Dlouhodobá péče v Dánsku


Long-term care in Denmark

Long-term care in Denmark has been transformed from the 80s of the 20th century. The main focus is on home care, which is serviced by state authorities. Seniors have the right to receive all those services for free, for example nursing assistance. The priority of the Danish long-term system is that seniors can stay in their homes as long as possible.

Keywords:

Denmark – seniors – social system – home care – long-term care


Autoři: Judita Matyášová
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2021, 10, č. 2: 110-112
Kategorie: Zprávy

Souhrn

Dlouhodobá péče v Dánsku prošla od 80. let 20. století významnou proměnou. Hlavní důraz se klade na domácí péči, kterou zajišťují státní instituce. Senioři mají zdarma nárok na asistenční a pečovatelské služby. Prioritou je, aby senioři mohli co nejdéle zůstávat v domácím prostředí.

Klíčová slova:

Dánsko – senioři – sociální systém – domácí péče – dlouhodobá péče

Úvod

Dánsko má 5,8 milionu obyvatel, z toho je 1,23 milionu ve věku 60+. V roce 2050 čtvrtina dánské populace bude ve věku 65+. Okolo 72 % dánské populace ve věku 85–89 žije sama. V roce 2007 bylo v Dánsku 164 tisíc lidí, kteří byli závislí na péči svého okolí, v roce 2050 to bude 327 tisíc. Do důchodu se odchází v 65 letech, právě probíhá diskuse o posunutí věkové hranice na 70 let. Dánsko klade velký důraz na to, aby mohli žít senioři co nejdéle ve svém domově.(1)

V roce 1987 byl schválen zákon, že se nebudou stavět nové domovy s pečovatelskou službou a bude intenzivnější domácí péče, aby mohli senioři zůstat co nejdéle doma. Tehdy žilo v domech s pečovatelskou službou 49 088 seniorů, v roce 2015 to bylo již jen 4680. Velký důraz v dlouhodobé péči se klade na prevenci a rehabilitaci a také na redukci péče rodinných příslušníků, kteří ještě pracují. V Dánsku se očekává, že stát, tj. obce, poskytuje většinu péče související s lékařskou a osobní péčí. „Od konce 80. let se situace změnila – populace stárne, přibývá lidí, kteří trpí demencí. Ač se o to velmi snažíme, nelze vše zvládat domácí péčí. Takže nové seniorské domovy se sice staví, ale snažíme se, aby nebyly tak izolované od světa jako v minulosti. Vždy když plánujeme novou výstavbu, spolupracujeme s naším stavebním odborem a řešíme, jak vybudovat co nejrozmanitější prostředí, aby vedle sebe byly různé věkové skupiny, například bydlení pro rodiny, školka, domov pro seniory,“ říká Anne Ramsgaard ze sociálního odboru radnice města Herning v Jutsku.(3)

Jiné řešení mají v Kodani, kde Ursula Stockmarr za sociálního odboru radnice vysvětluje: „Koncem milénia byla dánská populace mladší, takže se stavělo méně domovů. Dnes je to přesně naopak – stárneme a potřebujeme domovy, i když se snažíme, aby do nich senioři šli až opravdu v té fázi, kdy jsou na tom tak, že nemohou žít samostatně. Také se změnila struktura domovů, teď namísto tří menších stavíme jeden velký. Celkem máme v Kodani 39 domovů s pečovatelskou službou, které financujeme, a dalších 20 soukromých zařízení, která ale musí splňovat všeobecné standardy.“(4)

Od roku 1996 musí všechny dánské radnice zajistit, aby každého obyvatele, kterému je 75+, navštívil dvakrát za rok odborný pracovník (například zdravotní sestra, fyzioterapeut či jiný odborník), provedl preventivní prohlídku a vyhodnotil, jakou formu pomoci senior potřebuje a co mu může napomoci, aby mohl nadále bydlet sám.(1) Všechny typy dlouhodobé péče jsou zdarma a zahrnují také péči v domově s pečovatelskou službou a domácí péči. Všichni občané Dánska mají nárok na sociální služby bez ohledu na jejich věk, příjem nebo životní podmínky. Asistence je vždy připravena podle individuálních potřeb občana. Od roku 2003 si senioři mohou vybrat, zda chtějí služby od soukromých poskytovatelů, nebo od radnice.(1) Domácí péči zajišťují proškolení pracovníci, ale také dobrovolníci. Koordinaci jednotlivých služeb má na starosti sociální odbor radnice. Poskytovaná péče je průběžně monitorována a vyhodnocována. Součástí služeb, které nabízí radnice, je také pomoc s úklidem, nakupováním, praním, vařením a osobní hygienou.

Poskytování služeb je u všech radnic velmi systematické. Pravidelně monitorují zájem o jednotlivé služby u seniorů. V Kodani dochází k seniorům zdravotní sestry, které průběžně vyhodnocují, jakou péči senior potřebuje. Většinou začnou vypomáhat s nákupy a úklidem. Podle Stockmarr zhruba 60 až 70 procent seniorů v dánské metropoli potřebuje pomoc jednou nebo dvakrát týdně s úklidem. „Veškeré tyto služby jsou zdarma. Když chtějí senioři něco víc, tak musí zaplatit. Kodaňská radnice nabízí i možnost, že senioři, kteří mají byt větší než 65 metrů čtverečních, si mohou objednat extra úklid. Moc velký zájem o tuto nabídku není, většinou jsou senioři spokojení se základní nabídkou úklidu, kterou jim naši pracovníci zajišťují zdarma,“ říká Stockmarr.(4)

Základní rozdělení dlouhodobé péče v Dánsku

Celkem 75 333 seniorů žije v domech s pečovatelskou službou a dalších typech zařízení, která se dělí následovně.(2)

V Dánsku existuje pět typů ubytovacích služeb pro seniory:

  1. 4680 lidí žije v domovech s pečovatelskou službou (plejehjemsboliger): tj. ústavy pro starší lidi se stálými zaměstnanci a oblastmi služeb.
  2. 943 lidí žije v chráněném bydlení (beskyttede boliger) napojeném na ústavy pro starší lidi, přičemž někteří mají stálé zaměstnance a servisní oblasti a jiní pracují na základě nouzového volání atd.
  3. 37 705 lidí žije v domově pro seniory (plejeboliger): tj. domovy pro seniory s přidruženým personálem a oblastmi služeb.
  4. 31 290 lidí žije v domovech starších lidí (almene ældreboliger), které jsou navrženy tak, aby byly vhodné pro lidi, kteří jsou starší nebo zdravotně postižení, ale bez stálých zaměstnanců nebo obslužných prostor.
  5. 715 lidí žije v soukromých pečovatelských zařízeních (friplejeboliger): tj. pronájem ubytování pro lidi s rozsáhlou potřebou služeb a péče se stálými zaměstnanci a obslužnými oblastmi mimo obecní sektor.

Průměrná doba pobytu v domově je 32 měsíců a průměrný věk, kdy senioři odcházejí do domova, 83 let a 7 měsíců. Okolo poloviny rezidentů v domovech s pečovatelskou službou má jedno a více chronických onemocnění, 42 % seniorů v domovech trpí demencí. Celkem 83–86 % seniorů řeklo, že byli spokojení s osobní a praktickou pomocí, která jim byla poskytována v domácím prostředí nebo později v domově s pečovatelskou službou. Celkem 74–85 % uvedlo, že jsou spokojeni s kvalitou a spolehlivostí poskytovaných služeb.

Čekací doba

Anne Ramsgaard ze sociálního odboru města Herning popisuje domácí péči v Dánsku takto: „Dlouhodobě se snažíme pomoci starším lidem, aby mohli co nejdéle zůstat v domácím prostředí. U nás ve městě máme pečovatelky a dobrovolníky, kteří seniorům pomáhají s nákupy, úklidem a postupně i s dalšími úkony. Když k seniorovi posíláme pečovatelky a další proškolené zaměstnance šestkrát za den, tak už s ním diskutujeme, zda by nechtěl zvážit přestěhování do domu s pečovatelskou službou. A pokud si senior zažádá o místo v domově, tak mu ho – podle zákona – musíme do dvou měsíců zajistit v rámci obce. Když požaduje místo v konkrétním domově, pak může být čekací doba delší.“(4) V Kodani je podle sdělení Ursuly Stockmarr ze sociálního odboru čekací doba ještě kratší. Zaměstnanci odboru garantují, že seniorovi, který si požádá o místo v domově s pečovatelskou službou, je zajistí do čtyř týdnů od podání přihlášky.

Podpora pečujících

Senior, který potřebuje větší péči, si může zažádat o osobní asistenci pro každodenní péči. Příspěvek na péči dostávají lidé, kteří se starají o člověka v terminálním stadiu. Lékař musí potvrdit, že pacient nepotřebuje intenzivní péči v nemocnici či domově s pečovatelskou službou. A také musí být předložen souhlas pacienta. Další příspěvek na péči je pro lidi, kteří opustí práci, aby se mohli starat o nemocného příbuzného. Radnice je oprávněna najmout někoho, kdo bude zajišťovat péči, pokud je obnos za péči stejný, jako by šlo o plný úvazek. Příspěvek na péči je ve výši 2220 EUR za měsíc. Nejdelší doba je šest měsíců, které mohou být prodlouženy o tři měsíce. Pokud zaměstnavatel souhlasí, pak se doba, kdy zaměstnanec pečuje, může rozdělit do kratších časových úseků. Příspěvek může být také rozdělen mezi více lidí, pokud splňují stanovené podmínky. Zaměstnavatel dostává příspěvek na péči, pokud vyplácí plnou mzdu během doby, kdy je zaměstnanec na pečovatelské „care leave“. Příspěvek mohou dostávat i další lidé, například studenti nebo senioři. Pro pracující je příspěvek na péči v maximální výši 840 EUR za týden.(2)

Existuje řada benefitů, které poskytuje radnice lidem, kteří se starají o své příbuzné. Například přeprava do nemocnice nebo na vyšetření, rehabilitace, psychologická pomoc či jiné formy konzultace. Některé radnice mají konzultanty pro příbuzné, kteří se starají o těžce nemocné, například o lidi, kteří trpí demencí. Konzultanti nabízejí možnost individuálních rozhovorů s příbuznými, vzdělávací programy pro tyto rodinné pečovatele a také celkovou podporu pro pečovatele. Radnice rovněž organizují akce, kde se setkávají rodinní příslušníci a diskutují o specifických problémech a potřebách. Tyto akce organizují dobrovolníci z radnice, ale mohou je organizovat i různé neziskové organizace. Často se stává, že tato iniciativa vzejde ze strany radnice, dobrovolnického centra radnice nebo pacientské organizace, například organizace, která sdružuje příbuzné lidí s rakovinou nebo demencí. Příbuzní, kteří se starají, mají vlastní organizaci – Pečovatelé v Dánsku (Pårørende i Danmark). Tato organizace pro své členy shromažďuje informace, spolupracuje s národními a lokálními politiky, pomáhá pečovatelům starat se nejen o jejich blízké, ale také o vlastní duševní a fyzické zdraví. Pečovatelé v Dánsku jsou součástí evropské zastřešující organizace EuroCarers. V Dánsku fungují také další organizace, které se zaměřují na specifické problémy lidí, například po poškození mozku, s demencí nebo Parkinsonovou nemocí.

Závěr

Skandinávský sociální systém je celosvětově známý. Je založen na tom, že občané sice platí vysoké daně, ale mohou se spolehnout na to, že se o ně stát postará v nejrůznějších situacích. Dánsko zastává podobné hodnoty jako ostatní skandinávské země: akcentuje propracovanou zdravotní a sociální péči pro všechny generace. V mnoha směrech je tento systém inspirativní, otázkou však je, kde hledat kompromis mezi péčí, kterou zajišťují státní instituce a kdy se postarají rodinní příslušníci.

Studijní cesta se uskutečnila v rámci Projektu AZV MZ NV18-09-00587 Dlouhodobá péče pro pacienty s demencí, analýza současné situace u nás a v Evropě, možnosti transformace institucionální péče s ohledem na zlepšení kvality života, kvalitu péče a využití zdrojů.

e-mail: juditamaty@email.cz

www.juditamatyasova.com



Zdroje
  1. Berlin D, Schulz E. The long-term care system in Denmark, 2010. Dostupné z: www.ancien-longtermcare.eu.
  2. Kvist J. ESPN Thematic Report on work-life balance measures for persons of working age with dependent relatives Denmark, 2016. Dostupné z: https://ec.europa.eu/social.
  3. Ramsgaard A. Rozhovor Judity Matyášové, natočený 7. 9. 2020. Archiv J. Matyášové.
  4. Stockmarr U, Simonsen LB. Rozhovor Judity Matyášové, natočený 6. 11. 2020. Archiv J. Matyášové.
Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 2

2021 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se