Stav kvality hlasu pedagogů ostravských základních škol


The state of voice quality in pedagogues of Ostrava City Elementary Schools

Introduction:
A cultivated speech and voice display is one of presumptions for success in many occupations. From the point of view of requirements for the quality of voice, four groups of vocal professionals were classified according to the European Phoniatric Professional Union. These specialists need perfect voice function for their occupation. The objective of the investigation was the voice analysis by a computer-guided standardized measuring system for analysis of the profile of the vocal display in pedagogues of Ostrava City elementary schools, which belong to the second group of voice professionals.

Methods:
63 Elementary Schools were addressed in various city parts of Ostrava. The approval of school masters was reached in 34 of them. The collection of data proceeded from September through November 2012 and the participation of individual pedagogues in the measurement was voluntary with 495 responders taking part on the whole. The responders underwent voice examination by means of a modular system lingWAVES for analysis and therapy of voice and speech.

The acoustic evaluation of spoken voice was used to evaluate parameters such as phonation time, intensity range, frequency range and spoken voice profile. As an objective and quantitative correlate of the voice quality we measure the Dysphonia Severity Index, which makes it possible to classify the voices in six groups of voice damage.

Results:
The total number of participating pedagogical workers reached 495 persons, of which 484 respondents completed voice analysis (98%). The average phonation time was found in 45% of the pedagogues. More than a half of the pedagogues, i.e. 64% demonstrated average values in the measurement of dynamic range. Eighty four per cent of respondents corresponded to the quality of good voice according to the spoken voice curve, i.e. the Speaking profile slope. Dysphonia Severity Index was evaluated in 423 respondents and in the remaining persons the complete combination of four voice characteristics was not necessary for calculation of the index. The resulting values corresponded to individual groups in relation to the measurement in the following way: no dysphonia in 67.8% of pedagogues, light dysphonia in 19.6%, light to medium dysphonia in 8%, mild dysphonia in 3.8% of pedagogues; a stable dysphonia was present in 0.5% of pedagogues and a strong persisting aphonia in 0.2% of pedagogues.

Conclusion:
It has become obvious that there are still situations, where the pedagogues are susceptible to the development of occupational voice disorders due to permanent overstraining for their vocal cords. The results indicate that education is an occupation at high risk of origin of voice disorders and this medical problem can be related to inability to perform this occupation.

Keywords:
voice professional – pedagogue – voice quality – dysphonia – Dysphonia Severity Index


Autoři: K. Vojkovská 1,2;  E. Mrázková 1,2,3,4;  P. Sachová 2,5;  M. Matějková 1;  V. Janout 1;  Z. Hajduková 4
Působiště autorů: Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, vedoucí prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. 1;  Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy, vedoucí MUDr. Mrázková Eva, PhD. 2;  Ušní, nosní a krční oddělení, Nemocnice s poliklinikou Havířov, primář MUDr. Eva Mrázková Ph. D. 3;  Klinika pracovního a preventivního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava, přednosta MUDr. Zdeňka Hajduková, PhD. 4;  Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, přednosta doc. MUDr. Helena Kollárová, Ph. D. 5
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 67, 2015, No. 2, s. 46-52.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Kultivovaný mluvní a hlasový projev je jedním z předpokladů úspěšnosti v mnoha profesích. Z hlediska nároků na kvalitu hlasu podle doporučení Unie evropských foniatrů rozlišujeme 4 skupiny hlasových profesionálů. Jsou to osoby, které pro výkon svého povolání nezbytně potřebují dokonalou hlasovou funkci. Cílem práce byla analýza hlasu pomocí počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu u pedagogů ostravských základních škol, jež spadají do druhé skupiny hlasových profesionálů.

Metodika:
V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy. Se souhlasy ředitelů jsme se setkali u 34 z nich. Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti, celkem se zapojilo 495 respondentů. Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému lingWAVES pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali parametry jako fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah a profil mluvního hlasu. Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index, pomocí něhož je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu.

Výsledky:
Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Fonační doba byla u 45 % pedagogů naměřena průměrná. Nadpoloviční část pedagogů, tj. 64 %, vykazovala průměrné hodnoty v měření dynamického rozsahu. Podle křivky mluveného hlasu nebo-li Speaking profile slope odpovídalo kvalitě dobrých hlasů 84 % respondentů. Dysphonia Severity Index byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu. V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně:

  • žádná dysfonie u 67,8 % pedagogů,
  • lehká dysfonie u 19,6 %,
  • lehká až střední dysfonie u 8 % pedagogů,
  • mírná dysfonie u 3,8 % pedagogů,
  • stálá dysfonie u 0,5 % pedagogů,
  • silná přetrvávající afonie u 0,2 % pedagogů.
Závěr: Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu této profese.

Klíčová slova:
hlas – hlasový profesionál – pedagog – kvalita hlasu – dysfonie – Dysphonia Severity Index

ÚVOD

Chceme-li pracovat v naší společnosti, musíme být schopni efektivně komunikovat. Přes cenný vědecký a technický pokrok mnoho aspektů moderního života zůstává pro jedince s poruchou hlasu či řeči nesmírně obtížných. Tyto poruchy často ovlivňují emocionální a sociální život člověka a mohou ohrozit pracovní příležitosti. Přibližně jedna třetina pracující populace denně využívá svůj hlas jako hlavní pracovní nástroj, nazýváme je hlasovými profesionály. Vokální požadavky se liší mezi různými profesemi, ale společné pro všechny jsou následné profesionální poruchy hlasu. Diagnostice poruch hlasu se věnuje celá řada odborníků. Porucha hlasu bývá definována jako patologická změna v individuální struktuře hlasu, změna v jeho akustických kvalitách, způsobu tvoření a používání. Vyšetření hlasu je záležitostí komplexní týmové spolupráce využívajících všech dostupných metod. Základní hodnocení však vychází ze subjektivního a objektivního členění.

Záměrem našeho projektu bylo získat objektivní výstupy o zdravotním stavu pracovního nástroje pedagogů, tedy jejich hlasu, na území města Ostravy. Cílem práce byla identifikace zdravotních rizik hlasových profesionálů prostřednictvím posouzení stavu hlasu počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu.

MATERIÁL A METODIKA

V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy, se souhlasem ředitelů jsme se setkali v 54 %, tj. u 34 z nich: Poruba (10), Zábřeh (6), Hrabůvka (3), Dubina (2), Výškovice (1), Bělský Les (1), Moravská Ostrava (4), Slezská Ostrava (3), Mariánské Hory (1), Michálkovice (1), Proskovice (1), Lhotka (1). Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti. K měření docházelo vždy na půdě školy v její nejtišší místnosti. Celkem se zapojilo 495 respondentů.

Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému Lingwaves pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Systém Lingwaves slouží k variabilní analýze lidského hlasu využívající hlasových profilů čili fonetogramů. Lingwaves zahrnuje měřič úrovně zvukového tlaku zajišťující vyšší přesnost měření intenzity, která se tak určí přímo ze signálu měřiče a digitálně se přenese k softwarovému zpracování. Pro účely výpočtu výšky tónu se používá kondenzátorový mikrofon Electret zabudovaný v měřiči zvukového tlaku. Měření se standardně provádí 30 cm od úst [21]. Fonetogram splňuje požadavky směrnic Unie evropských foniatrů pro standardizovanou fonetografii. Získané údaje z hlasové analýzy byly dále zpracovány. U kvantitativních údajů byly vypočteny základní charakteristiky (aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota), u kvalitativních údajů byla zpracována frekvenční analýza (absolutní a relativní počty).

Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali následující parametry – fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah, profil mluvního hlasu a Dysphonia Severity Index (dále jako DSI). Fonační doba, jedna z funkčních vlastností hlasu, je čas vyjádřený v sekundách, během kterého dokáže určitá osoba po jednom nadechnutí udržet nepřetržitě zpívaný (fonovaný) tón [7]. Při prostém nádechu se průměrná fonační doba pohybuje mezi 15–20 vteřinami [10]. Intenzitní, neboli dynamický rozsah hlasu je rozdíl maximální a minimální naměřené hladiny akustického tlaku při zvoleném hlasovém úkonu. Jestliže budeme vycházet z obvyklých hodnot pro zdravý, neškolený hlas tak u mužů se pohybuje v průměru mezi 20–28 dB a u žen mezi 18–28 dB (za patologickou hodnotu bývají považovány hodnoty okolo 8 dB). Průměrný dynamický rozsah hlasu činí 25 dB [5, 7]. Profil mluveného hlasu (speaking profile slope) se vytváří měřením tichého, klidného, hlasitého a křičeného hlasu. Výsledky jsou zobrazeny jako křivka, která ukazuje, jak rychle roste výška tónu se stoupající hlasitostí a jejíž sklon nás informuje o kvalitě hlasu. Strmý nárůst křivky vyjádřený číselnou hodnotou (tzn. sklon křivky > 1) je typický pro dobré hlasy [1].

Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index. Kombinuje několik měření hlasu a je konstruován jako vážená kombinace čtyř hlasových charakteristik: maximální doba fonace (MPT, s), nejvyšší frekvence (F0-High, Hz), nejnižší intenzita (I-Low, dB) a chvění (jitter, %). Je konstruován jako

DSI = 0,13 x MPT + 0,0053 x F0-High – 0,26 x I-Low – 1,18 x Jitter (%) + 12,4 [25]

Pomocí indexu DSI je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu (tab. 1) a lze jej použít k dokumentaci změn kvality hlasu v jednodimenzionálním měřítku od +5 do -5. Čím více je index klienta záporný, tím více je jeho hlas považován za dysfonický. A naopak čím vyšší je hodnota indexu, tím lepší kvalita hlasu je. Účinek pohlaví je naštěstí nepřímo zahrnut ve výpočtu DSI, takže samostatný index není potřeba používat zvlášť pro muže a ženy [6, 25].

Tab. 1. Klasifikace hlasu podle Dysphonia Severity Index
Klasifikace hlasu podle Dysphonia Severity Index

Charakteristika souboru

Studie byla zaměřena na pedagogy, kteří jsou podle rozdělení Unie evropských foniatrů zařazeni do druhé skupiny hlasových profesionálů z hlediska požadavku na kvalitu hlasu (tab. 2) [22]. Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Většinovou část tvořilo 435 žen, tj. 90 %, zbývající část doplnilo 49 mužů, tj. 10 %. Horní i dolní věková hranice byla individuálně omezena výkonem povolání. Věkové rozpětí souboru bylo u žen 24–68 let, u mužů 27–63 let. Průměrný věk celého souboru činil 45 let (SD ± 9,57). Některé ženy vykonávaly své povolání v rámci starobního důchodu. Vysokoškolsky vzdělaných bylo 455 respondentů, tj. 94 % (407 žen a 48 mužů), středoškolsky vzdělaných 29 respondentů (28 žen a 1 muž), tj. 6 %. Denní zátěž hlasu v závislosti na počtu odučených hodin se odvíjela od velikosti úvazku učitelů a pohybovala se od 1 do 11,5 hodin denně. Průměrně se jednalo o 4–6 hodin denně (SD ± 1,55). Maximální doba praxe u respondentů dosáhla 46 let, naopak minimální pouhý jeden rok. Průměrnou délkou provozování povolání bylo 19 let (SD ± 10,47). Počet dětí ve třídách se pohyboval v rozmezí od 2–36 žáků, průměrně bylo ve třídě 23 žáků (SD ± 5,89).

Tab. 2. Hlasoví profesionálové podle Unie evropských foniatrů
Hlasoví profesionálové podle Unie evropských foniatrů

VÝSLEDKY

U většiny pedagogů, tedy u 220 osob, byla naměřena průměrná fonační doba. Nadprůměrných hodnot dosáhlo 115 osob a podprůměrných hodnot 149 osob. Coby nejnižší hodnota byla naměřena fonační doba dlouhá 4,55 sekund, naopak nejvyšší hodnota dosáhla 50,35 sekund (graf 1).

Fonační doba pedagogů naměřená systémem Lingwaves
Graf 1. Fonační doba pedagogů naměřená systémem Lingwaves

Při hodnocení dynamického rozsahu z celkového počtu 495 osob dosahovala většina respondentů průměrných hodnot, a to 311 pedagogů. Podprůměrné hodnoty, nikoliv však patologické, mělo 30 pedagogů a 143 pedagogů disponovalo nadprůměrným intenzitním rozsahem. Jako nejslabší intenzita byla zaznamenána hodnota 41 dB, naproti tomu nejsilnější pak 114 dB (graf 2).

Intenzitní rozsah pedagogů naměřený systémem Lingwaves
Graf 2. Intenzitní rozsah pedagogů naměřený systémem Lingwaves

Informace získané pomocí křivky mluveného hlasu neboli Speaking profile slope (obr. 1) rozdělily soubor následovně. Kvalitě dobrých hlasů, tedy hodnotě větší než jedna, odpovídal počet 407 osob (84 %). Hodnota menší než 1 byla naměřena 77 osobám (16 %). Stoprocentní úspěšnosti tohoto měření dosáhli pedagogové devíti základních škol (Ostrava-Poruba – Bulharská, I. Sekaniny, K. Pokorného, Porubská 831; Ostrava-Zábřeh – Kosmonautů 13, Volgogradská; Bělský Les – B. Dvorského; Muglinov – Pěší; Ostrava-Lhotka – Těsnohlídkova).

Příklad křivky profilu mluveného hlasu (speaking profile slope) pro hodnotu
Obr. 1. Příklad křivky profilu mluveného hlasu (speaking profile slope) pro hodnotu

DSI byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu (graf 3). V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně: 5 – žádné dysfonii 287 pedagogů; 4 – lehké dysfonii 83 pedagogů; 3 – lehké až střední dysfonii 34 pedagogů; 2 – mírné dysfonii 16 pedagogů; 1 – stálé dysfonii 2 pedagogové a 0 – silné přetrvávající afonii 1 pedagog. Stoprocentní úspěšnosti dosáhly: ZŠ I. Sekaniny (Ostrava-Poruba) a ZŠ Kosmonautů 13 (Ostrava-Zábřeh).

Dysphonia Severity Index u pedagogů po měření systémem Lingwaves
Graf 3. Dysphonia Severity Index u pedagogů po měření systémem Lingwaves

DISKUSE

Hlas pedagogů byl předmětem již mnoha studií po celém světě, neboť učitelé jsou lákavým souborem v oblasti profesionálních poruch hlasu. Přes veškeré výzkumy v oblasti hlasových problémů u učitelů je výskyt hlasových poruch v této skupině stále jistou neznámou, zprávy o jejich výskytu se pohybují ve velkém rozpětí. Je však zřejmé, že v profesích majících výrazné hlasové zatížení jsou potíže častější, než je obecně běžné.

Právě učitelé základních a mateřských škol jsou považováni za reprezentanty profese s těžkým hlasovým zatížením a podle autorů Laukkanen, Pekkarinen et al. tvoří 16 % z celkového počtu hlasových profesionálů [9, 23]. Jedním ze stanovisek je denní mnohahodinové používání hlasu v plné síle při dobré srozumitelnosti. Denní zátěž hlasu se v našem souboru pohybovala od jedné až do 11,5 hodiny za den, průměr byl roven šesti hodinám na den. Učitelé ve skutečnosti používají svůj hlas s vysokou intenzitou, v hlučných třídách a dlouhou dobu bez vhodných přestávek. Tráví až 90 % svého pracovního času ústním vysvětlováním. [4, 17] Přetěžování hlasového aparátu učitelů těmito způsoby bylo prokázáno i v dalších studiích [3, 14, 15, 20].

Podle fonační doby, která je podle Wuytse et al. důležitou proměnnou pro celkové hodnocení kvality hlasu, je náš soubor rozdělen na téměř stejné 3 části. U osob, které disponovaly nadprůměrnými hodnotami fonační doby, byla prokazatelná brániční dechová technika, naopak podprůměrné výsledky odpovídaly svrchnímu hrudnímu dýchání.

Hodnocení DSI určilo v souboru respondentů 32,2 % pedagogů s různými formami dysfonie, od lehké přes mírné dysfonie až po přetrvávající afonie. Podle autorky Sliwinska-Kowalska je tento fakt předurčující k vznikající patologii hlasotvorného aparátu až vzniku profesionální poruchy hlasu [18]. Podobné výsledky mají i autoři dalších výzkumů, kteří se shodují na vyšší prevalenci hlasových problému u učitelů [10, 11, 12, 19]. Pokud jde o subjektivní hlasové stížnosti, výsledky příslušných studií mohou být shrnuty následovně: většina učitelů má zkušenosti s hlasovými obtížemi, až jedna desetina z nich je považuje za těžké problémy a až 5 % za tak četné a časté, že setrvání v jejich práci je pro ně velmi diskutabilní [11, 12, 16, 19]. Stejně tak se učitelé domnívají, že hlasový problém může nepříznivě ovlivnit jejich budoucí kariérní možnosti [19]. Tyto výsledky podporují představu, že učitelství je vysoce rizikové povolání vzhledem k vzniku hlasových poruch.

V naší studii jsme neporovnávali rozdíly mezi pohlavími, neboť podle Wuytse je efekt pohlaví nepřímo zahrnut ve výpočtu DSI. Avšak v mnoha dalších výzkumech bylo uvedeno, že ženy trpěly hlasovými problémy častěji než jejich mužští kolegové [2, 6, 13, 15, 24]. U žen se tak potvrdila větší kumulace profesionálních potíží odůvodněná některými autory častější prací obvykle s mladšími dětmi [13, 15, 24]. Tento fakt naše výsledky nemohou potvrdit, avšak ani vyvrátit, pro nízký počet mužů v našem souboru. Ale souhlasí s převahou ženského pohlaví v pedagogické profesi, náš soubor tvořilo 90 % žen a 10 % mužů.

Podle doktorky Inez Kozelské, která se zabývala výzkumem v oblasti hlasové přípravy budoucích hlasových profesionálů – učitelů na katedře hudební výchovy Ostravské univerzity, vyplývá, že pregraduální hlasová příprava v rámci učitelské profese je nedostatečná a vyžaduje další opatření. Dále autorka uvádí, že při hlasových obtížích, často kumulovaných, učitelé nevyhledávají odbornou foniatrickou konzultaci [8]. Z našeho souboru již alespoň jednou absolvovalo foniatrickou prohlídku 64 % pedagogů. Z toho pouze 3 % respondentů svého foniatra nebo otolaryngologa navštěvuje pravidelně. Přitom během praxe by mělo být samozřejmostí dodržovat periodické prohlídky hlasotvorného aparátu, jejichž lhůta je doporučena u osob s vysokými nároky na kvalitu hlasu jedenkrát za 1–3 roky. Výstupní a následné prohlídky mají význam z forenzního hlediska. Od učitelů jako hlasových profesionálů bychom očekávali zodpovědnější přístup v péči o hlas. Významné je neopomenout preventivní vstupní prohlídku před zahájením studia, kterou se posuzuje zdravotní způsobilost ke studiu a k přípravě na budoucí povolání. Již zde je možné vyhnout se možným pozdějším těžkostem.

Výsledky naší práce se ztotožňují s názory dalších studií, které označují učitelství jako rizikovou profesi vzniku hlasových poruch. Tato zjištění jasně ukazují na potřebu dalšího zkoumání příčin hlasové dysfunkce a jsou motorem pro rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na prevenci hlasových problémů v této skupině profesionálních hlasových uživatelů.

ZÁVĚR

Během realizace této studie bylo možné měřit hodnoty, které mapují hlasovou kondici pedagogů – hlasových profesionálů – ostravských základních škol. Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. K tomuto přepínání dochází zcela zbytečně, následkem nedostatečné osvěty v rámci hlasové hygieny.

Právě u pedagogů, by měla být hlasová péče a vzdělání co nejpregnantnější, mají-li možnost zodpovědně předávat zásady dokonalého mluvního a zpěvního projevu svým žákům, tedy následujícím generacím. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu profese a následným ekonomickým dopadům.

Projekt byl realizován v rámci grantu Ostravské univerzity (Lékařské fakulty) a Magistrátu města Ostravy - SMO 0211/2012/KZ: Epidemiologická studie frekvence hlasových poruch u pedagogů a návrh jejich prevence.

Do redakce došlo dne 10. 8. 2015.

Do tisku přijato dne 13. 8. 2015.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Kristýna Vojkovská

Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy

Opavská 6116/15A

708 00 Ostrava-Poruba

e-mail: orl.centrum@centrum.cz


Zdroje

1. WEVOSYS: Speech and Voice Assessment Tools [online]. Forchheim Germany, 2014 [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://wevosys.com/index.html.

2. Angelillo, I. F. et al. Prevalence of occupational voice disorders in teachers. Journal of preventive medicine and hygiene, 2015, 50, 1.

3. Bermúdez de Alvear, R. M. Perfil de uso vocal en el profesorado de los colegios públicos de Málaga (in Spanish), thesis, Malaga, 2003.

4. Bermúdez de Alvear, R. M., Barón, F. J., Martínez-Arquero A. G., Ginés A. School Teachers’ Vocal Use, Risk Factors, and Voice Disorder Prevalence: Guidelines to Detect Teachers with Current Voice Problems. Folia Phoniatrica et Logopaedica. 2011, 63, 4, s. 209–215. DOI: 10.1159/000316310. ISSN 1421-9972.

5. Frič, M. Porovnání parametrů hlasových polí u hlasových profesionálů a začínajících studentů herectví. Proceeding of the 4th International Symposium Material – Acoustics – Place 2008, Technical University in Zvolen, 2008, s. 47–52.

6. Hakkesteegt, M. M. Evaluation of Voice Disorders: Dysphonia Severity Index and Voice Handicap Index. Erasmus University Rotterdam 2009. ISBN 978-90-9024566-9. Retrieved from http://hdl.handle.net/1765/16932

7. Kejklíčková, I. Logopedie v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-2835-3.

8. Kozelská, I. Hlasová výchova v učitelské přípravě: (jako dovednostní součást profesionalizace učitelů 21. století). Vyd. 1. V Ostravě: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 978-807-0423-592.

9. Laukkanen, A. M. On speaking voice exercises. A study on the acoustic and physiological effects of speaking voice exercises applying manipulation of the acoustic-aerodynamical state of the supraglottic space and artificially modified auditory feedback [doctoral dissertation]. Tampere: University of Tampere, 1995.

10. Lejska, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, ISBN 80-7315-038-7.

11. Morton, V., Watson, D. R. The teaching voice: problems and perceptions. Logopedics Phoniatrics Vocology, 1998, 23, 3, s. 133–139.

12. Pekkarinen, E., Himberg, L., Pentti, J., Sheard, Ch., Heylen, L., Millet, B., Van Lierde, K., Raes J., Van de Heyning, P. H. Prevalence of vocal symptoms among teachers compared with nurses: A questionnaire study. Logopedics Phoniatrics Vocology. 1992, 17, 2, s. 113–117. DOI: 10.3109/14015439209098721. ISSN 1401-5439.

13. Preciado-López, J., Pérez-Fernández, C., Calzada-Uriondo, M., Preciado-Ruiz, P., Heras, H., Millet, B., Van Lierde, K., Jan Raes, J., Van de Heyning, P. H. Epidemiological Study of Voice Disorders Among Teaching Professionals of La Rioja, Spain: A questionnaire study. Journal of Voice, 2008, 22, 4, s. 489–508. DOI: 10.1016/j.jvoice.2006.11.008. ISSN 08921997.

14. Rantala, L., Vilkman, E., Bloigu, R. Voice Changes During Work. Journal of Voice, 2002, 16, 3, s. 344–355. DOI: 10.1016/S0892-1997(02)00106-6. ISSN 08921997.

15. Roy, N., Merrill,R. M., Thibeault, S., Parsa, R. A., Gray, S. D., Smith, E. M. Prevalence of Voice Disorders in Teachers and the General Population. Journal of Speech Language and Hearing Research, 2004, 47, 2, s. 281. DOI: 10.1044/1092-4388(2004/023). ISSN 1092-4388.

16. Russell, A., Oates, J., Greenwood, K. M., Kirchner, L., Heras, H., Millet, B., Van Lierde, K., Raes, J., Van de Heyning, P. H. Prevalence of voice problems in teachers: A questionnaire study. Journal of Voice, 1998, 12, 4, s. 467–479. DOI: 10.1016/S0892-1997(98)80056-8. ISSN 08921997.

17. Sala, E., Viljanen, V. Improvement of acoustic conditions for speech communication in classrooms. Applied Acoustics, 1995, 45, 1, s. 81–91. DOI: 10.1016/0003-682X(94)00035-T. ISSN 0003682x.

18. Sliwinska-Kowalska, M., Niebudek-Bogusz, E., Fiszer, M., Los-Spychalska, T., Kotylo, P., Sznurowska-Przygocka, N., Modrzewska, M. The Prevalence and Risk Factors for Occupational Voice Disorders in Teachers. Folia Phoniatrica et Logopaedica, 2006, 58, 2, s. 85–101. DOI: 10.1159/000089610. ISSN 1421-9972.

19. Smith, E., Gray, S. D., Dove, H., Kirchner, L., Heras, H., Millet, B., Van Lierde, K., Raes, J., Van de HEYNING, P. H. Frequency and effects of teachers’ voice problems: A questionnaire study. Journal of Voice, 1997, 11, 1, s. 81–87. DOI: 10.1016/S0892-1997(97)80027-6. ISSN 08921997.

20. Södersten, M., Granqvist, S., Hammarberg, B., Szabo, A. Vocal Behavior and Vocal Loading Factors for Preschool Teachers at Work Studied with Binaural DAT Recordings. Journal of Voice, 2002, 16, s. 356–371. DOI: 10.1016/S0892-1997(02)00107-8. ISSN 08921997.

21. Sulter, A., Schutte, M. H. K., Miller, D. G., Sheard, Ch., Heylen, L., Millet, B., Van Lierde, K., Raes, J., Van de Heyning, P. H. Differences in phonetogram features between male and female subjects with and without vocal training: A Challenge for Occupational Safety and Health Arrangement. Journal of Voice, 1995, 9, 4, s. 363–377. DOI: 10.1016/S0892-1997(05)80198-5. ISSN 08921997.

22. Veldová, Z. Možnosti léčby hlasových profesionálů v ambulantní praxi. Interní medicína pro praxi, 2005, č. 11, s. 496–498. Dostupný z www: http://www.internimedicina.cz/artkey/int-200511-0007.php.

23. Vilkman, E. Voice Problems at Work: A Challenge for Occupational Safety and Health Arrangement. Folia Phoniatrica et Logopaedica, 2000, 52, 1–3, s. 120–125. DOI: 10.1159/000021519. ISSN 1421-9972.

24. Vilkman, E., Oates, J., Greenwood, K. M., Kirchner, L., Heras, H., Millet, B., Van Lierde, K., Raes, J., Van de Heyning, P. H. Occupational Safety and Health Aspects of Voice and Speech Professions: A questionnaire study. Folia Phoniatrica et Logopaedica, 2004, 56, 4, s. 220–253. DOI: 10.1159/000078344. ISSN 1421-9972.

25. Wuyts, F. L., De Bodt, M. S., Molenberghs, G., Remacle, M., Heylen, L., Millet, B., Van Lierde, K., Raes, J., Van de Heyning, P. H. The Dysphonia Severity Index: A Challenge for Occupational Safety and Health Arrangement. Journal of Speech Language and Hearing Research, 2000, 43, 3, s. 796. DOI: 10.1044/jslhr.4303.796. ISSN 1092-4388.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 2

2015 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se