18F-FDG PET/CT obraz Erdheimovy-Chesterovy nemoci – přehled českých pacientů


18F-FDG PET/CT pattern of Erdheim-Chester disease – a group of Czech patients

Introduction:

Erdheim-Chester disease (ECD) is a rare unit of histiocytic diseases. The goal of our work was to assess 18F-FDG PET/CT presentation of this disease in patients from the Czech Republic.

Methods:

We analyzed overall 44 18F-FDG PET/CT examinations in 6 patients with this disease. We assessed 18F-FDG accumulation in staging examinations of these 6 patients at usual localizations, i.e. bones, brain, orbit, paranasal sinuses, periaortal space, heart, lungs, perirenal space and skin.

Results:

Bone 18F-FDG accumulation was detected in all patients; in 5 mostly in lower extremities. Maxillar sinuses were involved in 5/6 patients. Vascular and perirenal involvement was detected in 4/6 patients. Two patients had involved skin and hypophysis, one patient also orbits and heart. Lung involvement was not detected in any patient.

Conclusions:

18F-FDG avid involvement of skeleton was the main and regular characteristic of PET/CT presentation of Erdheim-Chester disease. Also other localizations of 18F-FDG avid involvement (cardiovascular, CNS, paranasal sinuses, orbitis, skin, perirenal space) confirm known observations in ECD.

Key Words:

18F-FDG, PET/CT, Erdheim-Chester disease


Autoři: Zdeněk Řehák 1,2;  Renata Koukalová 1;  Jiří Vašina 1;  Václav Ptáčník 3;  Petr Szturz 4;  Josef Karban 5;  Jindřich Polívka 5;  Zdeněk Adam 4
Působiště autorů: Oddělení nukleární medicíny, MOÚ Brno, ČR 1;  Regionální centrum aplikované molekulární onkologie, MOÚ Brno, ČR 2;  Ústav nukleární medicíny, 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ČR 3;  Interní hematologická a onkologická klinika, LF MU a FN Brno, ČR 4;  I. interní klinika – klinika hematologie, 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ČR 5
Vyšlo v časopise: NuklMed 2018;7:50-52
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:

Erdheimova–Chesterova nemoc (ECD) je vzácné onemocnění ze skupiny histiocytárních chorob. Cílem práce bylo porovnat 18F-FDG PET/CT nálezy u pacientů s touto chorobou v ČR

Metody:

V ČR bylo provedeno celkem 44 18F-FDG PET/CT vyšetření u 6 pacientů s touto nemocí. Ve stagingových vyšetřeních 6 pacientů jsme hodnotili akumulaci 18F-FDG v místech obvyklého postižení, a to ve skeletu, mozku, v orbitě, paranasálních dutinách, periaortálně, v srdci, v plicích, perirenálně a na kůži.

Výsledky:

U všech pacientů bylo patrné 18F-FDG avidní postižení skeletu, u 5 z nich s maximem na dolních končetinách. U 5 ze 6 osob bylo zobrazeno postižení maxilárních dutin.

U 4 ze 6 nemocných bylo patrno vaskulární postižení a perirenální postižení. U 2 ze 6 pacientů bylo patrné 18F-FDG avidní postižení kůže a rovněž hypofýzy. U 1 ze 6 osob bylo patrné i postižení retrobulbárně a postižení srdce. U žádného ze 6 pacientů jsme nepozorovali postižení plic.

Závěr:

U všech 6 pacientů bylo 18F-FDG avidní postižení skeletu hlavní a pravidelnou částí PET/CT obrazu Erheimovy-Chesterovy nemoci. I další nálezy 18F-FDG avidního postižení (kardiovaskulární, CNS, paranasálních dutin, orbit, kůže, perirenálně) tak potvrzují známá pozorovaní u ECD.

Klíčová slova:

18F-FDG, PET/CT, Erdheimova-Chesterova nemoc

Úvod

Erdheimova-Chesterova nemoc (Erdheim-Chester disease (ECD) je idiopatická, velmi vzácná nemoc ze skupiny histiocytárních chorob. První popis této choroby zveřejnili v roce 1930 kardiolog William Chester spolu s vídeňským kolegou, patologem Jakobem Erdheimem, jako lipoid granulomatosis. 1 ECD je definována typickým histologickým obrazem xantogranulomatozního ložiska infiltrovaného pěnitými histiocyty s tukovými inkluzemi, foamy histiocytes, s typickým imunofenotypem (CD68+, CD1a-, a zpravidla i S100-) při imunohistochemickém vyšetření. 2 Tyto patologické histiocyty pravidelně proliferují v dlouhých kostech dolních končetin, což vede k typickému obrazu zbytnění trabekul a kortikalis v tibiích a femurech. Mohou však infiltrovat i oblasti retroperitonea, mediastina, plic, srdce, sleziny a jater, kůže či orbity a CNS se vznikem zánětlivých a fibrotických změn. 3 Počet popsaných případů ve světě se pohyboval v roce 2004 kolem 100 případů, v roce 2011 kolem 400 případů. 4 Zkušenosti s využitím 18F-FDG PET/CT vyšetření jsou relativně malé, spíše kazuistické. Onemocnění se vyskytuje až v dospělém věku, s průměrem 54 let, má velmi variabilní příznaky a je proto obtížně diagnostikovatelné. Klasickým a téměř vždy přítomným projevem je osteoskleróza tibií a femurů provázená bolestí končetin 5, např. Estrada-Veras a kol. udávají až v 95 % případů. 6 Mimokostní postižení je popisováno asi v 50 % případů. Nejzávažnější známky nemoci jsou plicní fibróza provázená dušností a srdeční selhání. 4,7–10  Někdy mohou být v popředí i celkové nespecifické příznaky či systémová zánětlivá reakce a důvodem k vyšetřování je tzv. horečka neznámého původu. 11

Cíl práce

Našim cílem bylo zjistit, kolik pacientů s ECD je sledováno v PET centrech v České republice, kolik u nich bylo provedeno 18F-FDG PET/CT vyšetření. Dále jsme chtěli zhodnotit nálezy nepředléčených pacientů a vzájemně je porovnat i se zkušenostmi jiných autorů.

Soubor a metodika

Cíleně byla oslovena všechna PET centra v ČR, ať již vybavena hybridními PET/CT či PET/MR skenery, s dotazem na evidenci pacientů s touto nemocí. Stagingová 18F-FDG PET/CT vyšetření všech pacientů jsme zpětně hodnotili na našem pracovišti. Jmenovitě jsme hodnotili akumulaci 18F-FDG v lokalizacích spojovaných s tímto onemocněním. Akumulace 18F-FDG přesahující referenční akumulaci jaterního parenchymu v dané studii jsme hodnotili jako pozitivní +, v případě překročení dvojnásobku akumulace jaterní jako silně pozitivní ++ v parametru SUVmax. V případě kostního postižení jsme hodnotili i jeho rozsah a přítomnost hot knees sign. V případě postižení hlavy jsme hodnotili infiltraci orbity, paranasálních dutin, v retroperitoneu jsme hodnotili přítomnost perirenálních akumulací 18F-FDG a fibrózy, v případě postižení kardiovaskulárního systému periaortální fibrózy, výpotky a postižení srdce, v případě postižení CNS infiltraci hypofýzy a jakékoli další postižení mozku či mening. Kožní postižení a xantelasmata byla hodnocena i z dokumentace pacientů. Pátrali jsme i po dalších postižených místech.

Výsledky

Zpětnou vazbou byla získána informace (datováno k 1. 7. 2018), že v PET centrech v ČR je evidováno 6 nemocných se známou a histologicky verifikovanou ECD. Tito pacienti podstoupili celkem 44 18F-FDG PET/CT, 1x 18F-FLT (tymidinové) PET/CT a 1x 18F-NaF (fluoridové) PET/CT vyšetření. Analyzována byla iniciální, předléčebná 18F-FDG PET/CT vyšetření 6 nemocných. Jednalo se o 4 muže a 2 ženy ve věku 36–76 let. U všech osob bylo postižení skeletu končetin, u 5 osob s vyšetřenými koleny i s typickým obrazem hot knees sign. Maximum akumulace 18F-FDG ve skeletu bylo u 3 pacientů v proximálních tibiích, u 2 v distálních femurech a u jednoho v lopatce. U 4 ze 6 nemocných jsme nalezli 18F-FDG avidní periaortální fibrózy (jako součást kardiovaskulárního postižení) a v jednom případě i s postižením srdce, perikardiálním výpotkem. Postižení paranasálních dutin jsme zaznamenali u 5 ze 6 nemocných, a to ve formě infiltrace maxilární dutiny (u jednoho pacienta i s histologickým ověřením). Plicní postižení nebylo zaznamenáno u žádného z pacientů. Postižení CNS jsme zaznamenali u dvou pacientů ve formě infiltrace stopky hypofýzy. Náznak metabolicky aktivních ložisek v mozku i thalamu jsme pak zobrazili ještě u 1 dalšího pacienta (toto postižení bylo jasně patrno na MR vyšetření mozku). Periorbitální a kožní postižení bylo patrno na 18F-FDG PET/CT vyšetření u 2 nemocných (dle dokumentace však bylo vizuálně přítomno periorbitálně u 3 nemocných, jiné typy kožního postižení byly u 2 osob). Z dalších postižených míst jsme u 1 ze 4 pacientů nalezli i metabolicky aktivní mesenteriální infiltrát. U 3 pacientů byl protrahovaný febrilní stav uveden jako jeden z vedoucích symptomů onemocnění.    U 3 pacientů byl uveden v žádance o vyšetření i centrální diabetes insipidus. Podrobněji uvádíme výsledky hodnocení v tabulce a typické nálezy v obrázku.

Sumarizace nálezů <sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 1. Černobílé
MIP projekce ukazují jednak rozsah snímání, ale zároveň dobře odráží
i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy v axiální rovině pak ukazují detaily
kostního, paranasálního, retroperitoneálního, kardiovaskulárního i hypofyzárního
postižení
Obr. 1. Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 1. Černobílé MIP projekce ukazují jednak rozsah snímání, ale zároveň dobře odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy v axiální rovině pak ukazují detaily kostního, paranasálního, retroperitoneálního, kardiovaskulárního i hypofyzárního postižení

Diskuze

Je nám známo, že evidence všech pacientů v ČR vyšetřených pomocí 18F-FDG PET/CT vyšetření nemusí být úplná. Přesto jsme zachytili 6 nemocných, jejichž obrazy na 18F-FDG PET/CT můžeme považovat za staginová vyšetření ECD, neovlivněná terapií.

(nahoře) Sumarizace nálezů
  <sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta
č. 2. Černobílé MIP projekce ukazují
rozsah snímání, odráží i rozsah kostního
postižení. Fúzované obrazy pak ukazují
detaily paranasálního, kardiovaskulárního,
kostního, retroperitoneálního
postižení.
Obr. 2. (nahoře) Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 2. Černobílé MIP projekce ukazují rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy pak ukazují detaily paranasálního, kardiovaskulárního, kostního, retroperitoneálního postižení.

(vlevo) Sumarizace nálezů <sup>18</sup>F-FDG
PET/CT vyšetření u pacienta č. 3. Černobílé
MIP projekce ukazují rozsah snímání,
odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované
obrazy pak ukazují detaily retroperitoneálního,
kardiovaskulárního, kostního,
paranasálního, orbitálního a kožního postižení.
Obr. 3. (vlevo) Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 3. Černobílé MIP projekce ukazují rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy pak ukazují detaily retroperitoneálního, kardiovaskulárního, kostního, paranasálního, orbitálního a kožního postižení.

Tab. 1. Přehled pacientů, jejich PET/CT vyšetření i podrobně nálezů ve stagingových 18F-FDG PET/CT vyšetřeních. + označuje pozitivní nález ve smyslu akumulace 18F-FDG vyšší než akumulace jaterní v parametru SUVmax ++ označuje silně pozitivní nález ve smyslu akumulace 18F-FDG vyšší než 2násobek akumulace jaterní v parametru SUVmax
Přehled pacientů, jejich PET/CT vyšetření i podrobně nálezů ve stagingových <sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetřeních.
+ označuje pozitivní nález ve smyslu akumulace <sup>18</sup>F-FDG vyšší než akumulace jaterní v parametru SUV<sub>max</sub>
++ označuje silně pozitivní nález ve smyslu akumulace <sup>18</sup>F-FDG vyšší než 2násobek akumulace jaterní v parametru SUV<sub>max</sub>

Kostní postižení

Kostní postižení je nejběžnějším typem postižení, postihuje typicky symetricky dlouhé kosti, častěji na dolních končetinách. Denzita kosti je ložiskově či difuzně zvýšena, bývá patrné zesílení trabekul, sklerózy a zesílení kortikalis. Proces postihuje zejména diafýzy a metafýzy s minimálními změnami v epifýzách. 2–4 Vysoká akumulace osteotropních radiofarmak při scintigrafii skeletu v distálních femurech a proximálních tibiích, hot knees sign, je typickým nálezem. 12,13 V některých případech jsou popisována i další místa postižení skeletu (zejména pánev a lebka, obratle). K zobrazení patologických ložisek ve skeletu lze použít jak scintigrafické vyšetření (asi nejběžnější), tak i vyšetření pomocí 18F-FDG PET/CT. 14,15 18F-FDG PET/CT vyšetření nabízí i možnost zhodnocení mimoskeletálního postižení nemoci. 18F-FDG avidní postižení bylo patrno i u všech 6 našich pacientů, včetně hot knees sign, u dvou z našich pacientů se kostní postižení blíží až extrémně rozvinutým nálezům známým z literatury. 11 Pro zobrazení kostního postižení nemoci pomocí 18F-NaF PET/CT vyšetření jsou dosud jen 2 kazuistiky. 16,17 Je pravděpodobné, že i takových vyšetření bude časem přibývat a dojde ke zhodnocení a porovnání se scintigrafickým vyšetřením nebo s 18F-FDG PET/CT vyšetřením.

Sumarizace nálezů <sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 4. Černobílé MIP
projekce ukazují rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy
pak ukazují detaily kardiovaskulárního, retroperitoneálního, paranasálního, orbitálního
i kostního postižení.
Obr. 4. Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 4. Černobílé MIP projekce ukazují rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy pak ukazují detaily kardiovaskulárního, retroperitoneálního, paranasálního, orbitálního i kostního postižení.

Postižení hlavy

Postižení hlavy může být u ECD několika typů. Jedním z nich jsou retrobulbární infiltráty (zpravidla symetrické) vedoucí až k exoftalmu. Jinými typy postižení hlavy jsou infiltrace paranasálních dutin nebo kožní infiltrace kolem očnice (vizuálně patrné) zvané xantelasma palpebrarum. 3–5,18,19 U našich nemocných jsme nacházeli v 5 případech ze 6 18F-FDG avidní infiltraci maxilárního sinu (v jednom případě i histologicky ověřenou) a 1x retrobulbární postižení. Hodnocení kožních změn typu xantelasma palpebrarum bylo retrospektivně z obrazové dokumentace omezené, v dokumentaci byla zmínka o periorbitálním kožním postižení u 3 ze 6 případů, a toto bylo patrné 2x i na 18F-FDG PET/CT vyšetření (zbytnění kůže, 18F-FDG avidní infiltrát). Jak až může vypadat extrémní případ 18F-FDG avidního retrobulbárního postižení ukázali např. Beylergil a kol. 20

(vlevo) Sumarizace nálezů
<sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetření
u pacienta č. 5. Černobílá
MIP projekce ukazuje rozsah
snímání, odráží i rozsah kostního
postižení ve snímaném
rozsahu. Fúzované obrazy pak
ukazují detaily hypofyzárního,
paranasálního i kostního postižení.
Obr. 5. (vlevo) Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 5. Černobílá MIP projekce ukazuje rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení ve snímaném rozsahu. Fúzované obrazy pak ukazují detaily hypofyzárního, paranasálního i kostního postižení.

(vpravo) Sumarizace
nálezů <sup>18</sup>F-FDG PET/CT vyšetření
u pacienta č. 6. Černobílá
MIP projekce ukazuje rozsah
snímání, odráží i rozsah kostního
postižení. Fúzované obrazy
pak ukazují detaily kostního
postižení v úrovní distálních
femurů, proximálních a distálních
tibií.
Obr. 6. (vpravo) Sumarizace nálezů 18F-FDG PET/CT vyšetření u pacienta č. 6. Černobílá MIP projekce ukazuje rozsah snímání, odráží i rozsah kostního postižení. Fúzované obrazy pak ukazují detaily kostního postižení v úrovní distálních femurů, proximálních a distálních tibií.


Postižení CNS

Tato nemoc postihuje i CNS. Téměř u poloviny pacientů jsou infitrace mozkového kmene, mozečku i mozku. Část pacientů (přibližně 1/3) mívá meningeální tumory. Nemoc má zvýšenou afinitu i k hypofýze nebo její stopce, projevující se hormonálně jako diabetes insipidus, a tento příznak může být i prvním projevem onemocnění. 21 Platí však, že pro nálezy zahrnuté do postižení CNS je metodou volby vyšetření pomocí MR. 22–24 18F-FDG PET/CT má spíše doplňkovou roli, nicméně u 2 ze 4 pacientů bylo zobrazitelné i 18F-FDG avidní postižení stopky hypofýzy. Jak mohou taková postižení vypadat i na 18F-FDG PET/CT vyšetření ukazují např. Garcia-Gomez a kol. (extrémní případ hypofyzární infiltrace) 14 a Sioka a kol. (postižení mozku). 25

Perirenální fibrotizace

Perirenální, retroperitoneální fibrotizace a infiltrace jsou nejčastějšími známkami postižení břicha, někdy se označují jako hairy kidney. 4 Pokročilé postižení může vést k hydronefróze s renálním selháním. Známky perirenálních fibrotizací byly patrny u 4 ze 6 našich pacientů spíše na CT vyšetření. Zvýšená akumulace 18F-FDG byla patrna jasně jen u jednoho z nich, u dalších spíše jen v diskrétních náznacích. Extrémním případem 18F-FDG avidního postižení ledvin a okolních tkání by mohl být případ, který publikovali Byeon a kol. 26, sekční nález masivního postižení ledvin dokumentovali Ohara a kol. 7 Postižení jater či sleziny je relativně vzácné. 27

Kardiovaskulární postižení

Běžnou známkou ECD bývá i periaortální fibróza, někdy nazývaná i coated aorta, a to až u 62 % případů, méně často bývá i srdeční postižení (pravostranné oddíly, perikard). 3,5,6,9,28 U 4 našich nemocných ze 6 byly patrné známky 18F-FDG avidní periaortální fibrózy, u jednoho i postižení pravostranných srdečních oddílů, perikardiální výpotek. Extrémní případy 18F-FDG avidního postižení ukazují např. Antunes a kol. 29 Sekční nález masivního kardiovaskulárního postižení dokumentovali Ohara a kol. 7

Plicní postižení

Onemocnění se může projevit plicními infiltracemi a vést až k plicní fibróze. U našich pacientů jsme tuto formu postižení nepozorovali. Naopak vyjádřena je plicní forma např. v publikaci bratislavských autorů. 30

Jsou nám známy pouze 3 práce, ve kterých by byly popisovány soubory pacientů s touto nemocí vyšetřených pomocí 18F-FDG PET/CT vyšetření. Garcia-Gomez a kol. publikovali soubor 6 nemocných, kteří 18F-FDG PET/CT vyšetření podstoupili v rámci stagingu. U jednoho ze 6 nemocných se jednalo jen o kožní postižení s negativním 18F-FDG PET/CT skenem i scintigrafickým vyšetřením skeletu. U 5/6 osob (84 %) ale byl 18F-FDG avidní nález ve skeletu a u 3/6 osob bylo patrno postižení CNS při PET/CT vyšetření. 14 Estrada-Veras a kol. publikují úctyhodných 58 vyšetřených, z toho 54 pacientů (93 %) mělo pozitivní 18F-FDG PET/CT sken. V souboru však mají velmi heterogenní skupinu pacientů nepředléčených, léčených i sledovaných, přesto jejich údaje o nejčastějších 18F-FDG avidních místech postižení považujeme za jedinečné. Nejčastější lokalizací byly oboustranně femury 74 %, oboustranně tibie 67 %, perirenální oblasti 35 %, oboustranně humery 24 %, plíce 24 %, mediastinum 24 %. 6 Arnaud a kol. publikovali soubor 31 pacientů (z toho 23 nepředléčených), u kterých udávají typické postižení dlouhých kostí u 55 %, postižení mozku u 26 %, vaskulární postižení u 38 %, postižení srdce u 19 %, postižení plic u 13 %, perirenální postižení u 3 %, postižení paranasálních dutin u 16 % a orbitální postižení u 13 %. 23 Objevují se rovněž zkušenosti s využitím 18F-FDG PET/CT vyšetření i ke sledování efektu terapie ECD. 23,30–32 Rovněž většina z provedených 18F-FDG PET/CT vyšetření u českých pacientů byla provedena až v průběhu léčby již známé nemoci v rámci hodnocení efektu či restagingu.

Závěr pro praxi

U nemocných s ECD lze pomocí 18F-FDG PET/CT vyšetření zobrazit postižení skeletu typicky na dolních končetinách, dále i kardiovaskulární, retroperitoneální, orbitální, paranasální postižení či postižení CNS nebo plic. ECD patří mezi velmi vzácné nemoci, lze tedy přepokládat, že jednotlivá PET centra se s touto nemocí mohou setkat ojediněle. Typy nálezů u ECD rovněž ukazují, že vyšetření ve standardním rozsahu vyšetření trupu (od baze lební k proximálním stehnům) nemusí pokrýt všechna typická místa (infiltrace CNS či hypofýzy, retrobulbární infiltrace, infiltrace distálních částí horních i dolních končetin). Naším cílem bylo informovat o obrazu této nemoci, což může pomoci v rámci širší diferenciální diagnostiky nejasných febrilních stavů, při diabetes insipidus i při nálezech vysoké akumulace osteotropních radiofarmak v končetinách při scintigrafickém vyšetření skeletu.

Podpořeno:  MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805), MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705), projekt LO 1413.

rehak@mou.cz


Zdroje
  1. Chester W. Uber Lipoidgranulomatose. Virchows Arch 1930;279:561–602
  2. Mazor RD, Manevich-Mazor M, Shoenfeld Y. Erdheim-Chester Disease: a comprehensive review of the literature. Orhanet Journal of Rare Diseases 2013;8:137 doi.org/10.1186/1750-1172-8-137
  3. Szturz P, Adam Z, Koukalová R et al. Erdheimova-Chesterova nemoc v obrazech. Vnitřní lékařství 2010;56(Suppl 2):2S170-178
  4. Arnaud L, Hervier B, Neel A et al. CNS involvement and treatment with interferon-alpha are independent prognostic factors in Erdheim-Chester disease: a multicenter survival analysis of 53 patients. Blood 2011;117:2778–2782
  5. Haroche J, Arnaud L, Amoura Z. Erdheim–Chester disease. Current opinion in rheumatology 2012;24:53-59
  6. Estrada-Veras JI, O’Brien KJ, Boyd LC et al. The clinical spectrum of Erdheim-Chester disease: an observational cohort study. Blood Advances 2017:1:357-366
  7. Ohara Y, Kato S, Yamashita D et al. An autopsy case report: Differences in radiological images correlate with histology in Erdheim–Chester disease. Pathology International 2018; 68:374–381
  8. Loeffler AG, Memoli VA. Myocardial involvement in Erdheim-Chester disease. Arch Pathol Lab Med 2004;128:682–685
  9. Berti A, Ferrarini M, Ferrero E et al. Cardiovascular manifestations of Erdheim-Chester disease. Clin Exp Rheumatol 2015;33(2 Suppl 89):155-163
  10. Haroche J, Cluzel P, Toledano D et al. Images in cardiovascular medicine. Cardiac  involvement in Erdheim-Chester disease: magnetic resonance and computed tomographic scan imaging in a monocentric series of 37 patients. Circulation 2009;119:e597-e598
  11. Li N, Chen M, Sun H et al. Fever of unknown origin as the first manifestation of Erdheim-Chester disease. Case Reports in Clinical Medicine 2013;2:351-357
  12. Zanglis A, Valsamaki P, Fountos G. Erdheim-Chester disease: symmetric uptake in the (99 m)Tc-MDP bone scan. Hell J Nucl Med. 2008;11:164–167
  13. Pena Pardo FJ, Banzo Marraco I, Quirce Pisano R et al. Bone scintigraphy in Erdheim-Chester disease. Rev Esp Med Nucl. 2003;22:253–256
  14. García-Gómez FJ, Acevedo-Báñez I, Martínez-Castillo R et al. The role of 18FDG, 18FDOPA PET/CT and 99mTc bone scintigraphy imaging in Erdheim–Chester disease. European Journal of Radiology 2015;84:1586-1592
  15. Balink H, Hemmelder MH, de Graaf W et al. J. Scintigraphic diagnosis of Erdheim-Chester disease. Journal of Clinical Oncology 2011;29:e470-e472
  16. Caoduro C, Ungureanu CM, Rudenko B et al. 18F-fluoride PET/CT aspect of an unusual case of Erdheim-Chester disease with histologic features of Langerhans cell histiocytosis. Clinical Nuclear Medicine 2013; 38:541-542
  17. Sabino D, Vale RHBD, Duarte PS et al. Complementary findings on 18F-FDG PET/CT and 18F-NaF PET/CT in a patient with Erdheim-Chester disease. Radiologia Brasileira 2017; Epub May 18, 2017, doi.org/10.1590/0100-3984.2015.0172
  18. Arora A, Sharma S, Pushker N et al. Unusual orbital involvement in Erdheim Chester disease: a radiological diagnosis. Orbit 2012;31:338-340
  19. Karcioglu ZA, Sharara N, Boles TL et al. Orbital xanthogranuloma: clinical and morphologic features in eight patients. Ophthal Plast Reconstr Surg 2003;19:372–381
  20. Beylergil V, Carrasquillo JA, Hyman DM et al. Visualization of orbital involvement of Erdheim-Chester disease on PET/CT. Clinical Nuclear Medicine 2014;39:660-661
  21. Adam Z, Balšíková K, Pour L et al. Diabetes insipidus, následovaný po 4 letech dysartrií a lehkou pravostrannou hemiparézou – první klinické příznaky Erdheimovy-Chesterovy nemoci. Popis a zobrazení případu s přehledem informací o této nemoci.Vnitř Lek 2009;55:1173–1188
  22. Drier A, Haroche J, Savatovsky J et al. Cerebral, facial, and orbital involvement in Erdheim-Chester disease: CT and MR imaging findings. Radiology. 2010;255:586-594
  23. Arnaud L, Malek Z, Archambaud F et al. 18F-fluorodeoxyglucose-positron emission tomography scanning is more useful in follow up than in the initial assessment of patiens with Erdheim-Chester disease. Arthritis Rheum 2009; 60: 3128–3138
  24. Lachenal F, Cotton F, Desmurs-Clavel H et al. Neurological manifestations and neuroradiological presentation of Erdheim-Chester disease: report of 6 cases and systematic review of the literature. J Neurol 2006; 253:1267–1277
  25. Sioka C, Estrada-Veras J, Maric I et al. FDG PET images in a patient with Erdheim-Chester disease. Clinical Nuclear Medicine 2014;39: doi:  10.1097/RLU.0b013e31828da5e6
  26. Byeon J, Kim KA, Hwang SS et al. Erdheim-Chester Disease with Perirenal Masses Containing Macroscopic Fat Tissue. Journal of the Korean Society of Radiology 2015;72:143-146
  27. Gupta A, Aman K, Al-Babtain M et al. Multisystem ErdheimChester disease; a unique presentation with liver and axial skeletal involvement. British Journal of Hematology 2007;138:280-280
  28. Fudim M, Thorpe MP, Chang LL et al. Cardiovascular Imaging With 18F-Fluorodeoxyglucose Positron Emission Tomography/Computed Tomography in Patients With Fibroinflammatory Disorders. JACC: Cardiovascular Imaging 2018;11:365-368
  29. Antunes C, Graça B and Donato P. Thoracic, abdominal and musculoskeletal involvement in Erdheim-Chester disease: CT, MR and PET imaging findings. Insights into imaging 2014;5:473-482
  30. Šteňová E, Šteňo B, Povinec P et al. FDG-PET in the Erdheim–Chester disease: its diagnostic and follow-up role. Rheumatology International, 2012;32:675-678
  31. Adam Z, Petrášová H, Řehák Z et al. Hodnocení pětileté léčby Erdheimovy-Chesterovy nemoci anakinrou – kazuistika a přehled literatury. Vnitřní lékařství 2016; 62:44-56
  32. Janku F, Amin HM, Yang D et al. Response of histiocytoses to imatinib mesylate: fire to ashes. Journal of Clinical Oncology 2010;28,e633-e636
Štítky
Nukleární medicína Radiodiagnostika Radioterapie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se