Temperament v raném dětství a jeho popis pomocí IBQR VSF


Temperament in early childhood and its description using IBQR VSF

Objective:
To develop a functioning Czech language-based IBQR VSF (The Infant Behavior Questionnaire-Revised – Very Short Form) as a tool to describe the child’s temperament during the period of the age of 3–12 months.

Background:
The child’s temperament is considered as a relevant personal variable in child developmental pathways. The purpose of the adaptation process was to translate and modify the Czech version of the temperament assessment instrument – IBQR VSF – based on Rothbart’s theoretical approach.

Methods:
An original translation was modified, based on feedback by professional translators, three bilingual psychologists, and a sample of 15 Czech mothers. A back-translation by a professional translator was then assessed by the authors of the original (English language) instruments. For the final version of the measure, the authors of the original instrument judged that 100% of the items were consistent with the original items, and a second sample of 15 collaborating mothers identified no problems with the Czech items.

Results:
The reliability of the adapted questionnaire was verified by calculation of the Cronbach's alpha.

Conclusion:
The results obtained will be offered as the IBQR VSF functional tool to psychologists specializing in evaluating children in early age groups. We also expect interest on the part of specialists working with the parents of prematurely born or handicapped children.

KEY WORDS:
child, temperament, assessment, translation, modification


Autoři: M. Potměšil 1;  P. Potměšilová 2
Působiště autorů: Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP, Olomouc 1;  Katedra křesťanské výchovy CMTF UP, Olomouc 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2017; 72 (4): 240-244.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Vyvinout fungující českou verzi IBQR VSF jako nástroje k popisu temperamentu dítěte v období 3–12 měsíců věku. (IBQR VSF – The Infant Behavior Questionnaire-Revised – Very Short Form – Dotazník kojeneckého chování revidovaný – velmi krátká verze).

Teorie:
Dětský temperament je považován za relevantní proměnnou vývoje dětské osobnosti. Cílem procesu adaptace na základě teoretického přístupu podle Rothbartové bylo přeložit, upravit IBQR VSF a ověřit funkčnost české verze nástroje posouzení temperamentu kojence.

Metoda:
Původní překlad byl upraven s ohledem na zpětnou vazbu profesionálních překladatelů, dále tři bilingvních psychologů a připomínek vzorku 15 českých matek. Dále následoval zpětný překlad profesionálním překladatelem do angličtiny. Tato verze byla hodnocena autory původních nástrojů (v angličtině) a vysloven konečný závěr ke kvalitě české mutace.

Výsledky:
Spolehlivost upraveného dotazníku byla ověřena výpočtem Cronbachovo alpha a použitím faktorové analýzy.

Závěr:
Výsledkem je česká mutace dotazníku IBQR VSF pro psychology a pediatry k popisu temperamentu u dětí v raném věku. Také lze očekávat zájem ze strany pracovníků pracujících s rodiči předčasně narozených dětí nebo dětí se zdravotním postižením.

KLÍČOVÁ SLOVA:
dítě, temperament, hodnocení, překlad, modifikace dotazníku

ÚVOD

Temperament v raném dětství naznačuje vývoj tendencí v chování jedince. V pojetí autorů textu temperament odráží způsob, kterým jednotlivec reaguje na podněty sociálního a emočního charakteru, přicházející z okolního prostředí. Zřetelné rysy temperamentu jsou identifikovatelné již v kojeneckém období a později jsou relativně stabilní v průběhu zrání dítěte. Temperament je souhrn charakteristických nebo vrozených rysů osobnosti a je spjat se vzrušivostí a tedy i citlivostí k podnětům, a to jak v normální, tak v patologické podobě. V době raného dětství může být odchylka v temperamentu považována za rizikový faktor, jehož projevem mohou být v pozdějším věku problémy v oblasti chování jedince.

Temperament je popisován jako biologicky podmíněné individuální rozdíly v chování a emocionálních reakcích na podněty z prostředí [1]. Temperament zahrnuje reaktivitu, což je intenzita a trvání projevu chování, dále emoční reakci jednotlivce a schopnost regulace, což je schopnost jednotlivce modulovat odpověď [2]. Temperament jako komplexní fenomén je tvořen následujícími parametry, které jsou v detailech dále popsány [3–6] v originální verzi: úroveň aktivity, úzkost z omezování, přístup k dosažení cíle, strach, doba zaměření pozornosti, úsměv a smích, hlasové reakce, smutek, citlivost vnímání, vysoká/nízká intenzita potěšení, mazlivost, utišitelnost, klesající reaktivita.

Temperamentu kojenců a jeho hodnocení byla věnována pozornost mnoha odborníků, z nichž někteří jsou autory již běžně používaných nástrojů. Například „The Bayley Scales of Infant Development“ (BSID), která hodnotí kognitivní, behaviorální a motorický vývoj dítěte od prvního do dvacátého čtvrtého měsíce věku. Nancy Bayley vytvořila test, pomocí kterého je z hlediska funkčního uplatnění možné popsat opoždění v klíčových vývojových oblastech a tím i usnadnit prvotní diagnózu před zahájením psychologické nebo jiné intervence. Test je rozšířen a používá se ke komplexnímu popisu vývoje kojence. V první polovině minulého století byl představen test Charlotte Bühler nazvaný „Bühler baby test“. Zahrnoval položky, které autorka považovala za podstatné k hodnocení vývoje dítěte daného věku (smyslové vnímání, pohyblivost, sociální chování, učení, manipulace s materiály, myšlení).

Kritickému hodnocení podrobila tento test Ackerman [7] a bez ohledu na její výsledky se potvrzuje velký význam hodnocení projevů dítěte v kojeneckém věku, včetně temperamentu. Dalším, velmi specifickým úkolem, který je dán zvyšujícím se počtem předčasně narozených dětí, je diagnostika úrovně zralosti a případných odchylek u těchto dětí. Jedním z nástrojů je The Neurobehavioral Assessment of the Preterm Infant autorky Anneliese Korner [8], ve kterém se prvky temperamentu objevují jako sledované položky pro popis vývoje a zrání předčasně narozených dětí.

Dalším nástrojem, který zaslouží pozornost je The Infant Behavior Questionnaire [3]. První verze dotazníku, vytvořeného Mary K. Rothbart, byla zaměřena na šest oblastí, které se vztahují k dětskému temperamentu – úroveň aktivity, utišitelnost, strach, nervozita z omezení, úsměv a smích, doba zaměřené pozornosti. Původní verze The Infant Behavior Questionnaire (IBQ) byla autorkou a M. Gartstain revidována, úpravu doznaly položky jednotlivých škál a některé škály byly doplněny. Zatím poslední revidované verze dotazníku, které se svým týmem upravil Samuel Putnam [4], jsou v podobě IBQ-Revised (IBQ-R). Short (91 položek; 14 škál) and IBQR Very Short (37 položek; 3 širší škály – pozitivní reakce na podněty, negativní reakce na podněty a seberegulace).

Na rozdíl od výše uvedených diagnostických nástrojů je dotazník IBQR postaven na spolupráci s rodiči a je určen k popisu temperamentu dítěte. Dává možnost psychologického pohledu na temperament u dětí v kojeneckém věku a tím napomoci identifikaci dětí, které jeví známky vývojového opoždění. Výhodou je možnost přesnějšího zacílení intervenčního programu a zejména pak – přivést rodiče ke spolupráci, podpořit jejich schopnost pozorovat projevy dítěte, popsat je a lépe porozumět dětským reakcím. V případě dětí se zdravotním postižením nebo u dětí se známkami vývojového opoždění to přináší zisk v podobě informovaného, poučeného rodiče, který je efektivním spolupracovníkem diagnostika a terapeuta.

Hlavním cílem bylo upravit existující dotazník IBQR tak, aby byl použitelný v prostředí České republiky. Nejednalo se pouze o překlad, ale o modifikaci v jednotlivých položkách, odpovídajících kulturním a jazykovým odlišnostem [9]. Podobný proces byl popsán detailně v případě úpravy dotazníku pro brazilské prostředí [10]. V současné době (leden 2017) existuje 29 národních verzí dotazníku IBQR.

METODA

V první etapě bylo použito dotazníku IBQR s datací 2000, vytvořeného Mary K. Rothbart a Maria A. Gartstein – dotazník se 191 položkami. Dotazník byl překladatelskou firmou přeložen do českého jazyka. První česká verze překladu s originálním zněním dotazníku byla rozeslána pěti plynně anglicky hovořícím dětským psychologům k připomínkování a případným návrhům na úpravy českého textu, směrem k vyšší srozumitelnosti a jednoznačnosti.

Druhá etapa představovala rozeslání tohoto dotazníku 15 českým matkám dětí ve věku 3–12 měsíců. Cílem bylo získat jejich vyjádření ke srozumitelnosti a adekvátnosti jednotlivých položek jako podkladů pro další modifikaci textové části. Ze strany matek nebylo zásadních připomínek, mimo stížnosti na vysoký počet položek (191) dotazníku k vyplnění.

Ve třetí etapě proběhl překlad z českého jazyka do angličtiny – opět nezávislou firmou. Tato verze byla zaslána autorskému pracovišti (S. Putnam, Bowdoin College, Brunswick, ME) k posouzení, zda byl zachován význam, jasnost a obsah jednotlivých položek dotazníku.

Laskavostí dr. Putnama byla zahájena spolupráce na čtvrté etapě – tvorbě finální podoby položek. Na základě připomínek a doporučení byl dotazník upraven vzhledem k jazykovým a kulturním odlišnostem. Zajímavá z hlediska kulturních odlišností byla práce s položkami 79 a 80, ve kterých je pojetí hry odlišné a bylo třeba dojít až k definici uvedené hry, charakteristice činnosti dítěte a dospělé osoby, aby mohla být odsouhlasena.

Pátá etapa – studie proveditelnosti. V této pracovní etapě byla podle originálního vzoru vytvořena verze IBQR VSF o 37 položkách a pro pilotní studii byla rozeslána 30 matkám kojenců ve věku 3–12 měsíců ochotným spolupracovat. Proveditelnost byla potvrzena, bez připomínek nebo návrhů na další úpravy ze strany oslovených matek. V této etapě nebyly očekávány potíže, protože dotazník VSF je sestaven z položek, vybraných z originálního 191položkového nástroje. Spolupracující rodiče odpovídali hodnocením na škále vyjadřující frekvenci výskytu popisovaného jevu „nikdy – velmi zřídka – méně než 1/2 doby – asi 1/2 doby – více než 1/2 doby – téměř stále – stále a nelze odpovědět“.

V šesté etapě bylo přikročeno ke sběru dat české kojenecké populace. Byly osloveny pediatrické ambulance, mateřská centra a další pracoviště, kam docházejí matky zdravých kojenců. Metodou „Sněhové koule“ (referenčního výběru) bylo získáno 450 vyplněných dotazníků z celé republiky, z nichž pro chyby v údajích – nejčastěji věk dítěte přesahoval hranici 12 měsíců – bylo 24 dotazníků vyřazeno. Pokud jde o vypovídací hodnotu získaných dat, počet vyplněných dotazníků byl reprezentativní. Bylo třeba získat 383 zdrojových dat, což odpovídá počtu 100 000 nově narozených dětí ročně v České republice [11]. Takto lze získat data s výsledky odpovídajícími 5% hladině významnosti. V případě prezentovaného výzkumu byl potřebný počet získaných dotazníků pro statistické zpracování překročen.

VÝSLEDKY

Věk a pohlaví

Do následného statistického zpracování bylo zahrnuto celkem 426 dětí ve věku 3–12 měsíců. Z celkového počtu 426 bylo 205 chlapců a 221 dívek. V souladu s postupem Rothbart [3] byli respondenti dále rozděleni do třech věkových kategorií (tab. 1).

Tab. 1. Rozdělení respondentů podle pohlaví a věku.
Rozdělení respondentů podle pohlaví a věku.

U chlapců byl nejnižší věk 3 měsíce a nejvyšší věk 12 měsíců (M = 8,8; SD = 2,7; MOD = 12). U dívek byl nejnižší a nejvyšší věk stejný jako u chlapců (M = 8,9; SD = 2,8; MOD = 12).

Reliabilita

Reliabilita adaptovaného dotazníku byla ověřována pomocí výpočtu Cronbach’s alpha, které bylo nejdříve vypočítáno pro všechny respondenty, dále pak zvlášť pro celý soubor chlapců a dívek a pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny (tab. 2).

Tab. 2. Hodnoty Cronbachovo alpha.
Hodnoty Cronbachovo alpha.

Dále byla provedena faktorová analýza. Jako první byla zjišťována vhodnost dat pro faktorovou analýzu. Byla vypočítána hodnota KMO = 0,7 (p = 0,00), vytvořena tzv. anit-image matice, kde u všech položek byly hodnoty MSA vyšší než 0,5, resp. hodnoty MSA se pohybovaly mezi 0,53 a 0,82. Jako poslední byla zjišťována komunalita, tedy míra korelace položky s ostatními položkami, které vstupují do faktorové analýzy. Hodnoty komunality u všech položek se pohybovaly v rozmezí od 0,54 do 0,82.

Ze všech položek dotazníku byly extrahovány shodně tři faktory, které odpovídaly škálám dotazníku, z tohoto důvodu tak byly i nazvány.

Průměrné hodnoty

V souladu s originální verzí byly vypočítány průměrné hodnoty u jednotlivých škál zvlášť pro chlapce a dívky.

DISKUSE

Z celkového počtu 426 respondentů bylo 48 % chlapců a 52 % dívek. Průměrný věk u obou skupin byl 8,8, resp. 8,9 měsíců. Nejčastější věk respondentů byl u obou skupin 12 měsíců. Tento fakt je možné přičíst metodě „Sněhová koule“, která byla použita pro výběr respondentů. Pro další výzkumy je počítáno s tím, že budou hledáni respondenti z dalších věkových skupin tak, aby se vyrovnal počet mezi jednotlivými věkovými kategoriemi.

V souladu s údaji, uvedenými v odborných článcích [4–6, 10], bylo přistoupeno k výpočtu Cronbachovo alpha nejprve pro jednotlivé škály u všech respondentů, dále pak pro jednotlivé škály zvlášť u chlapců a dívek a pro jednotlivé škály u chlapců a dívek rozdělených podle věku. Faktorová analýza byla aplikována na odpovědi všech respondentů.

Hodnoty Cronbachovo alpha jednotlivých škál se v případě všech respondentů pohybovaly v rozmezí akceptovatelné až vynikající. U chlapců se hodnoty také pohybovaly v rozmezí akceptovatelné až vynikající. Pouze u škály Pozitivní u chlapců ve věku 10–12 měsíců je hodnota neakceptovatelná. V této škále je Cronbachovo alpha nízké (0,41). U dívek se pak hodnoty Cronbachovo alpha pohybovaly v rozmezí akceptovatelné až dobré. U škály Seberegulace u dívek ve věku 3–6 a 7–9 měsíců a u škály Pozitivní u dívek ve věku 10–12 byla hodnota Cronbachovo alpha slabá.

Faktorová analýza byla použita pro zjištění vztahů mezi položkami, resp. cílem bylo zjištění, zda jsou jednotlivé položky zásadní pro danou škálu. Hodnota KMO ukázala na střední vhodnost použití položek pro FA. Další hodnoty MSA a komunalita potvrdily vhodnost položek pro použití FA. Dále bylo splněno i tzv. hrubé statistické pravidlo [12], které uvádí, že na 10 položek by bylo vhodné mít 100–150 respondentů. Jak je již výše uvedeno, byly u každé skupiny shodně extrahovány tři faktory. Položky, které sytily jednotlivé faktory, odpovídaly položkám, které tvoří jednotlivé škály (viz tab. 3). Objevilo se však pět položek, které nesytily žádný faktor.

Tab. 3. Extrahované faktory.
Extrahované faktory.

Faktor Pozitivní představoval 85 %, faktor Negativní 92 % a faktor Seberegulace 83 % z položek, které tvoří shodně nazvané škály (viz tab. 3). Tabulka 4 ukazuje, v jakém rozpětí se pohybovala faktorová zátěž jednotlivých položek. Faktorová analýza tak prokázala, že rozdělení položek do jednotlivých škál je platné i v české verzi IBQR VSF.

Tab. 4. Míra faktorové zátěže.
Míra faktorové zátěže.

Odpovědi na pět položek, které nesytily žádný ze třech extrahovaných faktorů, byly podrobeny další analýze. Při analýze bylo zjištěno, že odpovědi u těchto položek nevykazují normální rozložení. U těchto položek více než polovina respondentů odpovídala buď tak, že nelze hodnotit, či že daný jev je častý, či naopak, že se nevyskytuje vůbec, anebo v rámci jedné položky byly výrazně často zastoupeny odpovědi nikdy a často. Tyto položky pak budou podrobeny dalšímu zkoumání autory. Jsou plánovány rozhovory se spolupracujícími matkami.

Pro chlapce a dívky v jednotlivých věkových kategoriích byly vypočítány průměrné hodnoty pro uvedené škály. Průměrné hodnoty byly ještě doplněny hodnotami, které určují míru centrální tendence (Me) u jednotlivých škál (viz tab. 5 a 6). Hodnoty mediánu a hodnoty aritmetického průměru se shodují, což ukazuje na to, že mezi výsledky nejsou extrémní hodnoty.

Tab. 5. Hodnoty jednotlivých škál u chlapců.
Hodnoty jednotlivých škál u chlapců.

Tab. 6. Hodnoty jednotlivých škál u dívek.
Hodnoty jednotlivých škál u dívek.

K popisovanému nástroji je třeba poznamenat, že se nejedná o stanovení norem, jako je tomu u standardizovaných nástrojů, byť uvedené výsledky spojené s popisovanou adaptací dotazníku k tomu směrují. Srovnatelný přístup byl u autorů dotazníku [6]. Věková kategorie cílové skupiny kojenců je významná velmi rychlou vývojovou dynamikou, která v tak krátkém časovém úseku, jakým je 9 měsíců, umožňuje pouze vytvoření průměrných hodnot, ke kterým je možno výsledky pozorování dítěte vztahovat a po opakovaném zjištění významných rozdílů přistoupit k využití jiných a komplexních nástrojů, například vývojových škál Beyleové BSID nebo Gesellovy škály 3–36 měsíců.

DISKUSE A UPLATNĚNÍ

Výsledný dotazník IBQR VSF v české verzi, stejně jako česká verze původního 191položkového dotazníku, jsou dostupné laskavostí autorského pracoviště na jeho webových stránkách.

Získané výsledky budou nabídnuty pediatrům, neonatologům a psychologům, kteří se zabývají diagnostikou dětí raného věku. Zároveň se předpokládá zájem odborníků, kteří pracují s rodiči dětí se zdravotním postižením nebo dětmi předčasně narozenými. Cílem popsané práce nebylo pouze získání funkčního nástroje s možností jeho rozšíření k dětským psychologům, ale také vytvoření nástroje pro práci s rodiči kojenců se zdravotními nebo vývojovými riziky. Zpětné vazby od rodičů, kteří v hlavní výzkumné vlně vyplnili dotazník, vypovídají o kladném přijetí „návodu“, co a jak pozorovat u vlastního dítěte a kde hledat možnosti pro aktivaci a stimulaci.

Česká verze dotazníku, popisovaná v textu, je k dispozici u autorů nebo ke stažení na adrese: https://research.bowdoin.edu/rothbart-temperament-questionnaires//instrument-descriptions/the-infant-behavior-questionnaire/.

Publikace byla podpořena granty IGA_PdF_2016_022 a IGA_CMTF_2016_013.

Došlo: 5. 10. 2016

Přijato: 22. 2. 2017

Prof. PhDr. PaedDr. Miloň Potměšil, Ph.D.

Ústav speciálněpedagogických studií

PdF Univerzity Palackého Olomouc

Žižkovo náměstí 5

771 40 Olomouc

e-mail: mvpotmesil@gmail.com


Zdroje

1. Rothbart MK, Ziaie H, O’Boyle C. Self-regulation and emotion in infancy. New Directions for Child and Adolescent Development 1992; (55): 7–23.

2. Rothbart MK. Temperament and the development of inhibited approach. Child Development 1988; 59 (5): 1241–1250.

3. Rothbart MK. Measurement of temperament in infancy. Child Development 1981; 52 (2): 569–578.

4. Putnam SP, Helbig AL, Gartstein MA, et al. Development and assessment of short and very short forms of the infant behavior questionnaire-revised. Journal of Personality Assessment 2014; 96 (4): 445–458.

5. Putnam SP, Gartstein MA, Rothbart MK. Measurement of fine-grained aspects of toddler temperament: The Early Childhood Behavior Questionnaire. Infant Behav Dev 2006; 29 (3): 386–401.

6. Gartstein MA, Rothbart MK. Studying infant temperament via the Revised Infant Behavior Questionnaire. Infant Behav Dev 2003; 26 (1): 64–86.

7. Ackerman D. The critical evaluation of the Viennese tests as applied to 200 New York infants six to twelve months old. Child Development 1942; 13 (1): 41–53.

8. Korner A. Reliable individual differences in preterm infants‘ excitation management. Child Development 1996; 67 (4): 1793–1805.

9. Gartstein M, Gonzalez C, Yang S, et al. Studying cross-cultural differences in the development of infant temperament: People‘s Republic of China, the United States of America, and Spain. Child Psychiatry & Human Development 2006; 37 (2): 145–161.

10. Klein VC, Putnam SP, Linhares MBM. Assessment of temperament in children: translation of instruments to Portuguese (Brazil) language. Interamerican Journal of Psychology 2009; 43 (3): 552–557.

11. Hague P, Jungmann V. Průzkum trhu: Příprava, výběr metod, provedení, interpretace výsledků. Brno: Computer Press, 2003: 1–234.

12. Mareš P, Rabušic L, Soukup P. Explorační faktorová analýza. In: Analýza sociálněvědních dat [nejen] v SPSS. Brno: Masarykova univerzita, 2015: 375–399.

13. Kazdin AE (ed). Methodological Issues and Strategies in Clinical Research. 4th ed. Washington, DC: American Psychological Association, 2016: 495–512;

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Výhody léčby pacientů s DM 2. typu GLP-1 agonisty
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Systémová léčba psoriázy
Autoři: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů
Autoři:

Současné možnosti terapie osteoartrózy
Autoři: MUDr. Jakub Holešovský

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×