#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Opožděné dospívání u chlapce


Autoři: M. Šnajderová
Působiště autorů: Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2014; 69 (3): 193-194.
Kategorie: Malá diferenciální diagnostika v pediatrii (VII)

Klinická situace

U chlapce chybí nástup puberty (zvětšení objemu varlat na nejméně 4 ml) po dosažení věku 14 let.

Základní pojmy

Přirozený průběh chlapeckého dospívání je zahájen zvětšováním varlat (z prepubertálního objemu 1–3 ml na pubertální objem 4 ml a více). Brzy poté se objevují první známky sekrece testosteronu ve varlatech, což se projevuje prodloužením penisu a počátkem vývoje pubického ochlupení. Opožděný nebo nepřicházející vývoj varlat (hypogonadismus) může být stavem přechodným nebo trvalým. Obvykle je též opožděný vývoj penisu (hypogenitalismus) a pubického ochlupení. Opožděný vývoj varlat ale někdy lze pozorovat i při relativně normálním nebo dokonce předčasně nastupujícím vývoji penisu a pubického ochlupení. Vývoj genitálu chlapců při normálním průběhu puberty uvádí tabulka 1.

Tab. 1. Vývoj genitálu chlapců při normálním průběhu puberty.
Vývoj genitálu chlapců při normálním průběhu puberty.

Doplnění anamnézy

  • Zjistit celkový zdravotní stav chlapce a dynamiku růstu a vývoje.
  • Zjistit dotazem a anamnestickým rozborem všechny akutní i dlouhodobé změny zdravotního stavu a případnou podávanou léčbu.
  • Pozorují rodiče u chlapce změny v chování, fyzické či školní výkonnosti, zvýšený obrat tekutin, poruchy rovnováhy orientace v prostoru, zvýšenou únavu, zhoršení fyzické nebo školní výkonnosti?
  • Došlo ke změně stavu výživy, k poruše příjmu potravy, je nadměrný pohybový režim, abúzus drog?

Klinické a laboratorní vyšetření u PLDD

  • Růst: Do percentilového grafu zakreslíme současnou výšku chlapce a všechna předcházející měření u PLDD. Posoudíme průběh růstové křivky.
  • Známky pubertálního vývoje: Posoudíme stupeň vývoje sekundárních pohlavních znaků podle Tannera. Stanovíme stupeň vývoje genitálu a změříme objem varlat orchidometrem. Je nepoměr mezi vývojem varlat a penisu? Vyvíjí se pubické ochlupení? Je současně přítomna gynekomastie? Odpovídá dosažený pohlavní vývoj věku chlapce a růstovému tempu?
  • Provedeme somatické vyšetření, včetně změření krevního tlaku.
  • Posoudíme celkový zdravotní stav, včetně palpace štítné žlázy a klinického posouzení funkce štítné žlázy.
  • Provedeme základní laboratorní vyšetření: KO, FW, CRP, biochemické vyšetření krve a moči k vyloučení chronického onemocnění. S cílem vyloučit celiakii je vhodné vyšetřit celkové IgA a protilátky proti tkáňové transglutamináze IgA, případně proti endomyziu IgA. Pokud je celkové IgA nižší než 0,2 g/l, jedná se o IgA deficit a další vyšetření specifických IgA protilátek nelze hodnotit.

CAVE! Řada chronických onemocnění v dětském věku vede k opožděnému nástupu dospívání a spolu s tím k opoždění růstu. Opožděný nástup dospívání může být v některých případech prvním nápadným klinickým příznakem.

  • Vyšetříme základní hormonální hladiny: FSH, LH, testosteron, fT4, TSH. Nízké hladiny FSH, LH i testosteronu svědčí pro útlum osy hypothalamus-hypofýza-gonády (centrální hypogonadismus), který může být způsoben chronickou nemocí, ale také poruchou na úrovni hypothalamu nebo hypofýzy nebo benigní variantou –⁠ konstitučním opožděním růstu a puberty. Vysoké hladiny FSH a LH, ale nízké hladiny testosteronu svědčí pro hypergonadotropní hypogonadismus –⁠ primární poruchu funkce varlat.
  • Pokud je třeba další vyšetření či léčení, odešleme chlapce k příslušnému odbornému lékaři.

Komentář

Diferenciální diagnostika opožděného či nepřicházejícího dospívání je široká. Opožděný vývoj varlat a genitálu může být projevem konstitučního opoždění růstu a dospívání, který se v rodinách často dědí. Tento stav vnímáme jako variantu normy, má dobrou prognózu a obvykle se léčebně nezasahuje. Opoždění pohlavního vývoje může také souviset s nutričním strádáním při nadměrném pohybovém režimu či poruše výživy, nebo je vyvoláno chronickým onemocněním (vlivem vlastní choroby, případně podávanou medikací). V takovém případě se pohlavní vývoj upraví po odstranění vyvolávající příčiny.

Vzácněji se jedná o stavy trvalé –⁠ centrální (hypogonadotropní) nebo periferní (hypergonadotropní) hypogonadismus. Centrální hypogonadismus může být spojen s chyběním dalších hypofyzárních hormonů, nebo se jedná o izolované chybění gonadotropinů. Do této skupiny poruch patří také Kallmanův syndrom spojený s poruchou čichu. Příčiny trvalých centrálních i periferních poruch pohlavního vývoje mohou být vrozené nebo získané. Může se jednat o chromozomální aberaci (Klinefelterův syndrom), některé syndromy, vrozené vývojové vady, stavy po zánětlivém či nádorovém onemocnění mozku nebo o iatrogenní vlivy.

Pokud vývoj varlat zaostává proti vývoji penisu, může se jednat o Klinefelterův syndrom. Naopak předčasný vývoj penisu a pubického ochlupení při malém objemu varlat je důsledkem nadměrné sekrece androgenů v nadledvinách –⁠ nejčastěji poruchy adrenální steroidogeneze. Diagnostika a léčba chlapců s opožděným nebo chybějícím vývojem varlat náleží dětskému endokrinologovi.

Pokud lze, je nutné odstranit problémy, které brzdí spontánní pohlavní vývoj. U dočasných stavů lze pubertu indukovat malou dávkou testosteronu. U trvalých stavů se zpočátku postupuje obdobně. Podle postupu pohlavní zralosti, dynamiky růstu a kostního zrání se dávka testosteronu v průběhu několika let postupně zvyšuje až do dosažení dospělé substituční dávky, která se potom podává po celý dospělý věk. Při trvalém centrálním hypogonadismu se lze v dospělosti pokusit o indukci spermatogeneze k reprodukčním účelům.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 3

2014 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#