První mikrofotografie v našich zemích


Autoři: J. Betlach
Působiště autorů: Oddělení patologie, Nemocnice Havlíčkův Brod
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 47, 2011, No. 1, p. 24-25
Kategorie: Kapitoly z historie

Snad všichni patologové denně listují v různých manuálech a atlasech, aby porovnali obraz pozorovaný v mikroskopu s mikrofotografiemi chorobných změn v orgánech a tkáních, spoustu takovýchto obrazů mají také uloženou ve své optické paměti. Myšlenka uchovat mikroskopický obraz se objevila záhy po zrodu fotografie. Vynález první prakticky využitelné fotografické techniky byl oficiálně oznámen a předán světu na zasedání Akademie věd v Paříži 19. srpna 1839 - objevitelem byl již v roce 1835 Louis Daguerre (1787-1851), francouzský malíř a chemik. Princip uchování obrazu, pojmenovaný daguerrotypie, spočíval v několikaminutové expozici na měděnou postříbřenou desku napuštěnou jodovými parami. Obraz se poté vyvolal rtuťovými parami a ustálil v roztoku kuchyňské soli. Sluší se uvést alespoň dva Daguerrovy současníky pracující s obdobnými výsledky na stejném problému: ve Francii Joseph Niepce (1765-1833), který s Daguerrem několik let spolupracoval, v Anglii William Talbot (1800-1877) objevil záznam obrazu na papír a možnost kopírování. V roce 2002 byla nalezena nejstarší dochovaná fotografie na světě od J. Niepce, pocházející z roku 1825, která byla následně prodána na aukci za 450 000 euro. Sláva daguerrotypie trvala asi 20 let, přestože byla zprvu nutná dlouhá expozice, výsledný snímek nešlo kopírovat a pro snadné setření musel být chráněn sklem a uložen do rámečku.

P. Florus Stašek na rytině M. Lammela dle předlohy A. Dvořáka.
Obr. 1. P. Florus Stašek na rytině M. Lammela dle předlohy A. Dvořáka.

Na slavnostním zasedání pařížské akademie v létě 1839 byl přítomen také fyzik prof. Andreas von Ettingshausen (1796-1878), vyslaný sem vídeňskou vládou jako oficiální reprezentant, který si zde techniku daguerrotypie osvojil a od října 1839 již zhotovoval snímky ve Vídni. Mezi jeho kolegy a osobní přátele patřil také výtečný fyzik P. Florus Stašek (obr. 1), působící na gymnáziu v Litomyšli. Prof. Ettingshausen na jaře 1840 předem poštou poslal daguerrotypický přístroj (obr. 2), vyrobený vídeňským mechanikem Michaelem Ecklingem, spolu s ostatními potřebami do Litomyšle a začátkem června přijel sám za Staškem. Po zaučení se Stašek fotografování se zájmem věnoval pravděpodobně do roku 1844. Zachoval se snímek staré pošty v Litomyšli z roku 1840 (bohužel neúspěšně restaurovaný, ale se známou obrazovou informací), považovaný za nejstarší dochovanou českou fotografii. Patrně ve stejném roce Stašek zhotovil mikrodaguerrrotyp, později nazvaný „Řez stvolem rostliny“ (obr. 3), který je jedním z nejstarších snímků svého druhu na světě - dochovaly se pouze tři, mezi nimi „Řez Clematisem“ vyhotovený 4.3.1840 ve Vídni prof. Ettingshausenem. Staškova dřevěná Ecklingova kamera s Ploesselovým achromatickým objektivem se světelností 1:16 i zmíněný mikrodaguerrotyp se dochovaly a jsou uložené v Národním technickém muzeu v Praze.

Staškova dřevěná daguerrotypická komora, vyrobená r. 1840 M. Ecklingem ve Vídni ( uložena v Národním technickém muzeu v Praze).
Obr. 2. Staškova dřevěná daguerrotypická komora, vyrobená r. 1840 M. Ecklingem ve Vídni ( uložena v Národním technickém muzeu v Praze).

Staškova mikrodaguerrotypie „Řez stvolem rostliny“ z r. 1840, průměr obrazu 148 mm (uložena v Národním technickém muzeu v Praze).
Obr. 3. Staškova mikrodaguerrotypie „Řez stvolem rostliny“ z r. 1840, průměr obrazu 148 mm (uložena v Národním technickém muzeu v Praze).

P. Florus Ignác Stašek se narodil roku 1782 ve Vyškově, po studiích vstoupil do školského řádu piaristů, v roce 1805 byl vysvěcen na kněze a později dosáhl na pražské univerzitě doktorátu filozofie. Od mládí se zabýval se zanícením matematikou a fyzikou. V roce 1812 byl povolán do Litomyšle jako profesor fyziky na gymnáziu piaristů a posléze se stává prefektem školy a rektorem řádové koleje. Školní fyzikální kabinet jeho zásluhou náležel mezi nejlépe vybavené v Rakousku; většinu přístrojů zhotovil místní zámecký hodinářský mistr Antonín Dobrovský. Staška zajímala především optika, zabýval se také astronomií a byl znalcem latinské filologie. Dopisoval si s předními fyziky v monarchii, publikoval řadu článků a několik astronomických pojednání. Při svých častých cestách za provinciálem řádu ve Vídni se stýkal s tamními fyziky – již zmíněným prof. Ettingshausenem, vynikajícím optikem prof. Josefem Petzvalem (1807-1891), mechanikem Michaelem Ecklingem a dalšími. Příležitostně jej zase oni navštěvovali v Litomyšli. Stašek se také významně zasloužil o obnovu místního piaristického chrámu po ničivém požáru v roce 1814. Za své četné zásluhy obdržel řadu poct a vyznamenání: císařsko-královský rada, biskupský rada a notář, čestný provinciál řádu, záslužný zlatý peníz, čestné občanství Litomyšle, atd. Umírá po téměř 50letém působení v Litomyšli v roce 1862. Náhrobek u hřbitovního kostela sv. Anny, nedávno zrestaurovaný, připomíná významného představitele našich prvních fotografů, kterého nový vynález zajímal především jako prostředek k vědeckému bádání a mravnímu zdokonalení člověka.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji MgA. Petru Klimentovi z Národního technického muzea v Praze a Mgr. René Klimešovi z Regionálního muzea v Litomyšli za poskytnutí obrazové dokumentace a cenných informací. Neméně jsem zavázán litomyšlskému archiváři a historikovi PhDr. Milanu Skřivánkovi za pomoc při studiu písemnictví a kritické připomínky.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jan Betlach
Oddělení patologie Nemocnice
580 22 Havlíčkův Brod
tel.: 569 472 205
e-mail: jan.betlach@onhb.cz


Zdroje

1. Dvorský P. Nástin životopisu silozpytce dra. Staška. Živa 1862; 10: 287-288.

2. Scheufler P. Florus Ignác Stašek. Vesmír 2002; 81: 182, 208-209.

3. Skopec R. Nejstarší kovový přístroj. Čs. Fotografie 1958; 6: 7.

4. Skřivánek M. Florus Stašek. Litomyšlský kulturní zpravodaj 1982; 5: 14-19.

5. Skřivánek M. Litomyšl 1259-2009. Vyd. Litomyšl; 2009: 208-210.

6. Štěpánek J. Dějiny c.k. vyššího gymnasia v Litomyšli. vyd. Litomyšl; 1894: 70, 92, 105-106.

7. Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 2. 1967: 16-24.

8. Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 11. 1970: 28-33.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 1

2011 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

hyperpigmentace úvodní foto kurz
Efektivní redukce hyperpigmentace − od výzkumu k inovacím pro praxi
nový kurz
Autoři: dr. Ludger Kolbe, dr. Thierry Passeron, MD, PhD

zveme Vás k zapojení se do videokurzu s tématem Co je a není FENO? Nadhodnocené FENO a podhodnocené eozinofily v krvi u astmatu.
Autoři: doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Postavení moxonidinu a indapamidu v léčbě hypertenze
Autoři: MUDr. Jan Vachek

Magnetická rezonance a diagnostika axiálních spondyloartritid - Virtuální trénink
Autoři: MUDr. Leona Procházková, Ph.D., MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Vladimír Červeňák, MUDr. Eva Korčáková, Ph.D.

Hybridní zubní náhrady – přežitek nebo perspektiva v moderní protetické péči?
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se