Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2013


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2013

A total of 1042 cases of occupation-related diseases in 876 workers were reported in the Czech Republic in 2013. Of these, 983 were occupational diseases and 59 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 23.6 cases per 100.000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (299 cases, i.e. 28.7%). Most of the recognized cases occurred in the “mining and quarrying” economic sector (172 cases, i.e. 16.5%). Carpal tunnel syndrome (278 cases, i.e. 28.3%) and contact allergic dermatitis (127 cases, i.e. 12.9%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as endangerment by an occupational disease, the carpal tunnel syndrome predominated (42 cases, i.e. 71.2%).

Keywords:
occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends by occupational disease


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2014; 94(6): 264-270
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2013 bylo v České republice u 876 pracovníků hlášeno celkem 1042 profesionálních onemocnění, z toho bylo 983 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 23,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (299, tj. 28,7 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (172, tj. 16,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (278, tj. 28,3 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (127, tj. 12,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2013 také dominoval syndrom karpálního tunelu (42, tj. 71,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

V článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2013.

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2013 bylo u 876 pracovníků (545 mužů a 331 žen) diagnostikováno celkem 1042 profesionálních onemocnění, z toho bylo 983 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 23,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2013 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2004–2013
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2004–2013
*Počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2013.

U 139 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji (71 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Ve srovnání s rokem 2012 (1) klesl v roce 2013 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 57, tj. o 5,2 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla o jeden případ na 100 000 pojištěnců v civilním sektoru, což je nevýznamné.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2013 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 517, tj. 49,6 % případů (tab. 2). Nárůst o 32 případů proti roku 2012 byl zaznamenán u kožních nemocí z povolání (kapitola IV). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených onemocnění klesly, přičemž největší pokles (o 66 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory (kapitola II). V rámci kapitole VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) nebylo v roce 2013 diagnostikováno žádné profesionální onemocnění.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2013, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2013, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami, II – nemoci způsobené fyzikálními faktory, III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice, IV – nemoci kožní, V – nemoci přenosné a parazitární, VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 299, tj. 28,7 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2012 byl zaznamenán v pěti krajích, největší v kraji Královéhradeckém (o 16 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Plzeňském (o 20 případů). U jednoho pracovníka vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 14 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

V roce 2013 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 172, tj. 16,5 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 115 případů), odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 114 případů) a odvětví „výroba motorových vozidel“ (CZ_NACE C29 – celkem 113 případů). V dalších 41 odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–72 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (104 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (95 případů, z toho scabies 57krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 13krát, intoxikace zplodinami hoření 4krát, nemoci z přetěžování končetin 3krát (z toho syndrom karpálního tunelu jednou a impingement syndrom 2krát).

Při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků vznikala převážně onemocnění z vibrací a z přetěžování končetin (44 a 29 případů) a profesionální dermatózy (31 případů).

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (63 případů), alergická onemocnění plic (celkem 20 případů, z toho u 15 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů) a profesionální dermatózy (19 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2013 chemické látky způsobily sedm akutních intoxikací (4krát podráždění dýchacích cest a plic ze zplodin hoření, 2krát ze směsi chemických látek a jednou z výparů hydroxidu sodného), jednu chronickou intoxikaci (chronickou laryngitidu po 20leté expozici louhům) a jedno nádorové onemocnění. Jednalo se o nádor plic, který byl diagnostikován u 71leté laborantky, která pracovala v letech 1958–1998 s bischlormetyleterem.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2013 celkem 461 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2013
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2013
m – měsíce

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1953–1982. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 45 let, nejdelší 60 let a medián byl 55 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 13 osob v různých profesích v deseti odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2013 celkem 151 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u 18 osob celkem 26krát. Onemocněli zejména zámečníci (9krát) a brusiči-cídiči kovů (5krát). V dalších sedmi profesích byli postiženi jeden až dva pracovníci.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 108krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 79 osob celkem 102krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo u pěti osob celkem 6krát. Onemocněli zejména zámečníci (22krát), horníci (19krát), svářeči (10krát) a stavební dělníci (5krát), lesní dělníci a brusiči kovů (po čtyřech případech). V dalších 26 profesích byl postižen jeden až tři pracovníci.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u sedmi osob celkem 17krát. Artróza v oblasti prstů rukou a zápěstí byla diagnostikována 10krát, artróza loketního kloubu 6krát a rhizartróza v jednom případě. Nejčastěji byli postiženi zámečníci (6krát) a horníci (3krát).

Nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 až II. 11) bylo v roce 2013 hlášeno u 214 osob celkem 290 případů.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2013 diagnostikováno u 70 osob celkem 95 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (21krát), dělníci dřevovýroby a zámečníci (po sedmi případech). V dalších 28 profesích onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna u 28 osob celkem 39krát, ve 26 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 13 případech ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána u 14 osob celkem 19krát, z toho rhizartróza 7krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 6krát, artróza loktů 3krát, artróza ramenního kloubu 2krát a artróza kyčelního kloubu vlevo u baletního repetitora jednou.

Skákavý prst byl diagnostikován 12krát, Morbus de Quervain 9krát, impingement syndrom a tendosynovitida flexorů a extenzorů předloktí (po sedmi případech) a jiné tendinitidy byly zaznamenány 2krát.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2013 u 145 osob celkem 186 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 176krát. Léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna celkem 10krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (68krát), šičky (14krát), elektromechanici (11krát). V dalších 34 profesích onemocněl jeden až osm pracovníků.

Bursitida z tlaku v oblasti ramene (položka II. 11) se v roce 2013 vyskytla u šesti osob celkem 9krát. Onemocněli zedníci (šest případů), šičky (dva případy) a jeden slévač.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2013 bylo v rámci této kapitoly hlášeno u 213 osob celkem 216 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2013
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2013
m – měsíce, d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2013 diagnostikovány u 127 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (82 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (104 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (11 případů). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až sedm pracovníků.

V roce 2013 bylo hlášeno u 16 osob onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2).

Azbestóza vznikla u pěti pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1958–1999.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1957–2004.

Mezoteliom pohrudnice (3krát) nebo mezoteliom pobřišnice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1960–1984 (doba latence byla 40–53 let, medián byl 52,5 roku).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1968–1995. Zde byla doba latence 37, 38 a 44 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla diagnostikovaná u tří pracovníků, kteří byli exponováni svářečským dýmům v letech 1983–2013.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2013 hlášena u osmi osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud v letech 1951–1991. U rakoviny plic byla nejkratší doba latence 47 let, nejdelší 61 let, medián byl 58 let.

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III. 7) byla v roce 2013 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1963–2012.

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u jednoho dělníka při výrobě motorových vozidel, který byl exponován výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu a etanolaminu. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 3krát. Onemocněla učitelka mateřské školy, technik a lesní dělník. U jednoho zootechnika a u jednoho hlídače objektu byla vyvolavatelem onemocnění srst hospodářských zvířat.

Profesionální asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích vznikly v roce 2013 u 42 osob celkem 45krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 39krát a alergická rinitida (evidenční kód III. 1.2) byla diagnostikována 6krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (19 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (12 případů). Největší zastoupení měli dělníci při výrobě motorových vozidel (19krát) a pekaři (9krát). V 48,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až sedm nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a mouka (17 a 10 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (dva případy). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2013 diagnostikována u devíti pracovníků. Doba latence byla v rozsahu 35–58 let, medián byl 50 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2013 diagnostikováno celkem 160 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 127krát, iritační dermatitida 32krát a kopřivka jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly ropné výrobky (tab. 5). Latex v roce 2013 způsobil onemocnění u šesti pracovníků.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2013, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2013, rozdělení podle vyvolávajících nox
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

Onemocněli zejména pracovníci při obsluze obráběcích strojů (30krát) a montážní pracovníci (29krát). V dalších 42 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2013 bylo hlášeno u 130 osob celkem 137 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2013
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2013

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 99 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Pardubickém (27 a 16 případů). V 94 případech, tj. 95,0 %, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn u 51 osob celkem 58krát. Onemocněla jedna uklízečka z bezpečnostní agentury a 57 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postiženy pracovníci sociální péče (24 případů), dále zdravotní sestry (15 případů), ošetřovatelé (sedm případů), rehabilitační pracovníci a zdravotní asistenti (po třech případech), po jenom případě pak sanitář, pečovatelka, uklízečka, radiologický asistent, psycholog a lékař. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Integrovaného centra pro osoby se zdravotním postižením (22 případů), z geriatrického oddělení (9 případů) a z pracoviště Integrovaných sociálních služeb (7 případů).

Chřipkou typu A způsobenou virem H1N1 onemocnělo šest zdravotních sester, jedna sanitářka, dětská sestra a lékařka. Uvedení pracovníci pracovali na interních odděleních (5 případů), na neurologii (2 případy), po jednom případě na dětském oddělení a u záchranné služby.

Z osmi případů virových hepatitid hlášených v roce 2013 byla akutní hepatitida A zastoupena 6krát. Onemocněly čtyři dětské sestry, jedna uklízečka a jeden údržbář. Žádný z uvedených pracovníků nebyl očkován. Akutní hepatitida B vznikla u zdravotní sestry, která byla kompletně očko-vána třemi dávkami v roce 2002. Chronickou hepatitidou C onemocněla jedna zdravotní sestra na interním oddělení.

Tuberkulóza plic (4krát) a tuberkulóza pohrudnice (jednou) byla diagnostikována u dvou zdravotních sester, první vznikla na infekčním a druhá na plicním oddělení. Dále onemocněl jeden řidič sanitky, učitelka Střední zdravotní školy a právník.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2013 diagnostikováno celkem 24 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc trichofycie.

Lymeskou nemocí byli postiženi dva lesní dělníci z pěstební činnosti, dva vojáci z povolání, jeden technický pracovník v lesnictví a jeden vodohospodářský technik, dále jeden rybář, jeden strážce národního parku a jeden dělník technických služeb.

Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u pěti ošetřovatelů hospodářských zvířat, u jednoho ošetřovatele zvířat v zoologické zahradě, u jednoho traktoristy a u jedné skladové úřednice v prodejně chovatelských potřeb.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2013 hlášeno celkem 14 onemocnění. Onemocněli vojáci z povolání (11krát), policista, montér a servisní technik (po jednom případě).

Malárie byla diagnostikována 10krát (v Afganistánu vznikla 7krát, v Kongu 2krát a v Nigérii jednou). Giardiózou se nakazili dva pracovníci, jeden v Afganistánu a jeden v Číně. Horečka dengue vznikla u jednoho pracovníka v Dominikánské republice. Hemoragickou horečkou způsobenou hantavirem onemocněl pracovník v Afganistánu.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2013 bylo diagnostikováno u 56 osob celkem 59 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2013
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2013
m – měsíce, d – dny

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (18 případů, tj. 30,5 %) a z kraje Olomouckého (9 případů, tj. 15,3 %). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až sedmi případech.

Postiženi byli především pracovníci v odvětví „výroba motorových vozidel“(9 případů) a pracovníci v odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“(8 případů). V dalších 13 odvětvích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 24 a 20 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 42 případech. Poškození ulnárního nervu v oblasti lokte z přetěžování končetin bylo diagnostikováno ve dvou případech.

ZÁVĚR

V roce 2013 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy začala být data o hlášených nemocech z povolání publikována ve statistických ročenkách ÚZIS a od roku 1991 i v Národním registru nemocí z povolání.

Ve srovnání s rokem 2012 byl v České republice v roce 2013 zaznamenán pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění o 5,2 %. V absolutních počtech se pokles týká především postižení periferních nervů z přetěžování končetin a z vibrací, dále svrabu, alergických rinitid, epikondylitid kosti pažní z přetěžování končetin, sekundárního Raynaudova syndromu prstů rukou z vibrací, artróz kloubů z přetěžování končetin a mezoteliomů pleury z azbestu.

Naopak nárůst byl v roce 2013 zaznamenán u kontaktních alergických dermatitid, pneumokonióz uhlokopů a u chřipky typu A způsobenou virem H1N1.

Přes výše uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2013 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@LF1.cuni.cz


Zdroje

1. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012. Prakt. Lék. 2013; 93(3): 93–99.

2. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2014 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se