Miniportréty slavných českých lékařů
Profesor MUDR. František Šamberger – dermatolog a venerolog


Autoři: S. Káš
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(10): 621-622
Kategorie: Historie/fejeton

Profesor Šamberger pocházel, jako řada jeho tehdejších slavných kolegů lékařů (jako byli Thomayer, Pelnář, Císler, Pawlik), z Chodska. Narodil se 12. února 1871 v obci Kout na Šumavě, gymnázium vystudoval v Domažlicích, kde maturoval v roce 1890.

Po maturitě absolvoval pražskou lékařskou fakultu; promoval roku 1896.

Nejprve pracoval jako externista na chirurgii, pak byl dva roky na vojně v Josefově, poté pracoval jako externista na poliklinice v Praze, a to až do r. 1900. Následoval studijní pobyt ve Vídni na gynekologii a na dětském oddělení. Uvažoval, že by se případně pediatrii věnoval trvale, ale od roku 1900 působil jako sekundáře ve Všeobecné nemocnici v Praze nejprve na gynekologickém a pak kožním oddělení. V letech 1901–1906 byl asistentem na kožní klinice profesora Vítězslava Janovského a v roce 1905 habilitoval z dermatologie. K tomu měl i soukromou praxi v Praze na Václavském náměstí.

V roce 1907 se stal primářem dermato-venerologického oddělení Nemocnice Milosrdných bratří na Františku, pak ordinářem a od 1911 zastával funkci primáře kožního oddělení vinohradské nemocnice.

V roce 1911 získal i titul mimořádného profesora a o tři roky později byl jmenován skutečným mimořádným profesorem.

V r. 1918 se pak stal řádným profesorem a přednostou pražské dermato-venerologické kliniky, kterou řídil 21 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1939.

 

Profesor Šamberger měl velké zásluhy o českou dermatologii a venerologii a o spolkový lékařský život. Věnoval se patogenezi mnoha kožních chorob, mezi jinými i psoriáze, ekzemům a kopřivce a vyzdvihl úlohu lymfatického systému při patogenezi kožních chorob. Vypracoval vlastní systém klasifikace kožních chorob, který později ještě doplnil a přepracoval. Vytvořil místo dosud převážně užívaného systému patologicko-anatomického systém patogenetický. Vycházel ze zásady, že napřed je poškozena funkce, teprve potom se mění tkáň.

Spolupracoval s Karlem Hübschmannem na vydávání Atlasu chorob kožních a pohlavních. Jeho nové pojetí venerických chorob přispělo k zintenzivnění protivenerického boje, v jehož čele u nás stál.

Napsal několik základních dermatologických učebnic:

Dermatologie I. díl (1920), II díl (1923), Diagnostika chorob kožních (1925), Všeobecná terapie chorob kožních (1920–1925), Psychogenní afekce kožní (1944)

Byl nesmírně aktivní při organizování odborného a spolkového života. Založil spolu s Ladislavem Haškovcem a Vítězslavem Janovským Československou společnost pro potírání chorob pohlavních, (1918), byl i u zrodu Československé společnosti dermato-venerologické a v letech1925–1940 byl po dobu patnácti let jejím předsedou. Rovněž stál u zrodu Svazu slovanských dermatologů (1929)

František Šamberger byl také členem mnoha českých i zahraničních dermatologických a venerologických spolků a společností, například ve Švédsku, Dánsku, Jugoslávii,, Itálii, Bulharsku, Německu, Rumunsku, Francii, Rusku a Polsku

V r. 1919 založil odborný měsíčník Dermatolgie, jeho šéfredaktorem se stal MUDr. Hübschmann, ale Šamberger se stále neúnavně podílel na jeho redakční práci.

Byl i předsedou Sboru pro postavení lékařského domu a inicioval založení Studentského zdravotního ústavu (1921) .

 

Profesor Šamberger se věnoval i otázkám vzdálenějším od jeho odborné profese. Napsal přírodovědecko-filozofickou studii O vzniku a vývoji člověka (1933), v níž vyslovil podstatně odlišné názory na vývojovou teorii Darwinovu.

Jeho mladší přítel, profesor pediatrie MUDr. Jiří Brdlík, ho ve svých vzpomínkách charakterizuje jako „člověka pomenšího s krásným plnovousem, s bystrýma živýma očima, jako laskavého jedince, přitom však neústupné chodské hlavy.“

Byl autorem mnoha duchaplných teorií, podepřených velkou fantazií. I jeho učebnice byly svérázné. Byl to sympatický starý pán, nesnesl však mnoho odporu.“

 

O profesoru Šambergerovi se nezachovalo, pokud vím, mnoho historek, které by se dlouho tradovaly na jeho klinice. Z těch několika málo vybírám ty, které ukazují jeho schopnost rychle reagovat a jeho břitký, někdy sarkastický humor.

 

Na ordinaci profesora Šambergera na Václavském náměstí ve dnech, kdy léčil hlavně pacienty s venerickými chorobami, se ozvalo tiché, takřka neslyšitelné zaklepání. Na lékařovu výzvu vstoupil zkroušeně ze široka starší pán, tak mezi 75 až 80 lety.

Profesor vstal od svého stolu, podíval se na něj s uznáním a pak jej přivítal:

„Především dovolte, vážený pane, abych vám pogratuloval“.

 

A ještě jedna jiná z jeho ordinace pro choroby pohlavní.

U pacienta, kulaťoučkého pana faráře katolické církve, zjistil profesor Šamberger kožní projevy, které byly vysoce suspektní pro syfilitické onemocnění. Pacient jakoukoliv možnost pohlavní nákazy ihned energicky odmítl. Lékař nechal nabrat krev na Bordet-Wassermannovu reakci, což byla tehdy základní séroreakce, která toto vyšetření mohla potvrdit.

Výsledky přišly a diagnózu jednoznačně prokázaly, BWR na tři křížky.

Při příští návštěvě to šetrně svému pacientovi sdělil.

Ten se bránil, že je to naprosto vyloučeno, že něco takového nepadá v úvahu, on že je osoba duchovní, že žádné pochybné styky nikdy neměl a tak dále.

Profesor Šamberger však byl na podobná tvrzení zvyklý a trval, byť i s velkou lítostí, na své diagnóze.

Tu se pokusil pan farář ještě o další výmluvu:

„A nebylo by možné, že jsem snad dostal toto onemocnění někde na veřejném záchodku?“

Teď už ztratil lékař trpělivost:

„Pane faráři, teoreticky je možné všelicos, ale v posteli je to rozhodně pohodlnější.“

 

Jedna ze zkoušek, která ukazuje Šambergera i jako ekonoma.

Profesor Šamberger nebyl na kandidáty při rigorózních zkouškách z dermatologie nijak přespříliš náročný, Ale základní věci museli umět..

Jednou zkoušel u rigoróza takzvaného věčného medika. Tento student během let na fakultě věnoval skoro všechen svůj čas zájmům mimostudijním, což se zákonitě odrazilo i v jeho vědomostech. Také skoro všechny zkoušky skládal opakovaně.

První otázka z dermatologie – nic.

Druhá otázka – opět tabula rasa.

Profesor Šamberger se zachmuřil a chystal se napsat nedostatečnou.

Student však věřil ve své válečnické štěstí a prosil examinátora o ještě jednu možnost, že se pilně připravoval a že snad má nárok na tři otázky.

Dobrák profesor se nechal umluvit.

Výsledek byl opět žalostný.

A opět následovala prosba o ještě jednu otázku.

Šamberger se chvíli rozmýšlel, ale pak zavrtěl odmítavě hlavou:

„Víte co, kolego, už toho necháme, za těch třicet korun taxy jsme se oba nadřeli až dost.“

A nedostatečná seděla tentokráte už definitivně.

 

Profesor Šamberger jakožto představitel české dermatologie v meziválečné době byl často interwievován novináři či redaktory různých časopisu na různé otázky dermatologické.

A v jedné horké letní sezóně jej přišli vyptávat dva redaktoři na jeho názory na vliv slunečního záření na kůži. Chtěli znát pro čtenáře i jeho názor na opalování. Vědělo se, že není žádným nadšeným příznivcem opékání se na slunci.

A Šamberger byl v tomto ohledu nekompromisní:

„Podívejte se. Viděli jste už někdy krávu, aby se opalovala? Taková kráva, když je jí horko, tak zaleze někam do stínu. A to dělá jen ze svého vrozeného zvířecího instinktu. Člověk naproti tomu, ten má svůj vlastní rozum, a tak zůstane na slunci tak dlouho, až ho převezou do nemocnice s úžehem. Ale to je člověk a nikoliv kráva.“

 

Profesor dermatologie a venerologie MUDr. František Šamberger zemřel ve věku 73 let v Praze dne 9. prosince 1944.

 

MUDr.Svatopluk Káš, CSc.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 10

2011 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se