Klinické zkušenosti s diagnostikou a léčbou hnisavých meningitidu dětí v letech 1991-1999
Clinical Experience with the Diagnosis and Treatment of Suppurative Meningitis in Childrenin 1991-1999
Between 1991-1999 at the Infectious Diseases Clinic in the Bulovka Hospital 140 children were hospitalized(age 3 months to 15 years) suffering from suppurative meningitis. Neisseria meningitidis was isolated in 51 cases(35 %), Haemophilus influenzae type b in 42 cases (29 %), Streptococcus pneumoniae 13x (9 %). In seven children10 (7 %) other pathogenic organisms were isolated (2x S. aureus, S. epid., S. lentus, L. monocytogenes, S. faecalis,S. salivarius, S. agalactiae, P. aeruginosa, E. coli). In 27 children (20 %) the cultivations were negative, 16 % Hibstrains produced beta-lactamase. Resistance to penicillin was not found in any of the isolated pneumococcal strains.In 7 children (6 %) a malformation or tumour were detected. Seventeen children under the age of 3 years developeda subdural effusion. Six children needed artificial ventilation. Two deaths (1.5 %) were recorded. Nineteen childrendeveloped permanent sequelae, 13 impaired hearing (11 %). The protein and glucose l evels in cerebrospinal fluidwere not significantly correlated with the prognosis of the disease or possible development of sequelae. Dexamet-hasone, administered before the onset of antibiotic therapy did not produce a significant protective effect onhearing nor did it exert a favourable effect on the sequelae in general.
Key words:
suppurative meningitis, hearing, dexamethasone, sequelae
Autoři:
J. Hobstová; E. Patakiová
Působiště autorů:
Infekční klinika 2. LF UK, FN Bulovka, Praha, přednostka doc. MUDr. V. Marešová, CSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2000; (3): 139-150.
Kategorie:
Články
Souhrn
V letech 1991-1999 bylo na Infekční klinice FN Bulovka hospitalizováno 140 dětí ve věku od 3 měsíců do 15 lets hnisavou meningitidou. Neisseria meningitidis byla izolována v 51 případech (35 %), Haemophilus influenzaetyp b ve 42 případech (29 %), Streptococcus pneumoniae 13krát (9 %). U sedmi dětí bylo izolováno 10 (7 %) jinýchpatogenů (2krát S. aureus, S. epid., S. lentus, L. monocytogenes, S. faecalis, S. salivarius, S. agalactiae, P.aeruginosa, E. coli). U 27 dětí (20 %) byly kultivace negativní. 16 % kmenů Hib produkovalo betalaktamázu.Rezistence na penicilin nebyla zjištěna u žádného z izolovaných kmenů pneumokoků. U 7 dětí (6 %) byla zjištěnamalformace CNS nebo tumor. U 17 dětí ve věku do 3 let došlo k rozvoji subdurální efuze. Šest dětí si vyžádaloumělou plicní ventilaci (4 %). Zaznamenána byla 2 úmrtí (1,5 %). U 19 dětí (16 %) došlo k rozvoji trvalýchnásledků, u 13 z nich k poruše sluchu (9 %). Hladiny bílkoviny a cukru v moku nebyly ve statisticky významnémvztahu k prognóze onemocnění nebo k případnému rozvoji následků. U dexametazonu, p odávaného před zaháje-ním antibioterapie, jsme neprokázali statisticky významný ochranný efekt na sluch ani příznivé ovlivněnícelkových následků.
Klíčová slova:
hnisavá meningitida, sluch, dexametazon, následky
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2000 Číslo 3
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
Nejčtenější v tomto čísle
- Výsledky vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze u nemocných s celiakií
- Příspěvek k diagnostice a léčbě tularémie
- Klinické zkušenosti s diagnostikou a léčbou hnisavých meningitidu dětí v letech 1991-1999
- Primární hypertenze u dětí, 24hodinové ambulantní monitorováníkrevního tlaku a geometrie levé komory