Editorial

Milé čtenářky, milí čtenáři,

za rok a půl budeme slavit deset let od prvního vydání našeho/vašeho časopisu. Začínám proto poslední dobou více bilancovat, přemýšlím, co změnit, vylepšit... Učím se používat nové nástroje, zapojovat postupně do své práce umělou inteligenci. A možná právě proto bilancuji a přemýšlím o to víc. Kam a jak daleko ji pustit? Ověřovat, nebo důvěřovat? Jen si to představte: klíč s visačkou „loď“. Znamená to, že je to klíč od lodi? Nebo je to rafinovaný způsob majitele půjčovny lodí, jak obelstít případného zloděje klíčů? No páni, řeknete si, tohle uvažování za roh není zdravé, je více než pravděpodobné, že to je opravdu klíč od lodi! Jenže lze tento zdravý způsob uvažování, který je založen na elementární mezilidské důvěře, aplikovat na umělou inteligenci? Umělá inteligence nemá možná postranní úmysly, nesnaží se nás vědomě přelstít, jenže to nestačí. Nemá vědomí, nemá ŽÁDNÉ úmysly (doufejme), nemá ani pocit viny, když nás mystifikuje. Je velmi snadné důvěřovat tomu, co nám napíše v odpovědi na naši otázku, stejně jako je snadné důvěřovat tomu, že klíč s visačkou „loď“ je klíčem od lodi. Sama jsem v posledních týdnech několikrát přistihla umělou inteligenci při mystifikaci a trvalo mi dlouho přesvědčit ji, že se mýlí. Jednou to bylo tvrzení, že známá světová autorka nenapsala v posledních letech dvě knihy (umělá inteligence tvrdošíjně trvala pouze na jedné), podruhé to bylo prohlášení – a to bylo obzvláště pikantní – že papež Lev XIV. neexistuje (bylo to asi týden po jeho zvolení). Přesvědčit ji o opaku bylo únavné. Podařilo se mi dokonce přimět ji k tomu, aby se mi omluvila. Radost jsem ale z tohoto „vítězství“ neměla. Uvědomila jsem si, jak snadné je podlehnout jejím mystifikacím a nepřesným či zcela chybným informacím. Je velmi snadné zahodit kritické myšlení a plout na vlně pohodlného, instantního a bezbolestného přijmutí.

A zde se dostávám k tomu, proč Vám to zde, milé čtenářky a čtenáři, píši. Náš časopis také přináší informace, celou řadu informací! A i přesto, že máme z jednotlivých článků v redakci radost a těšíme se, že obohatí naše i Vaše poznání, stále se jedná pouze o informace, s nimiž je třeba dál pracovat. Přejeme Vám, abyste nejen tento časopis, ale vše, co Vám je a bude v budoucnu předkládáno, četli s otevřeností a kritickou myslí. Je velmi pravděpodobné, že tam, kde je napsáno „loď“, loď také nalezneme. Ale nemusí tomu tak být vždy.

Šťastnou plavbu mořem informací Vám za redakci LKL přeje Zuzana Lebedová

P. S.: Všímavý čtenář jistě zaznamenal drobnou změnu – chybí rozhovor s osobností oboru. Rozhovory definitivně přesouváme do podcastu Řeči o řeči, který je k poslechu na YouTube a Spotify a volné strany věnujeme recenzovaným článkům. O nic tedy nepřicházíte a věříme, že změnu pochopíte.