Nobelovský kaleidoskop

• Od roku 1901, kdy byly Nobelovy ceny uděleny poprvé, získalo ocenění 817 osob, z toho 41 žen (čtyři lidé –⁠ Marie Curieová-Sklodowská, John Bardeen, Linus Pauling a Frederick Sanger –⁠ dvakrát) a 23 organizací (z toho Mezinárodní červený kříž třikrát a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dvakrát).
• Dva z laureátů Nobelovy ceny dobrovolně toto ocenění odmítli –francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre (literatura 1964) a severovietnamský komunistický politik Le Duc Tho (mír 1973).
  Čtyři laureáti byli donuceni se ocenění zříci: němečtí vědci Richard Kuhn (chemie 1938), Adolf Butenandt (chemie 1939) a Gerhard Domagk (lékařství 1939), které k odmítnutí donutil nacistický režim, a sovětský básník a spisovatel Boris Pasternak (1958, literatura), který cenu zprvu přijal, po hrubém nátlaku ze strany komunistického režimu se ji ale zřekl.
• Nobelovu cenu si v minulosti řada laureátů nemohla osobně převzít. Vedle zdravotních důvodů jim v cestě do Osla či Stockholmu někdy bránily totalitní režimy ve vlastních zemích.
  Prvním laureátem, kterému bylo z politických důvodů zabráněno si cenu převzít, byl německý protinacistický spisovatel Carl von  Ossietzky (mír 1935), naposledy čínský disident Liou Siao-po (mír 2010).
  Cenu si nemohli osobně převzít (nebo z obavy z režimu nepřevzali) ani sovětský disident Andrej Sacharov, polský odborový předák Lech Walesa, barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij či sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn.
  Ze zdravotních důvodů si ji nepřevzal ani český básník Jaroslav Seifert (1984).
• Nejstarším laureátem Nobelovy ceny se stal v roce 2007 americký ekonom Leonid Hurwicz, který cenu za ekonomii získal ve svých devadesáti letech.
  Nejstarší oceněnou ženou byla britská spisovatelka Doris Lessingová, která cenu za literaturu získala ve stejném roce krátce před svými 88. narozeninami.
  Naopak nejmladším oceněným se stal v roce 1915 pětadvacetiletý britský fyzik Lawrence Bragg, který cenu získal společně se svým otcem Henrym Braggem.
• Nejstarší žijící laureátkou Nobelovy ceny je italská neuroložka Rita Leviová-Montalciniová (102), která cenu za lékařství získala v roce 1986.
• Nejúspěšnější „nobelovskou“ rodinou jsou Curieovi –⁠ dvakrát ocenění získala Marie Curieová-Sklodowská (1903 fyzika, 1911 chemie), její manžel Pierre byl oceněn za fyziku (1903), za chemii pak jejich dcera Irene Joliotová-Curieová s manželem Frédérikem Joliotem (oba 1935). Mladší dcera Curievých Eve se vdala za Henryho R. Labouisseho, který jako ředitel dětského fondu OSN UNICEF převzal Nobelovu cenu za mír v roce 1965.
  Ocenění získaly i další dva manželské páry –⁠ společně Carl a Gerta Coriovi (1947 lékařství), postupně švédští manželé Karl Gunnar Myrdal (1974 ekonomie) a Alva Myrdalová (1982 mír).
  Šestkrát se stalo, že ocenění získali otec a syn –⁠ Britové Henry Bragg a Lawrence Bragg (fyzika 1915), Joseph Thomson (fyzika 1906) a George Thomson (fyzika 1937), Švédové Niels Bohr (fyzika 1922) a Aage Bohr (fyzika 1975), Hans von Euler-Chelpin (chemie 1929) a Ulf von Euler (lékařství 1970), Manne Siegbahn (fyzika 1924) a Kai Siegbahn (fyzika 1981) a Američané Arthur Kornberg (lékařství 1959) a Roger Kornberg (chemie 2006).
• Nejvíce kandidátů na Nobelovu cenu míru bylo podle agentury AFP výboru předloženo loni –⁠ 241, z toho 53 organizací.
• Na území dnešní České republiky se kromě, Jaroslava Heyrovského (chemie 1959) a Jaroslava Seiferta (literatura 1984), narodili i další nositelé Nobelovy ceny –⁠ Berta von Suttnerová (mír 1905), Carl Cori a Gerta Coriová (lékařství 1947) a Peter Grünberg (fyzika 2007).

Zdroj: Internet

ri