Jaterní encefalopatie po TIPS - retrospektivní sledování


Jaterní encefalopatie po TIPS - retrospektivní sledování

Jaterní encefalopatie (JE) je hlavní neuropsychiatrickou komplikací u jaterní cirhózy. Vyvíjí se pomalu, začíná alterací spánku, dále progreduje přes flapping tremor k soporu, kómatu. Ze známých faktorů její vznik podporuje věk, zvýšený příjem bílkovin v potravě, krvácení do GIT a užívání sedativ. Transjugulární portosystémová spojka (TIPS) jako léčebná metoda komplikací portální hypertenze je spojena s vyšším výskytem JE. Cílem práce bylo retrospektivním sledováním nemocných s jaterní cirhózou po TIPS určit incidenci klinicky významné JE a identifikovat rizikové faktory rozvoje JE. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 256 nemocných s jaterní cirhózou po TIPS. Z toho 59 diabetiků a 197 nediabetiků, 7 nemocných mělo chronickou renální insuňcienci a bylo zařazeno do pravidelného dialyzačního programu. Přítomnost JE jsme hodnotili klinicky. Výsledky: JE se vyskytovala v 51 % u nemocných starších 60 let, versus 27 % u mladších nemocných (p = 0,002). Nebyl pozorován rozdíl ve výskytu JE v závislosti na pohlaví, stadiu jaterní cirhózy, průměru stentu ani poklesu portosystémového gradientu. U diabetiků se v 45,8 % (27 z 59) rozvinula JE versus 30 % (59 z 197) u nemocných bez diabetu (p = 0,02). Po multivariantní analýze však vyplynulo, že skupina nemocný s diabetes mellitus měla vyšší průměrný věk, a tedy výskyt JE byl statisticky významně podmíněn věkem a ne přítomnosti diabetu. Závěr: Rizikovou skupinou pro rozvoj JE v našem souboru tvořili starší nemocní nad 601et a nemocní s jinou než etylickou etiologií jaterní cirhózy. Nenašel se přímý vztah mezi rozvojem JE a ostatními sledovanými parametry. I když nebyl nalezen rozdíl ve výskytu JE v závislosti na průměru zavedeného stentu, či na portosystémovém gradientu a jeho snížení, v případě neúspěšné konzervativní terapie laktulózou a dietou, je JE řešitelná zúžením zkratu zavedením redukčního stentu.

Klíčová slova:
Jaterní cirhóza - Jaterní encefalopatie - Postosystémový gradient - Diabetes mellitus


Hepatic Encephalopathy after TIPS - Retrospective Investigation

Hepatic encephalopathy (HE) is the main neuropsychiatric complication in cirrhosis of the liver. It develops slowly, begins by alteration of sleep and proceeds via flapping tremor to sopor, coura. Among known factors which promote its development are age, high dietary protein intake, haemorrhage finto the GIT and the use of sedatives. Transjugular portosystemic anastomosis (TIPS) as a therapeutic method in complications of portal hypertension is associated with a higher incidence of HE. The objective of the work was to assess by retrospective investigations of patients with cirrhosis of the liver after TIPS the incidence of clinically significant HE and identify risk factors for the development of HE. Material and methods: The group comprised 256 patients with cirrhosis of the liver after TIPS. This number included 59 diabetic and 197 non-diabetic patients, 7 patients suffered from chronic renal insufficiency and were in a regular dialyzation programme. The presence of HE was evaluated clinically. Results: HE was found in 51% patients above 60 years of age, vs. 27 % in younger patients (p = 0.002). The authors did not observe a difference in the incidence of HE in relation to seg, stage of cirrhosis , diameter of the stent nor the drop of the portosystemic gradient. In diabetic patients HE developed in 45.8% (27 of 59), as compared with 30% (59 of 197) in non-diabetic patients (p = 0.02). Multivariance analysis revealed however that the group of diabetic patients had a higher average age and thus the incidence of HE was statistically significantly conditioned by age and not by the presence of diabetes. Conclusion: The risk group for HE in our patients were those above 60 years of age and patients with another than ethylic etiology of liver cirrhosis. There was no direct relationship between the development of HE and other investigated parameters. Although there was no difference in the incidence of HE in relation to the diameter of the inserted stent or portosystemic gradient and its reduction, in case of unsuccessful conservative treatment with lactulose and diet, HE can be resolved by narrowing of the shunt by insertion of a reducing stent.

Key words:
Cirrhosis of the liver - Hepatic encephalopathy - Portosystemic gradient - Diabetes mellitus


Autoři: R. Žalud
Působiště autorů: I. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. M. Pleskot, CSc. Ústav fyziologie Lékařské fakulty UK, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Z. Červinková, CSc. Radiologická klinika FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. P. Eliáš, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2001; (5): 390-395
Kategorie:

Souhrn

Jaterní encefalopatie (JE) je hlavní neuropsychiatrickou komplikací u jaterní cirhózy. Vyvíjí se pomalu, začíná alterací spánku, dále progreduje přes flapping tremor k soporu, kómatu. Ze známých faktorů její vznik podporuje věk, zvýšený příjem bílkovin v potravě, krvácení do GIT a užívání sedativ. Transjugulární portosystémová spojka (TIPS) jako léčebná metoda komplikací portální hypertenze je spojena s vyšším výskytem JE. Cílem práce bylo retrospektivním sledováním nemocných s jaterní cirhózou po TIPS určit incidenci klinicky významné JE a identifikovat rizikové faktory rozvoje JE. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 256 nemocných s jaterní cirhózou po TIPS. Z toho 59 diabetiků a 197 nediabetiků, 7 nemocných mělo chronickou renální insuňcienci a bylo zařazeno do pravidelného dialyzačního programu. Přítomnost JE jsme hodnotili klinicky. Výsledky: JE se vyskytovala v 51 % u nemocných starších 60 let, versus 27 % u mladších nemocných (p = 0,002). Nebyl pozorován rozdíl ve výskytu JE v závislosti na pohlaví, stadiu jaterní cirhózy, průměru stentu ani poklesu portosystémového gradientu. U diabetiků se v 45,8 % (27 z 59) rozvinula JE versus 30 % (59 z 197) u nemocných bez diabetu (p = 0,02). Po multivariantní analýze však vyplynulo, že skupina nemocný s diabetes mellitus měla vyšší průměrný věk, a tedy výskyt JE byl statisticky významně podmíněn věkem a ne přítomnosti diabetu. Závěr: Rizikovou skupinou pro rozvoj JE v našem souboru tvořili starší nemocní nad 601et a nemocní s jinou než etylickou etiologií jaterní cirhózy. Nenašel se přímý vztah mezi rozvojem JE a ostatními sledovanými parametry. I když nebyl nalezen rozdíl ve výskytu JE v závislosti na průměru zavedeného stentu, či na portosystémovém gradientu a jeho snížení, v případě neúspěšné konzervativní terapie laktulózou a dietou, je JE řešitelná zúžením zkratu zavedením redukčního stentu.

Klíčová slova:
Jaterní cirhóza - Jaterní encefalopatie - Postosystémový gradient - Diabetes mellitus

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se