Snídaně jako determinanta hmotnosti u dětí ve věku 9–10 let


Breakfast as a body mass determinant in children at the of 9–10 years

There is presently no doubt of the fact that body mass is an important determination of human health. Moreover, it has become obvious that key factors in the regulation of weight include foodways and extent of motion activity. Our study of foodways paid particular attention to breakfast.

The aim of the study was to determine relationship between the frequency of breakfast consumption and body mass index (BMI, kg/m2) in school children at the age of 9–10 years. Furthermore, we evaluated whether the custom of regular breakfasts is influenced by gender or whether there is a difference between children of town and village schools.

The research group consisted of 149 children at the age of 9 to 10 years (82 boys and 67 girls). The BMI value was calculated from precisely measured values of stature and weight of children and subsequently evaluated according to age percentile diagrams. The frequency of breakfast consumption and their composition was determined by a questionnaire created specifically of this study.

The data were analyzed by the Pearson chi square tests and a Spearman correlation. The results of our study made it clear that the frequency of breakfast consumption ius one of the determinants of BMI value independently of sex. Regular breakfast was reported by 52.4% of children. Most children with normal weight had their breakfast in this way (70.5%), children with underweight had their breakfast in 42.1%, whereas children with overweight in 8.6%. Therefore, in the cohort under observation, regular breakfast consumption did not only mean a lower risk of overweight, but also the risk of lower than normal weight. There was not any difference in the frequency of breakfast consumption between the town and village schools.

Key words:
breakfast, BMI, overweight, obesity, maintaining body weight, nutrition in children


Autoři: I. Klimešová 1;  K. Neumannová 2;  M. Šlachtová 2
Působiště autorů: Katedra přírodních věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc vedoucí prof. RNDr. M. Janura, Ph. D. 1;  Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc vedoucí prof. MUDr. J. Opavský, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2013; 68 (4): 246-250.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Dnes již není pochyb, že přiměřená tělesná hmotnost je významnou determinantou zdraví člověka. Rovněž je zřejmé, že klíčovými faktory v regulaci hmotnosti jsou stravovací zvyklosti a míra pohybové aktivity. Ze stravovacích zvyklostí jsme se v naší studii zaměřili na frekvenci snídaní.

Cílem studie bylo zjištění vztahu četnosti konzumace snídaně a hodnoty body mass indexu (BMI, kg/m2) u školáků ve věku 9–10 let. Dále hodnotí, zda zvyk pravidelně snídat je ovlivněn intersexuálními rozdíly nebo rozdíly mezi dětmi z městských a vesnických škol.

Výzkumný soubor tvořilo 149 dětí ve věku 9–10 let (82 chlapců a 67 dívek). Hodnota BMI byla vypočtena z přesně naměřených hodnot výšky a hmotnosti dětí a následně hodnocena podle věkových percentilových grafů. Frekvence konzumace snídaní a jejich složení bylo zjišťováno anketními otázkami vytvořenými originálně pro tuto studii. Pro analýzu dat byl použit Pearsonův chí-kvadrát test a Spearmanova korelace.

Výsledky naší studie prokázaly, že frekvence konzumace snídaní je jednou z determinant hodnoty BMI, a to nezávisle na pohlaví. Snídani pravidelně každý den uvedlo 52,4 % dětí. Takto snídá většina dětí s normální hmotností (70,5 %), děti s podváhou denně snídají ve 42,1 % a s nadměrnou hmotností v 8,6 %. U sledovaného souboru tedy pravidelná konzumace snídaně znamenala nejen nižší riziko nadměrné hmotnosti, ale také nízké hmotnosti. Mezi dětmi z městských a venkovských škol nebyl zjištěn rozdíl ve frekvenci konzumace snídaní.

Klíčová slova:
snídaně, BMI, nadváha, obezita, udržení hmotnosti, stravování dětí

Úvod

Zvyšující se hmotnost dětí i dospělých v naší populaci je alarmující a stává se klíčovým problémem našeho zdravotnictví. Stravovací zvyklosti mají společně s mírou pohybové aktivity rozhodující roli v regulaci hmotnosti. Zajímavým směrem výzkumu, který může mít široké uplatnění v udržení přiměřené hmotnosti obyvatel a podpoře veřejného zdraví, je identifikace role snídaně v regulaci hmotnosti.

Snídaně je obvykle považována za nejdůležitější jídlo dne, přesto podle Timlina a kol. [1] 12–34 % dětí a dospívajících ji pravidelně vynechává. Uvedení autoři dále uvádějí, že se zvyšujícím se věkem se snižuje počet dětí, které pravidelně snídají. Tento nevhodný stravovací návyk pak přináší celou řadu zdravotních rizik, zejména rozvoj nadváhy a obezity a s nimi spojenými chorobami. Během nočního lačnění totiž dojde ke snížení energetických zásob a zpomalení metabolismu a ranní jídlo má význam nejen pro doplnění ztracené energie, ale tonizací trávicího traktu stimuluje metabolismus [2]. Zpomalený metabolismus je pak často důvodem nárůstu hmotnosti. Mnohé průřezové studie prokázaly vztah mezi vynecháváním snídaní a výskytem nadváhy a obezity u dospělých i u dětí [3, 4, 5].

Barton a kol. [6] se zaměřili i na sledování složení snídaní a zjistili, že konzumace cereálií je samostatným nezávislým faktorem nižší hodnoty BMI (body mass indexu, indexu tělesné hmotnosti, kg/m2). Důvodem je zejména jejich vysoký obsah vlákniny, která snižuje glykemický index potravy a zvyšuje pocit nasycení.

Zvyk pravidelně snídat je dále dáván do souvislosti s celkově lepším výživovým stavem, dostatečným příjmem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Například studie autorů Holmes a kol. [7], která sledovala data 3728 respondentů starších 2 let v Anglii, potvrdila, že pravidelní konzumenti snídaní složených ze snídaňových obilnin a mléka mají v krvi vyšší hladiny thiaminu, riboflavinu, niacinu, biotinu, kyseliny listové, pyridoxinu, kobalaminu, železa, zinku a vápníku než ti, kteří nesnídají.

Naše studie se zaměřila na zjištění vztahu četnosti konzumace snídaně a BMI u školáků ve věku 9–10 let. Předpokládali jsme, že zvyk pravidelně snídat bude mít inverzní vztah s tělesnou hmotností hodnocenou podle BMI. Přestože věk našich probandů spadá do období prepubescence, kdy ještě nejsou výrazné biologické intersexuální rozdíly, sledovali jsme i rozdíly mezi chlapci a dívkami. Rovněž jsme se zaměřili na popis rozdílu v četnosti snídání mezi dětmi z městských a vesnických škol.

Metody

Nábor probandů byl uskutečněn na 4 náhodně vybraných školách okresu Olomouc, kdy se jednalo o 2 městské a 2 venkovské školy. Kritéria pro zařazení do studie byla: věk 9–10 let, dobrý zdravotní stav bez nutnosti dietních opatření, absence metabolických chorob a medikace. Osloveno bylo 186 rodičů a jejich dětí, ale z důvodu onemocnění v době antropometrických měření, nedodání nebo neúplného vyplnění ankety bylo vyřazeno 37 osob. Sledovaný soubor tvořilo 149 dětí ve věku 9–10 let (82 chlapců a 67 dívek), průměrný věk byl 9,9 ± 0,31 let.

Antropometrické parametry

U dětí byla zjišťována tělesná hmotnost a výška v hodinách tělesné výchovy pomocí elektronické lékařské váhy s výškoměrem Tanita WB-3000, přesnost měření byla 0,1 kg a 0,1 cm. BMI byl vypočítán pomocí vzorce: BMI = hmotnost (kg)/výška (m)2. Hodnoty byly klasifikovány podle percentilových grafů BMI, kdy jako podvýživa a podváha jsou klasifikovány hodnoty BMI nacházející se v pásmu pod 10. percentilem, za normální hmotnost se považují hodnoty BMI v rozmezí 10.–89. percentil, jako nadváha zařazení v pásmu 90.–97. percentil a obezita BMI nad 97. percentilem [8, 9].

Anketní šetření

Pro analýzu vybraných stravovacích zvyklostí byla použita technika písemného dotazování. Anketní formulář byl originálně vytvořený pro tuto studii. Respondenti zde uváděli základní údaje o své osobě (věk, pohlaví, školu), frekvenci snídaní (odpovědi byly vyjádřené škálou: pravidelně denně – alespoň 5x týdne – zřídka – nikdy), dobu konzumace snídaně po probuzení (s výběrem možností: do 30 min – do 45 min – do 60 min – nesnídám) a formulář byl doplněn otevřenou otázkou, zjišťující, jaké potraviny nejčastěji snídají. Děti vyplňovaly formulář přímo ve vyučování za přítomnosti vyškoleného administrátora. Návratnost dotazníků byla 81 %. Srozumitelnost otázek jsme předem verifikovali na pilotním vzorku 10 dětí ve věku testovaného souboru.

Statistické zpracování

Pro každý sledovaný parametr byly vypočítány základní statistické veličiny (aritmetický průměr, směrodatná odchylka a medián). Pro ověření závislosti statistických znaků jsme data uspořádali do kontingenční tabulky a pro ověření nezávislosti znaků použili Pearsonův chí-kvadrát test a Spearmanovu korelaci. Hladinu významnosti α jsme stanovili na úrovni 0,05. Ke statistickému zpracování výsledků byl použit počítačový program firmy StatSoft CR s r.o. STATISTICA (softwarový systém pro analýzu dat), verze 10.0.

Studie byla schválená etickou komisí FTK UP a každý proband a jeho rodiče byli verbálně i písemně seznámeni s celým průběhem vyšetření a zákonný zástupce dětí svým podpisem potvrdil dobrovolnou účast na této studii.

Výsledky

Základní antropometrické charakteristiky sledovaného souboru chlapců a dívek uvádí tabulka 1. Podle klasifikace hmotnosti na základě percentilových grafů BMI spadalo z celkového souboru 12,8 % dětí do kategorie podvýživa a podváha, 63,8 % do pásma normální hmotnosti a 23,5 % mělo nadměrnou hmotnost (tab. 2). Byl zjištěn intersexuální rozdíl v počtu dětí zařazených do jednotlivých kategorií (p <0,05), podle uvedené klasifikace spadalo 30,5 % chlapců do kategorie s nadměrnou hmotností, u dívek to bylo pouze 14,9 %. V počtu dětí s nízkou, normální nebo nadměrnou hmotností nebyl zjištěn rozdíl mezi městskými a venkovskými školami (p >0,05).

Tab. 1. Základní antropometrické charakteristiky výzkumného souboru (n = 149).
Základní antropometrické charakteristiky výzkumného souboru (n = 149).
Vysvětlivky: n – počet probandů, M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka

Tab. 2. Klasifikace BMI podle věkových percentilových grafů.
Klasifikace BMI podle věkových percentilových grafů.
Vysvětlivky: p – hladina statistické významnosti rozdílů (Pearsonův chí-kvadrát test), n – počet probandů

Pravidelnou snídani jsou zvyklé konzumovat pouze 52,4 % dětí a 11,4 % nesnídá nikdy. Nebyl zjištěn intersexuální rozdíl v četnosti konzumace snídaní (p >0,05) ani rozdíl mezi dětmi z venkovských a městských škol (p >0,05).

Nejčastěji uváděná frekvence konzumace snídaně byla pravidelně denně (52,4 %) a u dě-tí s nízkou hmotností takto snídá 42,1 %, s normální hmotností 70,5 % a s nadměrnou hmotností 8,6 %. Naopak nikdy nesnídá 15,8 % dětí s nízkou hmotností, 4,2 % s normální hmotností a 28,6 % s nadměrnou hmotností. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v pravidelnosti konzumace snídaně mezi dětmi s nízkou, normální a nadměrnou hmotností (tab. 3). Z dat uvedených v tabulce 3 vyplývá, že pravidelně denně snídá 42,1 % dětí zařazených do skupiny podvýživa a podváha, 70,5 % dětí s normální hmotností a 8,6 % ze skupiny nadváha a obezita.

Tab. 3. Četnost konzumace snídaně dětí rozřazených podle klasifikace BMI.
Četnost konzumace snídaně dětí rozřazených podle klasifikace BMI.
Vysvětlivky: p – hladina statistické významnosti rozdílů (Pearsonův chí-kvadrát test), n – počet probandů

Aby snídaně plnila svůj stimulační efekt na metabolismus, je vhodné její načasování do půl hodiny od probuzení. V tomto čase snídá 63,8 % námi oslovených dětí. V době konzumace snídaně po probuzení nebyl zjištěn intersexuální rozdíl (p >0,05) ani rozdíl mezi dětmi z venkovských a městských škol (p >0,05).

Jako optimální snídaně je vhodný pokrm s nižším glykemickým indexem a významným podílem vlákniny, kdy příkladem je kombinace snídaňových obilnin s mlékem nebo jogurtem a porce zeleniny nebo ovoce. Tuto snídani však volilo pouze 27 % našich respondentů. Nejčastěji děti snídaly světlé pečivo s uzeninou nebo sýrem (50 %). Kousek ovoce nebo zeleniny jako součást snídaně uvedlo pouze 6 % dětí.

Diskuze

Zjištěný výskyt nadměrné hmotnosti, který byl u našeho souboru 23,5 %, je srovnatelný s výsledky rozsáhlé studie z roku 2010 prováděné IASO/IOTF (International Association for the Study of Obesity/International Obesity Taskforce), kde byl popsán výskyt nadváhy nebo obezity ve věkové skupině 7–11 let u 21,6 % [10]. HBSC studie uskutečněná rovněž v roce 2010 na vzorku 4425 českých dětí ve věku 11–15 let však ve srovnání se zahraničním i naším souborem popisuje nižší výskyt nadměrné hmotnosti. Závěry HBSC popisují u 15,5 % chlapců ve věku 11 let nadváhu nebo obezitu a u stejně starých dívek výskyt nadměrné hmotnosti ve 14,1 % [11].

Výsledky naší studie prokázaly, že frekvence konzumace snídaní je jednou z determinant BMI, a to nezávisle na pohlaví. Pravidelná konzumace snídaně znamená nejen nižší riziko nadměrné hmotnosti, ale také extrémně nízké hmotnosti.

V našem souboru uvedlo 36,3 % dětí, že snídají zřídka nebo nikdy. Tyto hodnoty jsou v souladu se závěry výzkumu Timlina a kol. [1], kteří uvádějí, že 12–34 % dětí a adolescentů pravidelně vynechává snídani. Obdobně HBSC studie hodnotící zvyklosti českých dětí u jedenáctiletých žáků zjistila, že pravidelně snídá 69 % chlapců a 61 % dívek [11]. Pokud si však uvědomíme, že z dětí, které snídají, pouze 63,8 % konzumuje snídani do půl hodiny po probuzení, kdy je uváděn její největší metabolický efekt, je zřejmé, že počet skutečně pravidelně snídajících dětí je ještě menší.

Význam pravidelné snídaně není pouze v udržování optimální hmotnosti, podle výzkumů Mertena et al. [5] a Timlina a Pereiry [12] děti, které pravidelně snídají, si volí v průběhu dne obecně zdravější formy potravin ve srovnání s vrstevníky, kteří snídani vynechávají. Nalezneme rovněž studie prokazující, že snídaně zvyšuje schopnost koncentrace pozornosti, řešení problémů a děti pravidelně snídající mají lepší školní prospěch [13]. Neměli bychom také zapomínat, že vynecháváním snídaně u dítěte se snižuje úspěšnost navození pravidelného rituálu v dospělosti, tzv. gastrokolický reflex (vlna peristaltiky pohybu tlustého střeva vyvolaná příjmem potravy do žaludku), kdy snídaně navodí i ranní stolici. V neposlední řadě dobrá snídaně přináší i dobrou náladu a lepší schopnost soustředit se. To souvisí nejen s vyrovnanou hladinou krevního cukru, ale příčinou je také aminokyselina tryptofan, která je prekurzorem serotoninu – „hormonu dobré nálady“ [14]. Na tuto aminokyselinu jsou bohaté například ovesné vločky a další obiloviny, banán nebo čokoláda. Proto dopřej-me sobě i svým dětem pravidelnou a dobrou snídani.

Závěry

Nejvýznamnějším zjištěním studie bylo, že frekvence snídaní je jednou z významných determinant hodnoty BMI u sledované skupiny dětí ve věku 9–10 let i po adjustaci podle pohlaví. Většina dětí s normální hmotností (70,5 %) uvedla zvyk denně pravidelně snídat. Děti s podváhou takto snídají ve 42,1 % a s nadměrnou hmotností pouze v 8,6 %.

Dále práce prokázala, že mezi chlapci a dívkami, stejně jako mezi dětmi z městských a venkovských škol, nebyl zjištěn rozdíl ve frekvenci konzumace snídaní.

V našem sledovaném souboru je 52,4 % dětí zvyklých pravidelně snídat, pouze 63,8 % snídá do půl hodiny po probuzení, kdy má snídaně nejvíce stimulující efekt. Naopak snídani zřídka nebo nikdy uvedlo 27,5 % sledovaných dětí.

Závažným bylo zjištění nevhodné skladby snídaně u většiny sledovaných dětí, kdy nejčastějším jídlem na snídani bylo uváděno světlé pečivo s uzeninou nebo sýrem, kousek ovoce nebo zeleniny uvedlo pouze 6 % dětí.

U vybraného souboru dětí studie prokázala, že zvyk pravidelně snídat snižuje riziko nadměrné, ale i extrémně nízké tělesné hmotnosti. Protože se v našem případě nejednalo o reprezentativní soubor dětí, nemůžeme tedy výsledky zobecnit na celou dětskou populaci. Autoři závěrem upozorňují, že vytváření vhodných stravovacích návyků u školáků má význam zejména v tom, že přetrvávají do dospělosti.

Praktická doporučení pro dětskou snídani

  • Děti by měly jíst nejen pravidelně, ale i v pravidelnou dobu a snídaně by měla být servírována zhruba do půl hodiny od probuzení.
  • Energeticky by měla snídaně pokrýt asi 30 % denního příjmu. Stejný režim platí i pro správně se stravujícího dospělého člověka.
  • Vhodnými potravinami jsou kvalitní cereálie (bez přidaných cukrů a aditiv) s mlékem a jogurtem, celozrnné pečivo s máslem, dušenou šunkou a sýrem nebo například rýžová kaše s čerstvým ovocem.
  • Nedílnou součástí snídaně je porce ovoce nebo zeleniny, kdy tato porce může být servírována i v podobě sklenice 100% ovocné nebo zeleninové šťávy.
  • Je vhodné zapojit děti do přípravy. Děti obecně mají větší chuť na stravu, kterou samy pomáhaly připravit, a snídaně je příkladem jídla, které mohou školáci připravit i zcela sami.
  • Děti častěji než mentorování kopírují skutečné chování svých vzorů, proto by jim jejich rodiče měli být dobrým příkladem i v tomto ohledu.

Došlo: 13. 9. 2012

Přijato: 7. 4. 2013

Mgr. Iva Klimešová, Ph.D.

Katedra přírodních věd v kinantropologii

Fakulta tělesné kultury UP

třída Míru 115

771 00 Olomouc

e-mail: iva.klimesova@upol.cz


Zdroje

1. Timlin MT, Pereira MA, Story M, et al. Breakfast eating and weight change in a 5-year prospective analysis of adolescents: Project EAT (Eating Among Teens). Pediatrics 2008; 3: e638–e645.

2. Klimešová I. Hrajeme si s jídlem. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010.

3. Cho S, Dietrich M, Brown CJP, et al. The effect of breakfast type on total daily energy intake and body mass index: results from the Third National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES III). J Am Coll Nutr 2003; 4: 296–302.

4. Berkey CS, Rockett HRH, Gillman MW, et al. Longitudinal study of skipping breakfast and weight change in adolescents. Int J Obes Relat Metab Disord 2003; 10: 1258–1266.

5. Merten MJ, Williams AL, Shirver LH. Breakfast consumption in adolescence and young adulthood: parental presence, community context, and cbesity. J Am Diet Assoc 2009; 8: 1384–1391.

6. Barton BA, Eldridge AL, Thompson D, et al. The rela-tionship of breakfast and cereal consumption to nutrient intake and body mass index: the National Heart, Lung, and Blood Institute Growth and Health Study. J Am Diet Assoc 2005; 9: 1383–1389.

7. Holmes BA, Kaffa N, Campbell K, et al. The contribution of breakfast cereals to the nutritional intake of the materially deprived UK population. Eur J Clin Nutr 2012; 66: 10–17.

8. Vignerová J, Riedlová J, Bláha P, et al. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001. Česká republika. Souhrnné výsledky. Praha: PřF UK, SZU, 2006.

9. Kytnarová J, Aldhoon Hainerová I, Boženský J, et al. Obezita u dětí. In: Standardy léčebných postupů a kvalita ve zdravotní péči. Praha: Verlag Dashöfer, 2011: 6–11.

10. IASO. Obesity data. Childhood and adolescent overweight in Europe, 2011. Retrieved 14. 8. World Wide Web 2012: http://www.iaso.org/publications/tracking-obesity/under-data-down-loads/.

11. Kalman M, Sigmund E, Sigmundová D, et al. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC).“ Olomouc: Univerzita Palackého, 2011.

12. Timlin MT, Pereira MA. Breakfast frequency and quality in the etiology of adult obesity and chronic diseases. Nutrition Reviews 2007; 6: 268–281.

13. Mahoney CR, Taylor HA, Kanarek RB, et al. Effect of breakfast composition on cognitive processes in elementary school children. Physiology & Behavior 2005; 85: 635–645.

14. Wallin MS, Rissanen AM. Food and mood: relationship between food, serotonin and affective disorders. Acta Psychiatrica Scandinavica 1994; 377 (Suppl): 36–40.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 4

2013 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se