Noční směnná práce a vznik nádorových onemocnění – základní informace*


Night shifts and tumorous diseases – basic information

In 2010 International Agency for Research on Cancer (IARC) included work in night shifts in the category 2A, indicating that work in night shifts which is connected with circadian disorder is a probable human carcinogen. This communication, based on analysis of available literature, intended to analyze the influence of work with a share in night shifts in view of neoplastic diseases.

The literature search for obtaining relevant scientific studies in English has been performed with the use of common internet databases.

The evidence, which should confirm considerations about carcinogenesis induced by work in shifts, may be divided in two basic areas. Art first the case is the disorder of circadian rhythm caused by light during night and connected with the change of sleeping activity, which may result in suppression of melatonin and changes in (expression of) circadian genes. Sleep deprivation is another mechanism. Most studies describe a higher risk of breast cancer in the shift night work and some studies describe a higher risk of prostate cancer¸ colon cancer and endometrial cancer. These alarming observations lead to the search of effective preventive measures.

Keywords:
night work – work in shifts – circadian rhythms – tumors


Autoři: M. Křibská;  M. Nakládalová
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc přednostka doc. MUDr. Marie Nakládalová, PhD.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 69, 2017, No. 1-2, s. 22-26.
Kategorie: Přehledový článek

*Práce byla publikována ve formě posteru na X. Martinských dnech verejného zdravotníctva ve dnech 15.–17. března 2017.

Souhrn

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC) zařadila od roku 2010 práci v nočních směnách do kategorie karcinogenů 2A, to znamená, že práce na směny související s cirkadiánní poruchou, je pravděpodobným karcinogenem pro člověka. Cílem sdělení je na základě rozboru dostupné literatury zhodnotit účinky práce na směny s podílem noční práce na zdraví pracovníků s ohledem na vznik nádorových onemocnění.

Vyhledávání literatury pro získání relevantních vědeckých studií v angličtině bylo provedeno s použitím běžných internetových databází.

Důkazy, které by potvrzovaly úvahy o kancerogenezi indukované směnnou prací, mohou být rozděleny do dvou základních oblastí. Zaprvé se jedná o poruchu cirkadiánního rytmu způsobenou přítomností světla během noci a spojenou se změnou spánkové aktivity, která vede k možné supresi melatoninu a ke změně cirkadiánních genů. Dalším mechanismem je spánková deprivace. Většina studií uvádí u směnné noční práce vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, některé studie uvádějí zvýšené riziko rakoviny prostaty, tlustého střeva a endometria. Tato alarmující zjištění vedou k hledání účinných preventivních opatření.

Klíčová slova:
noční práce – směnná práce – cirkadiánní rytmy – nádory

Úvod

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC) zařadila od roku 2010 práci v nočních směnách do kategorie karcinogenů 2A, to znamená, že práce na směny související s cirkadiánní poruchou, je pravděpodobným karcinogenem pro člověka. Cílem sdělení je na základě rozboru dostupné literatury zhodnotit účinky práce na směny s podílem noční práce na zdraví pracovníků s ohledem na vznik nádorových onemocnění.

Škodlivý vliv noční práce na biologické funkce je nesporný, tento fakt byl akceptován Světovou zdravotnickou organizací, Mezinárodní organizací práce, Evropskou unií (EU) a také např. Federální leteckou správou [19, 20]. Sixth European Working Conditions Survey se zabývá rozdílností pracovních podmínek mezi jednotlivými zeměmi, povoláními, pohlavími a věkovými skupinami v Evropě. Podle tohoto posledního průzkumu z let 2010–2015 je nepravidelná pracovní doba významným rysem pracovního života u značné části zaměstnanců v zemích EU. V této oblasti 21 % osob pracuje na směny a 19 % ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v noci. Česká republika (ČR) společně se Slovenskem a Finskem přitom patří k zemím s nejvyšším podílem těchto pracovníků. V ČR uvedlo jednu nebo více nočních směn za měsíc jako odpověď 23,3 % pracovníků ve věku nad 49 let [11].

Mezinárodní organizace práce (ILO) definuje práci na směny jako způsob organizace pracovní doby, ve kterém pracovníci střídají jeden druhého na pracovní pozici, aby instituce jako celek pracovala déle než jednotliví zaměstnanci [20]. Existuje přitom několik typů směnných systémů, které mají různé dopady na zdraví. V každém z těchto systémů je však nejdůležitějším faktorem, který se uplatňuje při poruše biologických funkcí, podíl noční práce. Navíc se směnnou a noční prací je většinou spojena i spánková deprivace. Kromě různých typů směnné práce mohou ovlivňovat toleranci ke směnné práci a k noční práci a jejich důsledky na zdraví i další faktory. Jedná se např. o individuální charakteristiky, rodinnou situaci, sociální podmínky a pracovní podmínky [6, 7, 30].

Materiál a metodika

Vyhledávání literatury pro získání relevantních vědeckých studií v angličtině bylo provedeno s použitím následujících internetových databází: příslušných oddílů Cochrane Library, EBSCO Discovery Service a PubMed. Byla použita následující klíčová slova: night shift, shift work, rotating night shift work, která byla jednotlivě kombinována se slovy: cancer, circadian stress. Byly zpracovávány publikace uveřejněné od roku 2000 do roku 2016. Do rozboru byly zahrnuty i některé rešerše a články ze seznamů literatury uvedené ve vyhledávaných studiích. Po obecných patofyziologických poznatcích se sdělení věnuje konkrétním studiím k dané problematice.

Celý přírodní svět na Zemi je řízen cykly, rytmy, přičemž rytmicita zasahuje procesy od úrovně molekulární, buněčné až po velmi složité procesy. Tyto rytmy jsou u člověka velmi úzce spojeny s cyklem otáčení Země, s východem a západem Slunce. V mozku v hypotalamu se nachází dvě jádra (nucleus suprachiasmaticus) – tzv. centrální hodiny, které prostřednictvím nervových a endokrinních drah regulují řadu funkcí, např. sekreci hormonů, výši krevního tlaku, srdeční frekvenci apod. Tyto cykly probíhají i v absolutní tmě, např. v jeskyni, jedná se o tzv. cirkadiánní rytmy (circa – asi, přibližně, dies – den), trvající 20– 28 hodin. Jasné světlo potom vnímáme pomocí retinálních buněk, které vysílají vjemy do ncl. suprachismaticus a cykly jsou synchronizovány na přesných 24 hodin.

Porucha cirkadiánního rytmu, která má nepříznivý účinek na buňky a tkáně organismu, byla studována na úrovni molekulárních cirkadiánních výkyvů. Byly identifikovány tzv. hodinové geny, které jsou zodpovědné za udržení cirkadiánních rytmů. Tyto geny se mohou uplatňovat jako transkripční faktory a regulovat expresi genů v patogenezi tvorby nádoru v procesech, jako je buněčný cyklus, reparace DNA a apoptóza. Existují epidemiologické studie, které se zabývaly genetickým polymorfismem v hodinových genech v souvislosti s lidskými fenotypy, jako jsou ranní chronotyp „skřivan“ a večerní chronotyp „sova“. Některé důkazy propojují tento genetický polymorfismus v cirkadiánních genech s rakovinou prsu a non-Hodgkinovým lymfomem a funkční ztráta cirkadiánních tzv. period genů byla pozorována i u jiných lidských nádorů [4, 5, 22].

Vliv umělého světla na cirkadiánní pacemaker může být upraven genetickými variantami základních cirkadiánních genů, i když takové interakce genů s prostředím ještě musí být prozkoumány [1, 39]. Expozice umělému světlu během noci potom poškozuje cirkadiánní genovou expresi, což může měnit cirkadiánně regulované biologické pochody. Světlem zprostředkovaná dysfunkce cirkadiánních genů může představovat mechanismus kancerogenního efektu světla, který může a nemusí zahrnovat melatonin [2].

Světlem indukovaná změna cirkadiánního systému je totiž zčásti spojena se supresí melatoninu, který je secernován epifýzou a působí jako časové znamení. Snížení endogenního melatoninu může vést ke sníženému vychytávaní volných radikálů, které mohou vyvolat místní tkáňové poškození. V současnosti však není zcela jasné, jakou míru poškození způsobují, ani jak je významná. Melatonin je také přímý a nepřímý imunostimulant a jeho suprese vede ke stavu imunodeficience. Tento stav je ještě zhoršován vlivem spánkové deprivace na imunitní systém [2, 10].

Spánková deprivace je běžným rysem ve většině forem směnného provozu, který zahrnuje noční a/nebo časné ranní směny. Bylo prokázáno, že změny v imunitním systému se objevují i u částečné spánkové deprivace. Tyto změny se týkají struktury cytokinů, především skupiny Th2 a Th1, které se uplatňují v buněčné imunitě a neimunitním dohledu působícím proti nádorovým buňkám [9, 12, 34]. Ve většině studií zabývajících se spánkovou deprivací byla prokázána suprese aktivity NK (natural killer) buněk, což také vede ke snížení protinádorového dohledu [21, 29].

Pro kancerogenezi vyvolanou směnnou prací svědčí i děje na buněčné úrovni, které ovlivňují např. proliferaci buněk a způsobují endokrinní změny, které následně podporují tvorbu a růst endokrinně závislých nádorů.

Dále např. vysoký příjem tuků v potravě v noci u směnných pracovníků (40 % ze všech kalorií) vede ke značnému postprandiálnímu zvýšení triglyceridů a nenasycených mastných kyselin, jako je např. linolová kyselina [17, 26]. Linolová kyselina je silným stimulačním signálem pro nádorový růst prostřednictvím svého mutagenního metabolitu – 13-hydroxyoctadecadienové kyseliny (13-HODE). Tyto výsledky předpokládají, že noční cirkadiánní hladiny melatoninu u žen mohou chránit proti vlivu zvýšeného příjmu kyseliny linolové v noci, který podporuje růst nádoru prsu [1].

Žádný z těchto uvedených mechanismů se nevyskytuje izolovaně, ale všechny jsou spojeny s cirkadiánní poruchou u směnných pracovníků a v kombinaci jsou pro kancerogenezi významné.

IARC provedla rozbor osmi vybraných studií z různých zemí světa, které byly použity ke zhodnocení vztahu mezi rakovinou prsu a směnnou prací zahrnující noční práci [8, 16, 27, 28, 35, 37, 38, 40]. Šest z těchto osmi studií včetně dvou prospektivních kohortových studií zdravotních sester (N20 = 121 701, N21 = 116 087) shodně naznačovalo mírné zvýšení rizika rakoviny prsu mezi zaměstnanci, kteří dlouhou dobu pracují v nočních směnách [35, 37]. Dvě z osmi studií, z nichž jedna však byla limitována podstatnými nedostatky v designu, nepodporovaly vztah mezi prací na směny a rakovinou prsu [28, 38].

IARC se rovněž zabývala skupinou zaměstnanců v letecké dopravě, kteří jsou také ovlivňováni narušením cirkadiánních rytmů v důsledku překračování časových pásem [14]. Incidence rakoviny prsu byla studována v osmi kohortách letušek [13, 25, 32, 33, 42]. Všechny tyto studie kromě jedné z nich shodně uvádějí zvýšené riziko rakoviny prsu, které bylo vyšší po delší době trvání pracovního poměru. Mezi limitace těchto studií patří možnost ovlivnění výsledků častějším screeningem rakoviny prsu v profesní skupině letušek a potenciální ovlivnění reprodukčních faktorů kosmickým zářením. Pracovní skupina IARC došla k závěru, že průkaz vztahu mezi rakovinou prsu a směnnou prací, která zahrnovala noční směny, byl konzistentní.

Hansen a Lassen v roce 2012 uvádějí zvýšené riziko rakoviny prsu mezi ženami zaměstnanými v armádě (218 případů a 899 kontrol), které pracují na noční směny. Ve své studii Hansen a Lassen popisují jednoznačný vztah dávka-odpověď podle počtu let noční směnné práce a úhrnného počtu takových služeb [15]. Osoby s expozicí v nejvyšší třetině měly více než dvojnásobný vzestup v pravděpodobnosti výskytu rakoviny. Zvláštně ženy, které preferovaly ranní chronotyp, měly riziko dokonce ještě vyšší [15].

Několik studií se zabývalo vztahem mezi prací na směny a rakovinou v jiných orgánových systémech. Bylo hlášeno zvýšené riziko rakoviny prostaty, tlustého střeva a endometria [28, 36, 41]. Studie pilotů také ukázaly zvýšenou incidenci rakoviny prostaty ve srovnání s národní úrovní, ale limitace těchto studií spočívala v možnosti zkreslení kvůli vyšší prevalenci screeningu karcinomu prostaty u této profesní skupiny [3, 31].

Možnosti prevence

Na základě výše uvedeného se jako možné řešení nabízí předcházení negativním vlivům životního stylu, jejich monitorování s následnou edukací pracovníků ve směnných provozech. Snahou by mělo být vyhnout se dlouhým pracovním týdnům (nad 60 hodin) a dlouhým pracovním směnám (nad 10 hodin). Zaměstnavatelé by měli podporovat možnost vyhovět pracovníkům v plánování rozvrhu směn. Během preventivních pracovnělékařských prohlídek by se např. měla na základě pohovoru s pacientem zjišťovat organizace pracovní doby a tolerance ke směnné/noční práci, dostatečná pozornost by měla být věnována také spánkové hygieně apod. [23, 24].

Melatonin, který se pravděpodobně účastní v patofyziologii vzniku nádoru v souvislosti se směnnou noční prací, se také užívá jako lék u chorob cirkadiánního rytmu. Profesorka Schernhammer, která se dlouhodobě zabývá problematikou noční práce, spolupracovala na placebem kontrolované studii o melatoninu u přeživších s karcinomem prsu, ve které byl prokázán pozitivní efekt exogenního melatoninu [18].

Podáním exogenního melatoninu před začátkem tzv. biologické noci nebo v její první části lze spánek navodit, respektive jeho začátek uspíšit. Aplikace melatoninu také pomáhá k návratu do správného režimu po nočních směnách, čehož se využívá v případě intolerance směnného režimu. Dosud nebyly zaznamenány závažné nežádoucí účinky ani vznik tolerance melatoninu.

V případě nedostatečného nebo neadekvátního denního světla se nabízí terapie světlem. Na trhu jsou k dostání např. speciální brýle, které vyzařují bílé světlo specificky obohacené modrým světlem (o vlnové délce kolem 470 nm), na které jsou fotoreceptory oka nejcitlivější. Indikace užití těchto brýlí jsou poruchy spánku, cirkadiánní dysregulace, jet lag, „sezonní“ poruchy nálady.

Závěr

Důkazy, které by potvrzovaly úvahy o kancerogenezi indukované směnnou prací, mohou být rozděleny do dvou základních oblastí. Zaprvé se jedná o poruchu cirkadiánního rytmu způsobenou přítomností světla během noci a spojenou se změnou spánkové aktivity, která vede k možné supresi melatoninu a ke změně cirkadiánních genů. Dalším mechanismem je spánková deprivace. Většina studií uvádí u směnné noční práce vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, některé studie uvádějí zvýšené riziko rakoviny prostaty, tlustého střeva a endometria. Tato alarmující zjištění vedou k hledání účinných preventivních opatření.

Práce vznikla za podpory prostředků RVO 61989592 a RVO (FNOl,0098892).

Do redakce došlo dne 18. 4. 2017.

Do tisku přijato dne 3. 5. 2017. 

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.

Klinika pracovního lékařství

Fakultní nemocnice Olomouc

I. P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: Marie.Nakladalova@fnol.cz


Zdroje

1. Blask, D. E., Brainard, G. C., Dauchy, R. T. et al. Melatonin-depleted blood from premenopausal women exposed to light at night stimulates growth of human breast cancer xenografts in nude rats. Cancer Res., 2005, 65, s. 11174–11184. doi:10.1158/0008-5472.CAN-05-1945. PMID:16322268.

2. Blask, D. E., Sauer, L. A., Dauchy, R. T. Melatonin as a chronobiotic/anticancer agent: cellular, biochemical, and molecular mechanisms of action and their implications for circadian-based cancer therapy. Curr. Top Med. Chem., 2002, 2, s. 113–113. doi:10.2174/1568026023394407. PMID:11899096

3. Blettner, M., Zeeb, H., Langner, I. et al. Mortality from cancer and other causes among airline cabin attendants in Germany, 1960–1997. Am. J. Epidemiol., 2002, 156, 556–565. doi:10.1093/aje/kwf083PMID:12226003.

4. Bunney, B. G., Bunney, W. E. Mechanisms of rapid antidepressant effects of sleep deprivation therapy: clock genes and circadian rhythms. Biol. Psychiatry, 2013, Jun, 15, 73, 12, s. 1164–1171. doi: 10.1016/j.biopsych.2012.07.020. Epub 2012 Aug 18.

5. Burch, J. B., Yost, M. G., Johnson, W., Allen, E. Melatonin, sleep, and shift work adaptation. J. Occup. Environ. Med., 2005, 47, s. 893–901. doi:10.1097/01.jom.0000177336.21147.9f. PMID:1615547.

6. Costa, G. Factors influencing health and tolerance to shift work. Theor. Issues Ergon. Sci., 2003, 4, s. 263–288. doi:10.1080/14639220210158880.

7. Costa, G. The impact of shift and night work on health. Appl. Ergon, 1996, 27, s. 9–16. doi:10.1016/0003-6870(95)00047-X. PMID:15676307

8. Davis, S., Mirick, D. K., Stevens, R. G. Night shift work, light at night, and risk of breast cancer. J. Natl. Cancer Inst., 2001, 93, s. 1557–1562. doi:10.1093/jnci/93.20.1557 PMID:11604479.

9. Dimitrov, S., Lange, T., Tieken, S. et al. Sleep associated regulation of T helper 1/T helper 2 cytokine balance in humans. Brain Behav. Immun., 2004, 18, s. 341–348. doi:10.1016/j.bbi.2003.08.004. PMID:15157951.

10. Elizabeth, E., Devore, E. T., Warner, A., Heather E., Brown S. B.,Beck, A. H., Hankinson S. E., Schernhammer, E. S. Urinary Melatonin in Relation to Postmenopausal Breast Cancer Risk According to Melatonin 1 Receptor Status. Cancer Epidemiol. Biomarkers Prev. February, 21, 2017. DOI: 10.1158/1055-9965.EPI-16-0630.

11. Eurofound: First finding: Sixth European Working Conditions Survey [online]. 2015 [cit. 2017- 2-22].Dostupné z:http://www.eurofound.europa.eu/publications/resume/2015/working-conditions/first-findings-sixth-european-working-conditions-survey-resume.

12. Glaser, R., MacCallum, R. C., Laskowski, B. F. et al. Evidence for a shift in the Th-1 to Th-2 cytokine response associated with chronic stress and aging. J. Gerontol. A. Biol. Sci. Med. Sci., 2001, 56: M477 – M482. PMID: 11487599.

13. Haldorsen, T., Reitan, J. B., Tveten, U. Cancer incidence among Norwegian airline cabin attendants. Int. J. Epidemiol., 2001, 30, s. 825–830. doi:10.1093/ije/30.4.825 PMID:11511611.

14. Hammar, N., Linnersjö, A., Alfredsson, L. et al. Cancer incidence in airline and military pilots in Sweden 1961–1996. Aviat Space Environ Med., 2002, 73, s. 2–7. PMID:11817615.

15. Hansen, J., Lassen, C. F. Nested case control study of night shift work and breast cancer risk among women in the Danish military. Occup. Environl. Med., 2012, published online 29 May.

16. Hansen, J. Increased breast cancer risk among women who work predominantly at night. Epidemiology, 2001, 12, s. 74–77. doi:10.1097/00001648-200101000-00013 PMID:11138824.

17. Holmbäck, U., Forslund, A., Forslund, J. et al. Metabolic responses to nocturnal eating in men are affected by sources of dietary energy. J. Nutr., 2002, 132:1892–1899. PMID:12097665

18. Chen, W. Y., Giobbie-Hurder, A., Gantman, K., Savoie, J. S., Scheib, R., Schernhammer, E. S. A double-blind randomized controlled trial of melatonin in breast cancer survivors: impact on sleep, mood, and hot flashes. Breast Cancer Research & Treatment, 2014, 145, 2, s. 381–388. PMCID: PMC4060962.

19. International Agency for Research on Cancer. IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans: Volume 98 (2010): Painting Firefighting, and Shiftwork [online]. Lyon, 2010 [cit. 2017-02-23]. Dostupné z: http://monographs.iarc.fr/ENG/Monographs/vol98/mono98.pdf.

20. International Labour Organization (1990). Night Work Convention. C171, Geneva, ILO.

21. Irwin, M., Mascovich, A., Gillin, J. C. et al. Partial sleep deprivation reduces natural killer cell activity in humans. Psychosom. Med., 1994, 56, s. 493–498. PMID:7871104 .

22. Johansson, C., Willeit, M., Smedh, C. et al. Circadian clock-related polymorphisms in seasonal affective disorder and their relevance to diurnal preference. Neuropsychopharmacology, 2003, 28, s. 734–739. doi:10.1038/sj.npp.1300121. PMID:12655319

23. Knauth, P. Designing better shift systems. Appl Ergon, 1996, 27, s. 39–44. doi:10.1016/0003-6870(95)00044-5 PMID:15676310.

24. Knauth, P., Hornberger, S. Preventive and compensatory measures for shift workers. Occup. Med. (Lond), 2003, 53, s. 109–116. doi:10.1093/occmed/kqg049. PMID:12637595

25. Kubo, T., Ozasa, K., Mikami, K. et al. Prospective cohort study of the risk of prostate cancer among rotating-shift workers: findings from the Japan collaborative cohort study. Am. J. Epidemiol., 2006, 164, s. 549–555. doi:10.1093/aje/kwj232 PMID:16829554.

26. Lennernäs, M., Akerstedt, T., Hambraeus, L. Nocturnal eating and serum cholesterol of threeshift workers. Scand. J. Work Environ. Health, 1994, 20:401–406. PMID:7701285.

27. Lie, J. A., Roessink, J., Kjaerheim, K. Breast cancer and night work among Norwegian nurses. Cancer Causes Control, 2006, 17, s. 39–44. doi:10.1007/s10552-005-3639-2 PMID:16411051.

28. O’Leary, E. S., Schoenfeld, E. R., Stevens, R. G. et al. Electromagnetic Fields and Breast Cancer on Long Island Study Group. Shift work, light at night, and breast cancer on Long Island, New York. Am. J. Epidemiol., 2006, 164, s. 358–366. doi:10.1093/aje/kwj211 PMID:16777931.

29. Ozturk, L., Pelin, Z., Karadeniz, D. et al. Effects of 48 hours sleep deprivation on human imine profile. Sleep Res., 1999, 2, s. 107–111. PMID: 11382891.

30. Pandi-Perumal, S. R., Smits, M., Spence, W. et al. Dim light melatonin onset (DLMO): a tool for the analysis of circadian phase in human sleep and chronobiological disorders. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatry, 2007, 31, s. 1–11. doi:10.1016/j.pnpbp.2006.06.020.PMID:16884842.

31. Pukkala, E., Aspholm, R., Auvinen, A. et al. Incidence of cancer among Nordic airline pilots over five decades: occupational cohort study. BMJ, 2002, 325, 567. doi:10.1136/bmj.325.7364.567 PMID:12228131.

32. Rafnsson, V., Sulem, P., Tulinius, H., Hrafnkelsson, J. Breast cancer risk in airline cabin attendants: a nested case-control study in Iceland. Occup. Environ. Med., 2003, 60, s. 807–809. doi:10.1136/oem.60.11.807 PMID:14573709.

33. Rafnsson, V., Tulinius, H., Jónasson, J. G., Hrafnkelsson, J. Risk of breast cancer in female flight attendants: a population-based study (Iceland). Cancer Causes Control, 2001, 12, s. 95–101. doi:10.1023/A:1008983416836 PMID:11246849.

34. Sakami, S., Ishikawa, T., Kawakami, N. et al. Coemergence of insomnia and a shift in the Th1/Th2 balance toward Th2 dominance. Neuroimmunomodulation, 2002– 2003, 10, s. 337–343. doi:10.1159/000071474. PMID:12907840.

35. Schernhammer, E. S., Hankinson, S. E. Urinary melatonin levels and breast cancer risk. J. Natl. Cancer Inst., 2005, 97, s. 1084–1087. doi:10.1093/jnci/dji190 PMID:16030307.

36. Schernhammer, E. S., Laden, F., Speizer, F. E. et al. Night-shift work and risk of colorectal cancer in the nurses’ health study. J. Natl. Cancer Inst., 2003, 95, s. 825–828. doi:10.1093/jnci/95.11.825 PMID:12783938.

37. Schernhammer, E. S., Laden, F., Speizer, F. E. et al. Rotating night shifts and risk of breast cancer in women participating in the nurses’ health study. J. Natl. Cancer Inst., 2001, 93, s. 1563–1568. doi:10.1093/jnci/93.20.1563 PMID:11604480.

38. Schwartzbaum, J., Ahlbom, A., Feychting, M. Cohort study of cancer risk among male and female shift workers. Scand. J. Work Environ. Health, 2007, 33, s. 336–343. PMID:17973059.

39. Stevens, R. G. Artificial lighting in the industrialized world: circadian disruption and breast cancer. Cancer Causes Control, 2006, 17, s. 501–507. doi:10.1007/s10552-005-9001-x. PMID:16596303.

40. Tynes, T., Hannevik, M., Andersen, A. et al. Incidence of breast cancer in Norwegian fiale radio and telegraph operators. Cancer Causes Control, 1996, 7, s. 197–204. doi:10.1007/BF00051295 PMID:8740732.

41. Viswanathan, A. N., Hankinson, S. E., Schernhammer, E. S. Night shift work and the risk of endometrial cancer. Cancer Res., 2007, 67, s. 10618–10622. doi:10.1158/0008-5472.CAN-07-2485 PMID:17975006.

42. Zeeb, H., Blettner, M., Langner, I. et al. Mortality from cancer and other causes among airline cabin attendants in Europe: a collaborative cohort study in eight countries. Am. J. Epidemiol., 2003, 158, s. 35–46. doi:10.1093/aje/kwg107 PMID:12835285.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2017 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×