Mutace genů BRCA ... i co dalšího život patologům dal a vzal


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 52, 2016, No. 4, p. 183
Kategorie: Editorial

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé,

v novém čísle našeho časopisu se dočtete, nejen co vše nám život v různých oblastech našeho oboru dal, ale i co vzal. Tedy nejen o tom, co je v našem oboru nového, ale i tom, co starého už v našem oboru není.

Nejdříve k tomu druhému. Připravují se dvě výrazné změny, které sice ještě nejsou vtěleny do příslušných WHO klasifikací, ale je velmi pravděpodobné, že se součástí nových závazných klasifikací stanou. Jednak se jedná o opouzdřenou folikulární variantu papilokarcinomu štítné žlázy. Ta by se nově měla klasifikovat jako tzv. neinvazivní folikulárně rostoucí nádor štítné žlázy s jadernými charakteristikami papilokarcinomu (NIFTP - noninvasive follicular thyroid neoplasm with papillary-like nuclear features) a už se neřadí mezi nádory maligní. Přesvědčivých důvodů k tomu existuje celá řada, jak se dozvíte hned ze dvou Monitorů. Toto téma zaujalo nezávisle na sobě jak J. Duškovou tak i A. Ryšku a v redakci jsme neměli to srdce jeden z komentářů nepublikovat. Jakkoli se jedná o stejné téma, texty jsou pojaty z různých úhlů pohledu, a tak neprohloupí nikdo, kdo si přečte oba. Jen doufejme, že se do WHO klasifikace probojuje tato jednotka s přívětivějším názvem než onen NIFTP - nejlépe prostě (jak ostatně navrhuje A. Ryška) jako folikulární adenom.

Dále nám (jak ve svém Monitoru píše V. Campr) zabili refrakterní anemii. Ano, v letošní revizi WHO klasifikace z roku 2008 (nikoli však ještě v nové edici WHO klasifikace) došlo k přejmenování jednotek myelodysplastického syndromu.

Další výrazné změny přináší vydání nové WHO klasifikace nádorů CNS. Několik posledních let, umocněno vydáním tzv. Haarlemského konsensu v roce 2014, bylo jasné, že nová klasifikace nádorů mozku bude přelomová. A tak se i stalo. Bez začlenění některých molekulárních parametrů už nebude možné (podobně jako je tomu např. v hematopatologické diagnostice) kvalifikovaně klasifikovat velkou část nádorových onemocnění nervového systému. Monitor B. Rychlého shrnuje hlavní změny v této oblasti a je dobrou upoutávkou pro další číslo našeho časopisu, kde se této revoluci v neuroonkologii budeme věnovat podrobně.

Ale teď k tomu, co zcela nového nám život přinesl. Je to především problematika prediktivního testování mutací genů BRCA1/2 a té se věnují texty doškolovací části čísla, které držíte v rukou. To, že se inaktivace genů BRCA1/2 uplatňuje při vzniku některých karcinomů ovaria a prsu, a že hraje roli i v kancerogenezi karcinomu prostaty, pankreatu či melanomu, není novou informací. Co však nového je, je skutečnost, že diagnostická detekce mutace BRCA1/2 genů, je terapeutickým prediktorem pro cílenou léčbu karcinomu ovaria tzv. PARP inhibitory. A nejedná se jen o mutace germinální, které svými vyšetřeními diagnostikují lékařští genetici, ale i o mutace somatické vzniklé během kancerogeneze ve vlastní nádorové tkáni, které už spadají do gesce našeho oboru. Detekce somatických mutací v BRCA genech je metodicky velmi náročná, neboť spektrum změn, které mohou tyto geny postihovat, je velmi široké (kromě bodových mutací, inzercí či delecí, i rozsáhlejší genové přestavby). Navíc je třeba testovat velmi komplexní vzorky obsahující také nenádorové elementy a to ještě ve vzorcích fixovaných formolem a zalitých do parafinu. Jako optimální se pro tuto situaci jeví metodika sekvenování nové generace (NGS; více viz článek H. Vošmikové et al.), která je však náročná a vyžaduje složité bioinformatické zpracování získaných dat. Nejde však jen o náročnost metodiky tohoto vyšetření, problematika testování BRCA genů je (jak vyplyne z předkládaných článků) komplikovaná i z hlediska logistiky vyšetřování těchto genů u jednotlivých pacientů.

V předkládané sérii článků obdrží náš čtenář nejdříve „starting kit“ základních informací od P. Škapy, kde se dozví vše potřebné o biologii BRCA genů, jejich zapojení v kancerogenezi i o implikacích pro moderní farmakoterapii. Další články analyzují podrobně problematiku mutací BRCA genů v oblasti nádorů ženského genitálu (P. Škapa a P. Dundr) a prsu (P. Fabian a R. Nenutil). Už zmíněný text H. Vošmikové et al. přináší přehled o metodice testování BRCA genů v našich podmínkách a nebude chybět ani důležitý pohled klinika - onkogynekologa M. Halašky.

Kromě hlavního tématu jsou ale pro Vás jako obvykle připraveny i další texty - kromě Monitoru dění v dalších oblastech našeho oboru i tři původní práce.

Přeji vám poučné a inspirativní čtení

J. Zámečník


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2016 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se