Životní styl a návykové nemoci


Nešpor K., Mattanelli O.: Lifestyle and addictive diseases

Addictive diseases are often associated with the lifestyle of people. Regular diet, sleep, proportionate physical activity acts as an effective protective factors. On the other hand, excessive eating and lack of fluids can induce craving for alcohol. Sleep deprivation in turn has a negative effect on cognitive and executive functions and can exacerbate addiction to nicotine. And in terms of increased risk of addictive diseases carry some sports. However considered an addictive disease as purely a matter of lifestyle would therefore not be correct.

In this paper we focus on some elements of lifestyle and their importance in the management of addictive disease

Key words:
lifestyle, addictive diseases, protective factors, risk factors.


Autoři: K. Nešpor;  O. Matanelli
Působiště autorů: Odděleni léčby závislostí – muži ;  Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha ;  Ředitel: MUDr. Martin Hollý
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(5): 293-294
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Návykové nemoci nezřídka souvisí s životním stylem jednotlivých lidí. Pravidelná strava, spánek, přiměřená tělesná aktivita působí jako účinné ochranné faktory. Na druhou nepřiměřené stravování a nedostatek tekutin mohou vyvolávat bažení po alkoholu. Spánková deprivace má zase negativní vliv na kognitivní a exekutivní funkce a může prohlubovat závislost na nikotinu. A zvýšené riziko z hlediska návykových nemocí s sebou nesou i některé sporty. Považovat návykovou nemoc čistě za věc životního stylu by proto nebylo správné.

V tomto textu se proto zaměříme na některé prvky životního stylu a jejich význam při zvládání návykových nemocí.

Klíčová slova:
životní styl, návykové nemoci, ochranné a rizikové faktory.

Úvod

Mnozí abstinující závislí považují za podstatný přínos léčby to, že si během ní osvojili pravidelnost a smysl pro pořádek. Při rozvoji návykových nemocí vstupují do interakcí ochranné a rizikové činitele na více rovinách. Považovat návykovou nemoc čistě za věc životního stylu by proto nebylo správné. Přesto ale změna životního stylu může podstatným způsobem usnadnit léčbu.

Stravování a příjem tekutin

V tomto směru můžeme odkázat na naši předchozí práci (11). Zde jen stručně zopakujeme, že peptidy regulující chuť k jídlu souvisejí s bažením po alkoholu (6).

Bažení po alkoholu je také často vyvoláváno žízní. Napít se nealkoholického nápoje se osvědčuje jako způsob, jak u závislých na alkoholu překonat bažení. Klasické doporučení dbát na pravidelnost v jídle a dostatečný příjem tekutin tak nachází podporu v moderních výzkumech. Podstatné jsou i obřady, které se s jídlem pojí, např. jiný efekt má společný slavnostní oběd v kruhu rodiny a jiný hospodské rituály.

Spánek

Existují doklady o tom, že spánková deprivace a subdeprivace zhoršují kognitivní funkce, k nimž patří pozornost či schopnost se rozhodovat a také funkce exekutivní. To s sebou nese rizika pro abstinenci, ale i např. v dopravě nebo v pracovním prostředí.

Využívání některých postupů jak zvládat bažení, vyžaduje přiměřenou schopnost vnímání sebe i situace a vybavení si vhodné techniky. To spánková deprivace nebo subdeprivace znesnadňují. Spánková deprivace navíc může zvyšovat efekt intoxikace alkoholem a riziko srdečních arytmií („holiday heart syndrom”).

Nepřekvapuje, že spánková deprivace vyvolávala u závislých na tabáku bažení po této látce. Možným mechanismem zde mohlo být i to, že kuřáci si navykli zahánět ospalost cigaretou (3).

Dlouho se ví, že alkohol i některé jiné látky narušují REM fázi spánku (1), klinický význam tohoto fenoménu u dospělých jedinců však není zcela jasný. Co se týče léčby poruch spánku u závislých osob, je lépe se vyhnout hypnotikům, a to i těm, o kterých výrobci tvrdí, že jsou nenávyková.

Velká část poruch spánku jde na vrub nepravidelnému způsobu života a při abstinenci a zlepšení životního stylu se upraví i bez farmakoterapie. To se týká také závislých na budivých látkách, kteří mají rytmus bdění a spánku zvláště narušen (10).

Závislé varujeme před zaměstnáními, kde je trojsměnný provoz, protože ta spánkovou hygienu znesnadňují. K léčbě poruch spánku doporučujeme relaxační techniky, přizpůsobení životního stylu atd. (podrobněji např. 13).

Na okraj této problematiky dodáváme, že některé poruchy související se spánkem jako spánková apnoe, bývají u závislých na alkoholu častější a je třeba jim věnovat pozornost.

Tělesná aktivita a sport

Tělesná aktivita mírní lehčí úzkosti a deprese (4, 5) a vytváří dobré podmínky pro následnou relaxaci, z tohoto hlediska je fyzická aktivita v prevenci a léčbě návykových nemocí prospěšná.

Tělesná aktivita (a to i lehká) mírní deprese. Mechanismy, které se zde uplatňují, mohou být

  • biologické (např. efekt cvičení na uvolňování serotoninu nebo neurogenezu v hippocampu),
  • psychologické (např. lepší sebevědomí).

Některé sporty z hlediska návykových nemocí ale s sebou také nesou závažný rizika (tab. 1).

Tab. 1. Sporty a návykové nemoci: některé rizikové a ochranné činitele (částečně podle 12).
Sporty a návykové nemoci: některé rizikové a ochranné činitele (částečně podle 12).

Relaxační techniky

Relaxační techniky se v medicíně a psychoterapii využívají v řadě indikací, kromě zmiňovaných poruch spánku tak lze mírnit bolest, následky nadměrného stresu, a příznivě ovlivňovat duševní stav (9, 14). Lidem, kteří mají sklon se dostávat do stavu vyčerpání, lze kupříkladu doporučit, aby po návratu ze zaměstnání dvacet minut relaxovali, než se začnou zabývat jinými záležitostmi.

Velmi užitečný je i nácvik klidného břišního dýchání. Jeho výhodou je mimo jiné to, že se dá nenápadně využívat i v situacích každodenního života a lépe tak zvládat negativní emoce a bažení.

Vyvážený způsob života, aktivní odpočinek, vhodné zájmy a prostředí

V ideálním případě by se měl jedinec při aktivním odpočinku zabývat komplementárními odpočinkovými aktivitami ve vztahu k práci. Nevhodný je např. odpočinek vsedě v uzavřených místnostech pro lidi duševně pracující, těm by více prospěla procházka. To ale neplatí třeba pro poštovního doručovatele.

Aktivní odpočinek u závislých by měl rozhodně probíhat v bezpečných prostředích. Klasické doporučení pro závislé na alkoholu je, pokud možno, mít „suchý dům“, tj. nemít v bytě žádné alkoholické nápoje. Pomáhá také pravidelný denní nebo týdenní rytmus.

Pro zajímavost nabízíme zkušenost jednoho abstinujícího vysokoškoláka:

„Když po sobě po jídle neumyji nádobí, tak není něco v pořádku a měl bych si dávat pozor!“

Kultura a sdělovací prostředky

Podle zpráv českých médií lidé starší 15 let strávili v říjnu 2010 před televizní obrazovkou denně v průměru více než tři hodiny. K tomu je třeba připočíst vliv internetových a tištěných médií. Je jasné, že se jedná o faktor, který ovlivňuje životní styl velké části obyvatelstva, a to ne vždy příznivě. Zejména vizuální média mohou pomocí reklamy alkoholu nebo jinak u závislých vyvolat bažení (craving) po návykové látce.

Podstatným prvkem prevence a léčby návykových nemocí je proto mediální gramotnost (2, 7). Cílem mediální gramotnosti je média efektivně využívat a minimalizovat jejich rizika.

Sociální vztahy

Životní styl úzce souvisí se sítí sociálních vztahů a lze hovořit i o životním stylu rodiny nebo životním stylu lidí určité profese nebo sociální skupiny. Změna okruhu lidí, s nimiž se abstinující závislý stýká, často přivodí změnu životního stylu a naopak změna životního stylu vede často ke změnám ve vztazích. Užitečným tématem pro rodinnou a párovou terapii bývá mimo jiné to, jak zlepšit životní styl rodiny zkvalitnit náplň společného času.

Doléčování

Pravidelnost v doléčování je pro velkou část závislých klíčem k úspěchu. Profesionální léčba umožňuje navíc reagovat na změny stavu a pomáhá udržovat přiměřenou motivaci. Socioterapeutické kluby i rituály Anonymních alkoholiků a podobných organizací poskytují pocit stability a jistoty. Kromě toho se tak určité zásady hluboce vštípí do paměti, takže se vybaví, i když jsou kognitivní funkce oslabeny vlivem bažení nebo stresu.

Praktické využití při léčbě návykových nemocí

Nejjednodušší je předat srozumitelnou formou pacientům relevantní informace. To lze spojit s posilováním motivace, analyzovat dřívější životní styl a plánovat různá zlepšení.

Podobně je možné při rodinné terapii zkoumat životní styl rodiny a navrhovat změny.

Při rezidenční léčbě je vhodné jednotlivé prvky léčby náležitě zdůvodni, např. proč je třeba chodit na terapeutické aktivity včas nebo proč lze sledovat televizi pouze ve vyhrazeném čase, a předem dohodnuté programy.

Závěr

Zlepšení životního stylu, jistá míra disciplíny a osvojení si zdravých návyků jsou podstatným prvkem léčby návykových nemocí. Tuto zásadu prosazoval už docent Skála. Nověji ozdravění životního stylu zdůrazňují autoři zabývající se technikami „prevence recidivy“ (8).

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
Oddělení léčby závislostí – muži
181 02 Praha 8
www.drnespor.eu


Zdroje

1. Aalto, J., Kiianmaa, K. Increased voluntary alcohol drinking concurrent with REM-sleep deprivation. Alcohol. 1984, 1(1),p. 77-79.

2. Austin, E.W., Johnson, K.K. Effects of general and alcohol-specific media literacy training on children’s decision making about alcohol. J. Health Commun. 1997, 2(1), p. 17-42.

3. Hamidovic, A., de Wit, H. Sleep deprivation increases cigarette smoking. Pharmacol. Biochem. Behav. 2009, 93(3), p. 263-269.

4. Harvey, S.B., Hotopf, M., Overland, S., Mykletun, A. Physical activity and common mental disorders. Br. J. Psychiatry 2010, 197, p. 357-364.

5. Herring, M.P., O’Connor, P.J., Dishman, R.K. The effect of exercise training on anxiety symptoms among patients: a systematic review. Arch. Intern. Med. 2010, 170(4), p. 321-331.

6. Hillemacher, T., Kraus, T., Rauh, J. et al. Role of appetite-regulating peptides in alcohol craving: an analysis in respect to subtypes and different consumption patterns in alcoholism. Alcohol Clin. Exp. Res. 2007, 31(6), p. 950-954.

7. Kupersmidt, J.B., Scull, T.M., Austin, E.W. Media literacy education for elementary school substance use prevention: study of media detective. Pediatrics. 2010, 126(3), p. 525-531.

8. Larimer, M.E., Palmer, R.S., Marlatt, G.A. Relapse prevention. An overview of Marlatt’s cognitive-behavioral model. Alcohol Res Health. 1999, 23(2), p. 151-160.

9. Manzoni, G.M., Pagnini, F., Castelnuovo, G., Molinari, E. Relaxation training for anxiety: a ten-years systematic review with meta-analysis. BMC Psychiatry. 2008, 8, p. 41.

10. Matuskey, D., Pittman, B., Forselius, E. et al. A multistudy analysis of the effects of early cocaine abstinence on sleep. Drug Alcohol Depend. 2010 Dec 6. (Epub ahead of print).

11. Nešpor, K. Dietetická doporučení pro závislé na alkoholu, Praha, 2010. Dostupné na www.drnespor.eu/a-jidlo3.doc.

12. Nešpor, K. Pohybová cvičení a jóga v prevenci a léčbě závislostí. Česká a slovenská psychiatrie. 2005, 101(5), s. 268-270. Dostupné na www.drnespor.eu.

13. Nešpor. K. Zůstat střízlivý. Brno: Host 2006. 238 s.

14. Nešpor, K.: Uvolněně a s přehledem. Relaxace a meditace pro moderního člověka. Praha: Grada 1998. 96. s.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2011 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×