Infekce dýchacích cest vyvolané viry RSV, chřipky a SARS-CoV-2 patří k nejběžnějším onemocněním dětí i dospělých. U rizikových pacientů mohou způsobit závažné komplikace, léčba většiny případů je však převážně symptomatická. Zvýšený zánět a snížená aktivita antioxidačních enzymů prodlužují a zhoršují průběh nemoci.
Erdostein, známý především jako mukolytický lék, působí také protizánětlivě a antioxidačně. O jeho účincích na viry však není mnoho známo. Vědci z Milánské univerzity v nedávno publikované in vitro studii hodnotili efekt erdosteinu na replikaci virů SARS-CoV-2, RSV a chřipky A (H1N1). Zkoumali také vliv na zánětlivou odpověď vyvolanou těmito viry a zjišťovali, zda má erdostein potenciál modulovat imunitní odpověď a oxidativní stres během virové infekce.
Výzkumníci pracovali s lidskými liniemi buněk plicního epitelu (pro SARS-CoV-2 a RSV) a se střevními nádorovými buňkami (pro virus chřipky A/H1N1). Infikované buňky vystavili různým koncentracím erdosteinu nebo jeho aktivního metabolitu MET-1. Hodnotili životaschopnost buněk, počet virových kopií v supernatantech pomocí techniky PCR, expresi genů spojených s vrozenou imunitou a oxidační rovnováhou a také produkci vybraných cytokinů.
Erdostein byl přidáván 24 hodin před infekcí (pre-treatment) nebo každých 24 hodin po infekci (post-treatment). Tento postup umožnil rozlišit potenciální preventivní účinek od modulačního efektu léčby. V experimentu byly testovány koncentrace erdosteinu a jeho aktivního metabolitu MET-1 v rozmezí 100−1000 µg/ml. Tyto dávky neměly vliv na životaschopnost buněk, pokles jejich viability se objevil až při 2násobné koncentraci.
Když byl erdostein podán před infekcí, nedošlo k významným změnám. Při jeho aplikaci po infekci se projevil výraznější účinek. Tento rozdíl v načasování výzkumníci vysvětlují tím, že erdostein pravděpodobně působí na buněčné mechanismy aktivované až po virovém napadení, nikoliv na vstupní fázi infekce.
Po 48–72 hodinách od infekce kleslo množství virové RNA v supernatantech, nejvíce při 1000 µg/ml. Pokles dosáhl přibližně 90 % u SARS-CoV-2 a RSV, zatímco u viru chřipky zhruba 50 %. Autoři výsledky interpretují jako projev omezené virové replikace v buňkách po expozici erdosteinu, nikoliv jako přímé působení látky na virus samotný.
Analýza genové exprese ukázala zvýšení aktivity interferonem stimulovaných genů a enzymů antioxidační ochrany a zároveň snížení exprese genů souvisejících s tvorbou prozánětlivých cytokinů. To odpovídá posílení přirozené obrany buněk a útlumu zánětlivé reakce.
Podobný účinek byl zaznamenán u všech testovaných virů, což naznačuje, že erdostein ovlivňuje především buněčné obranné mechanismy – dráhy interferonů a inflamasomů, ne přímo virus. Cytokinová analýza v modelu SARS-CoV-2 potvrdila statisticky významné změny hladin IL-5, IFN-γ a MIP-1β, které odpovídají pozorovaným úpravám genové exprese.
Citovaná studie ukazuje, že erdostein může v infikovaných buňkách ovlivnit dráhy spojené s vrozenou imunitou, oxidační rovnováhou a zánětlivou odpovědí. Výsledky naznačují, že léčivo moduluje reakci hostitelské buňky na virovou infekci a může nepřímo omezovat replikaci viru. Účinek se projevil při podání po infekci, kdy jsou již aktivovány buněčné obranné mechanismy. Autoři zdůrazňují, že jde o in vitro data, která neumožňují vyvozovat klinické závěry, přesto poskytují podnět k dalšímu výzkumu zaměřenému na roli erdosteinu v podpoře přirozené obrany dýchacích cest.
(lp)
Zdroje:
1. Santus P., Strizzi S., Danzo F. et al. Antiviral effect of erdosteine in cells infected with human respiratory viruses. Pathogens 2025 Apr 15; 14 (4): 388, doi: 10.3390/pathogens14040388.
2. SPC Erdomed. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/16310
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
