemie je výrazně nižší počet přeživších pacientů s dobrým neurologickým stavem. Tento vliv však nebyl v České republice prokázán. Modifikované postupy základní resuscitace reflektují současná rizika a zvyšují bezpečnost pro zachránce.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Lenka Čechurová

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, p. o.

Klatovská tř. 2960/200i, 301 00 Plzeň

e-mail: lenka.cechurova@zzspk.cz


Zdroje

1. Cmorej PC, Smržová E, Mach J. Selhání analýzy rytmu automatizovaným externím defibrilátorem u mimonemocniční náhlé zástavy oběhu. Anest Intenziv Med 2018; 29(3): 135–138.

2. Cmorej PC, Smržová E, Bulíková T, a kol. Neadekvátní výboje subkutánního implantabilního kardioverter-defibrilátoru indukované kompresemi hrudníku. Cardiology letters 2018; 27(5): 252–256.

3. Uy-Evanado A, Chugh, HS, Sargsyan A, et al. Out-of-hospital cardiac arrest response and outcomes during the COVID-19 pandemic. J Am Coll Cardiol EP 2020. doi: 10.1016/j.jacep.2020.08.010

4. Marijon E, Karam N, Jost D, et al. Out-of-hospital cardiac arrest during the COVID-19 pandemic in Paris, France: a population-based, observational study. Lancet Public Health 2020; 5(8): 437–443.

5. Baldi E, Sechi GM, Mare C, et al. COVID-19 kills at home: the close relationship between the epidemic and the increase of out-of-hospital cardiac arrests. Eur Heart J 2020; 41: 3045–3054.

6. Peran D, Pekara J, Franek O, et al. Willingness of lay people to perform resuscitation during a pandemic crisis of COVID-19 disease. Resuscitation 2020; 155(Suppl 1): S27–S28.

7. Pranata R, Lim MA, Yonas E, et al. Outofhospital cardiac arrest prognosis during the COVID19 pandemic. Intern Emerg Med 2020; 15: 875–877.

8. Nolan JP, Monsieurs KG, Bossaert L, et al. European Resuscitation Council COVID-19 guidelines executive summary. Resuscitation 2020; 153: 45–55.

9. Česká resuscitační rada. Doporučený postup pro KPR při COVID-19 [online]. Dostupný z: https://www.resuscitace.cz/aktuality/detail/doporuceny-postup-pro-kpr-pri-covid-19 [cit. 2020-10-22].

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2020 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se