Jsou překladové a závěrečné zprávy z nemocnic srozumitelné i pro ostatní lékaře?


Autoři: MUDr. Gimunová Olga, Ph.D.
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN BRNO a LF MU ;  Přednosta: prof. MUDr. Roman Gál, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2020; 100(6): 315
Kategorie: Dopis redakci

Intenzivisté patří k nejvzdělanějším lékařům v České republice. Mají i výborný všeobecný medicínský přehled a odbornou literaturu důkladně sledují a studují převážně v angličtině. V odborných diskuzích používají anglickou terminologii. Obor anesteziologie a intenzivní medicína je stále relativně mladý, latinská terminologie se v rámci tohoto oboru téměř nevyskytuje. Preferuje se anglický jazyk. I vysoce erudovaný intenzivista však musí občas napsat překladovou zprávu.

A zde se klade otázka. Je tato překladová či závěrečná zpráva srozumitelná i pro ostatní lékaře? I v dnešní době není neobvyklým jevem, že starší příslušníci lékařského stavu znají jen základní anglická slova. Latinským diagnózám dobře rozumí, ale diagnózy v angličtině mohou být pro ně problémem. Anglické zkratky diagnóz a popisů závažných stavů mohou být oříškem i pro ty lékaře, kteří anglicky plynně hovoří. I sestry by se měly seznámit s diagnózami pacienta po jeho překladu z JIP. Ty z nich, které pracovaly v zahraničí, ovládají anglický jazyk mnohdy lépe než lékaři. Ale nové anglické zkratky diagnóz pro ně mohou být také nesrozumitelné. A tak na dalších pracovištích a u praktických lékařů dochází ke ztrátě času zkoumáním jednotlivých diagnóz.

Někdy dokonce dochází i k tomu, že anesteziologové ze stejné kliniky, když pročítají dokumentaci pacienta před operací, nerozumí přesně tomu, co jejich kolega intenzivista v příjmových diagnózách či v epikríze uvádí.

Problematika zkratek však v současnosti prostupuje všemi obory. Musíme si přiznat, že někteří anesteziologové v rámci premedikací nerozluští někdy základy kardiologických vyšetření a výkonů, např. POBA – prostá balónková angioplastika. A to se nerozepisuji o detailech kardiologických vyšetření. Také např. v urologických závěrečných zprávách naleznete množství zkratek.

Značná část pacientů převážně ve vyšším věku vůbec neví, jaké vyšetření či zákrok jim byl proveden.

Ale i každá větší nemocnice používá své zavedené zkratky. Např. stp. totální kloubní endoprotéze se zapisuje v některé nemocnici pod anglickou zkratkou, v jiné v češtině či v latině.

Nejsou neobvyklé telefonáty praktických lékařů, kteří se zajímají např. o to, co znamenají v diagnózách zkratky typu: stp. AKI s CRRT nebo stp. KPR s ROSC (IHCA), stp TTM.

Jazykově podivně smíšená je např. častá diagnóza: AKI v terénu CHRI.

V rámci pandemie COVID-19 může činit problém pro další lékaře zkratka: stp. HFNO – high flow nasal oxygen therapy.

Je zapotřebí, aby se odborní lékaři v nemocnicích nad výše zmiňovanou problematikou zamysleli a v závěrečných diagnózách nepsali pouze české a anglické zkratky. Úkolem dalších lékařů je pacienty dlouhodobě léčit a tato léčba nebude kvalitní, pokud neznají přesně diagnózy pacienta.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D.

KARIM LF MU a FN

Jihlavská 20, 625 00 Brno

e-mail: olga.gim@centrum.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2020 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se