Vliv směnného provozu na spánek a výskyt úzkosti u všeobecných sester


Autoři: Š. Vévodová 1;  B. Petrášová 2;  J. Vévoda 1;  A. Boriková 3;  M. Nakládalová 3
Působiště autorů: Ústav společenských a humanitních věd, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci přednostka Mgr. Šárka Vévodová, Ph. D. 1;  Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga, Olomouc ředitel Mgr. Pavel Skula 2;  Klinika pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přednostka doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph. D. 3
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 68, 2016, No. 3, s. 103-109.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Práce na směny je neodmyslitelně spjata s organizací práce ve zdravotnictví, neboť jen tak lze zajistit nepřetržitý provoz této veřejné služby. Současně však práce na směny znamená zásah do přirozených biorytmů člověka. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv směnného provozu na kvalitu spánku a výskyt úzkosti u všeobecných sester.

Soubor a metodika:
Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníků Pittsburská škála kvality spánku a Beckova inventáře úzkosti. V roce 2016 bylo náhodným výběrem osloveno 100 všeobecných sester pracujících v jednosměnném provozu a 100 sester pracujících ve směnném provozu tří lůžkových poskytovatelů zdravotnické péče Olomouckého kraje. Návratnost dotazníků činila 60,5 %. Ze 121 navrácených dotazníků pracovalo v jednosměnném provozu 56 všeobecných sester o průměrném věku 40,77 roků (SD = 9,44) a délce praxe 20,70 roků (SD = 10,05); a 65 všeobecných sester s kombinovaným směnným a ranním provozem s průměrným věkem 38,29 roků (SD = 9,36) a délkou praxe 17,57 roků (SD = 8,97). Ke zpracování dat byl použit Mannův--Whitneyův test na hladině významnost 5 % a Spearmanův korelační koeficient na hladině významnosti 5 % a 1 %.

Výsledky:
Průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících ve směnném provozu byla 6,49 hodiny a průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících pouze na ranní směny byla 6,88 hodiny. Výsledky výzkumu naznačují, že skupina všeobecných sester, pracujících ve směnném provozu má signifikantně vyšší míru spánkových obtíží (p < 0,01) a míru výskytu příznaků úzkosti (p = 0,04) než kontrolní skupina. Bylo zjištěno, že se vzrůstající mírou spánkových obtíží vzrůstá míra úzkosti u všeobecných sester (rs = 0,596, p ≤ 0,01). Výsledky výzkumu ukazují na existenci souvislosti mezi mírou výskytu příznaků úzkosti a mírou výskytu dysfunkcí bdělého stavu (rs = 0,337, p ≤ 0,01). Výsledky neprokázaly existenci vztahu mezi délkou praxe respondentů a mírou spánkových obtíží či výskytem příznaků úzkosti.

Závěr:
U všeobecných sester je nutné podporovat spánkovou hygienu a v mezích možností též jejich biorytmy..

Klíčová slova:
všeobecná sestra – životní styl – práce na směny – spánek – kvalita spánku – úzkost


Zdroje

1. Äkerstedt, T. Shift work and disturbed sleep/wakefulness. Occupational Medicine, 2003, 53, 2, p. 89–94 [cit. 2016-05-04]. doi: 10.1093/occmed/kqg046. Available from: http://occmed.oxfordjournals.org/content/53/2/89.full.pdf+html.

2. Banks, S., Dinges, D. Behavioral and Physiological Consequences of Sleep Restriction. Journal of Clinical Sleep Medicine, 2007, 5, 3, p. 519-528 [cit. 2016-05-04]. Available from: http://www.med.upenn.edu/uep/user_documents/Banks2007-Behavioralandphysiologicalconsequencesofsleeprestrictioninhumans.pdf.

3. Bartošíková, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 86 p.

4. Borzová, C. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada, 2009, 144 p.

5. Buysse, D., J., Monk, T., H., Carrier, J., Begley, A. Circadian patterns of sleep, sleepiness, and performance in older and younger adults. Sleep, 2005, 28, 11, p. 1365–1376.

6. Dongen van, H., P., Dinges, D., F. Sleep, circadian rhythms, and psychomotor vigilance. Clin. Sports Med., 2005, 24, 2, p. 237–249, vii-viii. doi:10.1016/j.csm.2004.12.007.

7. Eldevik, M. F., Flo, E., Moen, B. E., Pallesen, S., Bjorvatn, B. Insomnia, excessive sleepiness, excessive fatigue, anxiety, depression and shift work disorder in nurses having less than 11 hours in-between shifts. PloS one, 2013, 8, 8. doi:10.1371/journal.pone.0070882.

8. Ely, J., W., Kaldjian, L., C., D’Alessandro, D., M. Diagnostic errors in primary care: lessons learned. J. Am. Board Fam. Med., 2012, 25, 1, p. 87–97. doi:10.3122/jabfm.2012.01.110174.

9. Flo, E., Pallesen, S., Mageroy, N., Moen, B. E., Gronli, J., Hilde Nordhus, I., Bjorvatn, B. Shift work disorder in nurses – assessment, prevalence and related health problems, PLoS One, 2012, 7, 4, e33981. doi:10.1371/journal.pone.0033981.

10. Haus, E. Chronobiology in the endocrine system. Advanced Drug Delivery Reviews, 2007, 59, 9–10, p. 985–1014.

11. Hegney, D. G., Craigie, M., Hemsworth, D., Osseiran-Moisson, R., Aoun, S., Francis, K., Drury, V. Compassion satisfaction, compassion fatigue, anxiety, depression and stress in registered nurses in Australia: study 1 results. J. Nurs. Manag., 2014, 22, 4, p. 506–518.

12. Hrušková, M., Strýčková, M., Buchancová, J., Cigániková, Z. Hodnotenie psychickej pracovnej záťaže u profesií v domovoch sociálnej starostlivosti, v nemocnično-poliklinickom zariadení a vo vybraných nezdravotníckych oblastiach. Pracov. Lék., 2012, 64, 4, p. 147–155.

13. Křivohlavý, J. Sestra a stres: Příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada, 2010, 128 s.

14. Leyfer, O. T., Ruberg, L. J., Woodruff-Borden. J. Examination of the utility of the Beck Anxiety Inventory and its factors as a screener for anxiety disorders. Journal of Anxiety Disorders, 2006, 20, 4, p. 444–458. doi: 10.1016/j.janxdis.2005.05.004.

15. Mark van, A., Weiler, S. W., Schroder, M., Otto, A., Jauch-Chara, K., Groneberg, D. A., Spallek, M., Kasse R., Kalsdorf, B. The impact of shift work induced chronic circadian disruption on IL-6 and TNF-alpha immune responses. J. Occup. Med. Toxicol., 2010, 5, 18. doi:10.1186/1745-6673-5-18.

16. Marx, D. Akreditační standardy – jedna z cest k minimalizaci chyb. Zdravotnické noviny, 2001, 11, 9, p. 22.

17. Moorcroft, W., H. Understanding sleep and dreaming. Boston: Springer, 2013, 369 p.

18. Nevšímalová, S., Šonka, K. et al. Poruchy spánku a bdění. Praha: Galén, 2007, 345 s.

19. Ohayon, M. M., Roth, T. Place of chronic insomnia in the course of depressive and anxiety disorders. Journal of Psychiatric Research, 2003, 37, 1, p. 9–15. doi: 10.1016/S0022-3956(02)00052-3.

20. Osman, A., Hoffman, J., Barrios, F. X., Kopper, B. A., Breitenstein, J. L., Hahn, S. K. Factor structure, reliability, and validity of the Beck Anxiety Inventory in adolescent psychiatric inpatients. J. Clin. Psychol., 2002, 58, 4, p. 443–456. doi: 10.1002/jclp.1154.

21. Plháková, A. Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. Praha: Portál, 2013, 258 s.

22. Praško, J., Espa-Červená, K., Závěšická, L. Nespavost: zvládání nespavosti. Praha: Portál, 2004, 102 s.

23. Rogers, A. E. The Effects of Fatigue and Sleepiness on Nurse Performance and Patient Safety. In Patient Safety and Quality: An Evidence-Based Handbook for Nurses. Rockville (MD) [online]. 2008. [cit. 2016-05-04]. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK2645/.

24. Ruggiero, J., S. Correlates of fatigue in critical care nurses.Research in Nursing & Health, 2003, 26, 6, p. 434–444. doi:10.1002/nur.10106.

25. Scott, L. D., Hwang, W. T., Rogers, A. E., Nysse, T., Dean, G. E.,Dinges, D. F. The relationship between nurse work schedules, sleep duration, and drowsy driving. Sleep, 2007, 30, 12, p. 1801–1807.

26. Šonka, K., Fiksa, J., Horváth, E., Kemlink, D., Süssova, J., Böhm, J., Šebesta, V., Volná, J., Nevšímalová, S. Sleep and fasciculations in amyotrophic lateral sclerosis. Somnologie - Schlafforschung und Schlafmedizin, 2004, 8, 1, p. 25–30. doi:10.1111/j.1439-054X.2003.00010.x.

27. Tuček, M., Cikrt, M., Pelclová, D. Pracovní lékařství pro praxi. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005, 327 s.

28. Waghorn, G., Chant, D., White, P., Whiteford, H. Disability, employment and work performance among people with ICD-10 anxiety disorders. Aust. N. Z. J. Psychiatry, 2005, 39, 1–2, p. 55–66. doi:10.1111/j.1440-1614.2005.01510.x.

29. Wagstaff, A., S., Sigstad Lie, J., A. Shift and night work and long working hours – a systematic review of safety implications. Scand. J. Work Environ. Health, 2011, 37, 3, p. 173–185. doi:10.5271/sjweh.3146.

30. Weyerer, S., Dilling, H. Prevalence and treatment of insomnia in the community: results from the Upper Bavarian Field Study. Sleep, 1991, 14, 5, p. 392–398.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2016 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se