Zprávy


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 63, 2011, No. 2, s. 102-106.
Kategorie: Zprávy

Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci na Maltě

Malta, nedosahující ani půl milionu obyvatel, je nejmenším členským státem Evropské unie. Tato okolnost i malé rozměry země vytvářejí podmínky pro úzkou součinnost jednotlivých orgánů ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Hlavním činitelem v této oblasti je v roce 2000 zřízený OHSA (Occupational Health and Safety Authority, Úřad bezpečnosti práce a ochrany zdraví), jehož hlavním úkolem je dohled nad dodržováním bezpečnostních předpisů na všech úsecích hospodářství země. Například v roce 2009 provedl 2022 návštěv na závodech, při kterých se zároveň konaly předepsané bezpečnostní prohlídky. V uvedeném roce bylo předloženo 4021 zpráv shromážděných v datové bance. Úřad vyšetřuje i pracovní úrazy, organizuje informační kampaně, podílí se na výchově a výuce a účastní se na vytváření národních legislativních předpisů.

Na evropské úrovní je OHSA členem Výboru vedoucích inspektorů bezpečnosti práce SLIC (Committee of Senior Labour Inspectors), čehož využívá k aktivní účasti na společných jednáních, členstvím v pracovních skupinách (Working groups) a k výměně vzájemných iniciativ. OHSA hraje aktivní roli v iniciativách Evropské agentury bezpečnosti práce a ochrany zdraví (European Agency for Safety and Health at the Workplace) a udržuje kontakty s četnými zahraničními organizacemi.

V roce 2000 byl zřízen Národní ústav pro standardizaci MSA (Malta Standards Authority), který je na vládě zcela nezávislý. Oddělení normování (STD – Standardization Directorate, Abteilung für Normung STD) je odpovědné za vývoj a přijímání norem, a to jak mezinárodních, tak evropských i čistě národních (v roce 2000 celkem 3). MSA je členem řady mezinárodních orgánů, jako např. CEN (Evropská komise pro normalizaci), CENELEC, ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) atd. MSA byla již podruhé zvolena pro období 2010–2011 do Rady ISO a do Výkonné rady CENELEC.

Při jednání Evropské komise vedoucích představitelů pro standardizaci (SOGS – European Commission’s Senior Officials Group on Standardization) v roce 2009 byla Malta pověřena členstvím ve skupině pěti členských zemí zastupujících národní zájmy (National Authorities College) pro evropskou spolupráci v rámci poradní akreditační komise (European Cooperation for Accreditation Advisory Board EAAB). MSA má 36 členů, plní řadu úkolů, které řeší v zahraničí ministerstva. MSA Metrology Directorate nabízí kalibrace laboratořím na Maltě. RAD (Regulatory Affairs Directorat, Die Abteilung für Regulierungsfragen) je odpovědné za uplatnění evropské legislativy. Zastupuje Maltu na jednání Evropské komise (European Commission) a v evropské komisi pro technickou harmonizaci, označení CE a mnoho dalších speciálních úseků. MSD (Market Surveillance Directorate) se zabývá bezpečností výrobků a dodržováním příslušných předpisů. V roce 2009 bylo provedeno 518 inspekcí v obchodě a přezkoumáno 2 227 výrobků. Bylo nalezeno jen 14 nejistých produktů a nahlášeno evropskému orgánu EU Rapid Alert Systém (RAPEX).

Literatura: GAUCI, M., CAMILLERI, A. Arbeitsschutz und Normung in Malta, KANBrief 2010, 17, č. 3, s. 18–20.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Aerosoly na plážích Baltského moře

Tvorba bioaerosolů je významným procesem probíhajícím na mořských plážích, vznikajícím mezi mořem a atmosférou. Na jejich vzniku se podílí pestrá řada rozmanitých vlivů, jako např. větry, vlny a celkové atmosférické podmínky (teplota, vlhkost a proudění vzduchu), ionizace částic a různé jiné fyzikální a chemické procesy a podmínky. Jejich kombinací vznikají částice různých velikostí i různých vlastností. Velmi záleží také na ročním období.

Vliv aerosolů na okolní prostředí je mnohotvárný a je podrobně sledován. Například polské pokusy prokázaly, že koncentrace mikroorganismů v aerosolových částicích byly až stonásobně vyšší než v okolní mořské vodě. Tyto výsledky však nejsou jednoznačné, naše pokusy s aerosoly ukázaly,že uměle vytvářené aerosoly z dovážené mořské vody z Jadranu mají významné bakteriostatické a bakteriocidní vlastnosti a byly použity jak z hlediska terapeutického u afekcí horních cest dýchacích, tak pro ošetření prostředí. Aerosoly v přímořské oblasti jsou již dlouhou dobu využívány v balneologii.

Polské pokusy pokračovaly i v laboratořích, kde byly simulovány podmínky vzniku aerosolů v přírodě. Cílem těchto pokusů bylo objasnit některé z podmínek významných pro vznik a složení aerosolových částic. Byla nalezena statisticky významná souvislost mezi celkovým počtem mikroorganismů v částicích a teplotou vzduchu a jeho prouděním (směr a síla větrů). Stejná souvislost se našla i pro nálezy spór plísní a hub.

Literaturta: MICHALSKA, M., BARTOSZEWICZ, M., CIESZYŇSKA, M., NOWACKI J. Bioaerosols on beaches. Int. Marit. Health, 2010, 61, č. l, s. 41–43.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Campylobacter

Campylobacter je rod patogenních mikroorganismů, které jsou nebezpečné pro člověka. Dva druhy (Campylobacter jejunum a C. coli) se pokládají za hlavní původce infekčních onemocnění z potravin ve Velké Británii. V roce 2008 bylo hlášeno 49 880 případů kampylobakteriózy v Anglii a ve Wellsu. Devadesát procent těchto případů vyvolalo C. jejuni, na C. coli připadl zbytek, cca 7–10 % případů. Nejčastěji se lidé nakazili požitím kontaminované potravy, např. nedostatečně tepelně opracovaného drůbežího masa. Při průzkumu trhu bylo nalezeno až 65 % infikovaných kuřat. Jinými zdroji jsou infikované mléko a voda.

Campylobacter postupně kolonizuje střevo a vyvolává zánětlivé změny. Je pohyblivý díky polárním bičíkům, toho využívá i k proniknutí hlenovou vrstvou k epiteliálním buňkám, následuje adheze k povrchu buněk a pak pronikání do jejich nitra. Campylobacter produkuje cytotoxický toxin. Tyčkovité, gramnegativní bakterie mají spirální tvar, jsou mikroaerofilní a termofilní, jejich optimální teplota růstu je 42 °C, což znesnadňuje laboratorní operace.

Po inkubační době, cca 14denní, se objeví horečka, celkový pocit ztráty zdraví, křeče v břiše, vodnaté, někdy i krvavé průjmy. Obtíže trvají 2–7 dnů. U velmi mladých, starých a imunitně slabých jedinců se doporučuje léčba antibiotiky.

Literatura: MANNING, G. Campylobacter. Mikrob. Foc. Fluka, 2010, 2, č. 1, s. 5.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Prevence varicelly v lodní dopravě

Doporučení preventivních opatření pro lodě zajišťující dopravu nebo rekreační zábavní plavby vycházejí ze základních charakteristik onemocnění varicellou. Je třeba vzít v úvahu vysokou nakažlivost tohoto virového onemocnění, které se šíří vzduchem nebo kapénkovou formou, popř. kontaktem, a má obvyklou 14denní inkubaci (10–21 dnů).

Nejvíce zaměstnanců lodních společností pochází z jihovýchodní Asie a východní Evropy, řada z nich nemusí být proti viru varicelly imunní. Do zaměstnání mohou být přijati v inkubační době, jsou též velmi vnímaví k nákaze získané od jiných členů posádky. Doporučuje se proto při vstupní prohlídce sledovat stav imunity proti viru varicelly, popř. provést imunizaci. Je též třeba plnit zákonné předpisy, kterým není někdy věnována náležitá pozornost. Nebývají k dispozici ani přesnější údaje o počtech nemocných členů posádek. Část neúplných údajů je vyvolána strachem z důsledků hlášení, popř. zpoždění a pokut. Jsou i stížnosti, že přístavní zdravotnická zařízení na zaslaná hlášení adekvátně nereagují.

Důležitým opatřením je izolace nemocného v kajutě a jeho styk jen s prokazatelně imunními členy posádky. Praktická opatření byla vyzkoušena v Indii na skupině 121 nově přijímaných mužů ve věku 21–42 let pro různé pomocné profese jako pomocný číšník, bezpečnostní strážce apod. Odebrané sérum bylo testováno na protilátky proti planým neštovicím (IgG, IgM). Pozitivní anti IgG test značil imunitu, anti pozitivní IgM aktivní infekci, tito muži byli opakovaně testováni po 4 týdnech na přítomnost IgG, v negativním případě byli očkováni. Jako případy negativních testů IgG bylo očkováno 20 mužů (16,5 %).

Literatura: SCHLAICH, C. Public health significance of chickenpox on ships. Int. Marit. Health, 2010, 61, č. 1, s. 28–31; IDNANI, N. Varicella among seafarers. Int. Marit. Health, 2010, 61, č. 1, s. 32–35.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Zvýšený výskyt listerií

Listerióza je závažné onemocnění vyvolané Listeria monocytogenes. Postihuje především starší jedince, těhotné ženy, novorozence a lidi s oslabeným imunitním systémem. Příznaky onemocnění jsou podobné chřipkovým (horečka, bolesti svalů), někdy jsou též příznaky gastrointestinální jako nausea a průjem a z postižení nervového systému (bolesti hlavy, ztuhlost šije, ztráta orientace a rovnováhy, křeče). Může dojít i k bakteriémii s encefalitidou a meningitidou. Těhotné ženy mohou prodělat infekci jen s lehkými chřipkovými příznaky, ale hrozí potrat, předčasný porod a infekce novorozence. V USA onemocní každoročně závažnou formou listeriózy cca 2 500 osob, z nich 500 případů končívá smrtí.

Současný zvýšený výskyt onemocnění má řadu příčin, mezi něž patří např. rozšíření tzv. fast foodů, nárůst nabídky potravinářských produktů na trhu i změny v celkovém stravování.

Při studiu pronikání listerií do těla hostitele se nalezlo množství patogenů ve vakuolách makrofágů a lymfocytů, a to díky produkovanému listeriolyzinu. Výzkum též potvrdil nález tzv. L-forem Listeria monocytogenes jako jiné formy přežívání patogenu, který se v této podobě může množit a růst. U této formy jsou buňky obklopeny jednoduchou membránou, mají kulovitý tvar velikostí značně převyšující tvar obvyklý. Tyto buněčné formy nemohou být detekovány a klasifikovány běžnými metodami. Běžná forma Listeria monocytogenes je grampozitivní, nesporulující, krátce tyčkovitý pohyblivý mikrob se zaoblenými konci. Je všeobecně rozšířený, nalézáme ho např. v rostlinách, půdě, ve střevech ptáků, ryb, korýšů i některých savců včetně člověka. U lidí jsou pozitivní nálezy mezi 1–10 %. Riziko představuje syrové maso, mléčné výrobky, syrové neb uzené ryby, saláty a dlouho skladovaná vakuově zpracovaná potrava. Listerie hyne zahříváním, ale je relativně odolná vůči solím a kyselinám. Množí se i při nízkých teplotách v chladničkách a uvnitř vakuových balení. Je kataláza pozitivní, oxidáza negativní, fermentuje uhlovodany na kyselinu, netvoří plyn, nehydrolyzuje škrob a močovinu atd. Názorné výsledky poskytuje použití chromogenních testů. Specializované zkoušky umožňují rozlišení jednotlivých členů celého druhu Listerií: L. gravi, L. welshimere, L. innocua, L. londoniensis, L. ivanovii, L. seeligeri, L. monocytogenes. Nové metody jsou založeny na určování RNA.

Literatura: SIEGRIST, I. Listeria. Survivor. Microbiol. Focus, 2010, 2, č. 2, s. 2–7.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Nové publikace KAN

KAN vydává nové informační letáky a publikace. Například byl renovován leták s obecnými informacemi o KAN (Die KAN stellt sich vor) a dále informace o tom, jak vzniká evropská norma (Wie entsteht eine Europäische Norm). Jsou zdarma k dispozici v německém a anglickém jazyce i v tištěné podobě, musí však být objednány.

Adresy: (Publicationen-Bestellung-kostenfrei), (Publications-Order here-free of charge), (Publications-Bon de commande-gratuit). Pro zájemce s hlubším zájmem je k dispozici podrobnější vydání. Themen/ Normungsgrundlagen.

Literatura: FRITSCHE H. Neue Flyer und Internetinhalte der KAN. KANBrief 2010, 17, č. 4, s. 21.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Zřízení ústavu ochrany zdraví a bezpečnosti práce v Maroku

Maroko zřídilo v květnu 2010 národní ústav ochrany zdraví a bezpečnosti práce (Nationales Arbeitsschutzinstitut – INCTV, Nationales Institut für die Lebensbedingungen bei der Arbeit, National Institute for Working Conditions, L’institut national des conditions de vie du travail). Tento ústav bude poskytovat odborné konzultace vládě, úřadům i podnikům a svojí činností posilovat opatření ke zvyšování bezpečnosti práce. Jednou z prvních činností tohoto ústavu bylo uzavření spolupráce s francouzským ústavem bezpečnosti práce INRS (L’institut national de recherche et de sécurité francais).

Literatura: FRITSCHE, H. Marokko gründet Arbeitsschutzinstitut. KANBrief, 2010, 17, č. 4, s. 23.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Horečka dengue po pobytu v tropech

Horečka dengue je nejrozšířenější horečnaté onemocnění importované evropskými cestovateli. Vyvolávají ji čtyři sérotypy viru rodu Flavivirus, čeleď Flaviviridae, příbuznými s viry západonilské horečky, žluté zimnice a japonské encefalitidy. Virus je přenášen komáry Aedes aegypti (nejčastěji), A. albopticus a A. polynesiensis. Rozšíření nemoci je pouze v oblastech výskytu těchto komárů, kterým vyhovuje mírné klimatické pásmo a přítomnost vody. V takových podmínkách žije více než 40 % obyvatel Země (jihovýchodní a jižní Asie, Jižní a Střední Amerika, centrální Afrika, ostrovy západního i východního Pacifiku). Každoročně je evidováno 50–100 milionů případů horečky dengue (CDF – classic dengue fever) a až 1 milion případů hemoragické horečky (DHF – dengue haemorrhagic fever).

V roce 2001 postihovala horečka dengue 69 zemí, v roce 2008 jich bylo již 100 (v roce 1970 pouze 9 zemí). Mnoho případů má lehký průběh a není vůbec zaevidováno, proto lze soudit, že celkový počet onemocnění je 5–10krát větší než uvedená data. Počet případů pak každoročně roste, přispívá k tomu oteplování klimatu, hromadění obyvatel díky urbanizaci, zvýšení transportu zvláště leteckého včetně nosičů viru v inkubaci. Zdrojem viru jsou nemocní ve stadiu virémie, tj. první 4 dny nemoci po 4–8denní inkubaci. Prodělání nemoci zanechává celoživotní imunitu proti konkrétnímu původci.

Bylo vyšetřeno 753 osob (320 žen ve věku 20–71 let a 433 mužů 19–77letých) v polských univerzitních ústavech v Gdaňsku a Gdyni, které pobývaly v tropech v letech 2000–2009. Přítomnost IgG, IgG plus IgM a IgM proti viru dengue byla nalezena v 191 případech (23,37 %). U 42 osob nebyly výsledky spolehlivě potvrzeny, infekce virem dengue byla tedy potvrzena jen u 149 případů (19,8 %). Možnost nákazy souvisela s délkou pobytu i způsobem zaměstnání, nejohroženější skupinou byli misionáři (19), na dalším místě byli vojáci (11), ostatní včetně turistů a novinářů měli 5 postižených, blíže nezařazeno bylo 25 případů (skupin celkem bylo 14).

Ve studii provedené v Rakousku bylo sledováno 93 pacientů hospitalizovaných ve Vídni s diagnózou dengue v letech 1990–2005. Z nich bylo 56 % infikováno v jihovýchodní Asii, 18 % v Indii, 10 % v Africe a 3 % v Oceánii. V USA bylo sledováno 366 pacientů, nákaza dengue se potvrdila v 77 případech. U 30 % byly místem nákazy ostrovy v Karibiku, u 21 % ostrovy v Pacifiku, u 17 % Asie, 15 % centrální Afrika a rovněž 15 % Jižní Amerika a 2 % ostatní Afrika. Ve skupině Poláků bylo 15 případů z Dálného východu, 16 z jižní Asie, 26 z Jižní a Střední Ameriky, 21 z centrální Afriky, 3 z Maroka a u 68 osob nebylo místo nákazy přesněji určeno. Hospitalizovváno bylo jen 16 případů včetně 3 případů hemoragické horečky. Prozatím chybí dostatečné znalosti zdravotníků o této nemoci a její diagnostice i náležité poučení vyjíždějících o možnostech prevence při chybění účinné vakcíny.

Literatura: GOLJAN, J. et al. Dengue antibodies in travellers returning from tropics. Int. Marit. Health, 2010, 61, č. 1, s. 36–40.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Důležitost prevence v boji s rakovinou děložního čípku

Rakovina děložního čípku je na druhém místě v četnosti zhoubných nádorů, postihuje ženy na celém světě. Lidský papiloma virus (HPV) je nejčastěji sexuálně přenášeným agens, přítomným až u 80 % populace. Ze sta těchto známých virů asi 40 infikuje genitální trakt a 15 z nich vyvolává u žen riziko nádorů děložního čípku. Kromě toho může být tento virus nalezen i v případech karcinomů vulvy, penisu, úst i jiných orgánů.

Lidský papiloma virus bývá zjištěn u 99,7 % žen s histologicky potvrzenou rakovinou čípku. Každoročně onemocní asi 500 tisíc žen, 250 tisíc zemře. Odhaduje se, že rakovina je tu vyvolávána asi v 80 % sexuálně přeneseným virem. Naštěstí je však ve většině případů infekce obranými mechanismy zlikvidována. Jenom v některých případech infekce perzistuje, vznikají abnormální buňky, které se mohou přeměnit na buňky rakovinné.

Prof. H. zur Hausen (byl za svou práci odměněn Nobelovou cenou) zjistil, že u 70 % rakoviny čípku byly celostátně izolovány typy viru 16 a 18. Na základě jeho objevu byly vyvinuty vakcíny s 95% účinností proti těmto převažujícím typům viru. V lednu 2011 proběhla celostátní akce boje proti rakovině děložního čípku. Těžiště úspěšných preventivních opatření spočívá kromě očkování v důsledném dodržování preventivních prohlídek žen, zvláště v období mezi třicátým až padesátým rokem věku.

Literatura: BARCLAY, A. A tale of two viruses. Int. Hosp. Eq. Sol., 2008, 34, č. 5, s. 27.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Ionizované kapaliny jako zdroje uložené energie

Ionizované kapaliny (ionic liquid electrolytes ILEs) jsou organické sole kapalné za pokojové teploty a teplot jí blízkých. Jsou velmi málo těkavé a rozpouštějí širokou paletu sloučenin a tím se mění i jejich vlastnosti. Patří k nim např. imidazol, pyrolidin, acetát, hexafluorofosfát (HFP) apod. Jejich důležitou vlastností je elektrochemická stabilita, která může dosahovat 6 V. Nevýhodou některých může být vysoká viskozita a nedostatečná vodivost.

Oxidace může vyvolat změny objemu, barvy i vodivosti. Praktické využití se nalézá např. v elektroaktivních polymerech (EAPs). Jejich dvou či více stabilních oxidačních stavů se užívá pro naznačené změny. Změna barvy se využívá na displejích a v automobilovém průmyslu. Výhody ILEs zahrnují i jejich vlastnosti v širokém okruhu teplot a dobrou tepelnou stabilitu. Důležité je jejich použití v bateriích i jinde jako elektrochemických superkapacitních zdrojů energie (pohon elektromobilů), neboť poskytují a uchovávají více energie na jednotku hmotnosti než tradiční baterie.

Užitečné jsou jejich vlastnosti vzhledem k okolním kladným i záporným teplotám. Jako zařízení poskytující uloženou energii může být účinné až do -30 °C, speciální pro vojenské účely až do -60 °C. Při takovýchto teplotách dochází ke zpomalení kinetiky procesů nabíjení a vybíjení, zvyšuje se viskozita elektrolytu a snižuje se schopnost elektrolytu přenášet náboj. Nejnepříznivější může být snížení rozpustnosti elektrolytu, dochází k precipitaci soli a destrukci elektrochemické kapacity baterie. Těmto negativním vlivům se čelí přidáváním aditiv a mísením různých ionizačních kapalin.

Důležité je i pozorování těchto systémů při stoupajících venkovních teplotách, při kterých většina elektrolytů těká, což může vést při otevřeném procesu i ke vzniku požáru, popř. výbuchu. To podtrhuje význam ILEs s nízkou těkavostí. ILEs mají i mnohá další využití. Například při procesech pokovování a při výrobě polovodičů, při použití zdrojů energie při zevních teplotách přesahujících 100 °C, kdy voda jako rozpustidlo nemůže být použita apod. Za velmi důležité a užitečné lze označit použití 1-butyl-3-metylimidazolu jako elektrolytu při výrobě obrazovek, kdy ani po milionovém cyklu nebylo pozorováno významné snížení elektroaktivity.

Literatura: STENGER-SMITH, J. D., IRVIN, J. A. Ionic liquids for energy storage applications. Material Matters Aldrich., 2009, 4, č. 4, s. 103–105.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Výroční zpráva Londýnské školy hygieny a tropického lékařství za roky 2009–2010

Zpráva má rozsah 53 stran, s bohatou fotodokumentací. Podává podrobný přehled vedení školy i studentů, informuje o změnách v průběhu sledovaného období a uvádí i důležité osobní události (12 stran). Podrobně je rozváděna organizace škol (12 stran) a přehled činnosti (17 stran).

V uvedeném období bylo na škole zapsáno 3 712 studentů, z toho 1045 studovalo na škole plně neb částečně (part-time), 2 667 dálkově (distance-learning). Ze základní skupiny studentů (1045) se 647 účastnilo přednášek a seminářů, 398 pracovalo ve výzkumu. Ze skupiny 647 studentů (žen bylo 66 %) bylo 396 z Británie a EU, 251 bylo ze zámoří; celkem bylo zastoupeno 67 zemí. Skupina se dále dělí na 18 podskupin podle hlavního studijního oboru, početně největší byla skupina veřejného zdravotnictví s 88 studenty, následují podskupiny epidemiologie se 44 studenty, infekční onemocnění (34), zdravotní politika a plánování (30), tropické lékařství (18). Z dálkově studujících (2 667 studentů, z toho žen 63 %, ze 149 zemí) bylo zapsáno 1056 studentů na veřejné zdravotnictví, 733 na epidemiologii, 483 na infekční nemoci.

Na výzkum se zapsalo 398 studentů (z toho 185 mimo Británii a EU) z 57 zemí, žen bylo 62 %.

Z krátkodobých studijních programů uvádí publikace 29 oborů s počtem studentů 1063, nejvíce studentů (130) bylo zapsáno na tropické ošetřovatelství, 85 na laboratorní diagnostiku parazitů, 71 na tropické lékařství a hygienu atd.

Na plný úvazek pracovalo na škole 1044 zaměstnanců, kteří patří do třech skupin: akademičtí pracovníci a učitelé (350 osob), výzkumní pracovníci (249) a spolupracující odborníci (445). Příjem školy činil celkem 101,6 mil. liber, z toho granty a kontrakty 84,4 mil. liber, školné 12,2 mil. liber a ostatní 5,0 mil. liber. Výdaje činily 74,2 mil. liber na fakulty, 12,9 mil. liber na akademické a administrativní pracovníky a 11,8 mil. liber na ostatní výdaje.

Základní organizační jednotky školy jsou tři fakulty (1. Epidemiologie, 2. Infekční tropické nemoci a 3. Veřejné zdravotnictví a zdravotní politika). Vedení fakult zajišťují profesoři a jejich zástupci pro výuku a výzkum. Do organizace fakult patří řada samostatných specializovaných oddělení, např. u fakulty č. 1 je to Oddělení lékařské statistiky, Oddělení neinfekčních epidemiologických chorob, Oddělení výživy, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí atd. U fakulty č. 2 jsou zařazeny: Nemocnice tropických chorob, Oddělení klinického výzkumu, Oddělení imunologie atd. U fakulty č. 3 je to Oddělení sociálního výzkumu a výzkumu prostředí, Oddělení výzkumu zdravotních služeb a zdravotní politiky atd.

Publikace uvádí řadu podrobných závěrů získaných z činnosti řízené pracovníky školy na různých místech ve světě. Například v Ugandě byla sledována zdravotní péče o nemocné s pozitivním HIV ošetřovaných jak doma pomocí laických spolupracovníků, tak hospitalizovaných. Výsledky antiretrovirální terapie byly shodné u obou sledovaných skupin, náklady na ošetřování však byly u první skupiny mnohem nižší. V jiné studii byla zkoumána účinnost preventivních opatření proti malárii u dětí mladších 5 let v Senegalu, Burkině Faso a Mali. Potvrdila se bezpečnost používaných opatření a 80% účinnost. Byl sledován účinek očkování proti chřipce u těhotných žen a srovnáván význam ochrany s možnými riziky.

Rovněž byl sledován účinek poklesu teploty na vznik infarktu myokardu. Pokles o 1 °C vedl v Británii k 232 infarktům navíc. Zjistilo s též, že znečištění ovzduší prachem, ozonem a oxidy dusíku zvyšuje výskyt infarktů. Další zjištění uvádí, že invazivní zubní terapie zvyšuje riziko infarktu a mrtvice čtyři týdny po výkonu. Intenzivní výzkum probíhal i v boji proti trachomu. Byla sledována citlivost Chlamydia trachomatis k azithromycinu, u nemocných se výzkum soustředil na hledání genu odpovědného za rozvoj choroby po nákaze.

Při sledování lepry se hodnotily imunosupresivní drogy na skupinách osob v Nepálu (prednisolon), Indii (azathioprin) a Etiopii (cyclosporin). Byl vypracován návrh posuzování reakcí u lepry a možnému sledování výsledků celosvětově. Rozsáhlý výzkum byl věnován prevenci meningitidy. Koncem roku 2010 měla začít rozsáhlá vakcinace v Burkině Faso, Mali a Nigeru. Pozornost byla věnována i insekticidům, jakožto hlavní ochraně proti šíření malárie v Asii a Africe.

Pomocí modelového sledování infekce Mycobacteriem tuberculosis bylo zkoumáno jeho pronikání do organismu a jeho další šíření i účinnost nových antibiotik. V mnoha zemích se daří kontrola těhotných žen na syfilis, ne však všude, např. v subsaharské Africe je sledováno jen 30 % žen, což má za následek až pětset tisíc perinatálních úmrtí. Výzkum se tu věnuje též vyhledávání spolehlivých a levných prostředků k provádění testů.

Všechny tyto uváděné příklady jsou jen malou částí v publikaci uváděných prací školy. Mnoha cenných výsledků bylo dosaženo i proto, že škola spolupracuje s mnoha odbornými ústavy, školami a zařízeními po celém světě, a to jak institucemi státními, tak i soukromými, především z okruhu firem podílejících se na výzkumu v oblasti prevence i terapie

Literatura: LANKESTER, T., PIOT, P. Annual Report 2009–2010 London School of Hygiene and Tropical Medicine. Dostupnost na adrese: www.lshtm.ac.uk.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 2

2011 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Neutropenie
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se