Přetížení pečovatele z pohledu sester agentur domácí péče


Caregiver role strain from the view of home care nurses

Aim:
The main aim of the study was to validate the diagnosis of Caregiver role strain by home care nurses in the Czech Republic.

Methods:
Fehring’s Diagnostic Content Validation model (DCV model) was used for validation. The sample consisted of 110 nurses from home care agencies in the Czech Republic.

Results:
Out of 36 defining characteristics, the Czech sample of nurses only classified the following 2 signs as major indicia:

apprehension about care receiver’s care if caregiver is unable to provide care, and

conflict within the family.

Conclusion:

Not all defining characteristics found in the NANDA-International classification system are equally significant for Czech home care nurses to determine nursing Caregiver Role Strain diagnosis.

Key words:
caregiver role strain, nursing diagnosis, home care, general nurse, validation.


Autoři: R. Zeleníková ;  V. Kolegarová ;  R. Kozáková
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Vedoucí: doc. PhDr. Darja Jarošová, PhD.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(7): 408-411
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie byla validizace ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele sestrami pracujícími v domácí péči v České republice.

Metodika:
Na validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl zvolen Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Výzkumný soubor tvořilo 110 sester z agentur domácí péče v ČR.

Výsledky:
Z 36 definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byly sestrami z domácí péče za hlavní znaky označeny pouze dva znaky:

– obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat, a

– konflikt v rodině.

Závěr:

Ne všechny definující charakteristiky uvedené v NANDA International považuje soubor českých sester z domácí péče za významné při stanovení ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele.

Klíčová slova:
přetížení pečovatele, ošetřovatelská diagnóza, domácí péče, všeobecná sestra, validizace.

Úvod

Rostoucí počet seniorů závislých na pomoci druhé osoby a nedostatek lůžek pro chronickou péči zvyšuje v současné době počty rodin, které se starají o svého nemocného nebo nesoběstačného člena rodiny. Dlouhodobé pečování však znamená pro rodinné příslušníky velmi často vysokou zátěž (1). V domácí péči je proto potřebné věnovat pozornost také pečovatelům. Přesné označení problému pečovatele je základem pro naplánování efektivních intervencí.

Přetížení pečovatele je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka s obtížemi vyplývajícími z vykonávání pečovatelské role při péči o blízkou osobu (6). Nejznámější klasifikační systém v ošetřovatelství NANDA International (North American Nursing Diagnosis Association – Severoamerické sdružení pro ošetřovatelskou diagnostiku), ve kterém jsou seřazeny ošetřovatelské diagnózy, uvádí při ošetřovatelské diagnóze Přetížení pečovatele 36 definujících charakteristik. Jsou seřazeny do čtyř skupin:

1. Pečovatelské aktivity

  • obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat;
  • obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti;
  • obavy související se schopností pečovatele poskytovat péči v budoucnosti;
  • obavy z možné institucionalizace péče příjemce;
  • obtíže v dokončování požadovaných úkolů;
  • obtíže ve vykonávání požadovaných úkolů;
  • dysfunkční změny v aktivitách pečovatele;
  • obavy o běžnou péči;

2. Zdravotní stav pečovatele

  • somatický stav
    kardiovaskulární onemocnění,
    diabetes mellitus,
    únava,
    gastrointestinální těžkosti,
    bolesti hlavy,
    hypertenze,
    vyrážky,
    změny hmotnosti;
  • emoční stav
    hněv,
    porušený spánek,
    depresivní nálada,
    frustrace,
    narušené individuální zvládání zátěže,
    netrpělivost,
    zvýšená emoční labilita,
    zvýšená nervozita;
  • socioekonomický stav
    nedostatek času pro naplnění osobních potřeb,
    somatizace,
    stres,
    změny volnočasových aktivit,
    snížená pracovní produktivita,
    odmítání kariérního postupu,
    vytržení ze společenského života;

3. Vztah pečovatele a příjemce péče

  • obtíže se sledováním příjemce péče v průběhu nemoci,
  • smutek ze změny vztahu s příjemcem péče,
  • nejistota ze změny vztahu s příjemcem péče;

4. Procesy v rodině

  • starost o členy rodiny,
  • konflikty v rodině (8).

Definující charakteristiky jsou pozorovatelné a měřitelné znaky, které jsou seskupeny jako projevy dané diagnózy a poskytují informace potřebné na její stanovení (8). Ověření, jestli tyto charakteristiky vystihují danou diagnózu i v jiných zemích (s jiným sociokulturním kontextem), je podstatou validizace ošetřovatelských diagnóz. I když ošetřovatelská diagnóza Přetížení pečovatele byla přijata do klasifikačního systému NANDA již v roce 1992, existuje jen několik zahraničních studií, zabývajících se validizací uvedené diagnózy (2, 7). V České republice validizace této ošetřovatelské diagnózy zatím provedena nebyla. Ošetřovatelskou diagnózu Přetížení pečovatele nejčastěji stanovují sestry pracující v domácí péči. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak sestry pracující v domácí péči v ČR hodnotí definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele.

Soubor a metodika

Výzkum probíhal v měsících červen až září 2010. Byly osloveny sestry z celé České republiky pracující v domácí péči. Bylo rozdáno 200 záznamů a vrátilo se 110 vyplněných záznamů, což je 55% návratnost. Souhlas s provedením výzkumného šetření byl vyžádán od předsedkyně sekce domácí péče České asociace sester.

Na validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl zvolen Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model – dále DCV model). Jedná se o retrospektivní model, kdy dostatečný počet expertů: 25–50, v ideálním případě 50–100, hodnotí jednotlivé definující charakteristiky na Likertově škále od 1 do 5 (3). Jednotlivé stupně znamenají:

1 – žádná významnost,
2
– malá významnost,
3
– střední významnost,
4
– velká významnost,
5
– největší významnost.

Pro každou charakteristiku se vypočítá vážené skóre, které se získá součtem hodnot přiřazených každé odpovědi a jeho následným vydělením celkovým počtem odpovědí. Hodnoty jsou odpovědím přidělené následovně:

  • 5 = 1;
  • 4 = 0,75;
  • 3 = 0,5;
  • 2 = 0,25;
  • 1 = 0.

Charakteristiky, které mají hodnotu nad 0,75, jsou považované za hlavní. Toto skóre vyjadřuje shodu expertů, že definující charakteristika je významná pro diagnózu, která je testovaná (4).

Charakteristiky menší než 0,75 a větší než 0,5 jsou vedlejší.

Charakteristiky, které mají hodnotu 0,5 a méně, jsou vyřazené (3, 4).

Na analýzu a zpracování údajů byly použity programy MS Excel a statistický program SPSS 16.0.

Výsledky

Výzkumný soubor 110 sester pracujících v agenturách domácí péče z celé České republiky byl zastoupen pouze ženami, jejichž věkový průměr byl 43,3 let (SD 8,43; min 26; max 64) a průměrná délka praxe 20,8 let (SD 9; min 3; max 45). Nejvíce sester (78,2 %) bylo se středoškolským vzděláním. Specializační vzdělávání mělo 19,1 % sester. (tabulka 1)

Tab. 1. Charakteristika výzkumného souboru (n = 110)
Charakteristika výzkumného souboru (n = 110)

Z 36 diagnostických znaků, které jsou uvedeny u ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele, byly sestrami z domácí péče za hlavní znaky označeny pouze dva znaky:

  • obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat (0,8), a 
  • konflikt v rodině (0,76). (tabulka 2).

Tab. 2. Hlavní definující charakteristiky určené sestrami
Hlavní definující charakteristiky určené sestrami
Legenda: vs – vážené skóre sd – směrodatná odchylka x – průměr

Za vedlejší znaky (s váženým skóre menším než 0,75 a větším než 0,5) bylo označeno 28 znaků, které jsou uvedeny v tabulce 3. S nejvyšším váženým skóre (0,71) byl znak „obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti“.

Tab. 3. Vedlejší definující charakteristiky určené sestrami
Vedlejší definující charakteristiky určené sestrami
Legenda: vs – vážené skóre sd – směrodatná odchylka x – průměr

Šest znaků z celkového počtu 36 definujících znaků označily sestry z domácí péče za nevýznamné pro ošetřovatelskou diagnózu Přetížení pečovatele. Tyto znaky dosáhly vážené skóre 0,5 a méně (tabulka 4).

Tab. 4. Charakteristiky s váženým skóre 0,5 a méně
Charakteristiky s váženým skóre 0,5 a méně
Legenda: vs – vážené skóre sd – směrodatná odchylka x – průměr

Diskuse

Sestra z agentury domácí péče, která dochází za klienty do domácího prostředí, je často v kontaktu i s rodinnými pečovateli. Může rozeznat znaky přetížení pečovatele u rodinných příslušníků pečujících o své blízké a nabídnout jim pomoc. Je proto důležité, aby tyto znaky dokázala identifikovat. Za nejvýznamnější při určování problému, ošetřovatelskou terminologii označovaného jako Přetížení pečovatele, české sestry označily pouze dva znaky:

  • obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat, a 
  • konflikt v rodině.

Z vedlejších znaků nejvyšší vážené skóre měly tyto znaky:

  • obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti,
  • stres,
  • starost o členy rodiny,
  • zvýšená emoční labilita,
  • nedostatek času pro naplnění osobních potřeb,
  • obavy související se schopností pečovatele poskytovat péči v budoucnosti.

Podle souboru českých sester šest znaků (obavy o běžnou péči, bolesti hlavy, diabetes mellitus, gastrointestinální potíže, změny hmotnosti, vyrážky), které měli vážené skóre 0,5 a méně, je nespecifických pro ošetřovatelskou diagnózu Přetížení pečovatele. Znamená to, že se mohou vyskytovat i v jiných situacích a na jejich základě není možné jednoznačně potvrdit přítomnost problému Přetížení pečovatele.

Studie brazilských autorů (7) prokázala přítomnost diagnózy Přetížení pečovatele na základě výskytu definujících charakteristik u 28 z celkového počtu 30 rodinných příslušníků pečujících o své blízké s chronickou bolestí.

Nejčastěji se vyskytující charakteristiky byly:

  • depresivní nálada,
  • obtíže ve vykonávaní požadovaných úkolů,
  • konflikt rolí,
  • obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat (7).

Výzkumem zaměřeným na zjišťování zátěže pečovatelů se zabývalo několik českých i slovenských autorů (10, 11, 9, 5). Topinková (11) v českých podmínkách ověřovala Test pečovatelské zátěže (Caregiver Burden Interview), který byl vypracován Zaritem. Na základě výzkumu u 128 pečujících zjistila, že výsledky testu jsou velmi vhodným a citlivým ukazatelem zátěže, a to v celé šíři zátěže, od minimální po extrémní (11). Pečující byly po krátké instruktáži schopni tento test vyplnit během 5-10 minut (11).

Tabaková, Václavíková (10) zjišťovaly u 70 pečujících míru zátěže pomocí Testu hodnocení pečovatelské zátěže. U 41 % pečujících byla zjištěna mírná zátěž, u 23 % malá zátěž, u dalších 23 % značná zátěž, 13 % respondentů potvrdilo velmi vysokou zátěž (10). Výsledky jejich práce dále potvrzují, že zátěž pečovatele koreluje se soběstačností klienta (10).

Šerfelová, Hladeková (9) publikovaly výsledky výzkumu u 50 pečovatelů, u kterých posuzovaly zátěž pomocí dotazníku Caregiver Strain Index. 26 respondentů udávalo nadměrnou zátěž, 20 respondentů mírnou zátěž, s hraniční mírou zátěže byli 4 respondenti (9).

Jedlinská, Hlúbik, Levová (5) se zabývali psychickou zátěži u 97 laických rodinných pečujících. Z výsledků jejich výzkumu vyplynulo, že laičtí pečovatelé jsou vlivem své role dlouhodobě vystaveni zvýšené psychické zátěži. Až 84 % dotazovaných dále uvedlo, že došlo ke znatelné změně ve vztazích v negativním slova smyslu, např. spory v rodině (5).

K nejčastějším změnám, ke kterým v rodině při dlouhodobém pečování dochází, jsou

  • změna rolí mezi rodinnými příslušníky,
  • přerozdělování rolí a úloh,
  • finanční problémy,
  • zvýšený stres,
  • konflikty z neočekávané zodpovědnosti,
  • změny společenských zvyklostí, apod.

To vše ovlivňuje fyzický i psychický stav pečujícího (1). Podle Topinkové (11) v okamžiku, kdy pečování interferuje s dalšími společenskými rolemi pečujícího, vede k omezení sociálních kontaktů či nutnosti omezit zaměstnání, způsobuje pečujícímu chronický stres a zdravotní potíže, potřebuje rodina naléhavou pomoc, aby mohla nadále plnit svou funkci včetně pečování. Podle Šerfelové, Hladekové (9) komplexní posouzení příjemce péče a také pečovatele, s využitím dostupných posuzovacích nástrojů a stanovení správné ošetřovatelské diagnózy může v praxi pomoci efektivně řešit problematiku zátěže pečovatele při péči o nemocného. Jak uvádí Bártlová (1) důležité je dostatečné informování o možnostech doplňkových služeb a sociální podpory, význam mají i svépomocné skupiny pro rodinné pečovatele.

Závěr

Dobrá znalost znaků Přetížení pečovatele může napomoct přesně a včasně posoudit problém. Ne všechny definující charakteristiky uvedené v NANDA International považuje soubor sester z domácí péče za významné při stanovení ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele. I když se v závislosti na situaci, mohou ostatní definující charakteristiky u některých pečovatelů vyskytnout, je na zvážení, jestli by se nadbytečné znaky neměly vyřadit. Na přesné stanovení diagnózy by bylo možné využít validní nástroj např. Test hodnocení pečovatelské zátěže pro rodinné pečující, který byl ověřen v českých podmínkách.

Příspěvek vznikl v rámci projektu Problematika ošetřovatelské diagnostiky – teoretická východiska a aplikace v ošetřovatelském procesu APVV SK-CZ-0151-09, MŠMT MEB 0810029.

PhDr. Renáta Zeleníková
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence
Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Syllabova 19
703 00 Ostrava
E-mail: renata.zelenikova@osu.cz


Zdroje

1. Bártlová, S. Postavení laických pečovatelů v péči o seniory a nemocné. Kontakt 2006, 8, 2, s. 235-239.

2. England, M. Caregiver strain: consideration for change. Nursing Diagnosis 2000, 11, 4, p. 164-175.

3. Fehring, R.J. Validation diagnostic labels: standardized methodology. In Hurley, M.E. (ed.). Classification of nursing diagnoses: Proceedings of the sixth conference. St. Louis: Mosby, 1986, p. 183-190.

4. Fehring, R.J. Methods to validate nursing diagnoses. Heart Lung 1987, 16, 6, p. 625-629.

5. Jedlinská, M., Hlúbik, P., Levová, J. Psychická zátěž laických rodinných pečujících. Profese online, 2009 2, 1, s. 27-38.

6. Marečková, J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Grada, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3.

7. Monteiro da Cruz, D.A.L., Pimenta, C.A.M, Kurita, G.P., Oliveira, A.C. Caregivers of patients with chronic pain: responses to care. Int. J. Nurs. Terminol. Classif. 2004 15, 1, p. 5-14.

8. NANDA International. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2009 - 2011. Herdman, T.H. (ed.). 1th ed. Chichester: Wiley-Blackwell, 2009. 435 p. ISBN 978-1-4051-8718-3.

9. Šerfelová, R., Hladeková, B. Záťaž opatrovateľa v procese starostlivosti o chronicky chorého. Ošetřovatelství a porodní asistence 2010, 1, 3, s. 89-92.

10. Tabaková, M., Václaviková, P. Záťaž opatrovateľa v domácom prostredí. Profese online, 2008, 1, 2, s. 77-88.

11. Topinková, E. Péče o staré v rodině. Lze identifikovat rizikové rodiny s vysokou mírou pečovatelské zátěže? Prakt. lék. 1995, 75, 7-8, s. 366-369.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 7

2011 Číslo 7

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se