Charakteristika akutních otrav v seniorském věku, Zkušenosti Toxikologického informačního střediska v Praze


Characteristics of acute poisoning in the elderly in the Czech Republic; Experience of the Czech Toxicological Information Centre in Prague

The authors present information on the number of poisonings in the elderly in the Czech Republic in the years 2005-2009. The article results from data reported by the Czech Toxicological Information Centre in Prague. It deals with the most important factors that affect the course and the prognosis of acute poisonings in old age. It outlines how extrinsic factors affect acute poisoning, and also how internal physiological changes in the elderly may increase the likelyhood of acute poisoning (particularly by drugs). It draws attention to the frequent overlooking of ongoing acute poisoning in the elderly and it speculates on preventive precautions, which could decrease the risks of such poisons on seniors.

Key words:
acute intoxication; senior age; Czech Toxicological Information Centre.


Autoři: H. Rakovcová;  Z. Fenclová;  T. Navrátil
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství 1. LF UK v Praze a VFN, Praha ;  Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. ;  Toxikologické informační středisko ;  Vedoucí lékař: MUDr. Sergey Zakharov, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(2): 72-76
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Autoři předkládají informaci o počtu intoxikací v seniorském věku v České republice v letech 2005–2009. Článek vychází z dat Toxikologického informačního střediska v Praze. Zabývá se nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují průběh a prognózu akutních otrav v seniorském věku. Představuje jak vnější okolnosti, které akutní otravy seniorů ovlivňují, tak vnitřní fyziologické změny, které pravděpodobnost zejména lékových akutních otrav seniorů zvyšují. Upozorňuje na možnost častého přehlédnutí probíhající akutní otravy seniora a zamýšlí se nad možnostmi preventivních opatření, které by rizika akutních otrav seniorských pacientů snížila.

Klíčová slova:
akutní intoxikace, seniorský věk, Toxikologické informační středisko.

Úvod

Toxikologické informační středisko (TIS), založené prof. MUDr. Jaroslavem Teisingerem, DrSc. v roce 1962, působí při Klinice pracovního lékařství (do roku 2010 Klinika nemocí z povolání) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Středisko poskytuje nepřetržitou konzultační telefonickou službu při řešení akutních otrav lidí a zvířat. Od svého založení až do nynějška je TIS jediným centrem svého druhu v naší republice. Od roku 1964 je středisko členem Evropské asociace toxikologických center.

V počátečních letech své existence řešilo TIS především problematiku profesionálních otrav. V průběhu času a postupným zlepšováním péče o zdraví pracujících se stěžejní problematika akutních otrav řešená TIS přenesla do oblasti soukromého života obyvatel. Do roku 1988 poskytovalo středisko konzultace pouze lékařům ošetřujícím postižené pacienty, od roku 1989 začalo TIS poskytovat konzultace i laickým tazatelům. Tím se nejenom rozšířila klientela střediska, ale zároveň zlepšila prognóza postižených pacientů, kterým mohla být neprodleně poskytnuta adekvátní první pomoc a zajištěna následná péče. V některých případech se konzultací laického účastníka nehody s pracovníkem TIS mohla ušetřit postiženému i jeho okolí zbytečná manipulace stejně jako stres ze zákroků, a našemu zdravotnictví zbytečně vynaložené finanční prostředky.

TIS každoročně provádí statistické vyhodnocení případů konzultovaných otrav. Statistické výsledky sice nemohou dát zcela vyčerpávající obraz o celorepublikovém počtu otrav, protože řada z nich nemusí být se střediskem konzultována (lékaři problematiku znají), přesto dávají nezkreslenou a předpokládáme, že i reprezentativní, výpověď

  • o noxách, které se v otravách uplatňují,
  • o věkovém rozvrstvení postižených,
  • o typických rizikových situacích a vývojových trendech, které odrážejí situaci v oblasti především farmaceutického a chemického průmyslu a na trhu,
  • ale také například o vlivu sezónních změn (výskyt jedovatých hub, frekvence nehod s pesticidy v souvislosti s množstvím vyskytujících se škůdců apod.)

Tato dlouholetá jedinečná zkušenost střediska, mapující situaci v oblasti akutních otrav v naší republice, umožňuje zaznamenat určité postřehy a vyzdvihnout charakteristické rysy otrav jednotlivých skupin obyvatel.

Tématem následujících řádků je problematika akutních otrav seniorů.

Soubor a metodika

Článek vychází z dat TIS v Praze. Počet otrav registrovaných v databázi TIS však nepředstavuje skutečný počet vzniklých případů v České republice, protože ne všichni odborníci nebo laici si k léčbě konzultaci TIS vyžádají.

U každé konzultace na TIS se zaznamenává

  • příčina otravy (lék, přípravek, chemická látka, rostlina apod.),
  • způsob intoxikace (sebevražedný pokus, náhoda, omyl, abúzus…),
  • věk a pohlaví postižené osoby, dále
  • údaj o tom, kdo konzultaci vyžaduje (lékař, rodina, veterinář…),
  • popřípadě další potřebné informace o stavu postižené osoby a o dosud provedených léčebných zákrocích.

Údaje o intoxikacích seniorů z databáze TIS v letech 2005–2009 jsou unikátní. Dosud jsme nenalezli srovnatelné údaje z obdobných zahraničních pracovišť.

Výsledky a diskuse

Zatímco v prvních letech existence TIS bylo konzultováno celkem jen několik desítek případů za rok, současný celkový počet konzultací se pohybuje v rozmezí 10 až 12 tisíc ročně. Z větší části jsou konzultovány případy otrav malých dětí, které vznikají převážně náhodně při selhání dozoru dospělých nebo omylem či záměnou při podávání léku dítěti.

Asi 46 % je konzultací otrav dospělých (ve statistice TIS od dovršení věku 15 let).

Nápadný je fakt, že otravy seniorů (nad 65 let) jsou konzultovány tradičně v nízkém poměru k ostatním věkovým skupinám (tab. 1 a 2), necelá 4 % z otrav dospělých, přičemž muži reprezentují necelá 3 % a ženy více než 4 %. O odhadu reálnosti uváděných poměrů by bylo možné vést diskusi. Rozdílné procento zastoupení mužů a žen seniorů v celkovém počtu konzultací bude zapříčiněno patrně i rozdílnou délkou života obou pohlaví.

Tab. 1. Počet vyžádaných konzultací TIS týkajících se seniorů (nad 65 let) v rozmezí let 2005–2009
Počet vyžádaných konzultací TIS týkajících se seniorů (nad 65 let) v rozmezí let 2005–2009

Tab. 2. Poměr vyžádaných konzultací TIS týkajících se seniorě (nad 65 let) k celkovému počtu konzultací poskytnutých TIS v letech 2005–2009
Poměr vyžádaných konzultací TIS týkajících se seniorě (nad 65 let) k celkovému počtu konzultací poskytnutých TIS v letech 2005–2009

Ke zcela stejnému výsledku dospěla Americká asociace toxikologických středisek (AAPCC) v roce 2000 (3). Vyvstává otázka, proč je konzultací otrav seniorských pacientů tak málo, a čím se jejich otravy vyznačují.

Častým důvodem, proč jsou otravy seniorů konzultovány zřídka, může být fakt, že celá řada intoxikací zůstává nepoznaných. Příznaky mohou být snadno považovány za projevy nemocí provázejících stáří, a tam, kde v důsledku otravy dojde k úmrtí, se na intoxikaci pomýšlí výjimečně. Úmrtí člověka vysokého stáří je většinou, pokud nejsou zjištěny podezřelé okolnosti, považováno za přirozené.

Prognózy otrav z hlediska věkových kategorií

I když otravy seniorů jsou konzultovány zřídka, jejich prognóza bývá vážnější než u mladších věkových skupin.

Statistika TIS ukazuje, že na prvním místě co do příčiny intoxikací seniorů stojí nehody (např. záměny, omyly).

Druhé místo zaujímají sebevraždy, nezřídka bilanční, se závažnými noxami a nepříznivou prognózou. Relativně větší počet je také intoxikací v důsledku domácích prací, kde hraje roli ztráta zručnosti i menší schopnost orientovat se v návodech na použití (často jsou informace na obalu uvedeny nečitelně drobným písmem, někdy jsou pokyny pro seniora příliš složité).

Další z příčin otrav starších lidí jsou laické omyly při nesprávném pochopení dávkování léků. Ze strany zdravotníků dochází k chybám při ordinování a dávkování léčiv, které nezohledňuje věk, nutriční a zdravotní stav pacienta (kumulace). U pacientů postižených demencí, ať už z jakékoliv příčiny, dochází ke kuriózním omylům a záměnám (zápalky místo sušenek, protizánětlivá mast místo jogurtu, tekutý saponát místo nápoje, prášek na praní místo kloktadla apod.). V těchto situacích jsou často požita velká množství cizorodých látek.

Příčiny lékových otrav u seniorů

Ve všech věkových skupinách jsou nejčastější příčinou otrav léky. Pravděpodobnost této intoxikace u seniorů je posílena více faktory:

  • a) Především jsou v dnešní době léky snadno dostupné.
    Kromě lékařem naordinovaných léčiv lze využít nepřeberné nabídky volně prodejných přípravků, které slibují zaručené zachování tělesné i duševní svěžesti a pohody do vysokého stáří. Typickou vlastností starších lidí je velká důvěra k produktům farmaceutického průmyslu, kterou často nahrazují na sebekázeň náročnější snahu o zdravý životní styl, a také typický sklon ke tvoření zásob, což u léků praktikují obzvlášť důsledně.
  • b) Téměř každý senior nějaké léky užívá soustavně. Staří lidé trpí chronickými chorobami, někdy i několika najednou, k nim se přidávají akutní onemocnění a výsledkem je užívání více různých léků denně. Přes 80 % geriatrických pacientů užívá pravidelně 3 nebo 4 druhy léků denně, někteří dokonce i 10. Přitom asi 25 % seniorů užívá alespoň jeden lék, který je v jeho věku kontraindikovaný (1).
  • c) Senioři častěji trpí chorobami, které svou podstatou zvyšují pravděpodobnost sebevražedného pokusu (deprese, poruchy spánku, neztišitelné bolesti). Zároveň, v důsledku léčby těchto chorob, disponují léky, které se při předávkování vyznačují vysokou toxicitou.

Jedním z důvodů, proč jsou přesto lékové otravy seniorů tak málo konzultovány s TIS nemusí být to, že k nim nedochází, ale fakt, že jen malá část z nich je rozeznána. Zejména neúmyslné otravy, vzniklé v důsledku prostých léčebných omylů nebo nadměrného dávkování léků při neustávajících potížích, bývají považovány za další projevy stávající nemoci nebo projevy nemoci nové, nebo jsou považovány za důsledek pokročilého věku. Rovněž dokonané sebevraždy osamělých seniorů, pokud shledané okolnosti pro takový čin nesvědčí (nenalezne se žádný odkaz či dopis na rozloučenou, žádné prázdné obaly od léků), mohou být snadno považovány za důsledek choroby nebo stáří postiženého. Pravdou také je, že často konzultované demonstrativní suicidální pokusy, které tvoří většinu úmyslných lékových otrav typických pro mladší věkové skupiny, jsou v pokročilém věku naprosto výjimečné.

Je potřeba zdůraznit, že v organismu seniora dochází k fyziologickým změnám, kvůli kterým je vznik lékové otravy mnohem pravděpodobnější než u mladšího jedince. Jedním z faktorů, které tuto situaci komplikují, je fakt, že nové léky jsou vzhledem k působení na starší pacienty nedostatečně prostudovány. Klinické studie jsou sice prováděny i na osobách starších 60 let, ale osoby starší než 70 let jsou zařazeny ve velmi malém počtu (2).

Přitom s přibývajícím věkem klesají funkce orgánů a tkání, a tím dochází ke změnám v kinetice podaných léků a zvýšení možnosti orgánového poškození. Například perorální antidiabetika typu biguanidů nebo metformin mohou způsobit za přítomnosti renální insuficience život ohrožující laktátovou acidózu (2).

Mezi nejvíce uplatňující se změny patří:

  • a) Zvýšené pH žaludeční šťávy, a zpomalené vyprazdňování žaludku vede k častějším a výraznějším projevům nežádoucích účinků při užívání některých léků. Navzdory těmto změnám, efektivita a rychlost absorpce se relativně nemění. Eliminace léků je snížena a zpomalena, jak co se týče metabolizmu, tak co se týče vylučování. Proto u seniorů snadněji dochází k nežádoucímu zvýšení plazmatických hladin léků, opačná situace je výjimečná.
    Pozor je třeba dát zejména při ordinování léků s úzkým terapeutickým indexem (digoxin, lithium, metformin, phenytoin, salicyláty, theophyllin, aminoglykosidy a další) (1).
  • b) Snížený průtok krve játry a snížení jejich metabolické aktivity má za následek snadný vznik toxických hladin léků, které jsou eliminovány játry.
  • c) Ledvinné funkce, které klesají až o 40 %, jsou příčinou zvýšení plazmatických hladin léků eliminovaných ledvinami.
  • d) V důsledku stárnutí proběhne v organismu ještě celá řada dalších změn, které mají za následek zvýšení biologické dostupnosti léků, a tedy i zvýšení jejich účinků.

Postupně klesá podíl celkového objemu vody v organismu, klesá podíl svalové hmoty, naopak, zvětšuje se podíl tělesného tuku. Proto se snižuje distribuční objem ve vodě rozpustných léků a zároveň se zvyšují jejich plazmatické hladiny. V důsledku zvýšeného podílu tělesných tuků se prodlužují účinky léků rozpustných v tucích. Ve stáří snížené hladiny plazmatického albuminu vedou ke zvýšení podílu volné frakce léků, které se vážou na bílkoviny krevní plazmy. Snáze také dochází k otravám léky, které ovlivňují funkci plic, vzrůstá jejich mortalita, protože i plicní funkce ve stáří klesají.

Příčiny nerozeznání projevů lékových otrav u seniorů

Stanovení správné diagnózy u starších lidí není jednoduché. Rozeznat intoxikaci, pokud nejsou okolnosti zcela zřejmé, je obzvlášť složité. Anamnéza často není spolehlivá, projevy otravy nejsou typické, klinický obraz je často zkreslený stávajícími nemocemi (Alzheimerova choroba, organický psychosyndrom, cévní mozkové příhody), ale i ztrátami sluchu, zraku, paměti. Proto je mnoho příznaků otravy léčeno, aniž by bylo objasněno, co je příčinou.

  • a) Šanci na rozeznání intoxikace seniora snižují projevy vícečetných onemocnění a užívání většího počtu léků. Často je pak léčen projev otravy, například neurologický nález, dechové potíže, plicní edém, acidóza apod., aniž by se pravý důvod potíží objasnil.
  • b) Léky ze skupin benzodiazepinů nebo neuroleptik mají často na svědomí pády provázené zlomeninami nebo i smrtelnými následky. Velmi rizikové je u seniorů užívání léků s dlouhým biologickým poločasem. Senior, u kterého je eliminace léků prodloužena, se pak často nachází pod vlivem léku ještě v době, kdy původně požadovaný efekt dávno není žádoucí.
  • c) Také alkohol, jakožto příčina intoxikace se u starších lidí podceňuje, pacient pak může být léčen pro poruchy paměti a kognitivních funkcí, pro pády, poruchy spánku, srdeční arytmie. I u alkoholu kvůli snížení celkového množství vody v těle dosahuje senior rychleji vyšších koncentrací v krvi než mladší jedinec.

Neúmyslné lékové akutní intoxikace seniorů

Mnoho akutních intoxikací léky u starých lidí je neúmyslných (léčebné omyly nebo léčebná neukázněnost, léčebné „experimenty“). Příčinou bývá nepravidelné užívání léků v důsledku špatné paměti nesprávného pochopení dávkování snahy docílit požadovaného účinku s naivní představou, že čím více či častěji si lék vezmu, tím dříve se uzdravím. Často jsou léky špatně skladovány, tekutiny přelévány do neoriginálních obalů a pak užívány v nevhodných dávkách a indikacích, někdy dělá problémy dělení tablet (místo poloviny nebo čtvrtky se pak užívá raději celá), jindy je nesnadné uvolnění z blistrů, takže zručnější návštěva nebo člen domácnosti seniorovi lék připraví do neoriginální nádobky, čímž opět dochází ke snadné záměně pilulek, ale i k libovolnému dávkování.

Někdy také dochází k úplné záměně některých komerčních přípravků za léky. Proto staří lidé požijí například různé antimykotické tinktury, roztoky se salicyláty, benzín, éterický olej, dezinfekční prostředky, dokonce i prací prášky nebo lepidla místo léků.

Je možno i dojít k závěru, že u lidí trpících v důsledku chorob stáří různými projevy zmatenosti nebo ztrátami smyslů, dochází k podobným typům otrav, jaké vídáme u malých dětí.

Jsme svědky nehod s látkami, u nichž je požití záměnou u zdravých dospělých málo pravděpodobné. Jde o

  • požití mýdla,
  • kosmetických krémů,
  • pokojových rostlin,
  • gelových svíček apod.

Na rozdíl od nehod v dětském věku bývají nehody tohoto typu u seniorů závažnější, neboť oslabené smyslové funkce varují postiženého nedostatečně a dochází tak k požití velkého množství látky. K vyhledání odborné pomoci dojde většinou až v době, kdy jsou značně rozvinuté příznaky poškození jedince, který je většinou odkázán při rozhodování sám na sebe. Dozor ostatních členů domácnosti u seniorů často neexistuje, protože buď žije s vrstevníkem, který je v podobné situaci, nebo je daleko častěji osamělý.

Nezřídka se senioři mohou stát náhodnými oběťmi svých vlastních sklonů tvořit zásoby různých látek chemické povahy, které uchovávají odlité do neoriginálních nádob, na nichž označení buď chybí, nebo časem přestane být zřetelné. Takto skladované se v domácnostech seniorů mohou vyskytnout i látky s velmi vysokou toxicitou, které mohou způsobit otravu nejen majiteli, ale i dítěti, které jeho domácnost navštíví.

V nemocničním prostředí, kde často trpí projevy zmatenosti i do té doby v tomto směru zcela bezproblémoví jedinci, dochází k vypití velkého množství dezinfekčních prostředků na nástroje, na povrchy, na sanitární keramiku. Rovněž vypití saponátových čisticích prostředků, vlasové a koupelové kosmetiky není výjimkou.

V současnosti nabývají na významu nehody s přípravky s obsahem korozívních látek, jejichž počet se zvyšuje. Příčinou je pestrý trh, který nabízí obrovský sortiment nejrůznějších čistících, pracích, avivážních dalších prostředků, které obsahují ve svém složení různě vysoký podíl látek s leptavým účinkem. Jde především o

  • odstraňovače usazenin v odpadech a na sporácích, kde jsou obsaženy louhy,
  • odstraňovače vodního kamene z varných konvic a sanitární keramiky s obsahem kyselin,
  • bělící a dezinfekční prostředky s obsahem chlornanu sodného,
  • čističe a odstraňovače skvrn na prádle s obsahem peroxidu vodíku,
  • avivážní a dezinfekční prostředky s obsahem kvarterních amoniových sloučenin.

Po mylném požití těchto přípravků dochází k různě závažnému poleptání nebo podráždění sliznic zažívacího traktu.

Staří lidé si často zpočátku neuvědomují závažnost nehody, dostávají se na ošetření se zpožděním, neadekvátně léčeni, s těžkým objektivním nálezem, někdy si vůbec nevybaví, co bylo příčinou vzniku obtíží.

Snadno dochází u seniorů k mylnému vypití organického rozpouštědla (motorový benzín, benzínové čističe, leštěnky na nábytek, lampové oleje apod.). U těchto nehod je stále velmi často prováděna chybná první pomoc, která vede k následným komplikacím.

Organická rozpouštědla mají nízké povrchové napětí, které je příčinou celkem častého vdechnutí části požité látky do plic, kde pak následkem působení chemikálie vzniká tzv. chemický zánět plic. Pokud je množství vdechnuté látky velké, může takováto nehoda skončit v krátké době smrtelně. Vyvolané zvracení pravděpodobnost vdechnutí chemikálie značně zvyšuje. Příznakem vdechnutí je „zakuckání se“ nebo přetrvávající kašel.

Mléko, které se často po těchto nehodách podává jako „antidotum“, je nevhodné, protože usnadňuje látce vstřebání do oběhu, a tím zvyšuje pravděpodobnost vzniku celkových příznaků.

Otravy seniorů jedovatými houbami

Zřetelně častěji, než u mladších skupin obyvatelstva dochází u seniorů k otravám jedovatými houbami. Sběr hub se mezi seniory těší značné oblibě a představuje pro tento věk optimální fyzickou aktivitu. Avšak senioři často ztrácejí přirozenou ostražitost a schopnost jednotlivé druhy rozeznat a celkem snadno zamění jedlou houbu za jedovatou. Bohužel, prognóza rozvinutých, tzv. falloidních otrav (muchomůrkou zelenou, neboli hlízovitou, latinsky Amanita phalloides, i některými druhy bedel) je zvlášť ve vysokém věku velmi pesimistická.

Prevence v oblasti akutních otrav seniorů

Stejně jako ve všech medicínských oblastech, i v oblasti akutních otrav seniorů má důležité místo prevence. V rámci preventivních opatření na tomto poli by ošetřující lékaři měli věnovat velkou pozornost diagnostice depresivního onemocnění seniora a jeho adekvátnímu léčení. Tam, kde nemocný sám o sebevraždě uvažuje, je důležité tyto varovné signály nepodceňovat a včas postiženého předat do odborné péče a snažit se starému člověku pomoci při zajišťování důstojných životních podmínek, sociální jistoty a u osamělých i ke společenskému vyžití.

Dnešní možnosti nejsou ideální, ale jistě již daleko širší, než v dřívějších letech.

Protože polymorbidita ke stáří patří, nelze se často vyhnout ordinování více léků najednou. Bylo by však třeba vždy lék ordinovat po důkladné úvaze, nepodléhat okamžitým přáním pacienta, nestřídat často preparáty tak, aby se tím umožňovala pacientovi tvorba zásob. Část zdravotních problémů se snažit řešit bez použití léků, cestou fyzikální terapie, rehabilitace, různých cvičení, masáží, apod. Začínat léčbu od nejbezpečnějších preparátů s co nejnižšími dávkami, ty zvyšovat pozvolna a v dlouhých časových intervalech. Vyhnout se kombinacím léků, u kterých dochází ke vzájemným interakcím (4).

Ošetřující lékař by měl před zvolením určitého léku pro daného pacienta vědět, jaká rizika tento lék pro daný věk a stav pacienta představuje, zda je vzhledem ke všem onemocněním a medikacím pro pacienta vhodný. Měl by znát aktuální celkový zdravotní stav pacienta včetně laboratorních nálezů. Důsledně by měl dbát na znalost a respektování všech kontraindikací u ordinovaného léku a u léků, kde je to důležité, průběžně sledovat, zda hladiny v séru nepřekračují terapeutické.

Při stanovení diagnózy staršího nemocného je důležité vždy věnovat pozornost důkladné anamnéze podpořené podrobným klinickým i laboratorním vyšetřením. Tam, kde příčina potíží a příznaků zůstává nejasná, podezření na předávkování nebo intoxikaci léky je značné.

Je velmi důležité, aby ošetřující lékař věděl o všech lécích, které pacient užívá, i o těch, které mu nepředepsal (včetně volně dostupných). Měl by pacientovi vysvětlit možné interakce léků, vedlejší účinky, dietní nebo režimová opatření, dát mu kompletní informaci o přesném dávkování léků a při dalších kontrolních ošetřeních důkladně prověřovat, zda pacient skutečně dobře pokyny pochopil a zapamatoval si je. Nutno je i pátrat po skrytých onemocněních, alkoholismu, poruchách výživy, dietách.

Informace o diagnóze a léčbě by měla být pacientovi jasná, laicky srozumitelná, pokyny k užívání léků jasné, stručné, výstižné. Mohou být písemné s opticky názorným vyznačením jednotlivých dávek. Měly by být předepisovány jen skutečně potřebné léky, pacient by měl být varován především před možnými interakcemi s jinými léky (zejména volně dostupnými nebo ordinovanými jinými lékaři) a alkoholem.

Pacient by měl být poučen, že v případě nežádoucích účinků léku je třeba lékaře včas na problémy upozornit a situaci s ním zkonzultovat. Ošetřující lékař by měl opakovaně kontrolovat, že pacient pochopil způsob užívání a dávkování léků a že nedochází v důsledku nepochopení nebo neschopnosti zvládnout příslušný režim k excesům v dávkování nebo naopak k ignorování medikamentózní léčby.

Jedinci, kteří trpí častými dekompenzacemi svých onemocnění, musí být poučeni, že v případě zhoršení obtíží většinou není možné samovolně zvyšovat dávky léků nebo frekvenci užívání, ale že je nutné vyhledat lékaře. Pokud není pacient schopen sám pokyny lékaře pochopit a respektovat, musí dostat důkladné poučení rodina nebo pracovník, který o postiženého pečuje.

U pacientů s poruchami paměti nebo zmatených je důležité, aby se o každou dávku léků postaral pečující jedinec. Dostane-li takto postižený pacient celodenní dávku na noční stolek, může ji vypotřebovat najednou, i když má dávkovač. Rovněž je nebezpečné dát takto postiženému člověku k dispozici celé balení léků.

Ochranné uzávěry a blistry, v nichž jsou léky dodávány, působí starším lidem nesnáze. Před nehodami chrání malé děti, ale u starších lidí naopak ztráta zručnosti nutí uživatele k používání násilí, rozbití obalů a přesypávání nebo přelévání do neoriginálních obalů, z nichž pak může dojít k mylnému požití nepřiměřeného množství léku nebo k jeho záměně. I když je to pro ošetřující personál velmi náročné, i tento aspekt by měl být brán do úvahy.

Často je důvodem dekompenzace nemoci seniorského pacienta nikoliv nezvladatelnost nebo neléčitelnost choroby, ale neschopnost pacienta zvládnout všechna režimová opatření, která léčba nemoci vyžaduje.

Při péči o zmateného člověka je nutné mít všechny léky pod zámkem, jednotlivé dávky léků by měl postižený dostávat pod dohledem. Na jeho nočním stolku by nemělo být nic, co by vedlo k mylnému požití záměnou (žádné dezinfekční roztoky, éterické oleje, žádné spreje, kapky do nosu, očí, apod.).

Je-li členem domácnosti starší člověk postižený projevy demence nebo zmatenosti, je třeba netvořit zásoby chemických prostředků v bytě a neukládat je na snadno přístupná místa.

Často dochází například k záměně saponátů na nádobí za nápoj, zvlášť, je-li obal lákavý. Prostředky přelité do neoriginálních obalů by neměly mít místo v žádné domácnosti! Je důležité také neskladovat nikdy v bytě chemické látky určené pro zahrádkáře, automobilisty nebo kutily, které se vyznačují vysokou toxicitou.

Problém komerčních chemických prostředků opatřených ochranným uzávěrem je stejný, jako u léků. Starým lidem tyto uzávěry (podobně jak bylo výše zmíněno u léků) „komplikují“ život. Pokud se jim vůbec podaří je otevřít, pak už uzávěry nechávají nedovřené nebo si pomohou tím, že je rozbijí, čímž je jejich ochranná funkce zcela eliminovaná. Často si pak takové prostředky uskladní v jiném, neoriginálním obalu, někdy i neoznačeném, což pravděpodobnost nehody s následkem intoxikace velmi zvyšuje.

Pokud se týká sběru hub, platí přísné preventivní pravidlo:

Nikdy nekonzumovat žádné houby, kde si s identifikací nejsme jisti.

Bohužel, nejsou výjimkou případy, kdy teprve po zkonzumování houbového jídla nastane starost, zda všechny houby byly skutečně jedlé. Nejsmutněji končí takové případy, kdy po požití jídla s muchomůrkou zelenou ani nastalé značné zažívací potíže v podobě masívních průjmů a zvracení pacienta nevarují, a ten se dostává do péče lékařů až po uplynutí několika dnů s již rozvinutými příznaky jaterního poškození, kdy naděje na záchranu je velmi malá.

Závěr

Vyřešení situace, kdy je starý a nemocný člověk odkázán sám na sebe jak v péči o domácnost, tak o sebe samotného, bývá někdy nesnadné. Spolu s ubývajícími silami a přibývajícími chorobami bývá zvládání každodenních úkonů stále složitější.

K omylům a nehodám s léky nebo s látkami chemické povahy dochází pak velice snadno, mnoho z nich asi zůstane nepoznaných a nevyřešených. Rovněž sebevraždy starých a osamělých lidí často mohou zůstat nerozeznané, zvlášť pokud končí úmrtím.

Částečnou pomoc představuje včasné zajištění vhodného řešení pro důstojné stáří seniora (pečovatelský dům, domov pro seniory, apod.), ale i výchova ostatních členů rodiny, která je zbaví zbytečných obav a ostychu před úskalími seniorského věku a pomůže jim včas a bez negativních emocí zařídit pro svého seniora důstojné životní podmínky a důstojné, pohodlné a bezpečné prostředí domova.

Poděkování

Práce na publikaci byla provedena s podporou VZ MSM0021620807.

MUDr. Hana Rakovcová

Toxikologické informační středisko

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

Na Bojišti 1

120 00 Praha 2

E-mail: hana.rakovcova@vfn.cz


Zdroje

1. Brent, J., Wallace, K.L, Burkhart, K. Critical care toxikology: Diagnosis and management of critically poisoned patient. Philadelphia, Pennsylvania: Elsevier Mosby 2005, p. 141-147. ISBN 0-8151-4387-7.

2. Goldfrank, L.R., Flomenbaum, N.L., Hoffman R.S. et al. Goldfrank’s toxicologic emergencies. 7th ed. USA: The McGraw-Hill Companies, 2002. p. 1640-1646. ISBN 0-07-136001-8.

3. Haddad, L.M., Shannon, M.W., Winchester, J.F. Clinical management of poisoning and drug overdose. 3rd ed. Philadelphia, Pennsylvania: W.B. Saunders Company 1998, p. 287-293. ISBN 0-7216-6409-1.

4. Shannon, M.V., Borron, S.W., Burns, M.J. et al. Haddad and Winchester’s clinical management of poisoning and drug overdose. 4th ed. Philadelphia: Saunders Elsevier 2007, p. 377-382. ISBN 978-0-7216-0693.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2012 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se