Neuroborrelióza u pacientů hospitalizovaných s Lymeskou borreliózou v České republice za období let 2003–2013


Autoři: B. Kříž 1,2;  M. Malý 1;  M. Daniel 1
Působiště autorů: National Institute of Public Health, Prague, Czech Republic 1;  rd Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic 23
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 66, 2017, č. 3, s. 115-123
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl práce:
Cílem práce bylo analyzovat a vyhodnotit soubor celonárodní databáze hospitalizovaných případů onemocnění Lymeskou borreliózou (LB) neuroborreliózou (LNB) v České republice za období let 2003–2013.

Materiál a metody:
Data využitá v této studii byla získána z Národního registru hospitalizovaných pacientů, jehož správcem na celostátní úrovni je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Data jsou každoročně získávána a zpracována z nemocnic včetně fakultních a nemocnic následné péče. Registrace diagnóz hospitalizovaných pacientů je prováděna podle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Celkem byly ve studii zpracovány údaje 23 631 pacientů s klinicky a laboratorně prokázanou LB hospitalizovaných v uvedených letech.

Výsledky:
Onemocnění LB s postižením nervového systému (LNB) označená kódy MKN-10 (G00-G99) byla zjištěna v 27,1 % (6 392 případů). Počet hospitalizací nemocných LB měl ve sledovaném období mírně sestupný trend s meziročním kolísáním. Trend LNB byl však naopak vzestupný s mírným meziročním kolísáním (345–779), (p = 0,003). Celkem bylo ve sledovaném období 11 let postiženo LNB 6 392 osob, z toho 3 220 mužů a 3 172 žen. V některých případech bylo detekováno více neurologických diagnóz (či symptomů) u jednotlivých nemocných souběžně. Celkově bylo při 6 392 hospitalizacích LNB zaznamenáno 8 168 diagnóz ze skupiny G (Nemoci nervové soustavy) podle MKN-10. Nejčetnější byly poruchy lícního nervu – nervi facialis (21,1 %), meningitidy (18,3 %), polyneuropatie (13,6 %), encefalomyelitidy (11,3 %), onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení (4,9 %). Průměrný věk hospitalizovaných pacientů s LNB byl 44,4 roku u mužů a 44,7 u žen. Průměrný věk byl mezi jednotlivými podkapitolami kapitoly G statisticky významně odlišný (p < 0,001) a pohyboval se v rozmezí 38,0–63,0 let. Relativní nemocnost LB v pětiletých věkových skupinách měla první maximum ve skupině 5–9letých následované extrémním poklesem hodnot u 20–24letých a druhým vyšším maximem ve skupině 55–59letých (rate ratio hospitalizovaných pro srovnání vrcholu u dospělé a dětské populace je 1,78). V případě LNB bylo druhé maximum posunuto až do věku 65–74 let a bylo na podobné úrovni jako maximum u dětí (rate ratio 0,95). Rozdělení onemocnění LNB podle měsíce přijetí k hospitalizaci ukázalo nejvyšší počet přijatých v měsících červenec a srpen a nejnižší v prosinci a dubnu. Doba hospitalizace pacientů s LNB (průměr 12,4, medián 13 dní) byla signifikantně delší (p < 0,001) než doba hospitalizace ostatních pacientů LB, (průměr 10,3, medián 10 dní).

Závěr:
Základní podmínkou spolehlivé diagnostiky LNB je spolupráce kvalifikovaných neurologů, infekcionistů a mikrobiologů. Soubor 6 392 pacientů hospitalizovaných s LNB byl analyzován podle pohlaví a věku, délky hospitalizace a rozdělení dle měsíce přijetí k hospitalizaci. Studie prokázala výskyt onemocnění LNB ve všech věkových skupinách. Vyjádření LNB diagnózy pomocí MNK-10 umožní validní srovnávání výsledků neurologických vyšetření případů onemocnění LB jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.

KlíČOVÁ SLOVA:
Lymeská borrelióza – neuroborrelióza – nemoci nervové soustavy – hospitalizace – Národní registr hospitalizovaných – ÚZIS – Mezinárodní klasifikace nemocí – MKN-10 revize – lékařská důležitost


Zdroje

1. Bašta J, Plch J, Hulínská D, et al. Incidence of Borrelia garinii and Borrelia afzelii in Ixodes ricinus ticks in an urban environment, Prague, Czech Republic, between 1995 and 1998. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 1999;18(7): 515–517.

2. Berglund J, Eitrem R, Ornstein K, et al. An epidemiologic study of Lyme disease in southern Sweden. N Engl Med, 1995;33(20): 1319–1324.

3. Broekhuijsen-van Henten DM, Braun KP, Wolfs TF. Clinical presentation of childhood neuroborreliosis; neurological examination may be normal. Arch Dis Child, 2010;95(11): 910–914.

4. Christen HJ. Lyme neuroborreliosis in children. Ann Med, 1996;28(3): 235–240, Review.

5. Dandashi JA, Nizamutdinov D, Dayawansa S, et al. Texas Occurrence of Lyme Disease and Its Neurological Manifestations. J Neuroinfect Dis, 2016;7(2). pii: 217.

6. Daniel M, Rudenko N, Golovchenko M, et al. The occurrence of Ixodes ricinus ticks and important tick-borne pathogens in areas with high tick-borne encephalitis prevalence in different altitudinal levels of the Czech Republic Part II. Ixodes ricinus ticks and genospecies of Borrelia burgdorferi sensu lato complex. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2016;65(3): 182–192.

7. Danielová V, Daniel M, Rudenko N, et al. Prevalence of Borrelia burgdorferi sensu lato genospecies in host-seeking Ixodes ricinus ticks in selected South Bohemian locations (Czech Republic). Cent Eur J Public Health, 2004;12(3): 151–156.

8. Decree of the Ministry of Health of the Czech Republic No 275/2010 Coll. amending the Decree No 473/2008 Coll. on surveillance system for selected infectious diseases, Annex 23: Surveillance of Lyme borreliosis.

9. Dubska L, Literak I, Kocianova E, et al. Differential role of passerine birds in distribution of Borrelia spirochetes, based on data from ticks collected from birds during the postbreeding migration period in Central Europe. Appl Environ Microbiol, 2009;75(3): 596–602.

10. European Centre for Disease Prevention and Control. A systematic literature review on the diagnostic accuracy of serological tests for Lyme borreliosis. Stockholm ECDC, April 2016. ISBN 978-92-9193-724-0 doi 10.2900/309479.

11. Grubhoffer L, Golovchenko M, Vancová M, et al. Lyme borreliosis: insights into tick-/host-borrelia relations. Folia Parasitol (Praha), 2005;52(4): 279-94. Review.

12. Halperin JJ. Lyme disease and the peripheral nervous system. Muscle Nerve, 2003;28(2): 133–143.

13. Hansen K, Lebech AM. Lyme neuroborreliosis: A new sensitive diagnostic assay for intrathecal synthesis of Borrelia burgdorferi-specific immunoglobulin. Ann Neurol, 1991;30: 197.

14. Hubálek Z. Epidemiology of lyme borreliosis. Curr Probl Dermatol, 2009;37: 31–50. Review.

15. Kaiser R, Lücking CH. Intrathecal synthesis of specific antibodies in neuroborreliosis. Comparison of different ELISA techniques and calculation methods. J Neurol Sci,1993;118(1): 64–72.

16. Kindler W, Wolf H, Thier K, et al. Peripheral facial palsy as an initial symptom of Lyme neuroboreliosis in an Austrian endemic area. Wien Klin Wochenschr, 2016;128(21–22): 837–840.

17. Krbková L, Bednářová J, Čermáková Z, et al. Improvement of diagnostic approach to Lyme neuroborreliosis in children by using recombinant antigens in detection of intrathecally produced IgM/IgG. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2016;65,2: 112–117.

18. Ljøstad U, Mygland Å. Chronic Lyme, diagnostic and therapeutic challenges. Acta Neurol Scand, 20.13; 196(Suppl.): 38–47.

19. Melia MT, Auwaerter PG.Time for a Different Approach to Lyme Disease and Long-Term Symptoms. N Engl J Med, 2016;374(13): 1277–1278.

20. Melia MT, Lantos PM, Auwaerter PG. Laboratory testing for lyme neuroborreliosis. JAMA Neurol, 2015;72(1): 126. doi: 10.1001/jamaneurol.2014.3555.

21. Mygland A, Ljostad U, Fingerle V, et al. EFNS guidelines on the diagnosis and management of European Lyme neuroborreliosis. Eur J Neurol, 2010;17: 8–16.

22. Pachner AR, Steere AC. The triad of neurologic manifestations of Lyme disease: meningitis, cranial neuritis, and radiculoneuritis. Neurology, 1985;35(1): 47–53.

23. Paul M, Lantos MD, Chronic Lyme Disease. Infect Did Clin North Am, 2015 Jun;29(2): 325–340.

24. Peltomaa M, McHugh G, Steere AC. The VlsE (IR6) peptide ELISA in the serodiagnosis of lyme facial paralysis. Otol Neurotol, 2004;25(5): 838–841.

25. Pfister HW, Wilske B, Weber K. Lyme borreliosis: basic science and clinical aspects. Lancet, 1994;343: 1013–1016.

26. Pfister HW, Rupprecht TA. Clinical aspects of neuroborreliosis and post-Lyme disease syndrome in adult patients. Int J Med Microbiol, 2006 May;296 Suppl 40: 11–16. Review.

27. Pícha D, Moravcová L, Žďárský E, et al. PCR in Lyme borreliosis: a prospective study. Acta Neurol Scand, 2005;112: 287–292.

28. Pícha D, Moravcová L, Vaňousová D, et al. DNA persistence after treatment of Lyme borreliosis. Folia Microbiol (Praha), 2014;59(2): 115–125.

29. Pícha D, Moravcová L, Smíšková D. Diagnostický význam chemokinu CXCL13 a protilátek proti C6 peptidu u pacientů s neuroboreliózou. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2017;66(2):80–85.

30. Rizzoli A,Silaghi C, Oblegala A, et al. Ixodes ricinus and its Transitted Pathogens in urban and Peri-Urban Areas in Europe. New Hazard and Relevance for Public Health. Front Public Health, 2014: 251.

31. Rudenko N, Golovchenko M, Grubhoffer L, et al. Updates on Borrelia burgdorferi sensu lato complex with respect to public health. Ticks Tick Borne Dis, 2011 Sep;2(3): 123–128.

32. Rupprecht TA, Koedel U, Fingerle V, et al. The pathogenesis of lyme neuroborreliosis: from infection to inflammation. Molecular Medicine, 2008;14(3–4): 205–212.

33. Sindha A, Dietzman T, Ross D, et al. Lyme neuroborreliosis: a diagnostic headache. Hosp Pediatr, 2014;4(6): 400–404.

34. Skogman BH, Croner S, Nordwall M, et al. Lyme neuroborreliosis in children: a prospective study of clinical features, prognosis and outcome. Pediatr Infect Dis J, 2008;27(12): 1089–1094.

35. Skogman BH, Sjowall J, Lindgren PE. The NEBoP score – a clinical predoction test for evaluation of children with Lyme neuroboreliosis in Europe. BMC Pediatr, 2015; 15: 214.

36. Stanek G, Wormser GP, Gray J, et al. Lyme borreliosis. The Lancet, 2012; 379, (9814): 461–473.

37. Stanek G, Reiter M. The expanding Lyme Borrelia complex – clinical significance of genomic species? Clin Microbiol Infect, 2011;17: 487–493.

38. Strle F, Ružić-Sabljić E, Cimperman J, et al. Comparison of findings for patients with Borrelia garinii and Borrelia afzelii isolated from cerebrospinal fluid. Clinical Infectious Diseases, 2006;43(6): 704–710.

39. Taragelová V, Koči J, Hanincová K, et al. Blackbirds and Song Thrushes Constitute a Key Reservoir of Borrelia garini the Causative Agent of Borreliosis in Central Europe. Appl Environ Microbiol, 2008;74(4): 1289–1293.

40. Tveitnes D, Øymar K, Natås O. Acute facial nerve palsy in children: how often is it lyme borreliosis? Scand J Infect Dis, 2007;39(5): 425–431.

41. Tveitnes D, Natås OB, Skadberg Ø, et al. Lyme meningitis, the major cause of childhood meningitis in an endemic area: a population based study. Arch Dis Child, 2012;97(3): 215–220.

42. Tveitnes D, Øymar K. Gender differences in childhood Lyme neuroborreliosis. Behav Neurol, 2015;790762. doi: 10.1155/2015/790762.

43. Vourc’h G, Abrial D, Bord S, et al. Mapping human risk of infection with Borrelia burgdorferi sensu lato, the agent of Lyme borreliosis, in a periurban forest in France. Ticks Tick Borne Dis, 2016;7(5): 644–652.

44. Zeman P, Benes C. Peri-urbanisation, counter-urbanisation, and an extension of residential exposure to ticks: a clue to the trends in Lyme borreliosis incidence in the Czech Republic? Ticks Tick Borne Dis, 2014;5(6): 907–916.

45. Zeman P, Benes C, Markvart K. Increasing Residential Proximity of Lyme Borreliosis Cases to High-Risk Habitats: A Retrospective Study in Central Bohemia, the Czech Republic, 1987-2010. Ecohealth, 2015;12(3): 519–522.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 3

2017 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Výhody léčby pacientů s DM 2. typu GLP-1 agonisty
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Systémová léčba psoriázy
Autoři: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů
Autoři:

Současné možnosti terapie osteoartrózy
Autoři: MUDr. Jakub Holešovský

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×