Ženy a muži v české pediatrii

Souhrn

Česká pediatrická společnost má 2202 členů, všem byl zaslán dotazník o tom, jak vnímají své profesní postavení. Odpovědělo 480 žen a 244 mužů. Narození dítěte je rozhodujícím momentem v jejich další kariéře. V naší zemi existuje jistá diskriminace žen. Obecně je to dané častější nepřítomností žen na pracovišti, mateřskou dovolenou, ale i nepatřičným chováním některých kolegů.

Klíčová slova:

pediatrie – pohlaví – Česká pediatrická společnost

ÚVOD

Anna Honzáková byla první českou lékařkou, která promovala na českém území v roce 1902, ale ve své kariéře se setkala s jistou nepřejícností svých mužských kolegů [1]. Genderová problematika české medicíny nepochybně zasluhuje dodnes pozornost. Klesající zájem mužů o studium medicíny vede k její postupné „demaskulinizaci“ (feminizaci). Je obecným a dlouhotrvajícím jevem. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která je největší v naší zemi, je v současné době v šestém ročníku již pouze 111 mužů, ale 246 žen. Tento trend je dobře patrný i v oborech tradičně vnímaných jako mužské. Česká chirurgická společnost má již 19,6 % žen [2].

Pediatrie je naopak v očích společnosti dominantně ženský obor. Česká pediatrická společnost má 2202 členů, žen je 76 %. Vnímáme-li různé zastoupení žen a mužů v tomto medicínském oboru, není bez zajímavosti, že v demokratické, korespondenční volbě je v předsednictvu Společnosti 7 mužů a pouze 2 ženy!

METODA

Všem členům ČPS byl zaslán dotazník k získání informací o jejich postojích jak k vlastní profesi, tak k možnosti sladit profesionální život s osobním, včetně uvedení životních priorit a cílů. Dotazník obsahoval též základní demografické údaje a byl adaptovaný na dvě verze: pro ženy a pro muže a byl zcela anonymní. Účastníci měli také možnost se slovně vyjádřit k dané problematice. Výstupem je popis vnímání jak ženského, tak mužského pohledu na tuto problematiku.

VÝSLEDKY

Na dotazník odpovědělo celkem 724 dotázaných, to je 33 % členů České pediatrické společnosti (480 žen a 244 mužů). Věková skladba respondentů je znázorněna na grafu 1.

Hranici 35 let vnímáme jako předěl mezi neatestovanými a atestovanými. V tomto věku již většina členů Společnosti ukončila své postgraduální vzdělávání. Jeho náročnost je velmi pravděpodobně závažný faktor při rozhodování ženy, kdy mít první dítě. 73 % žen souboru mělo první dítě po 35. roku života (graf 2). Přitom průměrný věk prvorodičky v ČR je 28 let a 3 měsíce! Narození dítěte vede u žen k poklesu zájmu o práci na lůžkovém zařízení (graf 3). Tam převládají muži. Jenom každá pátá v dotazníkovém průzkumu odpovídající žena pracuje v nepřetržitém (lůžkovém) provozu. Po 35. roku života má zájem o vedoucí pozici v oboru pouze 8 % žen, ale 18 % mužů (graf 4). V současné době je v naší zemi 96 lůžkových zařízení. Pouze 39 z nich vedou ženy – primářky. Tento údaj může být do budoucna, při majoritě žen v oboru, varovný při obsazování primariátů.

Na otázku „Jste spokojená s Vaším postavením v práci?“ odpovědělo 10 % žen ne, u mužů je vnímaná spokojenost s postavením v práci téměř shodná (9 %). Podle subjektivního pocitu žen okolí nevnímá ženy lékařky v pediatrii v 40 % stejně jako jejich mužské kolegy! Ti sami dávají ženám lékařkám v 15 % pocit své nadřazenosti podle subjektivního hodnocení žen. Jistě by toto číslo mělo vést k zamyšlení na těch pracovištích, kde se tak děje. Téměř třetina žen (31 %) měla při vstupním pohovoru do zaměstnání pocit jistého znevýhodnění, protože jsou ženami!

Několik slovních komentářů, které se v odpovědích často opakovaly.

Muži:

1. Velkou chybou bylo zrušení pediatrické fakulty.
2. Většina žen je do jisté míry omezena v pracovním výkonu rodinnými povinnostmi, což je přirozené.
3. Kombinovat předatestační přípravu se založením rodiny je pro ženy složité.
4. Ti z nás, kteří odcházejí do důchodu, nemají komu praxi předat.
5. Většina lékařek se po mateřské dovolené nevrací do lůžkových zařízení.
6. Lékaři muži, dle mého mínění, vymřou.

Ženy:

1. 28 – promoce, 33 – atestace a další tři roky specializace? Tam prostor na mateřskou opravdu není.
2. Při nástupu na kliniku jsem musela podepsat, že neotěhotním.
3. Skloubit rodinu a zaměstnání lze, když si lékařka najde vhodného partnera (ne lékaře).
4. Žena musí vytvořit zázemí v rodině, protože je matkou a manželkou a nikoho nezajímá kariéra.
5. Myslím, že lékařky v pediatrii mají dvě možnosti. Buďto rozdělit své vzdělávání a prodloužit ho na desetiletí, nebo již při nástupu kontaktovat IVF centrum.
6. Jsem soukromá PLDD, osobně nemám problémy.

DISKUSE

Při pohledu na postavení žen a mužů v medicíně si musíme uvědomit, že zahájení odborné kariéry a celého postgraduálního výcviku probíhá v období, kdy je založení rodiny pro ženu optimální. Pokud porodí, tráví ženy s dětmi více času než muži a častěji chybí v zaměstnání z důvodů péče o děti. To prokázala v USA studie prováděna od roku 2000 do roku 2015, ve které bylo sledováno 10 000 manželských párů, kdy oba manželé byli lékaři [3]. Jak uvádí Parker [4], je větší zátěží pro ženu než pro muže vybalancovat rovnováhu mezi zaměstnáním a rodinou.

Naopak Ruderman [5] se domnívá, že při dobré organizaci práce tato dvojrole žen, tedy domácnost a práce, pro ně může být pozitivní a zlepšit jejich výkon. Nad lékařkami v jejich profesionální kariéře je popisován jakýsi „skleněný strop“, který jim brání dostat se na pomyslný profesní vrchol. Při pohovoru s mladými lékařkami Simerská [6] zjistila, že většinou dávají ženy přednost péči o rodinu.

Jistě, uvedené literární úvahy nemají platnost pro individuální případy. Postup v hierarchickém žebříčku je obecně u žen pomalejší [7]. Tuto okolnost však snášejí ženy lépe než muži [8]. Nepochybně však diskriminace podle pohlaví vytváří stresové situace [9]. Ženy jsou ale lépe vybaveny čelit stresu a důkaz pro to vidí Teylor [10] v delším životě žen. Obecná zátěž mezi jednotlivými medicínskými obory je však různá, a tak například noční služba na pediatrii je jiná než na dermatologii…

V dnešní době feminizace (demaskulinizace) doporučuje na internetovém portálu Women in Surgery Lauren Crawford těm ženám, které mají profesní ambiciózní sen, udělat si předně životní plán, mít čas na děti, dokud jsou malé a najít si excelentního manžela. Současně ale upozorňuje na to, že muži jsou „more simple creatures“ [11]. Nedává ale radu, jak mezi těmito jednoduchými tvory nalézt toho excelentního…

ZÁVĚR

Pediatrie je dominantní ženský obor. Většina žen vnímá jako obtížně realizovatelné skloubit rodinný život s postgraduálním výcvikem. Narození dítěte je významným předělem v rozhodování o další kariéře. Žena lékařka je stále okolím vnímána inferiorně proti svým mužským kolegům. Část z nich jim navíc toto inferiorní postavení dává svým chováním najevo.

Zrušení pediatrické fakulty je hodnoceno jako špatné rozhodnutí. Počet praxí praktických lékařů pro děti a dorost klesá a vzniká rizikový trend, kdy lékaři odcházející do důchodu je nemají komu předat.

Korespondující autor:

Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.

III. chirurgická klinika 1. LF UK

 a FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5

e-mail: pavel.pafko@fnmotol.cz