Vysoké letní teploty a úmrtnost v ČR v letech 1982-2000


High Summer Temperatures and Mortality in the Czech Republic in 1982-2000

The heat-stress-related mortality, which is among main impacts of periods of high summer tempe-rature on society, was reported in many European countries, but analyses focusing on centrál European population háve been rare. Results of the analysis for the period of 1982-2000 in the Czech Republic indicate that heat stress leads to a considerably increased all-causes mortality and mortality due to cardiovascular diseases. Periods with the highest deviations of the daily number of deaths from a baseline (in all-year data) are influenza epidemics and heat waves; the distribution of days with the highest excess mortality in a year is clearly bimodal, showing a main peak in winter and a secondary one in summer. Summer days with a considerably increased mortality are almost entirely days with a positive temperature deviation from the seasonal course. Deviations of mortality from the baseline exceed 100 deaths daily (more than 30% relative increase) in heat wave peaks, and the excess total mortality during the severe 1994 heat waves was +456 deaths (+10.3%) for June 17 to 30, and +598 deaths (+12.3%) for July 24 to August 8. The relative increase in mortality due to cardiovascular diseases was even more pronounced. The mortality displacement effect played an important role, since it was estimated to account for as much as 52% of the total number of victims for the June 1994 heat wave and 48% for the July-August heat wave. People who would die soon without oppressive weather conditions make about half of the total number of deaths, which is a larger value compared to what other studies reported. The increased mortality is observed at maximum (average, minimum) daily temperatures higher than 25 °C (18 °C, 14 °C) and their anomalies from mean seasonal courses larger than 3 °C. The samé values hold for both the total and cardiovascular mortality. The mortality response at high temperatures is more pronounced in females than males. Correlations between mortality and temperature variables (including heat index) are positive and statistically significant (P=0.01), stronger for deviations of meteorological variables from seasonal courses than for raw values, in females than males, and for heat index than for any temperature variable and summer simmer index. The unlagged correlations'are stronger than correlations with lags 1-3 days; positive values of correlation coefficients hold for lags 0 to 3 days only while at lags of 4 to 25 days, the link is negative (mostly statistically significant) which demonstrates the mortality displacement effect and its time extent.

Key words:
mortality - air temperature - heat stress - Czech Republic.


Autoři: Kyselý J.\ Kříž B. 2
Působiště autorů: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha 2 SZÚ, Praha
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. , 2003, č. 3, s. 105-116
Kategorie: Články

Souhrn

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy pro období 1982-2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu jsou (v celoročních datech) epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.-30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24. července-8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52 % (48 %) zvýšené úmrtnosti v červnové (červencové-srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovou úmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heat indexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nežpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1-3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0-3 dny, pro 4-25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

Klíčová slova:
úmrtnost - teplota vzduchu - stres z horka - Česká republika.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se