Vliv expozice pasivnímu kouření po narození na zdravotní stav dětí v kojeneckém a batolecím věku Výsledky studie ELSPAC


Influence of Exposure to Passive Smoking after the Birth on Health Status of Children in Suckling and Toddler’s Ages. Results of ELSPAC Study

Results of number of epidemiologic studies show, that exposure to passive smoking is leading to many kinds of damages for respiratory system and their complications, especially in children. Exposure of children to passive smoking in the period of fetal development and after the birth is probably the most frequent source of contacts of this population with chemical toxic substances. In prospective longitudinal study ELSPAC, authors have analysed the data about children and their life conditions in 18 months after birth. Anamnestic data about health status of 3495 children were obtained from their mothers and paediatricians: in 139 (4.0%) children, the exposure to cigarette smoke was assessed as middle to heavy (they spent more than three hours daily in smoky space), in another 578 children (16.5 %) as minor (they spent less than three hours daily in smoky space). Most of children (2778 = 79.5 %) were not exposed to cigarette smoke after the birth at all. In these groups of children, frequency of occurence of some selected pathologic symptoms and diseases and some another factors, were assessed. Differences between groups were assessed by Pearson chi-square and ANOVA programme.

Significant differences between groups of children with different postnatal exposure to cigarette smoke showed in frequency of symptoms and diseases of respiratory system and their complications. Strong cold and coughing (73% non-exposed, 85% exposed) occured most often. In average, two thirds of this disease were treated by paediatricians. Lighter forms of caughing, lasting however several days, were given in case of two thirds of children, more often in those exposed – they also experienced significantly more episodes between 6th and 18th months of their lives. In the documentation of paediatricians, twice higher occurence of otitis in exposed children (16%) is dominating. Mothers of exposed children observed more often cases of noticeable snoring and apnoea in sleep: the age of the first episodes of apnoea was significantly lower in children who were exposed to cigarette smoke in middle and heavy way. Consumption of different medicaments in the period between 6th and 18th months of life is high in all observed groups. Treatment of symptoms and diseases of respiratory system is significantly more frequent in groups of exposed children. Almost one third of all children were daily given some medicaments during the last three months. In their number are, however, given also vitamins. Demands of children with different exposure to passive smoking on preventive and curative care did not differ statistically much, also the frequency of hospitalisations was only slightly higher in case of exposed children. It is possible to say that mothers do not take into consideration the risk of health damage due to exposure of children to passive smoking: only some 14% of mothers from middle and heavy group admitted, that this exposure could be a reason of their child’s diseases.

Key words:
children, passive smoking, respiratory diseases, medical care


Autoři: L. Kukla 1;  D. Hrubá 2;  M. Tyrlík 3
Působiště autorů: Oddělení preventivní a sociální pediatrie Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU, Brno vedoucí prof. MUDr. J. Holčík, DrSc. 1;  Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno vedoucí prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc. 2;  Psychologický ústav FF MU, Brno vedoucí prof. PhDr. M. Svoboda, CSc. 3
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2005; 60 (2): 62-69.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Výsledky řady epidemiologických studií ukazují, že expozice pasivnímu kouření vyvolává řadu poškození dýchacího ústrojí a jejich komplikací, zejména u dětí. Přitom expozice dětí pasivnímu kouření v době fetálního vývoje a po narození je pravděpodobně nejrozšířenějším zdrojem kontaktů této populace s chemickými škodlivinami.

V prospektivní longitudinální studii ELSPAC autoři analyzovali data získaná o dětech a podmínkách jejich života ve věku 18 měsíců po narození. Anamnestické údaje o zdravotním stavu dětí byly získány od jejich matek a ošetřujících pediatrů pro celkem 3495 dětí: u 139 (4,0 %) dětí byla hodnocena jejich expozice cigaretovému kouři jako střední až silná (v zakouřeném prostředí pobývaly denně více než 3 hodiny), u dalších 578 dětí (16,5 %) jako malá (v zakouřené místnosti byly méně než 3 hodiny). Většina dětí (2778 = 79,5 %) nebyla po narození cigaretovému kouři exponována vůbec. U těchto skupin dětí byla hodnocena frekvence výskytu vybraných patologických symptomů či onemocnění a některé další ukazatele. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny Pearsonovým chi-kvadrát testem a programem ANOVA.

Výrazné rozdíly mezi skupinami dětí s různou postnatální expozicí cigaretovému kouři se projevily ve frekvenci symptomů a nemocí dýchacího ústrojí a jejich komplikací. Nejčastěji se vyskytovaly silná rýma s kašlem (73 % neexponovaných, 85 % exponovaných), v průměru byly dvě třetiny těchto onemocnění ošetřeny lékařem. Lehčí formy pokašlávání, které však trvaly několik dní, byly udávány u dvou třetin dětí, častěji u exponovaných, které měly rovněž významně více epizod v období mezi 6. a 18. měsícem života. Z dokumentace ošetřujících lékařů jednoznačně dominuje dvojnásobně vyšší frekvence zánětů středního ucha u dětí středně a silně exponovaných (16 %). Matky exponovaných dětí pozorovaly častěji výskyt nápadného chrápání a zástavy dechu ve spánku: věk prvních příhod spánkové apnoe byl významně nižší u dětí středně a silně exponovaných cigaretovému kouři. Konzumace různých léků v období mezi 6. a 18. měsícem života je vysoká ve všech sledovaných skupinách. Léčba symptomů a nemocí dýchacího ústrojí je významně častější ve skupinách exponovaných dětí. Téměř třetina všech dětí v posledních 3 měsících užívala nějaké léky denně, ve výčtu jsou ovšem zahrnuty i lékové formy vitaminů. Nároky dětí s různou expozicí pasivnímu kouření na preventivní a kurativní péči se statisticky významně nelišily, také frekvence hospitalizací byla jen nevýznamně vyšší mezi dětmi v exponovaných skupinách. Matky si v podstatě riziko poškození zdraví vyplývající z expozice dětí pasivnímu kouření neuvědomují: jen necelých 14 % matek ze středně a silně exponované skupiny připustilo, že by tato expozice mohla být příčinou jeho nemocí.

Klíčová slova:
děti, pasivní kouření, respirační nemoci, lékařská péče


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2005 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více