Patokineziologické změny v pohybovém aparátu u hráčů na basovou kytaru – význam prevence: série případů a literární přehled


Autoři: J. Klugarová 1,2;  T. Gregorová 3;  M. Klugar 1;  R. Kertz 4;  J. Marečková 1,2
Působiště autorů: The Czech Republic (Middle European) Centre for Evidence-Based Health Care: An Affiliated Centre of The Joanna Briggs Institute, Department of Social Medicine and Public Health, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc 1;  Centre for Research and Science, Faculty of Health sciences, Palacky University Olomouc 2;  Faculty of Physical Culture, Olomouc 3;  Health Care Specialists Ltd., USA 4
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 67, 2015, No. 2, s. 38-45.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jakým způsobem se asymetrické zatížení u hráčů na basovou kytaru promítne do funkce pohybového aparátu.

V rámci této série případů jsme vyšetřili čtyři muže, z nichž tři byli české národnosti a jeden Holanďan, kteří pravidelně hrají na basovou kytaru. U všech probandů jsme odebrali anamnestické údaje a u třech z nich zkušený fyzioterapeut provedl kineziologické vyšetření. Pro účely této studie vyplnili všichni hráči na basovou kytaru zkrácený dotazník bolesti McGillovy univerzity a mapu bolesti.

Výsledky série případů ukázaly, že pravidelně hrající hráči na basovou kytaru mají tendenci ke zkrácení a vzniku reflexních změn (trigger pointů) v horní části levého trapézového svalu a bolestivosti levého ramene, zápěstí a prstů na levé horní končetině, protrakci především pravého ramene, rotaci celého hrudníku vlevo a omezení mobility krční páteře. U dvou probandů jsme identifikovali horní zkřížený syndrom a u jednoho i bolest v oblasti bederní části páteře. Zejména u méně zkušených hráčů byla přítomna velká emoční složka bolesti.

Manifestace změn v muskuloskeletálním systému u hráčů na basovou kytaru souvisí nejen s hmotností basové kytary, ale také s pozicí při hře, hrací technikou a délkou i frekvencí hraní.

Klíčová slova:
basová kytara – hrací technika – patokineziologie – muskuloskeletální systém – prevence

Do redakce došlo dne 8. 7. 2015.

Do tisku přijato dne 24. 7. 2015.


Zdroje

1. Fjellman-Wiklund, A., Chesky, K. Musculoskeletal and general ­health problems of acoustic guitar, electric guitar, electric bass, and ­banjo players. Medical Problems of Performing Artists, 2006, 21, 4, s. 169.

2. Cazanbon, M. The History of The Bass Guitar [Internet]. Ezine Articles database. 2007 [cited February 13, 2013]. Available from: http://ezinearticles.com/?The-History-Of-The-Bass-Guitar&id=440318.

3. Kertz, R. Bassist’s Guide to Injury Management, Prevention and Better Health. 2nd ed: Mhr-Musicians Health Res, 2011, 72 s.

4. Brown, A. J., Skinner, T. Bass Guitar Playing, Early Grades. East Sussex, Great Britain: Registry Publications Ltd; 2006, 64 s.

5. Sławek, J. Křeče hudebníků – klinický obraz, patofyziologie a léčba. Neurologie pro praxi, 2004, 2, 5, s. 42–46.

6. Tubiana, R. Musician’s focal dystonia. Hand clinics, 2003,19, 2, s. 303–338, VII. PubMed PMID: 12852672.

7. Horvath, J. Playing (less) hurt. Milwaukee: Hal Leonard, 2010.

8. Rašev, E. Škola zad. Praha: Direkta, 1992.

9. Turk, D. C., Melzack, R. Handbook of pain assessment. 3rd ed. ed. New York, London: Guilford 2011.

10. Lewit, K. Manipulative Therapy: Musculoskeletal Medicine. 1 ed. London: Elsevier/Churchill Livingstone, 2009.

11. Véle, F. Kineziologie. Praha: Triton 2006.

12. Viitanen, J. V., Heikkila, S., Kokko, M. L., Kautiainen, H. Clinical assessment of spinal mobility measurements in ankylosing spondylitis: a compact set for follow-up and trials? Clin Rheumatol., 2000, 19, 2, s. 131–137. PubMed PMID: 10791625.

13. Olivieri, I., D’Angelo, S., Cutro, M. S., Padula, A., Peruz, G., Montaruli, M. et al. Diffuse idiopathic skeletal hyperostosis may give the typical postural abnormalities of advanced ankylosing spondylitis. Rheumatology, 2007, 46, 11, s. 1709–1711. doi: 10.1093/rheumatology/kem227. PubMed PMID: 17938137.

14. Kolář, P. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén; 2009.

15. Janda, V. Muscle function testing. London: Butterworth-Heinemann 1983.

16. Tubiana, R., Thomine, J. M., Mackin, E. Examination of the hand and wrist. 2nd ed. London: Dunitz, 1996.

17. Urbano, F. L. Review of Clinical Signs: Tinel’s Sign and Phalen’s Maneuver: Physical Signs of Carpal Tunnel Syndrome. Hospital Physician., 2000, 36, 7, s. 39–54.

18. Cronos, A. US Patent 6,359,203, assignee. Method and strap support assembly for holding musical instrument in upright position. California, US patent US 6,359,203 B1, 2002 March 19, 2002.

19. Tunks, E., Bellissimo, A., Roy, R. Chronic pain: psychosocial factors in rehabilitation. 2nd ed. Malabar, Fla.: R. E. Krieger Pub. Co; 1990.

20. Gatchel, R. J., Turk, D. C. Psychosocial factors in pain: critical perspectives. New York; London: Guilford Press 1999.

21. Winspur, I., Parry, C. B. W. The musician’s hand: a clinical guide. London: Martin Dunitz Ltd. 1998.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se