Karcinomy prsu u nosiček mutací BRCA 1/2


Breast cancer in BRCA1/2 mutation carriers

Inherited mutations in BRCA1 and BRCA2 genes represent the most important cause of hereditary breast cancer. This highly penetrating familial cancer syndrome, including also the onset of ovarian cancer and other malignancies at relatively low age, represents a substantial medical problem. The affected families should be managed actively. When compared to spontaneous tumors, the breast carcinomas in BRCA1 mutation carriers exhibit a relatively different, despite non-specific, phenotype (often triple negative, medullary features) arousing suspicion of hereditary background. In the contrary, the distribution of phenotypes of breast carcinomas in BRCA2 carriers is similar to distribution in the non-affected population. The lymphocytic lobulitis is observed significantly more often in non-cancerous breast tissue of BRCA1/2 mutation carriers, but again, this feature is not specific.

Keywords:
breast cancer – BRCA1 – BRCA2 – morphology – phenotype


Autoři: Pavel Fabian;  Rudolf Nenutil
Působiště autorů: Oddělení onkologické patologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 52, 2016, No. 4, p. 206-209
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Mezi karcinomy prsu, vznikajícími na podkladě vrozené dispozice, zaujímají přední místo nádory iniciované mutací genů BRCA1 a BRCA2. Tento hereditární nádorový syndrom s relativně vysokou penetrací v nižším věku zahrnující i vysokou pravděpodobnost výskytu ovariálního karcinomu a dalších malignit, je závažným medicínským problémem a postižené rodiny je nutno aktivně vyhledávat. Fenotyp karcinomů s mutací BRCA1 je oproti spontánním tumorům relativně odlišný, i když nespecifický (vysoké zastoupení triple negativních, hojné karcinomy s medulárními rysy), a může navést k podezření na mutaci v zárodečné linii. Fenotyp nádorů s BRCA2 mutací se blíží obvyklému populačnímu rozložení. Z nenádorových změn je u nosiček BRCA1/2 mutace významně vyšší výskyt lymfocytární lobulitidy, není však specifický.

Klíčová slova:
karcinom prsu – BRCA1 – BRCA2 – morfologie – fenotyp


5 – 7 % karcinomů prsu vzniká na podkladě zděděné dispozice (1-7), která je nejčastěji způsobena mutací v genech Breast cancer 1 (BRCA1) nebo Breast cancer 2 (BRCA2) (2,8). Tyto geny kódují proteiny (Breast cancer type 1/2 susceptibility proteins), jež jsou exprimovány ve všech lidských buňkách - ve zvýšené míře na rozhraní G1/S fáze buněčného cyklu – a významně se podílejí na udržení integrity genetické informace, zejména na procesu tzv. homologní rekombinace DNA. Patogenní mutace v těchto genech přináší postižené osobě extrémní zvýšení rizika onemocnění karcinomem prsu nebo vaječníků a vyšší riziko výskytu dalších malignit (9). Dědičnost BRCA1/2 mutací je autozomálně dominantní. Odhady frekvence výskytu mutací genů BRCA1 a BRCA2 se pohybují mezi 1/150 až 1/800 (10). V některých etnických skupinách je jejich prevalence mnohem vyšší, například u aškenázských Židů až 1/50 (11). Jde o mutace s vysokou penetrací (12). Obecně jsou uváděna celoživotní rizika onemocnění nádorem prsu do 75 let pro oba geny 85 %, rizika druhostranného karcinomu prsu 40 – 60 %. Kumulativní rizika pro nádory vaječníků jsou u nosiček BRCA1 mutace 39 – 65 %, u nosiček BRCA2 mutace 11 – 37 % (12-16). V postižených rodinách se vyskytují zhoubné nádory těchto dvou orgánů s vysokou četností, pravidelně v nízkém věku (do 40 let) a časté jsou rovněž nádorové duplicity / multiplicity. Zajímavé je, že ne vždy se musí přítomnost mutace v rodině manifestovat jako hereditární nádorový syndrom - u žen s jednostranným nádorem prsu diagnostikovaným do 40 let, ovšem bez rodinné anamnézy nádorů prsů či vaječníků, byla dědičná forma mutace v genu BRCA1 nebo BRCA2 zjištěna u 11 % testovaných žen (17). BRCA1/2 hereditární nádorový syndrom je pro svou relativní častost závažným medicínským problémem a je mu věnována značná pozornost napříč mnoha lékařskými obory. Nosičkám i nosičům patogenních mutací BRCA1/2 je nabízena intenzivní preventivní péče včetně profylaktického odstranění nejrizikovějších orgánů (bilaterální mastektomie a adnexetomie). Aktivní vyhledávání nosičů BRCA1/2 mutací je v současné době ošetřeno součinností gynekologů, onkologů, mammologů a klinických genetiků a je zakotveno v národních doporučeních (18). Karcinomy prsu vznikající u osob s BRCA1/2 mutacemi mají některé typické - byť nespecifické - morfologické a imunofenotypické charakteristiky, které mohou vést k podezření na hereditární nádorový syndrom a k doporučení genetického poradenství, a proto je vhodné se s nimi blíže seznámit. Mezi nádory, vznikajícími v terénu BRCA1 zárodečné mutace a nádory u nosiček BRCA2 mutací, jsou přitom podstatné rozdíly.

KARCINOMY SDRUŽENÉ S BRCA1 MUTACÍ: MORFOLOGIE A IMUNOFENOTYP

Nádory vznikající u nosiček mutace v BRCA1 genu jsou nejčastěji (až 80 % případů) klasifikovány jako duktální - či dle aktuální WHO klasifikace (19) „No Special Type“ karcinomy. Druhým nejčastějším (až 10 – 19 % případů) morfologickým typem u těchto nemocných jsou karcinomy medulární (20,21). Ve většině prací jsou v této kategorii zavzaty i atypické medulární karcinomy, neboť velmi striktní morfologická kriteria „čistého“ medulárního karcinomu jsou obtížně interpretovatelná a reproducibilita diagnózy medulárního karcinomu je nepříliš vysoká (22,23), což ostatně velmi racionálně zohledňuje recentní WHO klasifikace zavedením kategorie „karcinomy s medulárními rysy“(19). Ostatní typy karcinomů jsou zastoupeny minimálně, zejména je třeba zmínit jen 2 % podíl karcinomů lobulárních (21). Ve srovnání se kontrolními kohortami sporadických tumorů prsu, karcinomy u nosiček BRCA1 mutací jsou výrazně častěji G3 (dle WHO/Nottinghamského gradingu), bez exprese estrogenového receptoru (ER) a Her-2 negativní. Zastoupení TN (triple negativních) karcinomů činí mezi BRCA1 mutovanými až 69 %, ve srovnání s cca 10 – 15 % zastoupením v neselektované populaci (21,24). Nepřekvapí, že BRCA1 asociované tumory častěji exprimují cytokeratiny (CK) 5, 6 a 14, vimentin a EGFR a že při genovém expresním profilování nejčastěji spadají do kategorie „basal-like“ karcinomů prsu. (25,26). Nádory u BRCA1 nosiček mají vysokou jadernou pleomorfii, vysokou mitotickou aktivitu a minimální tvorbu tubulů. Časté jsou rovněž ostré hranice proti okolní tkáni („pushing margins“) a lymfoplazmocytární infiltrace stromatu (24).

KARCINOMY SDRUŽENÉ S BRCA2 MUTACÍ: MORFOLOGIE A IMUNOFENOTYP

Nádory vznikající u nosiček mutace v BRCA 2 genu jsou nejčastěji (až 83 % případů) klasifikovány jako duktální/NST. Medulární karcinomy jsou zastoupeny jen minimálně, zato lobulárních karcinomů je přibližně stejně jako v neselektované populaci, tedy cca 10 %. Podobně jako u BRCA 1 mutovaných, je i zde vyšší podíl tumorů s grade 2 a grade 3, s ostrými hranicemi nádoru a lymfoplazmocytární infiltrací stromatu. Na rozdíl od BRCA 1 mutovaných, zastoupení ER pozitivních tumorů je vysoké (až 77 %), podobné tumorům u BRCA 1/2 nemutovaných pacientek. Stejně tak zastoupení Her-2 pozitivních nádorů je zde shodné jako u sporadických kontrolních skupin. Triple negativních karcinomů je jen 16 % (21,24). Exprese cytokeratinů v korelaci s již uvedeným odpovídá luminálním typům nádorů, s pozitivitou CK 8 a 18, negativitou CK 5, 6 a 14 i negativitou EGFR a vimentinu. Při genovém expresním profilování většina nádorů spadá do kategorie luminálních A nebo B typů (25,26). Některé práce zmiňují výrazně vyšší expresi cyklinu D1, a to jak ve srovnání se sporadickými kontrolami, tak ve srovnání s nádory u BRCA 1 nosiček (27,28), které naopak mají expresi cyklinu D1 jen výjimečně (neboť ta je typická pro luminální typy karcinomů).

DALŠÍ CHARAKTERISTIKY NÁDORŮ PRSU V TERÉNU BRCA1/2 MUTACE

Karcinomy u nosiček BRCA1/2 mutací vznikají v nižším věku, nežli u žen bez těchto mutací. Medián věku v době vzniku prvního karcinomu je cca 40 – 43 let. (29) Na obrovské sestavě BRCA1/2 nosiček s nádory prsu (21) bylo prokázáno, že relativní zastoupení molekulárních subtypů karcinomů se mění se stoupajícím věkem – u BRCA1 nosiček je v nejnižších věkových kategoriích nejvyšší - cca 70 % - zastoupení triple negativních tumorů a s věkem jich ubývá až na cca 40 % u žen nad 70 let. Naopak u BRCA2 nosiček je v nejmladších věkových skupinách podíl triple negativních nádorů velmi nízký (kolem 10 %), přičemž jejich podíl se s věkem překvapivě zvyšuje až ke 40 % u žen nad 70 let. Mohlo by se zdát, že - alespoň v případě BRCA1 nosiček - je příčinou relativního nárůstu ER pozitivních tumorů vznik „sporadických“ luminálních karcinomů, zkrátka že bez závislosti na BRCA mutačním stavu vznikají karcinomy, které by ženy v daném věku získaly i bez BRCA mutace. Bylo však prokázáno, že i tyto nádory vykazují ztrátu heterozygotnosti (LOH) v příslušném lokusu chromozomu 17, kde leží gen BRCA1, a tedy že opravdu jsou podmíněny patogenním působením BRCA1 mutace (30). Klinicko-patologické charakteristiky nádorů vznikajících u nosiček BRCA1/2 mutaci jsou shodné napříč různými etnickými a geografickými skupinami (31-33).

Riziko vzniku metachronního duplicitního mammárního karcinomu u nosičky BRCA mutace, která již jeden karcinom prsu měla, je velmi vysoké. Medián času do vzniku druhého karcinomu je pro BRCA1 mutace 5,2 let, u BRCA2 mutace 5,0 let. Fenotyp druhého nádoru je přitom obvykle stejný jako tumoru prvního (21).

K biologickému chování karcinomů u BRCA mutovaných žen jsou rozporuplné informace. Některé ukazují, že mají prognózu lepší, jiné, že mají prognózu srovnatelnou se sporadickými nádory stejného fenotypu a stadia (34-37). Recentní analýza ukazuje, že nádory vzniklé v terénu BRCA1/2 mutací nemají horší prognózu než stejný typ nádoru u žen, které nejsou nosičkami mutace. Jinými slovy, přítomnost mutace iniciuje (časnější) vznik nádoru, ale neovlivňuje průběh onemocnění (38).

Mutace TP53 jsou u karcinomů BRCA1/2 nosiček přítomny významně častěji (až v 90 %) oproti sporadickým nádorům a liší se rovněž mutační spektrum (častější mutace mimo hot spots) (39).

PREKANCERÓZY

Výskyt duktálního karcinomu in situ (DCIS) u nosiček BRCA mutací byl studován jak v samotných resekátech s nádory, tak i v profylaktických mastektomiích a korelován obvykle s nálezy v redukčních mammoplastikách či v autoptických pozorováních. Sestavy jsou nevelké, metodiky rozdílné a porovnání výsledků je tedy obtížné. Četnost DCIS u BRCA 1/2 nosiček se udává v rozmezí 1,9 až 48 %, podobná je i pravděpodobnost nálezu atypické duktální hyperplazie (40-44). Obecně ale převládá mínění, že DCIS se v blízkosti karcinomu prsu u nosičky BRCA 1/2 mutace vyskytuje méně často, než u žen bez nosičství. Ojedinělá práce - analyzující separátně BRCA 1 a BRCA 2 mutace - ukazuje, že tento nižší výskyt DCIS se týká pouze žen s BRCA1 mutací. DCIS v okolí tumoru zde prokázali u 48 % nemocných ve srovnání se 70 % BRCA2 nosiček a 71 % ve skupině s invazivními karcinomy u žen bez BRCA1/2 mutací (45).

Relativně málo je známo o imunohistochemických profilech premaligních lézí u BRCA1/2 mutovaných žen. Jedna práce prokazuje silnou korelaci v expresi ER, Her-2, cytokeratinů a dalších markerů mezi invazivními karcinomy a konkomitantními DCIS, tedy triple negativní fenotyp u BRCA1 mutovaných a luminální fenotyp u BRCA2 mutovaných nosiček (46). Další studie na toto téma ukazuje shodné výsledky, nadto prokazuje, že DCIS v terénu BRCA mutace je v polovině případů omezen jen na oblast invazivního karcinomu a jeho bezprostředního okolí do 2 mm, je nejčastěji G3 komedonový u BRCA1 mutace a kribriformní G2/3 u BRCA2 mutace (47).

NENÁDOROVÉ ZMĚNY V MLÉČNÉ ŽLÁZE U NOSIČEK BRCA MUTACÍ

I v souvislosti se současným vzplanutím zájmu o protinádorovou imunitu se jeví jako velmi zajímavá skutečnost, že některé studie ukazují na vysoký výskyt lymfocytární lobulitidy ve žláze u nosiček mutací BRCA genů. Ta byla detekována v nenádorové tkáni v resekátech karcinomů mléčné žlázy v 8 % z 334 vzorků. Šlo převážně o T lymfocytární infiltráty. Jejich výskyt se v multivariantní analýze signifikantně sdružoval s nižším věkem pacientek, ER negativitou, triple negativitou, medulárním typem nádoru a hereditárním karcinomem prsu (48). Lobulitis (definovaná jako více než 100 lymfocytů na lobulus ve více než 2 různých místech) byla identifikována v 51% vzorků z profylaktických mastektomií u BRCA 1/2 mutovaných nosiček, v případě redukčních mammoplastik u zdravých žen to bylo jen v 10 % (49). Podobná studie rovněž ukázala vyšší výskyt lobulitidy u mladších (premenopauzálních) žen, rozdíl v četnosti její přítomnosti mezi nosičkami BRCA1/2 mutací a ženami bez těchto mutací však zjištěn nebyl.

TUMOR INFILTRUJÍCÍ LYMFOCYTY (TIL) U NOSIČEK BRCA MUTACÍ

Nádory u BRCA1 mutovaných mají častěji hustou lymfoplazmocytární infiltraci. Vyplývá to už z toho, že mezi nimi je až 19 % medulárních karcinomů. Nicméně doložitelných literárních pramenů je pro toto tvrzení poskrovnu, byť se ve všech pracích opakuje jako mantra (40). Vysoké zastoupení TIL v nádorech prsu bylo v četných studiích spojováno s nízkou diferenciací, TN fenotypem, lepší odpovědí na neadjuvantní chemoterapii a lepší celkovou prognózou (51-56). Tři metaanalýzy publikované v letošním roce přinesly naprosto rozporuplné výsledky a nyní tedy nelze přítomnost TIL v karcinomech prsu spojovat s gradem, histologickým typem, molekulárním subtypem, predikcí odpovědi k neadjuvantní chemoterapii ani s celkovou prognózou onemocnění (57-59). Jelikož se nedostává „tvrdých dat“, můžeme pouze spekulovat, že lymfocytární infiltrace v nádorech je spíše vázána na molekulární typ tumoru, než že by byla asociována přímo s mutacemi BRCA genů.

PREDIKCE BRCA MUTAČNÍHO STAVU Z KLINICKO-PATOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK

Predikční modely – z klinických a genealogických charakteristik se dají vytipovat rizikové pacientky – kandidátky ke genetickému testování (60). Histologické rysy nádorů, zejména triple negativní nádory s „basal like“ fenotypem, tedy s expresí CK 5/6, CK 14, EGFR atd., nejsou - jak se dříve myslelo (61) - dosti specifické pro předpověď BRCA mutačního stavu. Při porovnání triple negativních nádorů vzniklých v BRCA mutovaném terénu a TN nádorů sporadických se neprokázal rozdíl v četnosti „basal like“ imunofenotypu (62). Prediktivní hodnotu má již samotná negativita ER, nízká diferenciace nádoru a věk v době diagnostikování karcinomu pod 45 let (63). Existuje i model využívající kromě standardního gradingu karcinomu prsu i sady čtyř imunohistochemických vyšetření (včetně vimentinu a Ki-67) (64). Žádný z těchto klinických či klinicko-patologických modelů nedosahuje nijak oslnivých hodnot senzitivity a specificity.

ZÁVĚR

Mamární karcinomy vzniklé na podkladě mutací genů BRCA nepředstavují ve světle současných znalostí zásadně odlišnou skupinu z hlediska bioptické diagnostiky. Ačkoliv se zejména u BRCA1 mutovaných karcinomů objevují systematické odchylky v morfologii, imunofenotypu a případně v expresním profilu, specifita těchto jevů není dostačující k zařazení těchto nádorů do speciální nosologické jednotky. Vyhledávání familiárního postižení je v našich poměrech dostatečně ošetřeno pomocí zavedených klinických kritérií genetického testování (18). Do budoucna však může být pro patology zajímavé rutinní molekulárně biologické vyšetřování stavu BRCA genů v nádorech z hlediska potenciální indikace k léčbě inhibitory PARP (polyadenosin difosfát polymeráza), analogicky k ovariálním karcinomům (65).

PODĚKOVÁNÍ

Práce byla podpořena projekty MŠMT – NPU I – LO1413 (R.N.) a MZ ČR - RVO (MOÚ, 00209805) (P.F.)

PROHLÁŠENÍ

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Pavel Fabian, Ph.D.

Oddělení onkologické patologie, Masarykův onkologický ústav

Žlutý kopec 7,

656 53, Brno

tel.: 543 133 400

e-mail: fabian@mou.cz


Zdroje

1. Newman B, Austin MA, Lee M, King MC. Inheritance of human breast cancer: evidence for autosomal dominant transmission in high risk families. Proc Natl Acad Sci USA 1988; 85: 3044-3048.

2. Peto J, Collins N, Barfoot R, et al. Prevalence of BRCA1 and BRCA2 gene mutations in patients with early-onset breast cancer. J Natl Cancer Inst 1999; 91(11): 943–949.

3. Malone KE, Daling JR, Neal C, et al. Frequency of BRCA1/BRCA2 mutations in a population-based sample of young breast carcinoma cases. Cancer 2000; 88(6): 1393–1402.

4. Claus EB, Schildkraut JM, Thompson WD, Risch NJ. The genetic attributable risk of breast and ovarian cancer. Cancer 1996; 77(11): 2318–2324.

5. Korde LA, Zujewski JA, Kamin L, et al. Multidisciplinary meeting on male breast cancer: summary and research recommendations. J Clin Oncol 2010; 28: 2114–2122.

6. Foulkes WD. Inherited susceptibility to common cancers. N Engl J Med 2008; 359: 2143–2153.

7. Schwartz GF, Hughes KS, Lynch HT, et al. Proceedings of the international consensus conference on breast cancer risk, genetics, and risk management, April 2007. Breast J 2009; 15: 4–16.

8. Anglian Breast Cancer Study Group. Prevalence and penetrance of BRCA1 and BRCA2 mutations ina population-based series of breast cancer cases. Br J Cancer 2000; 83: 1301–1308.

9. Thompson D, Easton D. The genetic epidemiology of breast cancer genes. J Mammary Gland Biol Neoplasia 2004; 9: 221-236.

10. Narod SA, Offit K. Prevention and management of hereditary breast cancer. J Clin Oncol 2005; 23: 1656-1663.

11. Struewing JP, Hartge P, Wacholder S, et al. The risk of cancer associated with specific mutations of BRCA1 and BRCA2 among Ashkenazi Jews. N Engl J Med 1997; 336(20): 1401-1408.

12. Chen S, Parmigiani G. Meta-analysis of BRCA1 and BRCA2 penetrance. J Clin Oncol 2007; 25(11): 1329-1333.

13. Ford D, Easton DF, Stratton M, et al. Genetic heterogenity and penetrance analysis of the BRCA1 and BRCA2 genes in breast cancer families. Am J Hum Genet 1998; 62(3): 676– 689.

14. Thompson D, Easton DF. Breast Cancer Linkage Consortium. Cancer incidence in BRCA1 mutation carriers. J Nat Cancer Inst 2002; 94(18): 1358–1365.

15. Brose MS, Rebbeck TR, Calzone KA, et al. Cancer risk estimates for BRCA1 mutation carriers identified in a risk evaluation program. J Natl Cancer Inst 2002; 94(18): 1365–1372.

16. Antoniou A, Pharoah PD, Narod S et al. Average risks of breast and ovarian cancer associated with BRCA1 or BRCA2 mutations detected in case series unselected for family history: a combined analysis of 22 studies. J Hum Genet 2003; 72(5): 1117–1130.

17. Foretová L, Macháčková E, Navratilová M, Pavlů H, Hrubá M, Lukešová M, Valík D. BRCA1 and BRCA2 mutations in women with familial or early-onset breast/ovarian cancer in the Czech Republic. Hum Mutat 2004; 23(4): 397-398.

18. Foretová L, Macháčková E, Palácová M, Navrátilová M, Svoboda M, Petráková K. Recommended Extension of Indication Criteria for Genetic Testing of BRCA1 and BRCA2 Mutations in Hereditary Breast and Ovarian Cancer Syndrome. Klin Onkol 2016; 29(Suppl 1): S9-13.

19. Lakhani SR, Ellis IO, Schnitt SJ, Tan PH,van de Vijver MJ, eds. WHO Classification of Tumours of the Breast.(4th ed). Lyon IARC; 2012.

20. Eisinger F, Jacquemier J, Charpin C, et al. Mutations at BRCA1: the medullary breast carcinoma revisited. Cancer Res 1998; 58(8): 1588-1592.

21. Mavaddat N, Barrowdale D, Andrulis IL, et al. Pathology of breast and ovarian cancers among BRCA1 and BRCA2 mutation carriers: results from the Consortium of Investigators of Modifiers of BRCA1/2 (CIMBA). Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2012; 21(1): 134-147.

22. Longacre TA, Ennis M, Quenneville LA, et al. Interobserver agreement and reproducibility in classification of invasive breast carcinoma: an NCI breast cancer family registry study. Mod Pathol 2006; 19(2): 195-207.

23. Gaffey MJ, Mills SE, Frierson HF Jr, Zarbo RJ, Boyd JC, Simpson JF, Weiss LM. Medullary carcinoma of the breast: interobserver variability in histopathologic diagnosis. Mod Pathol 1995; 8(1): 31-38.

24. van der Groep P, van der Wall E, van Diest PJ. Pathology of hereditary breast cancer. Cell Oncol 2011; 34(2): 71-88.

25. Waddell N, Arnold J, Cocciardi S, et al. Subtypes of familial breast tumours revealed by expression and copy number profiling. Breast Cancer Res Treat 2010; 123(3): 661-677.

26. Stefansson OA, Jonasson JG, Johannsson OT, Olafsdottir K, Steinarsdottir M, Valgeirsdottir S, Eyfjord JE. Genomic profiling of breast tumours in relation to BRCA abnormalities and phenotypes. Breast Cancer Res 2009; 11(4): R47.

27. Aaltonen K, Blomqvist C, Amini RM, Eerola H, Aittomäki K, Heikkilä P, Nevanlinna H. Familial breast cancers without mutations in BRCA1 or BRCA2 have low cyclin E and high cyclin D1 in contrast to cancers in BRCA mutation carriers. Clin Cancer Res 2008; 14(7): 1976-1983.

28. Colombo M, Giarola M, Mariani L, et al. Cyclin D1 expression analysis in familial breast cancers may discriminate BRCAX from BRCA2-linked cases. Mod Pathol 2008; 21(10): 1262-1270.

29. Atchley DP, Albarracin CT, Lopez A, et al. Clinical and pathologic characteristics of patients with BRCA-positive and BRCA-negative breast cancer. J Clin Oncol 2008; 26(26): 4282-4288.

30. Tung N, Miron A, Schnitt SJ, et al. Prevalence and predictors of loss of wild type BRCA1 in estrogen receptor positive and negative BRCA1-associated breast cancers. Breast Cancer Res 2010; 12: R95.

31. Yu JH, Lee JW, Son BH, et al. Characteristics of BRCA1/2 Mutation-Positive Breast Cancers in Korea: A Comparison Study Based on Multicenter Data and the Korean Breast Cancer Registry. J Breast Cancer 2014; 17(2): 129-135.

32. Kwong A, Wong LP, Wong HN, et al. Clinical and pathological characteristics of Chinese patients with BRCA related breast cancer. Hugo J 2009; 3: 63-76.

33. Jouhadi H, Tazzite A, Azeddoug H, Naim A, Nadifi S, Benider A. Clinical and pathological features of BRCA1/2 tumors in a sample of high-risk Moroccan breast cancer patients. BMC Res Notes 2016; 9(1): 248.

34. Brekelmans CT, Seynaeve C, Menke-Pluymers M al. Survival and prognostic factors in BRCA1-associated breast cancer. Ann Oncol 2006; 17(3): 391-400.

35. Liebens FP, Carly B, Pastijn A, Rozenberg S. Management of BRCA1/2 associated breast cancer: a systematic qualitative review of the state of knowledge in 2006. Eur J Cancer 2007; 43(2): 238-257.

36. Rennert G, Bisland-Naggan S, Barnett-Griness O, Bar-Joseph N, Zhang S, Rennert HS, Narod SA. Clinical outcomes of breast cancer in carriers of BRCA1 and BRCA2 mutations. N Engl J Med 2007; 357(2): 115-123.

37. Verhoog LC, Brekelmans CT, Seynaeve C, et al. Survival and tumour characteristics of breast-cancer patients with germline mutations of BRCA1. Lancet 1998; 351: 316-321.

38. Templeton AJ, Gonzalez LD, Vera-Badillo FE, et al. Interaction between Hormonal Receptor Status, Age and Survival in Patients with BRCA1/2 Germline Mutations: A Systematic Review and Meta-Regression. PLoS One 2016; 11(5): e0154789.

39. Greenblatt MS, Chappuis PO, Bond JP, Hamel N, Foulkes WD. TP53 mutations in breast cancer associated with BRCA1 or BRCA2 germ-line mutations: distinctive spectrum and structural distribution. Cancer Res 2001; 61(10): 4092-4097.

40. Lakhani SR, Jacquemier J, Sloane JP, et al. Multifactorial analysis of differences between sporadic breast cancers and cancers involving BRCA1 and BRCA2 mutations. J Natl Cancer Inst 1998; 90(15): 1138–1145.

41. Isern AE, Loman N, Malina J, Olsson H, Ringberg A. Histopathological findings and follow-up after prophylactic mastectomy and immediate breast reconstruction in 100 women from families with hereditary breast cancer. Eur J Surg Oncol 2008; 34(10): 1148-1154.

42. Hoogerbrugge N, Bult P, de Widt-Levert LM, et al. High prevalence of premalignant lesions in prophylactically removed breasts from women at hereditary risk for breast cancer. J Clin Oncol 2003; 21(1): 41-45.

43. Kauff ND, Brogi E, Scheuer L, et al. Epithelial lesions in prophylactic mastectomy specimens from women with BRCA mutations. Cancer 2003; 97(7): 1601-1608.

44. Hermsen BB, van Diest PJ, Berkhof J, et al. Low prevalence of (pre) malignant lesions in the breast and high prevalence in the ovary and Fallopian tube in women at hereditary high risk of breast and ovarian cancer. Int J Cancer 2006; 119(6): 1412-1418.

45. Arun B, Vogel KJ, Lopez A, et al. High prevalence of preinvasive lesions adjacent to BRCA1/2-associated breast cancers. Cancer Prev Res 2009; 2(2): 122-127.

46. van der Groep P, van Diest PJ, Menko FH, Bart J, de Vries EG, van der Wall E. Molecular profile of ductal carcinoma in situ of the breast in BRCA1 and BRCA2 germline mutation carriers. J Clin Pathol 2009; 62(10): 926-930.

47. Yang RL, Mick R, Lee K, et al. DCIS in BRCA1 and BRCA2 mutation carriers: prevalence, phenotype, and expression of oncodrivers C-MET and HER3. J Transl Med 2015; 13: 335.

48. Gulbahce HE, Vanderwerf S, Blair C, Sweeney C. Lobulitis in nonneoplastic breast tissue from breast cancer patients: association with phenotypes that are common in hereditary breast cancer. Hum Pathol 2014; 45(1): 78-84.

49. Hermsen BB, von Mensdorff-Pouilly S, Fabry HF, Winters HA, Kenemans P, Verheijen RH, van Diest PJ. Lobulitis is a frequent finding in prophylactically removed breast tissue from women at hereditary high risk of breast cancer. J Pathol 2005; 206(2): 220-223.

50. Bayraktar S, Qiu H, Liu D, Shen Y, Gutierrez-Barrera AM, Arun BK, Sahin AA. Histopathological features of non-neoplastic breast parenchyma do not predict BRCA mutation status of patients with invasive breast cancer. Biomark Cancer 2015; 7: 39-49.

51. Loi S, Sirtaine N, Piette F, et al. Prognostic and predictive value of tumor-infiltrating lymphocytes in a phase III randomized adjuvant breast cancer trial in node-positive breast cancer comparing the addition of docetaxel to doxorubicin with doxorubicin-based chemotherapy: BIG 02-98. J Clin Oncol 2013; 31(3): 860–867.

52. Loi S, Michiels S, Salgado R, et al. Tumor infiltrating lymphocytes are prognostic in triple negative breast cancer and predictive for trastuzumab benefit in early breast cancer: the FinHER trial. Ann Oncol 2014; 25: 1544–1450.

53. Adams S, Gray RJ, Demaria S, et al. Prognostic value of tumor-infiltrating lymphocites in triple negative breast cancers from two phase III randomized adjuvant breast cancer trials: ECOG 2197 and ECOG 1199. J Clin Oncol 2014; 32: 2959–2967.

54. Denkert C, Minckwitz G, Brasen JA, et al. Tumor-infiltrating lymphocytes and response to neoadjuvant chemotherapy with or without carboplatin in human epidermal growth factor receptor 2-positive and triple negative primary breast cancers. J Clin Oncol 2015; 33: 983–991.

55. Pruneri G, Vingiani A, Bagnardi V, et al. Clinical validity of tumor-infiltrating lymphocytes analysis in patients with triple negative breast cancer. Ann Oncol 2016; 27(2): 249-56.

56. Hornychová H, Melichar B, Tomšová M, Mergancová J, Urminská H, Ryška A. Tumor-infiltrating lymphocytes predict response to neoadjuvant chemotherapy in patients with breast carcinoma. Cancer Invest 2008; 26(10): 1024-1031.

57. Yu X, Zhang Z, Wang Z, Wu P, Qiu F, Huang J. Prognostic and predictive value of tumor-infiltrating lymphocytes in breast cancer: a systematic review and meta-analysis. Clin Transl Oncol 2016; 18(5) :497-506.

58. Stanton SE, Adams S, Disis ML. Variation in the Incidence and Magnitude of Tumor-Infiltrating Lymphocytes in Breast Cancer Subtypes: A Systematic Review. JAMA Oncol 2016 Jun 23. doi: 10.1001/jamaoncol.2016.1061.

59. Mao Y, Qu Q, Chen X, Huang O, Wu J, Shen K. The prognostic value of tumor-infiltrating lymphocytes in breast cancer: A systematic review and meta-analysis. 2016; 11(4): e0152500. doi: 10.1371/journal.pone.0152500.

60. Antoniou AC, Hardy R, Walker L, et al. Predicting the likelihood of carrying a BRCA1 or BRCA2 mutation: validation of BOADICEA, BRCAPRO, IBIS, Myriad and the Manchester scoring system using data from UK genetics clinics. J Med Genet 2008; 45: 425-431.

61. Lakhani SR, Reis-Filho JS, Fulford L, et al. Prediction of BRCA1 status in patients with breast cancer using estrogen receptor and basal phenotype. Clin Cancer Res 2005; 11(14): 5175-5180.

62. Collins LC, Martyniak A, Kandel MJ, et al. Basal cytokeratin and epidermal growth factor receptor expression are not predictive of BRCA1 mutation status in women with triple-negative breast cancers. Am J Surg Pathol 2009; 33(7): 1093-1097.

63. Chang J, Hilsenbeck SG, Sng JH, et al. Pathological features and BRCA1 mutation screening in premenopausal breast cancer patients. Clin Cancer Res 2001; 7: 1739-1742.

64. Hassanein M, Huiart L, Bourdon Vet al. Prediction of BRCA1 germ-line mutation status in patients with breast cancer using histoprognosis grade, MS110, Lys27H3, vimentin, and KI67. Pathobiology 2013; 80(5): 219-227.

65. Burgess M, Puhalla S. BRCA 1/2 mutation related and sporadic breast and ovarian cancers: more alike than different. Front Oncol 2014; 4(19): 1-15.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2016 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se