#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dlouhodobé sledování nemocných po ambulantně provedené elektrokardioverzi u perzistující formy fibrilace síní


Long-term Follow-up of Patients after Ambulatory Electrocardioversion in the Persisting Form of Atrial Fibrillation

Atrial fibrillation (AF) is one of the most frequent arrhythmias in the population (with a prevalence of 0.4 to 2.0% and incidence as high as 7.2%; with advancing age the incidence rises). It is associated with thromboembolic complications the risk of which increases in conjunction with implementation of cardioversions persisting for more than 48 hours.The objective of our work was to assess whether cardioversion performed in an ambulatory department is sufficiently sage and effective also in patients where AF persists for longer than 48 hours, provided the patients are subjected to examination by oesophageal echocardiography (TEE). From a total number of 195 patients with persisting AF the authors made 174 electrocardioversions in three basic groups. The first group was formed by 57 patients with AF > 48 hours. There electrocardioversion was performed after a four-week preparation with coumadine. The second group was formed by 49 patients with persistence of AF > 48 hours where electrocardioversion was performed immediately after ruling out thrombi by TEE. The third and last group comprised patients with AF < 48 hours where electrocardioversion was performed without delay It proved possible to restore the sinus rhythm in 143 patients (82%) of the whole group whereby it was mot effective in patients with AF < 48 hours where it proved possible to restore the sinus rhythm in 90% patients, followed by the second group with a period of AF > 48 hours, i.e. without anticoagulation preparation (82%). Electroconversion was leas effective in patients with long-term anticoagulation preparation (group 1 where it was restored only in 73% patients).TEE examination revealed an intracavitary thrombus in 19.6% patients with AF > 48 hours and a spontaneous echocontrast was detected in the left atrium in 27.9% patients. During the time of investigation only two thromboembolic complications were recorded (1.1%) always in patients with AF > 48 hours (once without and once with long-term anticoagulation).A relapse of AF was recorded during the average 10-month period of follow-up in 56 patients, i.e. 39%. The only significant factor influencing the effectiveness of performed electroconversion and incidence of relapses of AF was the duration of arrhythmia before cardioversion.It may be concluded that the results obtained in a relatively large group of patients should support early cardioversion also in patients where AF persists for more than 48 hours even without the usual 4-week anticoagulation which protracts the duration of arrhythmia and reduces thus the effectiveness of the cardioversion. The prerequisite is, however, high standard TEE examination and ruling out the presence of thrombi.

Key words:
atrial fibrillation - ambulatory cardioversion - long-term follow-up.


Autoři: P. Neužil;  M. Táborský;  E. Mandysová;  L. Šedivá;  P. Niederle
Působiště autorů: Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Niederle, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2001; (5): 269-273
Kategorie: Články

Souhrn

Fibrilace síní (FiS) patří mezi nejčastěji se vyskytující arytmie v populaci (s prevencí 0,4-2,0 % a incidencí až 7,2 %, s věkem procento výskytu stoupá). Je sdružena s tromboembolickými komplikacemi, jejichž riziko vzrůstá v souvislosti s prováděním kardioverze u fibrilace síní trvající déle než 48 hodin.Cílem naší práce bylo zjistit, zda ambulantně prováděná kardioverze je dostatečně bezpečná a účinná i u nemocných s trváním FiS delším než 48 hodin, pokud všem nemocným provedeme vyšetření jícnovou echokardiografií (TEE). Z celkového počtu 195 nemocných s perzistující FiS jsme 174 provedli elektrokardioverzi ve třech základních skupinách. První skupinu tvořilo 57 nemocných s trváním FiS > 48 hodin. zde jsme elektrokardioverzi provedli po 4týdenní přípravě kumadinem. Druhou skupinu tvořilo 49 nemocných s trváním FiS > 48 hodin, kde jsme ale provedli elektrokardioverzi okamžitě po vyloučení trombů provedením TEE. Ve třetí a poslední skupině byli pacienti s trváním FiS < 48 hodin, kterým jsme prováděli elektrokardioverzi neodkladně a také bez antikoagulační přípravy.Sinusový rytmus se podařilo obnovit u 143 nemocných (82 %) celého souboru, přičemž ve skupinách byla elektrokardioverze nejúčinnější u nemocných s trváním FiS < 48 hodin, kde se podařilo SR nastolit u 90 % nemocných, dále ve druhé skupině s trváním FiS < 48 hodin tedy bez antikoagulační přípravy (82 %). Nejméně účinná byla elektrokardioverze u nemocných s dlouhodobou antikoagulační přípravou (skupina č. 1), kde se rytmus podařilo obnovit pouze u 73 % nemocných.Vyšetření TEE odhalilo intrakavitární trombus u 19,6 % nemocných s FiS > 48 hodin a spontánní echokontrast v levé síni jsme dokumentovali u 27,9 % nemocných. V době sledování jsme registrovali pouze 2 tromboembolické komplikace (1,1 %) vždy u nemocných s trváním FiS > 48 hodin (jednou bez dlouhodobé antikoagulace a jednou s ní).Recidivu fibrilace síní jsme za průměrnou dobu 10 měsíců sledování zjišťovali u 56 nemocných, tj. u 39 %. Jediným významným faktorem ovlivňujícím účinnost provedené elektrokardioverze a výskyt recidivy FiS byla délka trvání arytmie před provedením kardioverze.Závěrem lze shrnout, že naše výsledky na poměrně rozsáhlém souboru nemocných by měly podpořit včasné provádění kardioverze i u nemocných, kde FiS trvá déle než 48 hodin, a to i bez obvyklé 4týdenní antikoagulace, která prodlužuje trvání arytmie, a snižuje tím účinnost prováděné kardioverze. Podmínkou musí být ale provedení kvalitního TEE vyšetření a vyloučení přítomnosti trombu.

Klíčová slova:
fibrilace síní - ambulantní kardioverze - dlouhodobé sledování.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař


2001 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#