Šedesát let výzkumu klíšťové encefalitidy – cesty k analýze současné epidemiologické situace ve střední Evropě


Autoři: M. Daniel 1;  Č. Beneš 1;  V. Danielová 1;  B. Kříž 1,2
Působiště autorů: National Institute of Public Health, Prague 1;  Charles University, 3rd Faculty of Medicine, Prague 2
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 60, 2011, č. 4, s. 135-155

Souhrn

Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl ve střední Evropě izolován poprvé v roce 1948 na území České republiky z pacienta i z klíšťat Ixodes ricinus sebraných v místech, kde jimi byl pacient napaden (Berounsko – střední Čechy) a současně nezávisle také z pacienta na Moravě (Vyškovsko). Dalším prioritním objevem byl alimentární přenos viru KE mlékem pasených koz napadených infikovanými klíšťaty, učiněný při epidemii KE ve městě Rožňava (JV Slovensko). Tato epidemie (660 nemocných) je dosud největší svého druhu. Oba objevy podnítily rozsáhlý výzkum, který soustředil odborníky všech oborů nutných pro komplexní analýzu přírodní ohniskovosti KE. Výsledky pětileté práce byly publikovány českými a slovenskými autory v první evropské monografii KE (1954), a vytvořily tak základ znalostí pro další výzkum v tomto prostoru. Z hlediska epidemiologie, byl mimo jiné již tehdy jasně definován vliv meteorologických faktorů (ovlivňujících incidenci KE prostřednictvím aktivity I. ricinus) a rekreační charakter této nákazy. Současně se KE stala povinně hlášenou nákazou (od roku 1971 pouze laboratorně potvrzené případy). V dalších desetiletích byl intenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti KE (včetně působení antropických vlivů) a byly analyzovány faktory vhodné pro vymezení rizikových oblastí v terénu. Výsledky byly využity při tvorbě predikčních map zvýšeného rizika výskytu I. ricinus a onemocnění virem KE v ČR realizované poprvé v Evropě na základě družicových dat LANDSAT 5 a s využitím technologií GIS. Začátkem 90. let minulého století (zejména od roku 1993) došlo v ČR (shodně s dalšími zeměmi rozšíření KE) k prudkému vzestupu incidence KE, jejíž vysoká úroveň s určitými výkyvy se udržuje dodnes. Spolupráce s klimatology při analýzách historických dat, aktuálních epidemiologických pozorováních i při výzkumu I. ricinus v terénu, ukázala rozhodující vliv probíhajících modifikací klimatu. Rozbor socio-ekonomických podmínek v rizikových oblastech neprokázal vliv na nemocnost KE. Výrazný je vliv rekreačního faktoru, který je ovlivňován průběhem meteorologických změn.

Sezonnost incidence KE podléhá velkým výkyvům (demonstrováno na příkladu 2006, 2009 a 2010) rovněž pod vlivem povětrnostních podmínek jednotlivých sezon. Z toho plyne nutný požadavek používat pro závěry obecného rázu dostatečně dlouhé časové řady vstupních dat, minimálně desetiletého období, jak tomu je v předložené práci (2001–2010). Data prezentovaná podle krajů dokládají podstatné regionální rozdíly. Ze 14 krajů (na něž je ČR administrativně rozčleněna) mají 3 regiony lineární trend incidence KE s minimální odchylkou od výchozích hodnot. Čtyři kraje vykazují v různé míře sestupný lineární trend, avšak 7 regionů demonstruje v různé míře vzestupný trend. Nejzřetelnější je tato situace v kraji Vysočina, kde souvisí s orografickými podmínkami převažujícími v této oblasti a vzestupem výskytu I. ricinus ve vyšších polohách.

Místo, kde byl pacient napaden I. ricinus, registrované v databázi Epi-Dat jako „místo pravděpodobné nákazy“ pomáhá při stanovení rizikových oblastí. Porovnání s místem bydliště pacienta naznačuje pohyb obyvatelstva do těchto oblastí, a tak i jejich význam v celostátním měřítku. Nejzřetelnější je to u obyvatel regionu Praha (NUTS3 CZ010), kde v rámci území vlastního regionu bylo infikováno jen 37,7 % pacientů, zatímco při návštěvě Středočeského kraje 33,4 % a Jihočeského kraje 13,9 % (v dalších krajích jen jednotlivá procenta nebo jejich zlomky). Na rozdíl od toho rezidenti Jihočeského kraje (CZ031, který je na prvním místě v početnosti případů KE v ČR) byli infikováni v 99,5 % na vlastním teritoriu. Je tu zřejmá souvislost s rekreačním potenciálem jednotlivých krajů. Místo pravděpodobné nákazy je registrováno s určením přesnosti katastru obce. Přesnost této informace se ztrácí podle typu použitého kartogramu a základní plošné jednotce, k níž je incidence vztažena.

Vzhledem k přírodní ohniskovosti KE je ke stanovení rizikových oblastí a úrovně místního rizika nutná analýza lokálních environmentálních faktorů umožňujících koloběh viru KE ve volné přírodě. Výskyt lidských případů existenci přírodního ohniska KE indikuje, ale sám o sobě není dostačující. Stejně tak delší období bez výskytu lidských případů nemusí vymezovat bezrizikové území.

Klíčová slova:
klíšťová encefalitida – epidemiologie – rozšíření – přírodní ohnisko


Zdroje

1. Raška, K. (Ed.) Československá klíšťová encefalitis (Czechoslovak tick-borne encephalitis). Praha, 1954: Státní zdravotnické nakladatelství Publishing House, p. 1–92.

2. Danielová, V., Daniel, M., Kříž B. Tick-borne encephalitis in Europe. In: Ebert, R. A. (Ed.) Progress in Encephalitis Research. Nova Science Publisher: New York, 2006, p. 59–103.

3. Rampas J., Gallia, F. Isolation of an encephalitis virus from Ixodes ricinus ticks. Čas. Lék. českých, 1949, 88, p. 1179–1180.

4. Gallia, F., Rampas, J., Hollender, L. Laboratory infection with encephalitis virus. Čas. Lék. českých, 1949, 88, p. 224–229.

5. Krejčí, J. Isolement d’un virus nouveau en course d’une epidémie de meningoencephalitides dans la region de Vyškov (Moravie). Presse méd. (Paris), 1949, 74, p. 1084.

6. Krejčí, J. Epidemie virusových meningoencefalitid na Vyškovsku (Epidemics of viral meningoencephalitis in Vyškov area). Lék. Listy (Brno), 1949, 4, p. 73–75, 112–116, 132–134.

7. Krejčí, J. Vlastnosti viru isolovaného mnou z krve a moku za epidemie meningoencefalitidy na Vyškovsku 1948 (Properties of a virus isolated by me from the blood and cerebrospinal fluid during an outbreak of meningoencephalitis in the Vyškov area, 1948). Lék. Listy (Brno), 1950, 5, p. 373–381.

8. Krejčí, J. Isolace viru lidské menigoencefalitidy z klíšťat (Isolation of the virus of human meningoencephalitis from ticks). Lék. Listy (Brno), 1950, 5, p. 406–409.

9. Blaškovič, D. (Ed.) Epidémia encefalitídy v rožňavskom prírodnom ohnisku nákaz (An epidemic of encephalitis in the Rožňava natural focus of infections). Publ. House of the Slovak Academy Sci., 1954, p. 1–314.

10. Hubálek, Z. Czechoslovak bibliography on tick-borne encephalitis 1949–1985, Czechoslovak bibliography on epidemiology and microbiology. Inst. Hyg. Epid. Prague and Res. Inst. Prev. Med.,1986, 15, Suppl., p. 1–121.

11. Kramář, J., Slonim, D. Pokus o průkaz virusu čs. klíšťové encefalitidy v komárech z jejího přírodního ohniska (An attempt to detect TBE virus in mosquitoes in the natural focus). Čs. epidem., 1956, 5, p. 185–189.

12. Slonim, D., Kramář, J. Pokus o průkaz přenosu virusu čs. klíšťové encefalitidy komáry našich krajů (Attempt to demostrate transmission of Czechoslovak TBE virus by mosquitoes occurring in Czechoslovakia). Čs. epidem., 1955, 4, p. 176–180.

13. Smetana, A. On the transmission of tick-borne encephalitis virus by fleas. Acta virol., 1965, 9, p. 375–378.

14. Rosický, B., Heyberger, K. (Eds.) Theoretical Questions of Natural Foci of Diseases. Publ. Hous of the Czechoslovak Acad. Sci., 1965, p. 1–533.

15. Rosický, B., Tovornik, D., Brelih, S., Daniel, M., Nosek, J., Mačička, O. Zur Bionomie der Zecke Ixodes ricinus L. im Naturherd der Zeckenzephalitis in den Steiner Alpen (Kamniške Alpe – Slovenija). Čs. Parasitologie, 1961, 8, p. 305–323.

16. Georgiev, B., Rosický, B., Pavlov, P., Daniel, M. The ticks of the natural focus of tick-borne encephalitis of sheep and man in the Western Rhodope Mts. Folia parasitol., 1971, 18, p. 267–273.

17. Pavlov, P., Daniel, M., Georgiev, B., Kolman, J. M., Rashev, K., Arnaudov, D., Ignatov, D. The natural focus of tick-borne encephalitis of sheep and man in the Rhodope Mountains. Folia parasitol., 1972, 19, p. 33–40.

18. Rehse-Küpper, B., Danielová, V., Klenk, W., Abar, B., Ackermann, R. The isolation of Central European Encephalitis (Tick-borne encephalitis) virus from Ixodes ricinus (L.) ticks in Southern Germany. Zbl. Bakt. Hyg., 1978, I. Abt. Orig. A 242, p. 148–155.

19. Rehse-Küpper, B., Danielová, V., Klenk, W., Abar, B., Ackermann R. The isolation of Central European encephalitis (tick-borne encephalitis) virus from Ixodes ricinus (L.) ticks in southern Germany. In: Kunz, Ch. (Ed.) Tick-borne encephalitis. Internat. Symp. Baden (Vienna) 1979, Facultas Verlag: Wien, 1981, pp. 257–261.

20. Ackermann, R., Rehse-Küpper, B., Casals J., Rehse, E., Danielová, V. Isolation of Eyach virus from Ixodid ticks. In: Arctic and Tropical Arboviruses. Academic Press, 1979, p. 173–178.

21. Rehse-Küpper, B., Casals, J., Danielová, V., Ackermann, R. Eyach virus: The first relative of Colorado tick fever virus isolated in Germany. In Recent Advances in Acarology II, Proceedings of the Vth International Congress of Acarology, East Lansing, Michigan, 1979, 233–238.

22. Daniel, M., Černý, V. Occurrence of the tick Ixodes ricinus (L.) under the conditions of anthropopressure. Folia parasitol., 1990, 37, p. 183–186.

23. Daniel, M., Černý, V., Korenberg, E. Ixodes ricinus (L.) ticks on the spoil banks in north- west Bohemia. Med. Parazitol., 1988, 2, p. 78–82.

24. Danielová, V., Málková, D. Tick-borne arboviruses in recreation areas. In Labuda, M., Calisher, C. H. (Eds.) New aspects in ecology of arboviruses. Proc. internat. symposium, Publ. House Slovak Academy Sci., 1980, p. 445–449.

25. Málková, D., Danielová, V., Holubová, J., Marhoul, Z., Bouchalová, J. Izolace virů klíšťové encefalitidy a Uukuniemi z klíšťat pražských parků (Isolation of viruses of tick-borne encephalitis and Uukuniemi from ticks in Prague parks). Čs. Epidem., 1983, 32, p. 138–142.

26. Daniel, M. Influence of the microclimate on the vertical distribution of the tick Ixodes ricinus (L.) in Central Europe. Acarologia, 1993, 34, p. 105–113.

27. Daniel, M., Černý, V., Albrecht, V., Honzáková, E. Mikroklima v různé nadmořské výšce Krkonoš a jeho vliv na existenci klíštěte Ixodes ricinus (L.) (The microclimate at different altitudes of the Krkonoše Mountains and its effect on the existence of the tick xodes ricinus (L.). Opera Corcontica, 1988, 25, p. 76–110.

28. Daniel, M., Kolář, J. Using satellite data to forecast the occurrence of the common tick Ixodes ricinus (L.). Journal Hyg. Epid. Immunol., 1990, 34, p. 243–252.

29. Daniel, M., Kolář, J., Zeman, P., Pavelka, K., Sádlo, J. Predictive map of Ixodes ricinus high-incidence habitats and a tick-borne encephalitis risk assessment using satellite data. Exp. Appl. Acarol., 1998, 22, p. 417–433.

30. Daniel, M., Kolář, J., Zeman, P. Analysing and predicting the occurrence of ticks and tick-borne diseases using GIS. In Bowman, A. S., Nuttall, P. A. (Eds.) Ticks: biology, disease, and Control., Cambridge University Press: Cambridge, 2008, pp. 377–407.

31. Daniel, M., Kříž, B. Tick-borne encephalitis in the Czech Republic: I. Predictive maps of Ixodes ricinus tick high--occurrence habitats and a tick-borne encephalitis risk assessment in Czech regions; II. Maps of tick-borne encephalitis incidence in the Czech Republic in 1971–2000. Project cCASHh EVK2 – 2000-0070, National Institute of Public Health, Prague, 2002.

32. Daniel, M., Vráblík, T., Valter, J., Kříž, B., Danielová, V. The TICKPRO computer program for predicting Ixodes ricinus host-seeking activity and the warning system published on websites. Cent. Eur. J. Publ. Health, 2010, 18, p. 230–236.

33. Labuda, M., Danielová, V., Jones, L. D., Nuttall, P. A. Amplification of tick-borne encephalitis virus infection during co-feeding of ticks. Medical and Veterinary Entomology, 1993, 7, p. 339–342.

34. Labuda, M., Jones, L. D., Williams, T., Danielová, V., Nuttall, P. A. Efficient transmission of tick-borne encephalitis virus between cofeeding ticks. Journal of Medical Entomology, 1993, 30, p. 295–299.

35. Daniel, M., Danielová, V., Kříž, B., Beneš, Č. Tick-borne encephalitis. In: Menne, B., Ebi, K. L. (Eds). Climate change and adaptation strategies for human health. Steinkopff, Springer: Darmstadt, 2006. pp. 189–205.

36. Danielová, V., Kříž, B., Daniel, M., Beneš, Č., Valter, J., Kott, I. Vliv změn klimatu na výskyt klíšťové encefalitidy v České republice v uplynulých dvaceti letech (Effects of climate change on the incidence of tick-borne encephalitis in the Czech Republic in the past two decades). Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 2004, 53, p. 174–181.

37. Randolph, S., Rogers, D. J. Fragile transmission cycles of tick-borne encephalitis virus may be disrupted by predicted climate change. Proc. R. Soc. London, 2000, B 267, p. 1741–1744.

38. Kříž, B., Beneš, Č., Danielová, V., Daniel, M. Socio--economic conditions and other anthropogenic factors influencing tick-borne encephalitis incidence in the Czech Republic. Int. J. Med. Microbiol., 2004, 293, Suppl., 37, p. 63–68.

39. Kříž, B., Beneš, Č., Daniel, M. Alimentary transmission of tick-borne encephalitis in the Czech Republic (1997–2008). Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 2009, 58, 2, p. 98–103.

40. Daniel, M., Kříž, B., Danielová, V., Valter, J., Beneš, Č. Changes of meteorological factors and tick-borne incidence in the Czech Republic. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 2009, 58, p. 179–187.

41. Randolph, S. E. Tick-borne encephalitis incidence in Central and Eastern Europe: consequences of political transition. Microbes and Infections, 2008, 10, p. 209–216.

42. Daniel, M., Kříž, B., Danielová, V., Valter, J., Kott, I. Correlation between meteorological factors and tick-borne encephalitis in the Czech Republic. Parasitology Research, Suppl. 1, 2008, 103, p. S97–S107.

43. Daniel, M., Kříž, B., Danielová, V., Beneš, Č. Sudden increase in tick-borne encephalitis cases in the Czech Republic, 2006. Int. J. Med. Microbiol., 2008, 298, S 1, p. 81.

44. Vystoupil, J. Atlas cestovního ruchu České republiky (Atlas of the travel activities in the Czech Republic). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, p. 1–157.

45. Danielová, V., Holubová, J., Daniel, M. Tick-borne encephalitis virus prevalence in Ixodes ricinus ticks collected in high risk habitats of the South-Bohemian region in the Czech Republic. Exper. Appl. Acarol., 2002, 26, p. 145–151.

46. Danielová, V., Daniel, M., Schwarzová, L., Materna, J., Rudenko, N., Golovchenko, M., Holubová, J., Grubhoffer, L., Kilián, P. Integration of a tick-borne encephalitis virus and Borrelia burgdorferi sensu lato into mountain ecosystems, following a shift in the altitudinal limit of distribution of their vector, Ixodes ricinus (Krkonoše Mts., Czech Republic). Vector-borne and Zoonotic Diseases, 2009, 10, 3, p. 223–230.

47. Danielová, V., Schwarzová, L. Virus klíšťové encefalitidy v klíštěti Ixodes ricinus v rezidenční části Prahy (Tick-borne encephalitis virus in the tick Ixodes ricinus in the residential part of Prague). Zprávy CEM (SZÚ Praha), Bull. Centre Epidemiol. Microbiol. (NIPH Prague), 2004, 13, 10–11, p. 444.

48. Daniel, M., Zitek, K., Danielová, V., Kříž, B., Valter, J., Kott, I. Risk assessment and prediction of Ixodes ricinus tick questing activity and human tick-borne encephalitis infection in space and time in the Czech Republic. Int. J. Med. Microbiol., 2006, 296, S1, p. 41–47.

49. Černý, V., Daniel, M. Výskyt klíšťat v podmínkách velkých měst a jejich epidemiologický význam (Ticks in big cities and their epidemiological importance). Čs. Epid. Mikrobiol. Imunol., 1985, 34, p. 239–243.

50. Rosický, B., Daniel, M. Lékařská entomologie a životní prostředí (Medical entomology and human environment). Publ. House Academia Prague, 1989, p. 1–437.

51. Danielová, V., Kliegrová, S., Daniel, M., Beneš, Č. Influence of climate warming on tick-borne encephalitis expansion to higher altitudes during the last decade (1997–2006), Region Highland (Czech Republic). Centr. Eur. J. Publ. Health, 2008, 16, p. 4–11.

52. Danielová, V., Schwarzová, L., Materna, J., Daniel, M., Metelka, L., Holubová, J., Kříž, B. Tick-borne encephalitis virus expansion to higher altitudes correlated with climate warming. Int. J. Med. Microbiol., 2008, 296, S1, p. 68–72.

53. Materna, J., Daniel, M., Metelka, L., Harčarik, J. The vertical distribution, density and the development of the tick Ixodes ricinus in mountain areas influenced by climatic change (The Krkonoše Mts., Czech Republic). Int. J. Med. Microbiol., 2008, 296, S1, p. 25–37.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 4

2011 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se