Měření postojů seniorů ke stáří


Measuring older peoples attitudes to ageing

Positive attitudes of the elderly to older age and aging may affect their successful adaptation to aging and increase the life satisfaction of seniors. The aim of this research was to determine attitudes of the elderly to aging and to compare whether they are affected by

– gender,

– age,

– marital status, and

– level of self-sufficiency.

The research sample consisted of 151 seniors from the Bruntal district. For the data collection, a WHO standardized questionnaire was used to measure attitudes to older age and aging: the AAQ (Attitudes Toward Aging Questionnaire) that assesses attitudes in three areas:

1. psychosocial loss,

2. physical changes, and

3. psychological growth.

The Barthel index of basic everyday activities (ADL) was used to evaluate the degree of independence.

Older people rated making new friendships the hardest, whilst tolerance towards each other and aging were considered harder than they thought.

On the contrary, they positively evaluated the significance of life in old age, exercise in old age and integration into society. Older people in institutional care negatively evaluated their position in the area of psychosocial loss (experience of loneliness, social exclusion, closure and gradual loss of physical independence) compared to older people living at home. In this area, significantly more positive attitudes were detected in married seniors than in widowed elderly. With increasing age, the elderly had more negative attitudes. In the area of physical changes, statistically significant differences were found between older people dependent and independent on care according to the ADL test. Understanding the experiences of older people in the area of ageing can be the basis for working with elderly people.

Key words:
seniors, ageing, self-sufficiency, psychological growth, physical changes, psychosocial losses.


Autoři: R. Bužgová ;  H. Klechová
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Děkan: doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Vedoucí: doc. PhDr. Darja Jarošová, PhD.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(7): 396-401
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Pozitivní postoje seniorů ke stáří a stárnutí mohou ovlivnit úspěšnou adaptaci na stáří a zvýšit životní spokojenost seniorů. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit postoje seniorů ke stáří a porovnat, zda jsou ovlivněny

– pohlavím,

– věkem,

– rodinným stavem, a

– mírou soběstačnosti.

Výzkumný soubor tvořilo 151 seniorů z okresu Bruntál. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotazník WHO k měření postojů ke stáří a stárnutí AAQ (Attitudes toward Aging Questionnaire) hodnotící postoje ve třech doménách:

1. psychosociální ztráty,

2. fyzické změny, a

3. psychologický růst.

K hodnocení míry soběstačnosti byl použit Barthelův test základních všedních činností ADL.

Senioři nejhůře hodnotili možnost navazovat nová přátelství, tolerantnost vůči sobě a stárnutí považovali za těžší, než si mysleli.

Naopak pozitivně hodnotili význam života ve stáří, cvičení ve stáří a začlenění do společnosti.

Senioři v institucionální péči hodnotili negativněji své postoje v doméně psychosociální ztráty (prožitky samoty, sociálního vyloučení, uzavření se a postupné ztráty fyzické soběstačnosti) než senioři žijící v domácím prostředí. V této doméně byly zjištěny statisticky významně pozitivnější postoje seniorů ženatých/vdaných než seniorů ovdovělých. Se zvyšujícím se věkem byly postoje seniorů více negativní.

V doméně fyzické změny byl nalezen statisticky významný rozdíl u seniorů závislých a nezávislých na péči dle testu ADL. Porozumění zkušenostem seniorů v oblasti stárnutí může být základem pro práci se starými lidmi.

Klíčová slova:
senioři, postoj ke stáří, soběstačnost, psychologický růst, fyzické změny, psychosociální ztráty.

Úvod

Stárnutí se v západním světě zpravidla nechápe jako období moudrosti a zralosti, ale jako určitý úpadek, postupná ztráta schopností a chřadnutí. Zejména mezi mladými lidmi je období stáří vnímáno negativně. Stáří je mnohdy charakterizováno především jako období ztrát. Senior se musí vyrovnat s mnoha ztrátami, jako např.

  • odchod do důchodu,
  • odchod dospělých dětí z rodiny,
  • úbytek fyzických i psychických sil, případně smrt vrstevníků, partnera atd. (8).

Přesto jsou individuální zkušenosti lidí se stářím a stárnutím mnohdy viděny v pozitivním světle (5). Výzkumy zaměřené na osobní výpověď starších osob ukazují, že prožitky ztrát a ubývání fyzických sil jsou vyváženy kladnými stránkami stárnutí, např. pozitivními změnami v životním stylu a emoční stabilitou (1).

Postoj ke stáří a jeho prožívání je velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech. Výraznou roli sehrává to, jak se kdo uměl v průběhu svého života vyrovnávat s náročnými situacemi, kterými musel projít (7). Křivohlavý uvádí, že v mnoha případech přicházejí senioři za lékařem se stížnostmi na zhoršující se zdravotní stav, s bolestmi a nemocemi, avšak v pozadí jejich stesků je možné diagnostikovat suspektivní diagnózu, kterou lze nazvat „neschopnost vyrovnat se s projevy stárnutí“ (4).

Pomoci člověku přijmout fakt stárnutí, může být jednou z možností prevence. Člověk, který si pěstoval optimistický postoj k životu a začal se dříve starat o své fyzické i psychické zdraví, má větší šanci na kvalitní život i ve vyšším věku. Významnou roli může sehrát i postoj společnosti ke stáří. Haškovcová uvádí, že někteří senioři přebírají stereotypy, které jim o stáří nabízejí mladší generace a nezřídka se s nimi identifikují (2). V praxi se to projevuje ambivalencí vlastní situace. I když jsou staří lidé spokojeni a žijí aktivně, domnívají se, že vlastně žijí špatný život.

To je jedním z důvodů, proč se téma postojů ke stáří stalo předmětem výzkumu. Zprvu bylo měření postojů ke stáří koncipováno výpověďmi mladých lidí o jejich postojích ke starým. Teprve později se začalo diskutovat o vytvoření škály zachycující zkušenosti a postoje ke stáří samotných seniorů (5). Nejpoužívanějším měřícím nástrojem byla škála Philadelphia Geriatric Morale Scale (Lawton, 1975), která obsahovala pouze 5 položek. V rámci mezinárodního projektu „Měření kvality života seniorů a její vztah ke zdravému stárnutí“, který probíhal v letech 2001-2004 s účastí 23 výzkumných center z různých částí světa (včetně ČR), byl vytvořen nový nástroj pro měření postojů ke stáří a stárnutí AAQ – Attitudes toward Aging Questionnaire (1). Dotazník může být použit pro hodnocení vlivu poskytovaných služeb, případně sociální a zdravotní politiky na hodnocení postojů seniorů ke stáří. Dále pro porozumění oblastem důležitým pro zlepšování kvality života (6).

Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit postoje seniorů ke stáří měřené dotazníkem postojů ke stárnutí a stáří AAQ. Dále porovnat, zda jsou postoje seniorů ke stáří ovlivněny pohlavím, věkem, rodinným stavem a mírou jejich soběstačnosti.

Metodika

Výzkumný soubor

Do souboru bylo zařazeno celkem 160 respondentů starších 65 let z okresu Bruntál. Kritéria výběru pro zařazení do souboru byla:

  • věk nad 65 let,
  • schopnost porozumět otázkám, a 
  • souhlas se zařazením do studie.

Devět respondentů vyplnilo dotazník neúplně, proto museli být ze souboru vyřazeni. Celkový soubor tedy tvořilo 151 respondentů. Do souboru byli záměrně vybíráni respondenti s různým způsobem života rozděleni do čtyř skupin:

  1. studenti Univerzity třetího věku (n = 40),
  2. aktivní sportovci – registrovaní ve sportovních organizacích Olympia Bruntál, TJ Horní Benešov, Český střelecký svaz (n = 36),
  3. senioři z Domova pro seniory Pohoda v Bruntále (n = 35),
  4. senioři žijící doma, kteří aktivně nesportují, ani se nevzdělávají – respondenti byli osloveni v ordinaci praktického lékaře (n = 40).

Sběr dat

Pro sběr dat byla použita česká verze standardizovaného dotazníku postojů ke stárnutí a stáří AAQ (Attitudes to Ageing Questionnaire). Dotazník obsahuje 24 položek, které jsou sdruženy ve třech doménách:

  1. doména psychosociální ztráty – obsahuje prožitky:
    • samoty,
    • sociálního vyloučení,
    • uzavření se a postupné ztráty fyzické soběstačnosti.
  2. doména fyzické změny – je různorodá a týká se
    • fyzického zdraví,
    • kondice,
    • cvičení,
    • celkové reflexe stárnutí.
  3. doména psychologickýrůst – obsahuje kladné zkušenosti, které můžeme označit jako „moudrost“ nebo „zralost“, týkají se především pozitivního vztahu k sobě a okolnímu světu (1)

Ke zjištění funkčního stavu seniorů byl použit Barthelův test základních všedních činností ADL (Activity daily living). Jedná se o činnosti, které člověk téměř každý den vykonává. Tento test obsahuje 10 činností:

  • najedení – napití,
  • oblékání,
  • koupání,
  • osobní hygiena,
  • kontinence moči,
  • kontinence stolice,
  • použití WC,
  • přesun – lůžko - židle,
  • chůze po rovině,
  • chůze po schodech.

Každá činnost je ohodnocena 0, 5, 10 nebo 15 body. Závislost je členěna do 4 stupňů:

  • a) vysoká závislost (0–40 bodů),
  • b) závislost středního stupně (45–60 bodů),
  • c) lehká závislost (65–95 bodů),
  • d) nezávislost (96–100 bodů).

Analýza dat

Dotazník AAQ byl vyhodnocen dle příručky pro uživatele české verze dotazníku (1). Jednotlivé položky a domény byly vyhodnoceny aritmetickým průměrem. Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1–5, rozpětí škály u domén je 8–40. Kladný postoj znamená, že respondent ve vyšší míře nesouhlasí s negativními tvrzeními o stáří a ve vyšší míře souhlasí s pozitivními tvrzeními. Negativně formulované položky jsou vždy překódovány, vyšší průměr tedy znamená pozitivnější postoj.

Testování vlivu rodinného stavu, věku, pohlaví a míry soběstačnosti na postoje seniorů ke stáří bylo provedeno statistickými testy:

  • Studentův dvouvýběrový t-test (v případě dvou alternativ odpovědi na otázku),
  • analýza rozptylu (v případě tří a více alternativ odpovědi).

V případě signifikantního výsledku analýzy rozptylu (tj. signifikance p < 0,05) byly porovnány všechny skupiny seniorů po dvojicích (tj. podle odpovědí na danou otázku) pomocí Bonferroniho testu mnohonásobného porovnávání.

Výsledky

Výzkumného šetření se zúčastnily převážně ženy (60 %). Většina respondentů (77 %) žije v domácím prostředí, pouze 23 % respondentů žije v institucionální péči (domově pro seniory). Dle hodnocení ADL testu byla nezávislost prokázána u všech respondentů žijících v domácím prostředí. Sociodemografická charakteristika souboru je uvedena v tabulce 1.

Tab. 1. Sociodemografická charakteristika zkoumaného souboru
Sociodemografická charakteristika zkoumaného souboru

Postoje seniorů ke stáří podle domén

V doméně psychosociální ztráty, která zahrnuje prožitky samoty, sociálního vyloučení, uzavření se a postupné ztráty fyzické soběstačnosti, hodnotila nejhůře své postoje skupina seniorů z institucionální péče. Hodnota 22,94 se blíží spodní hranici intervalu populační normy. Výrazně lépe hodnotili tuto oblast senioři žijící v domácím prostředí, kteří se blížili k horní hranici intervalu populační normy.

V doméně fyzické změny (hodnocení fyzického zdraví, kondice, cvičení i celkové reflexe stárnutí) nejlépe hodnotili své postoje senioři studující Akademii třetího věku. Hodnota doménového skóre 26,77 se pohybovala na horní hranici intervalu populační normy. Ostatní skupiny tuto oblast hodnotily průměrně. Skupina „neaktivních“ seniorů žijících v domácím prostředí hodnotila tuto oblast dokonce hůře než senioři v institucionální péči.

Třetí doménu psychologický růst hodnotící kladné zkušenosti, „moudrost“, „zralost“, pozitivní vztah k sobě a okolnímu světu hodnotili senioři také průměrně. Doménové skóre skupiny sportovců (27,47) se blížilo k horní hranici normy, naopak doménové skóre skupiny „neaktivních“ seniorů (24,88) k dolní hranici normy. Tuto oblast hodnotili „neaktivní senioři“ opět hůře než senioři v institucionální péči. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Tab. 2. Doménové skóre AAQ u různě definovaných skupin
Doménové skóre AAQ u různě definovaných skupin
Vysvětlivky: Rozpětí škál u domén je 8–40, přičemž vyšší skóre znamená vyšší míru souhlasu s položkami v dané doméně. *Dragomírecká, Prajsová, 2009, s. 46.

Postoje seniorů ke stáří v jednotlivých položkách

Doména psychosociální ztráty

V doméně psychosociální ztráty respondenti nejhůře hodnotili položku „jak stárnu, je pro mě těžší uzavírat nová přátelství“ (3,11). Naopak pozitivně hodnotili začlenění do společnosti (3,55).

Senioři v institucionální péči hodnotili více stáří jako čas samoty (2,80), menší fyzické soběstačnosti (2,57), vyřazenosti (2,57), s problémem hovořit o svých pocitech (2,66) a uzavírat nová přátelství (2,66) než senioři v domácím prostředí.

Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.

Tab. 3. Průměrné skóre položek AAQ v doméně psychosociální ztráty
Průměrné skóre položek AAQ v doméně psychosociální ztráty
Vysvětlivky: Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1–5, vyšší číslo znamená pozitivnější, optimističtější postoj v dané položce. *Dragomírecká, Prajsová, 2009, s. 47.

Doména fyzické změny

V doméně fyzické změny hodnotili senioři nejhůře položky „stárnutí je snazší, než jsem si myslel/a“ (2,70) a „můj zdravotní stav je lepší, než jsem ve svém věku očekával/a“ (2,86). Nejvíce se senioři ztotožňovali s postojem „cvičení je důležité v každém věku“ (3,93).

Jednotlivé rozdíly průměrných hodnot jsou uvedeny v tabulce 4.

Tab. 4. Průměrné skóre položek AAQ v doméně fyzické změny
Průměrné skóre položek AAQ v doméně fyzické změny
Vysvětlivky: Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1-5, vyšší číslo znamená pozitivnější, optimističtější postoj v dané položce. *Dragomírecká, Prajsová, 2009, s. 47.

Doména psychologický růst

V doméně psychologický růst hodnotili senioři nejpozitivněji položky: „věřím, že můj život má význam“ (3,68), a to v domácí i v institucionální péči. Naopak nejhůře (zejména senioři v domácím prostředí) hodnotili „tolerantnost vůči sobě“ (2,71). Hůře hodnotili také položku: „stáří sebou přináší mnoho příjemných věcí“ (2,83).

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.

Tab. 5. Průměrné skóre položek AAQ v doméně psychologický růst
Průměrné skóre položek AAQ v doméně psychologický růst
Vysvětlivky: Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1–5, vyší číslo znamená pozitivnější, optimističtější postoj v dané položce. *Dragomírecká, Prajsová, 2009, s. 47.

Vliv rodinného stavu na postoje seniorů ke stáří

Statisticky významné rozdíly v postojích seniorů ke stáří v závislosti na rodinném stavu byly prokázány pouze v doméně psychosociální ztráty. Analýza rozptylu prokázala signifikantně nižší hodnoty (p = 0,012) doménového skóre u ovdovělých seniorů (24,2) ve srovnání s ženatými / vdanými (27,1) (Graf 1).

Vliv rodinného stavu na postoje seniorů ke stáří
Graf 1. Vliv rodinného stavu na postoje seniorů ke stáří

Vliv pohlaví na postoje seniorů ke stáří

Studentův t-test pro dva výběry neprokázal signifikantní závislost mezi pohlavím seniorů a jejich postojem ke stáří. Průměrné bodové skóre v jednotlivých dimenzích se neliší statisticky významně (Graf 2).

Vliv pohlaví na postoje seniorů ke stáří
Graf 2. Vliv pohlaví na postoje seniorů ke stáří

Vliv věku na postoje seniorů ke stáří

Vliv věku na postoje seniorů ke stáří byl ověřen pomocí analýzy rozptylu. K porovnání jednotlivých věkových skupin seniorů po dvojicích byl použit Bonferroniho test mnohonásobného porovnávání. Byla prokázána signifikantní závislost mezi věkem seniorů a hodnotami skóre v doméně „psychosociální ztráty“. Signifikantně vyšší hodnoty skóre byly zjištěny u věkové kategorie 65–70 let (27,9) ve srovnání s věkovou kategorií 77–82 let (24,8) a 83 let a více (23,8).

Nebyl prokázán signifikantní vliv věku na domény fyzické změny a psychologický růst seniorů (Graf 3).

Vliv věku na postoje seniorů ke stáří
Graf 3. Vliv věku na postoje seniorů ke stáří

Vliv míry soběstačnosti na postoje seniorů ke stáří

Pro statistické testování byl soubor seniorů rozdělen pouze do 2 skupin:

  • na skupinu seniorů s lehkou a střední mírou závislosti (n = 35), a 
  • na skupinu nezávislých seniorů (n = 119).

Byl prokázán signifikantní vliv soběstačnosti seniorů na doménu „fyzické změny“.

Senioři s nižší mírou soběstačnosti vykazovali signifikantně (p = 0,0003) vyšší hodnoty doménového skóre (26,50) ve srovnání se seniory nezávislými (23,80) (Graf 4).

Vliv míry soběstačnosti na postoje seniorů ke stáří
Graf 4. Vliv míry soběstačnosti na postoje seniorů ke stáří

Diskuse

Položky v doméně „psychosociální ztráty“, která obsahuje prožitky samoty, sociálního vyloučení, uzavření se a postupné ztráty fyzické soběstačnosti hodnotili hůře senioři žijící v domově pro seniory než v domácím prostředí.

Prostředí, ve kterém člověk žije a obecný postoj komunity ke stáří je jednou z determinant postojů ke stáří (7). Zvýšené nebezpečí sociálního vyloučení přináší právě vstup seniora do zařízení sociální péče (8). Senioři v domácím prostředí hodnotili v této doméně pozitivně zejména začlenění do společnosti, naopak za nejtěžší označili navazování nových přátelství. Navazovat nová přátelství ve stáří se stalo také nejhůře hodnocenou položkou ve výzkumu Chachamovicha et al. (3) v Brazilii. Okruh přátel ve stáří se přirozeně zužuje. Starší lidé se zpravidla zařazují do těsné blízkosti partnera či dětí, případně vnoučat (8).

V druhé doméně „fyzické změny“, která zahrnuje položky popisující pozitivní pocity ze stáří v porovnávání s očekáváním, a téma cvičení ve stáří, byla nejvyšší průměrná hodnota dosažena u položky „cvičení je důležité v každém věku“. S tímto postojem se také nejvíce ztotožňovali senioři v Praze (1) a v Brazilii (3). Dále senioři ve zkoumaném souboru uvedli, že stárnutí není tak snadné, jak si mysleli. Také Křivohlavý uvádí, že stáří je pro mnoho lidí těžké, pro některé dokonce mimořádně těžké. Proto je naším úkolem hledat důvody tohoto faktu (4).

Doména „psychologický růst“ byla nejpozitivněji hodnocenou doménou, stejně jako ve výzkumu Quinn et al. (9). Pozitivním zjištěním bylo, že senioři hodnotili kladně smysl života ve stáří, a to i senioři žijící v institucionální péči. Naopak negativněji hodnotili zejména senioři žijící v domácím prostředí položku „jak stárnu, nejsem vůči sobě tolerantnější“. To může souviset s faktem nevyrovnání se sebou, neakceptování toho, co se děje, jako jednoho z faktu nepřijetí stárnutí (4).

Při porovnávání vlivu jednotlivých faktorů na postoje seniorů ke stáří byla zjištěna signifikantní závislost mezi věkem seniorů a hodnocením 1. domény – psychosociální ztráty. S přibývajícím věkem bylo stáří v této doméně hodnoceno více negativně. V této doméně byly zjištěny i pozitivnější postoje u seniorů ženatých / vdaných ve srovnání se skupinou seniorů ovdovělých. Ovdovění přináší zpravidla radikální změnu života a proces adaptace bývá obtížný a mnohdy i dlouhodobý, což může výrazně ovlivnit pocit životní spokojenosti (8).

Dle stupně soběstačnosti byl prokázán signifikantní vliv v doméně „fyzické změny“, kde překvapivě tuto doménu hodnotili pozitivněji senioři s nižším a středním stupněm závislosti než senioři nezávislí.

Závěr

Prodlužováním střední délky života bude období stáří delší fází života. Úspěšná adaptace na stáří a pozitivní postoje ke stáří mohou výrazně ovlivnit kvalitu života a subjektivní hodnocení zdraví ve stáří. Porozumění zkušenostem seniorů v oblasti stárnutí může být základem pro práci se starými lidmi. Hodnocení postojů seniora ke stáří a jeho adaptace na stáří by se mělo stát součástí práce sestry i praktického lékaře.

Mgr. Radka Bužgová, PhD.
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU
Syllabova 17
Ostrava 703 00
E-mail: radka.buzgova @osu.cz


Zdroje

1. Dragomírecká, E., Prajsová, J. WHOQOL-OLD – příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizacae pro měření kvality života ve vyšším věku. Psychiatrické centrum Praha, 2009, 72 s.

2. Haškovcová, H. Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s.

3. Chachamovich, E., Fleck, M.P., Trentini, C.M., et al. Development and validation of the Brazilian vision of the Attitudes to Aging Questionnaire (AAQ): An example of merging classical psychometric theory and the Rasch measurement model. Health Qual Life Outcomes, 2008, 6(5). Published online 2008 January 21. doi: 10.1186/1477-7525-6-5.

4. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 198 s.

5. Laidlaw, K., Power, M., Schmidt, S. et al. The attitudes to ageing questionnaire (AAQ): development and psychometric properties. Int. J. Psychiatry, 2007, 22(4), p. 367-379.

6. Lawton, M.P. The Philadelphia Geriatric Center Morale Scale: a revision. J. Gerontol, 1975, 30(1), p. 85-89.

7. Malíková, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. 327 s.

8. Špatenková, N. a kol. Krize psychologický a sociologický fenomén. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 129 s. 

9. Quinn, K.M., Laidlaw, K., Murray, L.K. Older peoples’attitudes to mental illness. Clin. Psychol. Psychother. 2009, 16, p. 33-45.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 7

2011 Číslo 7

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se