Ekzémová onemocnění rukou*


Eczema of the hands

Design:

The study was aimed at determining the frequency of sensitisation to the European Standard Series allergens and 31 selected adjuvants of pharmaceutical, cosmetic, and industrial preparations in patients with chronic hand dermatitis examined during the years 2001–2016.

Patients and methods:

The cohort consisted of 1969 patients (749 men, 1220 women, average age 41.6 years), 951 of them (310 men, 641 women) were patients with basic diagnosis of atopic eczema. Contact allergens of Chemotechnique company and Curatest strips of Lohmann&Rauscher company were used for the testing. The period of patch test application was 48 hours; reactions were evaluated after 48, 72, 96 hours according to ICDRG rules.

Results:

The highest frequency of sensitisation to the European standard series allergens was detected for nickel sulfate 15.5%, cobalt chloride 5.5%, balsam of Peru 5.1%, Kathon CG 4.6%, fragrance-mix I 4.2%, colophony and propolis 4%, potassium dichromate, and formaldehyde 3.7%. In adjuvants the highest sensitisation frequency was to Kathon CG 4.6%, formaldehyde 3.7%, benzalkonium chloride, and alcoholes adipis lanae 1.9%, bronopol 1.5%, dodecyl gallate, and 1,3,5-tris(2-hydroxyethyl)-hexahydrotriazine 1.4%, chloracetamide, Bioban CS-1135, and methylene-bis(methyloxazolidine) 1.3%, Quaternium-15, 1,2-dibromo-2,4-dicyanobutane/phenoxyethanol, Amerchol L101, and diethanolamine 1.2%. Sensitisation to at least 1 allergen was found in 973 patients, i.e. 68.9% of the cohort (atopics 28.6%, non-atopics 68.9%).

Conclusion:

Altogether 1941 allergic reactions were detected with the clinical relevance of 58.7%. After performing patch tests the distribution of the cohort was as follows: allergic contact dermatitis 684 patients, atopic dermatitis 679, irritant contact dermatitis 317, atopic and allergic contact dermatitis 289. In 251 patients (of whom 56 had basic diagnosis of atopic dermatitis), i.e. 12.7% of the cohort, sensitisation was connected with their occupation; the cause being most often auxiliary substances of industrial fluids.

Keywords:

allergic contact dermatitis – hand dermatitis – contact sensitization to the European baseline series allergens – contact sensitization to the selected components of pharmaceutical, cosmetic, and industrial preparations


Autoři: E. Dastychová ;  M. Nečas
Působiště autorů: I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny v Brně, přednosta prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 70, 2018, No. 3-4, s. 70-84.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl práce:

Stanovení frekvence senzibilizace na alergeny Evropské standardní sady a 31 vybraných obsahových látek přípravků farmaceutických, kosmetických a průmyslové oblasti u pacientů s chronickým ekzémem rukou vyšetřených v letech 2001–2016.

Soubor a metodika:

Soubor tvořilo 1969 pacientů (749 mužů a 1220 žen, průměrný věk 41,6 let), 951 z nich (310 mužů a 641 žen) byli pacienti se základní diagnózou atopický ekzém. K testování byly použity kontaktní alergeny firmy Chemotechnique a testovací náplast Curatest firmy Lohmann&Rauscher. Doba aplikace epikutánních testů byla 48 hodin, hodnocení za 48, 72 a 96 hodin podle pravidel ICDRG.

Výsledky:

Nejvyšší frekvence senzibilizace z alergenů Evropské standardní sady byla zjištěna na niklsulfát 15,5 %, kobaltchlorid 5,5 %, peruánský balzám 5,1 %, Kathon CG 4,6 %, fragrance-mix I 4,2 %, kalafunu 4 %, kaliumdichromát a formaldehyd 3,7 %. Frekvence senzibilizace na vybrané obsahové komponenty přípravků kosmetických, farmaceu-tických a průmyslové oblasti byla následující: propolis 4 %, benzalkoniumchlorid 1,9 %, bronopol 1,5 %, dodecylgalát a 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin 1,4 %, chloracetamid, Bioban CS-1135 a metylen-bis(metyl)oxazolidin 1,3 %, Quaternium-15, dibromodikyanobutan/fenoxyetanol, Amerchol L101 a dietanolamin 1,2 %. Minimálně na 1 alergen bylo senzibilizováno 973 pacientů, tj. 68,9 % souboru (atopiků 28,6 %, neatopiků 68,9 %).

Závěr:

Celkem bylo zjištěno epikutánními testy 1941 alergických reakcí s klinickou relevancí 58,7 %. Po provedení epikutánních testů bylo rozdělení souboru následující: eczema contactum 684 vyšetřených, eczema atopicum 679, dermatitis irritativa 317, eczema atopicum et contactum 289. U 251 pacientů (56 z nich se základní diagnózou atopický ekzém), tj. 12,7 % souboru souvisela senzibilizace s výkonem profese, příčinou profesionálních kontaktních ekzémů byly nejčastěji pomocné látky průmyslových kapalin.

Klíčová slova:

kontaktní ekzém – kontaktní ekzém rukou – kontaktní senzibilizace na alergeny evropské standardní sady – kontaktní senzibilizace na vybrané obsahové komponenty přípravků farmaceutických, kosmetických a průmyslové oblasti

*Bylo předneseno na XIII. kongresu českých a slovenských dermatovenerologů, který se konal v Olomouci ve dnech 8.–10. 6. 2017.

ÚVOD

Ekzémová onemocnění rukou jsou velmi častá, patří k nejčastějším diagnózám v ambulancích dermatovenerologů. Vždy je nutná diferenciálně diagnostická rozvaha, neboť etiologie je různá, navíc bývá modifikace zevními vlivy, které se liší u různých pacientů jak kvalitativně, tak i v intenzitě. Je třeba také diferenciálně diagnosticky odlišit onemocnění, která onemocnění ekzémová mohou napodobovat (např. psoriasis pustulosa apod.). Diferenciálně diagnosticky se může jednat o iritační dermatitidu, ekzém kontaktní či ekzém atopický. Možné jsou i vzájemné kombinace, navíc je možná komplikace mikrobiální vedoucí klinicky k obrazu ekzému mikrobiálního.

Detailní anamnéza a zhodnocení klinického obrazu a průběhu je nezbytné, aby bylo možno zjistit etiologický základ onemocnění a všechny další faktory modifikující základní klinický obraz. Častá je souvislost s výkonem povolání, tj. v případě ekzému atopického může nevhodné pracovní zařazení v důsledku iritujících faktorů pracovního prostředí vést k exacerbaci atopického ekzému, možná je navíc kontaktní senzibilizace. Pacient bývá po řádném vyšetření na specializovaném dermatoalergologickém pracovišti přeřazen ze zdravotních důvodů, případně při vzniku kontaktní přecitlivělosti na některou látku z pracoviště, pro onemocnění z povolání. Výběr vhodného pracovního zařazení pro pacienty s atopickým ekzémem je velmi důležitý a nebývá bohužel na toto vždy pamatováno.

U pacientů bez atopické anamnézy mohou faktory pracovního prostředí vyvolat iritační dermatitidu. Uplatnit se mohou všechny negativně dermatotropně působící faktory, ať již fyzikální (tlak, tření) či chemické povahy. Často se tyto faktory vzájemně kombinují. Mnohdy pracovník nepoužívá řádně ochranné pracovní pomůcky. Vznik iritační dermatitidy může být vyvolán samozřejmě i činností v prostředí domácím [19, 20, 30].

Na iritační dermatitidu či atopický ekzém často navazuje kontaktní senzibilizace. Uplatnit se může mnoho kontaktních alergenů, často jsou to látky z pracoviště, někdy i ochranné pracovní rukavice, pokud se začnou používat až při vzniklé iritační dermatitidě, uplatnit se mohou i obsahové komponenty přípravků kosmetických včetně ochranných pracovních krémů a také přípravků farmaceutických využívaných v terapii. Často se uplatní několik kontaktních alergenů, neboť v zánětlivém terénu je kontaktní senzibilizace usnadněna.

SOUBOR A METODIKA

Charakteristika souboru

Od roku 2001 do roku 2016 bylo v dermato-alergologické ambulanci a pro profesionální dermatózy na I. dermatovenerologické klinice ve FN u sv. Anny v Brně vyšetřeno celkem 4 706 pacientů ekzematiků, mužů bylo 1 387, žen 3 315 (tab. 1). Ekzém na rukou a předloktích mělo 1 969 z nich, tj. 42,5 % souboru, byl zjištěn u 749 mužů a 1 220 žen (tab. 2). Ženy měly ekzém častěji lokalizován v oblasti obličeje, v 1 618 případech, což odpovídá 48,8 % souboru. Někteří pacienti měli postiženo více lokalizací. Většina pacientů s ekzémem rukou se dostavila k vyšetření pro negativní vlivy pracovního prostředí, tj. k vyloučení eventuální nemoci z povolání [15].

Tab. 1. Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému a podle pohlaví – 2001–2016
Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému a podle pohlaví – 2001–2016

Tab. 2. Charakteristika souboru – ekzém rukou
Charakteristika souboru – ekzém rukou
A – atopici
N – „neatopici“

Průměrný věk pacientů s ekzémem lokalizovaným na rukou činil 41,6 roku (tab. 3). V souboru bylo 951 pacientů se základní diagnózou atopický ekzém, což je 48,2 % souboru. Jejich průměrný věk byl ve srovnání s celým souborem nižší, 37,4 roku. Mužů se základní diagnózou atopický ekzém bylo 310, což je 41,4 % souboru mužů, žen se základní diagnózou atopický ekzém bylo 641, což činí 52,5 %souboru žen a je ve srovnání se souborem mužů podíl atopiků procentuálně vyšší. Průměrný věk se základní diagnózou atopický ekzém byl u žen 37,2 roku, tj. ve srovnání s věkem mužů atopiků, nižší.

Tab. 3. Podle věkových dekád
Podle věkových dekád

Rozdělení souboru pacientů s ekzémem rukou podle věkových dekád je uvedeno v tabulce 3. Nejvíce pacientů s ekzémem rukou bylo vyšetřeno ve věkové dekádě 21–30 let, v této dekádě bylo vyšetřeno více pacientů se základní diagnózou atopický ekzém a dále ve věkové dekádě 41–50 let. V dekádě 51–60 let se jednalo častěji o pacienty bez atopické anamnézy.

Nejčastěji byli vyšetřeni dělníci z kovoprůmyslu, následují úřednice, pacienti z domácnosti (ženy na mateřské dovolené, důchodci atd.), ostatní profese se podílely menším počtem případů – tabulka 4.

Tab. 4. Podle profese
Podle profese

Metodika

V diagnostice jsou nezbytné, kromě anamnézy, zhodnocení klinického obrazu a průběhu, epikutánní testy. Rutinně je začínáme evropskou standardní sadou, která má t. č. 30 alergenů, následují testy speciální s látkami z pracovního a domácího prostředí, eventuálně s obsahovými komponentami přípravků kosmetických či farmaceutických podle anamnézy jednotlivých pacientů. Doba aplikace epikutánních testů je obvykle 48 hod., odečtení po sejmutí testů, dále za 72 a 96 hod., vhodná je kontrola ještě po týdnu [7, 17, 27].

Ne všechny pozitivní alergické reakce musí být v době vyšetření pacienta klinicky relevantní. Může se jednat o reakce anamnestické nebo projev latentní přecitlivělosti [4].

Výsledky vyšetření pacientů s ekzémem rukou, kteří byli vyšetřeni v dermatoalergologické ambulanci a pro profesionální dermatózy na I. dermatovenerologické klinice ve FN u sv. Anny v Brně v letech 2001–2016 uvádíme v následujícím textu.

VÝSLEDKY A DISKUSE

U všech pacientů byly, kromě anamnézy, klinického obrazu a průběhu onemocnění, provedeny epikutánní testy evropské standardní sady a testy se sadou vybraných obsahových komponent přípravků farmaceutických, kosmetických a průmyslové oblasti a další testy speciální s látkami z pracoviště podle anamnézy jednotlivých pacientů. Vždy byla hodnocena klinická relevance (KR), neboť ne všechny alergické reakce byly v době vyšetření v souladu se stávajícím onemocněním. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky epikutánních testů podle skupin alergenů.

Kontaktní senzibilizace byla zjištěna u 973/1969 pacientů, tj. 49,4 % souboru (tab. 5, 6). Celkem bylo zjištěno 1941 alergických reakcí. Kontaktní přecitlivělost nebyla zjištěna u 996/1969 pacientů, tj. 50,6 % souboru.

Tab. 5. Podle počtu pozitivních testů
Podle počtu pozitivních testů

Tab. 6. Srovnání souboru A, N
Srovnání souboru A, N

Kontaktně senzibilizovaných pacientů se základní diagnózou atopický ekzém bylo 289/951, tj. 30,4 % souboru, pacientů bez atopické anamnézy bylo senzibilizováno 684/1018, tj. 67,2 % souboru „neatopiků“, což je při hodnocení binomickým testem statisticky významné.

Na kovy bylo senzibilizováno celkem 486 pa-cientů s ekzémem rukou, klinicky relevantních bylo 409 reakcí (tab. 7). Nejvíce senzibilizovaných, 15,5 % souboru, bylo na nikl, pouze v 17 případech se jednalo o vznik přecitlivělosti v souvislosti s výkonem zaměstnání. Následuje senzibilizace na kobalt a chrom. Souvislost s výkonem povolání byla v případě přecitlivělosti na kobalt 14/94, u senzibilizovaných na chrom byla souvislost s výkonem povolání častější, 42/30. Klinická relevance u senzibilizovaných pacientů na kobalt a chrom byla 100%.

Tab. 7. Kontaktní ekzém – ruce (prof./neprof.)
Kontaktní ekzém – ruce (prof./neprof.)
k – koncentrace
AR – alergická reakce
v – vehikulum
KR – klinická relevance

Na gumárenské chemikálie bylo senzibilováno 217 pacientů, 109 reakcí bylo klinicky relevantních. Mezi gumárenské chemikálie jsme zařadili také kalafunu. Senzibilizace však souvisela s lepidlem dříve používaných náplastí. Zdrojem senzibilizace na parafenylendiamin byly vesměs barvy na vlasy, proto také nízká klinická relevance, v některých případech se jednalo o projev skupinové přecitlivělosti s antioxidantem černé pryže N-fenyl-N-izopropylparafenylendiaminem (dále IPPD). Přecitlivělost na akcelerátory vulkanizace pryže souvisela nejčastěji se vznikem kontaktního ekzému po používání pracovních rukavic, ve 24 případech z 54 se jednalo o profesionální kontaktní ekzém. Klinická relevance byla 100%. Zdrojem senzibilizace na IPPD byla černá pryž (např. hadice, těsnění), ve 12 případech se jednalo o ekzém profesionální. Na akcelerátory vulkanizace pryže bylo senzibilizováno 16 pacientů, klinická relevance 100%.

Z plastických hmot byla zjištěna senzibilizace nejčastěji na epoxidové pryskyřice, 50 případů z 52 vzniklo v souvislosti s výkonem zaměstnání [2, 3, 6, 7, 8, 17, 25].

Z léčiv senzibilizoval nejčastěji neomycin, klinická relevance byla nižší.

Menší počet případů, ale s vyšší klinickou relevancí vykazuje, přecitlivělost na clioquinol – obrázky 1–8.

Eczema contactum prof. – atopická báze – nikl++ (legovaná ocel) – obráběč kovů
Obr. 1. Eczema contactum prof. – atopická báze – nikl++ (legovaná ocel) – obráběč kovů

Eczema contactum prof. – atopická báze – chrom++ (cement), kobalt++, thioram mix++ (pryž) – zedník
Obr. 2. Eczema contactum prof. – atopická báze – chrom++ (cement), kobalt++, thioram mix++ (pryž) – zedník

Eczema contactum et atopicum – IPPD+++ (obal mobilního telefonu), disperzní
oranž 3++, disperzní oranž 1++, lyral+-++ (kosmetické přípravky) – hodinář
Obr. 3. Eczema contactum et atopicum – IPPD+++ (obal mobilního telefonu), disperzní oranž 3++, disperzní oranž 1++, lyral+-++ (kosmetické přípravky) – hodinář

Epikutánni testy
Obr. 4. Epikutánni testy

Eczema contactum prof. – guma rukavic – Thiuram-mix – pomocnice ve zdravotnictví
Obr. 5. Eczema contactum prof. – guma rukavic – Thiuram-mix – pomocnice ve zdravotnictví

Eczema contactum prof. – parafenylendiamin+++, 4-aminofenol+++, disperzní oranž+++, amonium persulfát+++, thiuram-mix+++,
nikl+++, kobalt++, pladium++ – kadeřnice
Obr. 6. Eczema contactum prof. – parafenylendiamin+++, 4-aminofenol+++, disperzní oranž+++, amonium persulfát+++, thiuram-mix+++, nikl+++, kobalt++, pladium++ – kadeřnice

Epikutánní testy
Obr. 7. Epikutánní testy

Eczema contactum prof. – epoxidy+++, tužidlo k epoxidům+++ (dietylentriamin) – dělnice
(práce na vrtačce)
Obr. 8. Eczema contactum prof. – epoxidy+++, tužidlo k epoxidům+++ (dietylentriamin) – dělnice (práce na vrtačce)

V tabulce 8 jsou uvedeny výsledky kontaktní přecitlivělosti na konzervační látky. Senzibilizace na parabeny byla u pacientů s ekzémem rukou zjištěna u 21, tj. 1,1 % souboru při 100% klinické relevanci. Na formaldehyd a konzervanty odštěpující formaldehyd kosmetických přípravků bylo senzibilizováno 164 pacientů, klinicky relevantních bylo 109 alergických reakcí. Senzibilizace na formaldehyd činila 3,7 %, klinická relevance byla taktéž 100%. Formaldehyd byl zařazen do této tabulky mezi konzervanty odštěpující formaldehyd používané v kosmetickém průmyslu, i když zdrojem senzibilizace na formaldehyd byly také konzervační přísady uvolňující formaldehyd používané v technické oblasti a také přípravky dezinfekční. Konzervanty uvolňující formaldehyd kosmetických přípravků, jsou využívány často. U pacientů s ekzémem rukou se nejčastěji uplatnil Bronopol, 1,5 % senzibilizovaných, s klinickou relevancí 51,7 %, u dalších nepřevyšovala klinická relevance 50 %. Pacient může být tedy z kosmetických přípravků senzibilizován přímo na konzervant uvolňující formaldehyd (obr. 9), na uvolňovaný formaldehyd nebo na obojí (v přípravcích farmaceutických se tyto konzervační přísady v ČR nepoužívají) [18, 21].

Tab. 8. Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia
Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia

Eczema contactum et atopicum – Quaternium-15++-+++, formaldehyd+++ (kosmetické
přípravky), 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin++, Bioban CS1135++, Bioban CS1246+++, thiomersal++
– uklízečka
Obr. 9. Eczema contactum et atopicum – Quaternium-15++-+++, formaldehyd+++ (kosmetické přípravky), 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin++, Bioban CS1135++, Bioban CS1246+++, thiomersal++ – uklízečka

V tabulce 9 je uvedena kontaktní senzibilizace na další konzervační přísady, 4,6 % souboru bylo senzibilizováno na směs izotiazolinových derivátů chlormetylizotiazolinonu a metylizotiazolinonu v poměru 3 : 1, tj. Kathon CG (obr. 10), klinická relevance však byla v této lokalizaci pouze 25%, tj. klinicky relevantních reakcí bylo 23/90. Méně často byla zjištěna kontaktní senzibilizace na benzalkoniumchlorid a chlorhexidindiglukonát, klinická relevance byla zjištěna pouze u 4 pacientů [28].

Tab. 9. Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia
Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia

Eczema contactum prof. – KathonCG, izothiazolinové deriváty – atopická báze (chladicí
emulze)
Obr. 10. Eczema contactum prof. – KathonCG, izothiazolinové deriváty – atopická báze (chladicí emulze)

Frekvence senzibilizace na další konzervační látky je uvedena v tabulce 10. Nejvíce senzibilizovaných bylo na chloracetamid a směs dibromodikyanobutan/fenoxyetanol (1:4). Alergických reakcí na konzervační látky uvedené v tabulce 10 bylo 84, klinicky relevantních 48 z nich.

Tab. 10. Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia
Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – konzervantia

V tabulce 11 je uvedena zjištěná kontaktní senzibilizace na antioxidanty a emulgátory kosmetických a farmaceutických přípravků.

Tab. 11. Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – antioxidanty a emulgátory
Látky pomocné přípravků kosmetických a farmaceutických – antioxidanty a emulgátory

Počty jsou nízké, nejvyšší frekvence senzibilizace byla zjištěna na alkoholy vosku ovčí vlny, také byla vysoká klinická relevance. Senzibilizace na dodecylgalát je ve valné většině případů projevem skupinové přecitlivělosti s galanem propylnatým či projevem přecitlivělosti latentní [13, 16, 18].

V tabulce 12 jsou uvedeny výsledky kontaktní senzibilizace na konzervační přípravky používané v průmyslové oblasti (tab. 12, 13). Patří k nim skupina konzervantů uvolňujících formaldehyd, ve které bylo zjištěno 108 alergických reakcí, všechny byly klinicky relevantní. Na izotiazolinové deriváty bylo zjištěno 23 alergických reakcí, rovněž všechny klinicky relevantní. Na konzervanty průmyslových kapalin byli senzibilizováni vesměs pracovníci kovoprůmyslu, jednalo se o profesionální kontaktní ekzémy – obrázek 11 [5, 9, 11, 12, 19, 20, 23, 24].Na další konzervanty průmyslové oblasti bylo senzibilizováno méně pacientů, nejvíce na dibromodikyanobutan, klinická relevance však v tomto případě byla nulová. Na emulgátory průmyslové oblasti bylo senzibilizováno 46 pacientů, 34 zjištěných alergických reakcí bylo klinicky relevantních (obr. 12). Amerchol L 101 se využívá také v kosmetickém průmyslu [14, 15].

Tab. 12. Látky pomocné – průmyslová oblast – konzervantia – odštěpující formaldehyd, izotiazolinové deriváty
Látky pomocné – průmyslová oblast – konzervantia – odštěpující formaldehyd, izotiazolinové deriváty

Tab. 13. Látky pomocné – průmyslová oblast – konzervantia – další, emulgátory
Látky pomocné – průmyslová oblast – konzervantia – další, emulgátory

Eczema contactum prof. – atopická báze – benzizothiazolinon – obráběč kovů a záměčník
Obr. 11. Eczema contactum prof. – atopická báze – benzizothiazolinon – obráběč kovů a záměčník

Eczema contactum prof. – 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin 1%+++, Amerchol
L101++ (průmyslové kapaliny), nikl+, benzalkonium chlorid+++, kokamidopropylbetain++, extr.
Chamomillae+++ (kosmetické přípravky), rtuť++ – obráběč kovů a dělník v galvanovně
Obr. 12. Eczema contactum prof. – 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin 1%+++, Amerchol L101++ (průmyslové kapaliny), nikl+, benzalkonium chlorid+++, kokamidopropylbetain++, extr. Chamomillae+++ (kosmetické přípravky), rtuť++ – obráběč kovů a dělník v galvanovně

Z látek přírodní povahy byla nejčastěji zjištěna senzibilizace na peruánský balzám a směs fragrance-mix I a také na propolis (tab. 14, obr. 13). Celkem bylo zjištěno 274 alergických reakcí, klinicky relevantních však bylo při lokalizaci ekzému na rukou pouze 85. Nízkou klinickou relevanci má také senzibilizace na čajovníkový olej a rostlinné extrakty.

Tab. 14. Látky přírodní povahy
Látky přírodní povahy

Eczema contactum et atopicum – tea tree+++, fragrance
mix II++ (kosmetické přípravky), kumarin++, ol. Pini++, nikl+++
(bižuterie) – elektrotechnička
Obr. 13. Eczema contactum et atopicum – tea tree+++, fragrance mix II++ (kosmetické přípravky), kumarin++, ol. Pini++, nikl+++ (bižuterie) – elektrotechnička
Poznámka: fragrance-mix I obsahuje: geraniol, amyl skořicový aldehyd, hydroxycitronellal, skořicový aldehyd, eugenol, oak moss absolute, skořicový alkohol, isoeugenol a emulgátor sorbitan sesquioleát. (1, 10, 23, 27)

Nejvyšší klinická relevance byla zjištěna u pa-cientů s ekzémem rukou senzibilizovaných na kovy, následuje senzibilizace na pomocné látky průmyslových kapalin, v obojím případě přesahovala 80 % (tab. 15, 16). Vysokou klinickou relevanci měla také senzibilizace na látky účinné přípravků farmaceutických, nejnižší na látky přírodní povahy.

Tab. 15. Skupiny alergenů podle klinické relevance
Skupiny alergenů podle klinické relevance

Tab. 16. Zdroje senzibilizace – klinicky relevantní reakce (n = 1 155)
Zdroje senzibilizace – klinicky relevantní reakce (n = 1 155)

Na vzniku senzibilizace se podílelo přibližně stejně domácí prostředí, kosmetické přípravky a pracovní prostředí, nejméně často přípravky farmaceutické.

Po provedení epikutánních testů bylo rozdělení podle diagnóz následující – kontaktní ekzém byl zjištěn u 684 pacientů, tj. ve 34,7 % souboru, kombinace ekzém atopický a kontaktní u 289, tj. 14,7 % souboru, ekzém atopický u 679, tj. 34,5 % souboru a dermatitis irritativa u 317, tj. 16,1 % souboru (tab. 17).

Tab. 17. Rozdělení souboru podle diagnóz (n = 1969)
Rozdělení souboru podle diagnóz (n = 1969)

Kontaktní profesionální ekzém mělo 251 pa-cientů, tj. 12,7 % souboru a 25,8 % senzibilovaných (tab. 18). Profesionální kontaktní ekzém se vyvinul u 56 pacientů se základní diagnózou atopický ekzém, tj. v 5,9 % a u 195 pacientů bez atopické anamnézy, tj. v 19,2 %.

Tab. 18. Kontaktní profesionální ekzém
Kontaktní profesionální ekzém

Příčinou profesionálních kontaktních ekzémů byly nejčastěji pomocné látky průmyslových kapalin, následují kovy, gumárenské chemikálie, plastické hmoty, dezinfekční prostředky a léčiva – tabulka 19.

Tab. 19. Vyvolávající alergeny profesionálního kontaktního ekzému
Vyvolávající alergeny profesionálního kontaktního
ekzému

ZÁVĚR

Alergických reakcí v epikutánních testech bylo u pacientů s ekzémem rukou zjištěno 1 941, klinicky relevantních bylo 1 155, tj. 59,5 %. Ostatní reakce jsou výrazem anamnestických reakcí či výrazem latentní přecitlivělosti.

Ve většině případů souviselo vyšetření v dermatoalergologické ambulanci a pro profesionální dermatózy se vznikem nebo zhoršením „ekzému“ rukou při výkonu povolání. Správný výběr profese, zvláště u pacientů s atopickým ekzémem v anamnéze, je velmi významný i v případě, že onemocnění je v remisi i několik let. Iritační faktory pracovního prostředí vedou k jeho exacerbaci a následně je možná i kontaktní senzibilizace. Obecně je nutné důsledné používání ochranných pracovních pomůcek. Spolupráce dermatologů a lékařů preventivní závodní péče je významná. Při vzniku poškození kůže v souvislosti s výkonem povolání potom spolupráce s klinikami či odděleními nemocí z povolání, které definitivně ve spolupráci s hygieniky práce posoudí, zda se jedná o onemocnění z povolání.

Do redakce došlo dne 6. 4. 2018

Do tisku přijato dne 23. 4. 2018.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny v Brně

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz


Zdroje

1. Beckmann, B., Ippen, H. Teebaum-Öl. Dermatosen, 1998, 46, p. 120–124.

2. Bircher, A.J. Drug Allergens. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, p. 427–441.

3. Brandändao, F.M., Goossens, A., Tosti, A. Topical Drugs. In Rycroft, R.J.G., Menné, T., Frosch, P.J. et al. Textbook of Contact Dermatitis. Springer-Verlag, Berlin Hidelberg 2001, 2, p. 659–723.

4. Braun-Falco, O., Plewig, G., Wolff, H. Dermatológia a venerológia. Osveta Martin, 2001, p. 363–429.

5. Brinkmeier, T., Geier, J., Leppoitevin, J.-P. et al. Patch test reactions to Biobans in metalworkers are often weak and not reproducible. Contact Dermatitis, 2002, 47, p. 27–31.

6. Bruynzeel, D.P., Diepgen, T.L., Andersen, K.E. et al. Monitoring the European standard series in 10 centres 1996–2000. Contact dermatitis, 2005, 53, p. 146–149.

7. Buchvald, D. Diagnostika kontaktných kožných reakcií. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 27–39.

8. Coopman, S., Degreef, H., Dooms-Goosens, A. Identification of crossreaction patterns in allergic contact dermatitis from topical corticosteroids. Br. J. Dermatol., 1988, 121, p. 27–34.

9. Corazza, M., Lauriola, M.M., Virgili, A. Contact sensitization in metalworkers. Contact Dermatitis, 2005, 53, p. 60–62.

10. Dastychová, E. Kontaktní přecitlivělost na čajovníkový olej. Slovenský lekár, 2000, 9-10, p. 376–380.

11. Dastychová, E. Konzervační látky průmyslových kapalin, přípravků kosmetických a farmaceutických jako možné příčiny kontaktní přecitlivělosti. Pracov. Lék., 2007, 59, 4, p. 142–146.

12. Dastychová, E., Nečas, M. Konzervanty uvolňující formaldehyd jako příčina profesionálních ekzémů u obráběčů kovů. Čes--slov Derm, 2009, 84, 2, s. 89–91.

13. Dastychová, E, Nečas, M. Kontaktní přecitlivělost na pomocné látky přípravků kosmetických a farmaceutických u ekzematiků. Čes-slov Derm, 2010, 85, 2, p. 78–90.

14. Dastychová E., Nečas M. Kontaktní přecitlivělost na pomocné látky průmyslových kapalin. Česká dermatovenerologie, 2013, 3, 1, p. 39–47.

15. Dastychová, E. Přecitlivělost na pomocné látky léků pro zevní aplikaci a přípravků kosmetických (vztahy k průmyslové oblasti). In Urbanček S., Dastychová E., Buchvald D., et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 107–123.

16. Dastychová, E. Kontaktní ekzém z přecitlivělosti na kosmetické přípravky. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 125–148.

17. Dastychová, E., Dobešová, J., Horažďovský, J. et al. Kontaktní přecitlivělost na alergeny Evropské standardní sady v České republice v průběhu let. Čes-slov derm., 2014, 89, 3, p. 93–148.

18. Dastychová, E. Konzervační látky přípravků farmaceutických a kosmetických z dermatoalergologického pohledu. Česká dermatovenerologie, 2015, 5, 1, p. 23–27.

19. Dastychová, E. Profesionální dermatózy. Česká dermatovenerologie, 2016, 6, p. 23–29.

20. Dastychová, E. Profesionální a neprofesionální ekzémová onemocnění u pracovníků v kovoprůmyslu. Referátový výběr z dermatovenerologie, 2017, 2, p. 6–26.

21. De Groot, A.C., Flyvholm, M.-A. Formaldehyde and Formaldehyde-Releasers. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, p. 397–413.

22. De Groot, A.C., Flyvholm, M.-A. Fragrances and Essential Oils. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, 1, p. 443–465.

23. Foulds, I. S. Cuktting Fluids. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, 2, p. 715–725.

24. Geier, J., Becker, D., Dickel, H. et al. Formaldehydabspalter. Dermatologie in Beruf und Umwelt, Jahrgang, 2008, 56, 1, p. 34–36.

25. Machovcová, A., Dastychová, E., Košťálová, D. et al. Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 12,058 patients with suspected contact dermatitis. Contact dermatitis, 2005, 53, p. 162–166.

26. Mowitz, M., Svedman, C., Zimerson, E. et al. Simultaneous patch testing with fragrance mix I, fragrance mix II and thein ingredients in southern Sweden between 2009 and 2015. Contact Dermatitis, 2017, 77, 5.

27. Rietschel, R.L., Fowler, J.F., J.R. Fischer’s Contact Dermatitis, FIFA edition. Lippincott Williams&Wilkins, Philadelphia, PA 19106-3780 USA, 2001.

28. Rietschel, R.L., Fowler, J.F. Preservatives and vehicles in cosmetics and toiletries. Fisher´s Contact Dermatitis 6, Hamilton, BC Decker, 2008, 16, p. 266–318.

29. Urbanček S. Alergény štandardnej série. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 45–85.

30. Vosmík, F. Eczema contactum allergicum. In Štork J.: Dermatovenerologie. Galén, 2008, p. 152–161.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2018 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se