Hlávkovy ceny za rok 2015 uděleny


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2016; 96(4): 202-204
Kategorie: Aktuality

I v letošním roce se v červnu na zámku v Lužanech udělovaly Ceny Josefa Hlávky. Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda správní rady a prezidia Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, přivítal účastníky slavnostního předávání Cen Josefa Hlávky. Ve svém krátkém projevu stručně charakterizoval Nadání, jeho poslání, vycházející z myšlenkového odkazu Hlávkovy závěti, zmínil se i o odhalení pamětní desky významného architekta a stavitele Josefa Hlávky na domě nedaleko budovy Opery ve Vídni (6. června 2016), za přítomnosti významných hostů, mezi nimiž byli starosta, zemský hejtman, ministr i velvyslanec České republiky. Autorem desky je mezinárodně uznávaný madailér a sochař Michal Vitanovský.

Hosty přivítal i ředitel Nadace Český literární fond Mgr. Ivo Purš, Ph.D., který ocenil význam spolupráce obou nadací při předávání cen za díla vědecké literatury, která jsou trvalou hodnotou založenou na pevných základech.

Vedoucí kolektivu autorů prim. MUDr. Karel Lukáš
Vedoucí kolektivu autorů prim. MUDr. Karel Lukáš

Prof. JUDr. Marie Karfíková, CSc., místopředsedkyně správní rady Nadání vyzvala paní Hájkovou, aby informovala o historii udílení cen Josefa Hlávky. „Oceňování autorů původních vědeckých a odborných knižních prací publikovaných v České republice v uplynulém roce má dlouholetou tradici, letos již po čtyřiadvacáté. Ceny za vědeckou literaturu nesoucí jméno Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše, jehož záměr byl podporovat především kulturu a vzdělanost českého národa, udělil poprvé tehdejší Český literární fond v prosinci roku 1992, a to za práce publikované v letech 1991 a 1992. V roce 1993 se k této iniciativě připojilo Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Cena Josefa Hlávky je udělována společně. A zdá se, že to byla dobrá volba. Od té doby si cena získala prestiž nejen mezi vědeckou obcí. Minulý týden v televizním kvízu byla položena otázka, za co se uděluje Cena Josefa Hlávky, a dva ze tří soutěžících odpověděli, že za vědeckou literaturu.

Ceny Josefa Hlávky za vědecké a odborné knižní práce jsou udělovány ve čtyřech vědních oblastech: oblast věd společenských, oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a oblast věd lékařských. V každé vědní oblasti může být udělena pouze jedna cena, která je spojena s finanční částkou 50 000 Kč, určenou pro autora, eventuálně spoluautory oceněné knihy. Návrhy na ocenění (včetně jednoho výtisku publikace) může zaslat každá právnická či fyzická osoba na adresu Nadace ČLF. Termín uzávěrky k podání návrhů na ocenění za rok 2015 byl stanoven do 5. února 2016. K tomuto datu bylo předloženo 85 knižních titulů. Nejvíce knih přichází z oblasti věd společenských a lékařských. Odborné posouzení knih zajišťuje porota, která v letošním roce pracovala ve složení:

prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., Jaderná fakulta ČVUT, Praha

prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc., Ústav farmakologie 3. lékařské fakulty UK, Praha

prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc., Filozofická fakulta UK, Praha

prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc., Přírodovědecká fakulta UK, Praha

prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, Praha

Mgr. Jan Maršálek, Ph.D., Filozofický ústav AV ČR, Praha

prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., Neurologická klinika FNKV, Praha

doc. RNDr. Milan Tvrdý, DrSc., Matematický ústav AV ČR, Praha

prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., předseda odborné poroty, Fyziologický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Tři členové poroty jsou členy Učené společnosti České republiky a prof. Jan Svoboda je nositelem vyznamenání Česká hlava. Všichni pánové jsou důchodového věku, kromě dr. Maršálka, který jediný snižuje věkový průměr této vědecké skupiny. K odbornému hodnocení publikací přistupuje porota skutečně zodpovědně a kriticky. V některých případech požádá o posouzení knihy ještě další kolegy z daného oboru. V prvním kole hodnocení bylo vyřazeno 14 publikací. Ve finále je velmi obtížné dát hlas jednomu titulu v dané vědní oblasti.

Letošní závěrečná rozprava trvala 3,5 hodiny a porota dospěla k následujícímu rozhodnutí: Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2015 získávají:

  • v oblasti společenských věd Mag. Dr. Michael Wögerbauer, Mgr. Petr Píša, PhDr. Petr Šámal, Ph.D., Ing. Pavel Janáček, Ph.D. a kolektiv za knihu V OBECNÉM ZÁJMU. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014, sv. I a II, knihu vydalo nakladatelství Academia. Laudatio přednesla doc. Ivana Čornejová, členka správní rady Nadace ČLF. (Jak jsme slyšeli, cenzura byla, je a bude. Možná se dočkáme někdy za 100 let třetího svazku a autoři obdrží také cenu. To už ale v tomto sále budou úplně jiní lidé.)
  • v oblasti věd o neživé přírodě 45tičlenný autorský kolektiv pod vedením prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a prof. Mgr. Ing. Miroslava Trnky, Ph.D. za knihu SUCHO V ČESKÝCH ZEMÍCH: MINULOST, SOUČASNOST, BUDOUCNOST. Knihu vydalo Centrum výzkumu globální změny AV ČR, přejmenované od 1. ledna 2016 na Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Laudatio přednesl prof. František Vyskočil, předseda odborné poroty. Ocenění autoři se rozhodli věnovat finanční částku spojenou s cenou SOS nejmladší dětské vesničce Brno – Medlánky, která vznikla v roce 2003.
  • v oblasti věd o živé přírodě prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., Ing. Jan Andreska, Ph.D., RNDr. Bořek Drozd, Ph.D., doc. Ing. Petr Hartvich, CSc., doc. Ing. Stanislav Lusk, CSc. za knihu BIOLOGIE A OCHRANA MIHULÍ. Knihu vydala Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Laudatio přednesl prof. František Vyskočil, předseda odborné poroty. K této publikaci se pozitivně vyjádřil v krátkém vystoupení proděkan pro vědu a výzkum Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích doc. RNDr. Vladimír Žlábek.
  • v oblasti lékařských věd MUDr. Karel Lukáš, CSc., prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. a kolektiv (48) autorů za knihu CHOROBNÉ ZNAKY A PŘÍZNAKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing. Laudatio přednesl prof. Pavel Kalvach, člen odborné poroty. Autorský kolektiv se rozhodl věnovat finanční částku spojenou s cenou na charitu, s největší pravděpodobností Jedličkovu ústavu v Praze.


V oblasti lékařských věd „se každoročně odehrává v hodnotící komisi tvrdý boj mezi několika skvosty obsahovými, nakladatelskými a tiskařskými“ uvedl úvodem svého laudatia prof. Kalvach. Ve finále se objevily tituly, „které fascinovaly svou rozsáhlostí, jako např. monumentální Češkova Interna, Rokytova Fyziologie a patofyziologie pro klinickou praxi, nebo hodnotící komisi nadchly hloubkou odborných přínosů – Tesařova a Vyklického Klinická nefrologie, nebo svou originalitou úhlu pohledu – jako Moderní farmakoterapie v neurologii Ivany Štětkářové s kolektivem či Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob moravského kolektivu Zadražil, Horák, Karásek“. Při konečném hodnocení získalo absolutorium shora uvedené dílo, v němž lze „najít odpovědi na praktické vstupní otázky diagnostického procesu“. Tím vstupním charakterem jsou znaky a příznaky – citováno z předmluvy – „jako stavební kameny diagnózy“. Prof. Kalvach dále uvedl, že „kniha má 890 stran formátu A4, na nichž se probírá 218 znaků a příznaků, zpracovaných 47 autory. Kromě hlavních autorů a pěti koeditorů ručících za mimointerní obory, jeví se kolektiv jako velmi mladý; prof. Kalvach si troufá říci, „že je to přehlídka debutantů“. Kdo pročítá medicínskou literaturu častěji, dostává do rukou prakticky soustavně texty pojaté nozologicky, tj. uspořádání podle diagnostických jednotek, které jsou obvykle názvem kapitoly. Tedy popis shora dolů, jak se např. „Plicní embolie“ jeví v souhrnu od symptomů, přes pomocné metody, až po vyslovení závěru. Jeden z recenzentů probírané knihy napsal, že pojetí od znaků a příznaků vzhůru je naopak „návratem ke kořenům“. Je to návod, jak má uvažovat praktický lékař při střetu s elementárním symptomem, pro nějž hledá etiologické vysvětlení v dosud utajené nemoci. Tu rozklíčuje teprve důvtipným nalezením kombinací symptomů s jinými a doplněním správně volených pomocných vyšetření. Tento přístup je v literatuře méně častý, blíží se propedeutice. V oboru neurologie se taková publikace vynořila v USA v roce 1991 jako „Handbook of Neurological Lists“. Prof. Kalvach tuto knihu přivezl a přeložil ji do češtiny. Podobně pojal neurologii „Memorix neurologie“ Petera Berlita z Düsseldorfu“, kterou rovněž přeložil do češtiny v roce 2007. Autoři K. Lukáš a A. Žák vystavěli svou analogickou současnou objemnou publikaci postupně přes dílčí historické etapy. Prof. Kalvach nečeká, že po této knize sáhnou staří rutinéři, opinion leaders, zanoření v hlubinách svých odborných fokusů. Tuto knihu potřebují mít po ruce mladí praktici, kteří od vůdčích příznaků luští očima detektiva cestu k diagnóze. Sémantické rozlišení, co je ještě příznak a co je již samostatná nemoc téhož jména, není tak jednoduché. Mnozí lékaři názvem příznaku uzavírají svou diagnózu, takže to někdy působí dojmem, že v ordinaci neproběhlo nic více, než překlad vstupního výroku pacienta do latiny. Přijde-li bolavý člověk k ortopedovi nebo neurologovi s výrokem „oane doktore, bolí mě v kříži“ a odchází s diagnózou „lumbago“, vzbuzuje to podezření, že pojišťovna vyhodila peníze za tento obřad zbytečně. Budiž nám však útěchou, že ve většině případů je tato fáze jen přípravnou diagnózou, která má být následně doplněna, jakmile přijdou výsledky z rtg a dalších pomocných vyšetření. Není to tak dlouho, co při naší proměně z lékaře socialistického na kapitalistického potřebovala pojišťovna zkrotit nadměrné hýření pomocnými vyšetřeními. Hýřili jimi privátní lékaři, kteří pochopili, že teď se jim nabízí, aby se stali podnikateli. Pojišťovny tedy vyprovokovaly hnutí tzv. doporučených postupů, jímž chtěly ozřejmit, která pomocná vyšetření jsou v kterých situacích žádoucí, aby se eliminovala nepotřebná. Odborné společnosti pak zadávaly placené zakázky na zpracování těchto postupů. Prof. Kalvach očekával, že se bude postupovat od příznaku divergentně vzhůru přes pomocná vyšetření – tak jak to nyní předložili naši laureáti. Mýlil se však. Všichni tvůrci doporučených postupů, zajati v návyku popisovat nemoci, zpracovali opět nozologické přehledy. Nevyhověli tedy zadanému úkolu, aby se rozlišilo, které nákladné metody jsou nezbytné, ve které výchozí situaci, a které až po zpracování základních stavebních kamenů. To se však již bezmyšlenkovitě zamluvilo a situace se nese dále – jak opět recenzent, prof. Š. Alušík také v předmluvě konstatuje, že „rozhodovací procesy, kterým je lékař v průběhu stanovení diagnózy vystaven, jsou u nás hluboce podceňovány... Výsledkem jsou neuvěřitelná množství vyšetření, která pacient absolvuje. Často jsou tato vyšetření zbytečná, v horším případě i zavádějící, nemluvě o nákladech“. A to také vidíme v denní praxi. Početné laboratoře odpovídají na výsledky, na které se nikdo neptal (protože je baví vydělávat), a mnozí lékaři hýří zase požadavky (protože je nebaví mít soucit s plátcem). Lékař, který správně vyhodnotí příznak, může být hospodárným účastníkem zdravotnictví – zvláště jednou, až si konečně potřebu ohleduplnosti připustíme. V tomto tedy je rozbor chorobných příznaků, jak jej poskytli Lukáš a Žák s kolektivem, velmi přínosný. Oceněna kniha poskytuje čtenáři jednu velkou lahůdku. Je zde totiž nejen rejstřík věcný – na 28 stranách, ale také jmenný s 500 objeviteli a eponymy na dalších 5 stranách a k tomu všemu v Epilogu skvělý historický výklad eponym na 60 stranách. Zde se dovídáme, v jakých historických souvislostech vytryskly do světa nové převratné poznatky a jaké životy tito objevitelé vedli. Tedy něco, samozřejmě jen ve stručnosti, jako přinesl Stefan Zweig ve svých „Hvězdných hodinách lidstva“. Tento soubor dějinných souvislostí je sám o sobě publikací znamenité hodnoty. Čtenář jej dostává jako prémii. Prof. Kalvach gratuloval autorům ke zdařilému dílu, které kromě sympatií hodnotící komise, je na nejlepší cestě k sympatiím širokých uživatelů.

Oceněným autorům předávali diplomy prof. Pavlíček a Mgr. Purš. Za ocenění autoři poděkovali hodnotící porotě i nakladatelství a někteří doplnili laudatia o další zajímavosti.

Oceněná kniha vedle busty Josefa Hlávky
Oceněná kniha vedle busty Josefa Hlávky

Paní Hájková na závěr slavnostního předávání cen uvedla: „Ceny jsou rozdány. Oceněným autorům blahopřejeme. Pro nás pracovníky z obou nadací je tato slavnostní akce takovou třešničkou na dortu. Ale, než všechny ty ingredience seženeme a dortík vytvoříme, je za tím spousta organizační práce. Ale, my to děláme rádi a je to snad i vidět. Já jsem ta osoba, u které se shromažďují publikace navrhované na ocenění. Žasnu, co všechno vědci zkoumají a o čem bádají. Mám před nimi obrovský respekt. Jak jsem v úvodu sdělila, letos bylo návrhů 85. Ale ve skutečnosti knih je daleko více, protože některé jsou dvou-, čtyř- i šestisvazkové, někdo nám zašle výtisků několik. Ani bych nedokázala spočítat, kolikrát každou knihu beru do ruky. A tak si každoročně utužuji bicepsy i tricepsy. Pravda, v mém věku mě už pěkně bolí záda, ale nějaká ta pilulka a hlavně radost z tolika zajímavých publikací a zájem autorů, nakladatelů, vysokých škol o to, aby právě jejich kniha uspěla v soutěži o Cenu Josefa Hlávky, všechnu bolest přehluší. Patřím mezi ty, kdož věří, že tištěná kniha nemůže zahynout.“ Na závěr ocitovala krátký odstavec, který našla v jedné z oceněných lékařských publikací. „Ale kniha je KNIHA! Můžeme se jí dotýkat, hladit ji, mít radost z její sličnosti, vazby, písmen, obrázků. Každá kniha má svou vlastní vůni, zvlášť nové knihy voní opojně. Kniha nezradí, je možné ji vzít do ruky, potěžkat ji, mít ji. Internet?! A já dodávám: těžko si dovedu představit, že objímám internet. Važme si knihy, je za ní spousta lidské práce. Je v ní moudro. Přistupujme k ní s úctou, láskou, a jak říkávala moje babička v hodobóžových rukavičkách“.

Prof. Karfíková pozvala účastníky slavnostního ceremoniálu na koncert do zámecké kaple, kde prof. Vyskočil (housle) a Miler (klavír) hráli Sonátu D-dur, č. 1, op. 137 pro housle a klavír do Franze Schuberta, Sonátu e-moll č. 4 Koechel 304 pro klavír a housle Wolfganga Amadea Mozarta a od Bohuslava Martinů Five Madrigal Stanzas, věnovaných Albertu Einteinovi, výběr. Po koncertě následovalo pohoštění v zámeckém parku. Pro zájemce se uskutečnila komentovaná prohlídka zámku (včetně kaple) a přilehlého parku.

Autor děkuje prof. Kalvachovi a pí. Hájkové za poskytnutí podkladů, z nichž převážnou část v článku použil.

Ing. Alexandr Stožický, CSc.

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, Praha


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se