Social Variation in Birth Weight, Gestational Age and Postneonatal Mortality. I. Czech Repub-lic and Sweden
Aim: To evaluate the extent of social variation in pregnancy outcome in the Czech Republic, compared toSweden.Material and methods: All live births resulting from singleton pregnancies in 1989 - 1991, reported to the Czechbirth registry (n = 380 633) and to the Swedish birth registry (n = 351 796) were linked to the death register andstudied with respect to social variation in birth weight, preterm delivery (< 37 weeks of gestation) and postneonatalmortality (28 - 365 days). The results are adjusted for maternal age, parity, and other potential confounders.Results: The mean birth weight was significantly lower in the Czech population (3310 g vs 3522 g, p < 0.001).Maternal education and marital status were important determinants of birth weight, preterm birth and postneo-natal mortality in both populations. The extent of social variation in birth weight and preterm birth was greaterin the CR. Adjusted for maternal age, parity, and sex of the infant, the difference in mean birth weight of infantsborn to primary educated compared to university educated mothers was 197 g (95% CI 190 to 205 g) in the Czechpopulation and 138 g (95% CI 131 to 146 g) in the Swedish population. The odds ratio for preterm birth, adjustedfor maternal age, parity and sex of infant, in infants born to primary versus university educated mothers was 2.19(95% CI 2.04 - 2.35) in ČR and 1.53 (95% CI 1.43 - 1.64) in Sweden. The odds ratio for postneonatal death betweenchildren born to mothers with basic compared to secondary education, adjusted for maternal age, parity and sexand birthweight of the infant, was 1.86 (95% CI 1.54 - 2.24) in CR and 1.42 (1.13 - 1.78) in Sweden.Conclusion: The socioeconomic variation in birth weight, frequency of preterm birth and postneonatalmortality is greater in the Czech Republic than in Sweden.
Key words: birth weight, preterm birth, postneonatal mortality, socioeconomic factors, Czech Republic, Sweden
Autoři: I. Koupilová 1,2; J. Holčík 1; M. Bobák 3; H. Pikhart 3; D. Vägerö 4; D. A. Leon 2 Působiště autorů: Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1European Centre on Health of Societes in Transition, LondonSchool of Hygiene and Tropical Medicine, Keppel Street, London, WC1E 7HT, UK 2International Cent 4 Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 1999; (1): 155-161. Kategorie: Články
Cíl: Vyhodnotit socioekonomickou variabilitu v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a ponovo-rozenecké úmrtnosti v České republice (ČR) ve srovnání se Švédskem.Materiál a metody: Data o všech živě narozených z jednočetných těhotenství v letech 1989 - 1991 v Českérepublice (n = 380 633) a ve Švédsku (n = 351 796) byla individuálně spojena s registrem zemřelých. Vliv vzdělání,rodinného stavu a národnosti matky na porodní hmotnost, frekvenci předčasných porodů (< 37 týdnů gestace)a ponovorozeneckou úmrtnost (28 - 365 dní) byl studován metodou mnohorozměrné regresní analýzy (lineárníregrese pro porodní hmotnost, logistická regrese pro předčasný porod a ponovorozeneckou úmrtnost). Výsledkyjsou adjustovány pro věk matky, paritu a pohlaví novorozence a další proměnné.Výsledky: Průměrná porodní hmotnost v ČR byla statisticky významně nižší než ve Švédsku (3310 g vs 3522g; p < 0,001). Vzdělání matky i její rodinný stav měly výrazný vliv na porodní hmotnost i frekvenci předčasnýchporodů v obou populacích. Jejich efekt byl silnější v ČR než ve Švédsku. Po adjustování pro věk matky, paritua pohlaví dítěte rozdíl v průměrné hmotnosti dětí matek se základním a univerzitním vzděláním činil 197 g (95%CI 190 - 205) v ČR a 138 g (95% CI 131 - 146) ve Švédsku. Děti matek se základním vzděláním měly podstatněvětší riziko narodit se předčasně: relativní riziko adjustované pro věk matky, paritu a pohlaví dítěte činilo 2,19(95% CI 2,04 - 2,35) v ČR a 1,53 (95% CI 1,43 - 1,64) ve Švédsku. Relativní riziko úmrtí v ponovorozeneckémobdobí pro děti matek se základním ve srovnání se středoškolským vzděláním, adjustované pro věk matky, paritu,pohlaví a porodní hmotnost dítěte, činilo 1,86 (95% CI 1,54 - 2,24) v ČR a 1,42 (95% CI 1,13 - 1,78) ve Švédsku.Závěr: Socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a ponovorozeneckéúmrtnosti jsou větší v ČR než ve Švédsku.
Klíčová slova: porodní hmotnost, předčasný porod, socioekonomické faktory, Česká republika, Švédsko
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
