-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaStabilizace glukózy v krevní plazmě citrátem – pro a proti
Autoři: J. Racek; K. Fialová; D. Rajdl; J. Ženková
Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 26, 2018, No. 1, p. 41-42
Kategorie: Dopis redakci
V č. 4 ročníku 25 (2017) časopisu Klinická biochemie a metabolismus v dopisu redakci stručně a jasně popisují Friedecký a spol. problematiku stabilizace koncentrace glukózy ve vzorku krve a následné problémy, které se objevují po jejím zlepšení [1]. Ve stručnosti: dosud běžně užívaný způsob konzervace fluoridem je nedostatečný, protože fluorid inhibuje až předposlední enzym glykolýzy, enolázu, a jeho efekt se tedy projeví až po několika hodinách. Nabízí se několik možností zlepšení stabilizace koncentrace glukózy v odebrané krvi: odebranou krev ihned vložit to ledové tříště a oddělit plazmu do 30 minut po odběru nebo užít k odběru zkumavky, kde kromě fluoridu sodného je i citrát, který acidifikací inhibuje počáteční reakce glykolýzy [2]. Doporučení ČSKB uvádí tři možnosti: a) uložení odebraných vzorků do ledové tříště; b) použití antiglykolytického přípravku; c) oddělení plazmy od krevních elementů do 30 minut od odběru [3].
Podobné zkušenosti mají všechny laboratoře, včetně naší. Z grafů na obrázku 1 je patrné, že jedině včasné oddělení plazmy nebo inhibice směsí fluoridu a citrátu udrží stabilní hladinu glukózy v krvi. Zchlazení vzorku nestačí (vzorek v lednici byl uchováván při 4 °C a přesto glykémie klesala). Ledová tříšť by jistě byla účinnější, její užití je však nepraktické. Stejně nepraktická je včasná separace plazmy – v ordinacích diabetologa, praktického lékaře či gynekologa není k dispozici centrifuga. Zbývá tedy jediná možnost – odběr do směsi fluoridu a citrátu. Příslušné odběrové nádobky jsou k dispozici a nabízí je řada firem; patří sem např. VACUETTE® FC Mix Tube (Greiner), Venosafe FC Mixture (Terumo) či S-Monovette® GlucoEXACT (Sarstedt).
Obr. 1. Glucose concentration in venous blood stored under different conditions.
Autoři dopisu citují řadu prací, které prokázaly významné zvýšení počtu diagnostikovaných diabetiků při užité fluoridu s citrátem ke konzervaci krve ve srovnání s pouhým fluoridem. Objevuje se termín „misclassification of patients“ [4] či požadavek na stanovení nových diagnostických kritérií [5]. Otázkou je, zda to bude třeba. Starší lékaři i analytici si jistě pamatují dobu, kde rozhodovacím limitem pro diagnostiku diabetu byla koncentrace glukózy v plazmě žilní krve nalačno 7,8 mmol/l; ten byl snížen na dnešních 7 mmol/l s cílem zachytit nemocné dříve, včas je začít léčit a předcházet tak závažným komplikacím diabetu [6]. I ti mladší si pamatují snížení limitu pro diagnostiku gestačního diabetu pomocí glykémie nalačno z 5,6 mmol/l na současných 5,1 mmol/l [3]. Riziko diabetu totiž neroste skokem, ale plynule. Diagnostické kritérium je dáno dohodou – s cílem diagnostikovat diabetes mellitus včas u takového množství osob, které jsme schopni dispenzarizovat a léčit.
Ještě zmíníme jeden z problémů užití odběrových nádobek s fluoridem a citrátem. Dosud užívané zkumavky s fluoridem sodným se užívaly nejen pro stanovení glykémie, ale i pro stanovení laktátu: i zde je třeba potlačit glykolýzu, neboť laktát je její konečný metabolit v anaerobních podmínkách. V tomto případě je užití samotného fluoridu dostatečné, k inhibici dochází dvě reakce před vznikem laktátu. Teoreticky by se tedy zdálo, že odběrové nádobky se směsí fluoridu a citrátu budou vhodné i pro stanovení laktátu. Opak je však pravdou: koncentrace laktátu v tomto případě vychází falešně snížená, a to v průměru o téměř 50 %! To jsme prokázali v experimentu, kde jsme vzorky žilní krve od pacientů (n= 42) nabrali do zkumavky s NaF (VACUETTE® FE Sodium Fluoride/ K3EDTA) a se směsí citrátu a NaF (VACUETTE® FC Mix Tube, Greiner); ve vzorcích plazmy jsme pak stanovili laktát dvěma různými enzymatickými metodami na různých analytických systémech (Roche, Cobas 8000 chemický modul c702, setem firmy Roche s laktátoxidázou; Beckman Coulter, analyzátoru AU 640, setem firmy Dialab s enzymem laktátdehydrogenázou). Porovnání výsledků z obou zkumavek a mezi oběma metodami je na obrázcích 2 a 3. Podobně je ovlivněno i měření na analyzátoru krevních plynů (Radiometer, ABL 835 Flex), kde je laktátová elektroda s imobilizovanou laktátoxidázou a ampérometrická koncovka. Vzhledem k významnému poklesu pH ve zkumavkách s citrátem (orientačně 5,7) jsme předpokládali, že v reakční směsi obou srovnávaných enzymatických metod může být narušeno optimální reakční pH a dochází k falešně sníženým výsledkům. Nicméně v experimentu jsme potvrdili, že pH v reakční směsi setu Roche s laktátoxidázou je u vzorku ze zkumavky s NaF i citrátem srovnatelné (7,90 resp. 7,91, měřeno pH metrem firmy Regon Instruments WTW 537). Vysvětlení falešně snížených hodnot naměřených ve zkumavkách s citrátem je tedy nutné hledat jinde.
Obr. 2. Comparison of lactate concentration in NaF and NaF/ citrate tubes measured with lactate oxidase method (Roche). On the x axis, mean of measurements in NaF and NaF/citrate tubes; on the y axis, pairwise differences between tubes expressed as percentage of the mean.
Obr. 3. Comparison of lactate concentration in NaF and NaF/ citrate tubes measured with lactate dehydrogenase method (Dialab). Parameters on both axes as in Fig. 2.
Praktickým závěrem z našeho experimentu je, že zkumavka se směsí NaF a citrátu je použitelná jen pro měření glykémie, pro případné stanovení laktátu je nutné odebrat další zkumavku pouze s NaF.
Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů.
Do redakce došlo 31. 1. 2018
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.
Ústav klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni
Alej Svobody 80
304 60 Plzeň
e-mail: racek@fnplzen.cz
Zdroje
1. Friedecký, B., Palička, V., Kratochvíla, J.: Diagnostika diabetu pomocí plasmatické glukózy. Nerozřešený problém laboratorní medicíny. Klin. Biochem. Metab., 25(4), 2017 : 189-191.
2. Sack, D. B., Arnold, M., Bakris, G. L., et al.: Guidelines and Recommendations for Laboratory Analysis in the Diagnosis and Management of Diabetes Mellitus. NACB, 2011. Dostupné z: https://www.aacc.org/science-and-practice/practice-guidelines/diabetes-mellitus
3. Friedecký B., Kratochvíla J., Springer D., Prázný M., Zima T. Diabetes mellitus – laboratorní diagnostika a sledování pacientů. Společné doporučení České diabetologické společnosti a České společnosti kli-nické biochemie. Klin. Biochem. Metab., 24(1), 2016 : 39-50. Dostupné z: http://www.cskb.cz/res/file/KBM-pdf/2016/2016-1/KBM-1-2016-doporuceni-DM-39.pdf
4. Juricic, G., Kopcinovic, L. M., Sara evic, A., Bakliza, A., Simundic, A. M.: Liwuid citrate acidification introduces significant glucose bias and leads to misclassification of patients with diabetes. Clin. Chem. Lab. Med., 2016, 54 : 363-371.
5. Norman, M., Jones, I.: The shift from fluoride/oxalate to citric acid/fluoride blood cellection tubes for glucose testint – the impact upon patient results. Clin. Biochem., 2014, 47 : 683-685
6. Shaw, J. E., Zimmet, P. Z., McCarty, D., de Courten, M.: Type 2 diabetes worldwide according to ne new classification and criteria. Diabetes Care, 2000, 23, Suppl. 2: B5-B10
Štítky
Biochemie Nukleární medicína Nutriční terapeut
Článek Odešel doc. Kollár
Článek vyšel v časopiseKlinická biochemie a metabolismus
Nejčtenější tento týden
2018 Číslo 1- Význam výživy v léčbě nehojících se ran – prakticky a v kostce
- Moderní přístupy zvyšující efektivitu antibiotické léčby v nemocniční praxi
- Farmakologická léčba obezity u pacientek se syndromem polycystických ovarií – systematický přehled a klinická doporučení
- GLP-1RA a PCOS: Je to „jenom“ o hmotnosti?
- Zpracované masné výrobky a červené maso jako riziko rozvoje kolorektálního karcinomu u žen? Důkazy z prospektivní analýzy
-
Všechny články tohoto čísla
- Analytický systém online extrakce na pevné fázi ve spojení s tandemovou spektrometrií a jeho klinické využití
- Úvodní studie měření FGF 23 metodou LIAISON FGF 23
- Limitácie využitia sliny ako diagnostickej tekutiny v klinickej praxi
- Vitamin K a jeho význam v laboratorní medicíně
- Pár řádků o problémech a záhadách hodnocení kvality vědecké práce
- Stanovení karbohydrát-deficientního transferinu (CDT) různými analytickými technikami
- Stabilizace glukózy v krevní plazmě citrátem – pro a proti
-
Česká diabetologická společnost ČLS JEP, Česká nefrologická společnost a Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP
Doporučené postupy při diabetickém onemocnění ledvin - Odešel doc. Kollár
- Stanovisko výboru České společnosti pro aterosklerózu k doporučením ESC/EAS pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií z roku 2016
- Těhotenská hypercholesterolemie - málo známý fenomén způsobený zvýšenou endogenní syntézou cholesterolu
- Klinická biochemie a metabolismus
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Stanovení karbohydrát-deficientního transferinu (CDT) různými analytickými technikami
- Stabilizace glukózy v krevní plazmě citrátem – pro a proti
- Vitamin K a jeho význam v laboratorní medicíně
- Analytický systém online extrakce na pevné fázi ve spojení s tandemovou spektrometrií a jeho klinické využití
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání