Zhodnocení rizika vzniku autoimunitních jaterních chorob u dětí pro resekci jater


Evaluating the Risk of Development of Autoimmune Liver Diseases in Children after Liver Resection

Objective:
Evaluation of the risk of development of autoimmune liver diseases in children, having undergone liver resection for malignant and benign diseases.

Material:
A group of 28 children having undergone liver resection at our workplace in the period of 1991–2002.

Methods:
Analysis of blood samples from children in various periods of time after liver resection and evaluation of the presence of autoantibodies, associated with different types of autoimmune diseases of liver (autoantibodies: ANA – antinuclear, AMA – antimitochondrial, ASMA – against smooth muscles, LKM – antimicrosomes (endoplasmic reticulum) of liver and kidney, ANCA – anticytoplasm of neutrophiles). Dependence of the presence of autoantibodies on the time after operation, age at the time of operation, type of the basal disease and the extent of resection was evaluated. The correlation of positivity of autoantibodies and biochemical signs of liver parenchyma damage was evaluated.

Results:
In the period of 1991–2002, there were 56 liver resection interventions in children with malignant or benign diseases performed at our workplace. At the present time 39 patients are alive (23 boys and 16 girls). Twenty-seven children were operated on and treated with chemotherapy for malignant tumors, 12 children underwent liver resection for benign affections (benign tumors, liver trauma, focal nodular hyperplasia, cholangiogenous cyst). The age at the time of operation was in the range of 0.5 to 14.5 years. The period of observation after the operation is in the range of 1.5 to 13 years and the age of the patients is presently 2 to 23 years.

Twenty-eight patients (16 boys, 12 girls) were examined. The autoantibodies of the ANCA, AMA and LKM were negative in all patients. Antinuclear antibodies (ANA) were positive in one patient (3.6%) with the diagnosis of focal nodular hyperplasia. Autoantibodies against smooth muscles (ASMA) were present in 5 children (17.9%), in the remaining 23 children (82.1%) being undetectable.

In all these five children (boys only) hepatoblastoma was the basal diagnosis and all of them were examined more then 5 years (5–12.5) after liver resection. The positive finding correlated with discrete biochemical symptoms of hepatic lesion (isolated marginal increase in AST, ALT, GMT or bilirubin).

Conclusion:
These results indicate that autoantibodies typical for autoimmune hepatitis of type I (ASMA) occur in children, whose liver resection was made for hepatoblastoma in the time lapse of more then 5 years after the operation. This kind of association excludes the possibility that the formation of autoantibodies is induced only by damage of liver parenchyma during the operation.

The long period of time after the operation and absence of tumor or infection disease at the time of examination does not indicate any possibility of non-specific positivity associated with mechanical damage, infectious or tumor disease. All five children with ASMA displayed discrete symptoms of liver lesion. In view of the absence of symptoms of hepatolysis or marked cholestasis it seems impossible to conclude, whether the presence of ASMA indicates a risk of origin of autoimmune hepatitis at a later time. Based on our results we recommend to invite these patients to regular control examinations.

Key words:
liver resection in children, autoimmune hepatitis, autoantibodies


Autoři: O. Petrů 1;  J. Bartůňková 2;  M. Rygl 1;  J. Šnajdauf 1
Působiště autorů: Klinika dětské chirurgie 2. LF UK v Praze, FN Motol, subkatedra dětské chirurgie IPVZ, Praha přednosta prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. 1;  Ústav imunologie 2. LF UK , FN Motol, Praha přednostka prof. MUDr. J. Bartůňková, DrSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2005; 60 (4): 200-205.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Zhodnotit riziko rozvoje autoimunitních jaterních chorob u dětí, které podstoupily resekci jater pro maligní a benigní onemocnění.

Materiál:
Soubor 28 dětí, u kterých byla v období 1991–2002 provedena resekce jater.

Metodika:
Analýza vzorků krve dětí, které jsou v různém časovém odstupu od resekce jater a hodnocení přítomnosti autoprotilátek asociovaných s různými typy autoimunitních chorob jater (autoprotilátky: ANA – antinukleární, AMA – antimitochondriální, ASMA – proti hladkým svalům, LKM – proti mikrozomům jater a ledvin, ANCA – proti cytoplazmě neutrofilů). Zhodnocení závislosti přítomnosti autoprotilátek na době od operace, věku v době operace, na typu základního onemocnění a rozsahu resekce. Zhodnocení korelace pozitivity autoprotilátek a biochemických známek poškození jaterního parenchymu.

Výsledky:
V letech 1991–2002 bylo na našem pracovišti provedeno 56 resekcí jater u dětí s maligním či benigním onemocněním. V současné době žije 39 pacientů (23 chlapců, 16 dívek). Operováno a léčeno chemoterapií pro maligní tumory bylo 27 z nich, 12 dětí podstoupilo resekci jater pro benigní afekce (benigní nádory, trauma jater, fokální nodulární hyperplazie, cholangiogenní cysta). Věk v době operace se pohyboval od 0,5 do 14,5 roku. Doba sledování od operace je

v rozmezí od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2–23 let.

Vyšetřeno bylo 28 pacientů (16 chlapců, 12 dívek). U žádného pacienta nebyla zjištěna přítomnost autoprotilátek typů ANCA, AMA a LKM. Antinukleární protilátky (ANA) byly pozitivní u jednoho pacienta (3,6 %) s diagnózou fokální nodulární hyperplazie. Protilátky proti hladkému svalu (ASMA) byly přítomny u 5 dětí (17,9 %), u zbývajících 23 dětí (82,1 %) nebyly prokazatelné.

U všech těchto 5 dětí (chlapců) byl základní diagnózou hepatoblastom a všichni jsou déle než 5 let (5–12,5 let) po resekci jater. Nález pozitivity koreloval s diskrétními biochemickými známkami jaterní léze (izolované hraniční zvýšení hodnot AST, ALT, GMT, resp. bilirubinu).

Závěr:
Podle našich výsledků se objevují autoprotilátky typické pro autoimunitní hepatitidu I. typu (ASMA) u dětí, kterým byla resekována játra pro hepatoblastom v odstupu více než 5 let od operace. Tato asociace vylučuje možnost, že k indukci tvorby autoprotilátek stačí poškození jaterního parenchymu způsobené operačním výkonem.

Dlouhá doba po operaci a nepřítomnost nádorového a infekčního onemocnění v době vyšetření nesvědčí ani pro možnost nespecifické pozitivity asociované s mechanickým poškozením, infekčními, zánětlivými nebo nádorovými chorobami. Všech pět dětí s ASMAmělo diskrétní známky jaterní léze. Vzhledem k nepřítomnosti známek aktivní hepatolýzy nebo výrazné cholestázy nelze uzavřít, zda přítomnost ASMA znamená riziko pozdějšího vzniku autoimunitní hepatitidy. Na základě našich výsledků však doporučujeme tyto pacienty pravidelně kontrolovat.

Klíčová slova:
resekce jater u dětí, autoimunitní hepatitida, autoprotilátky


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 4

2005 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se